Akta X - 3. série

01.11.2014 22:51

 

Třetí série Akt X, která byla ve Spojených státech vysílána v letech 1995 až 1996, nabídla fanouškům 24 velmi různorodých epizod. Málokdo si uvědomuje, jak zásadně se tato sezóna podepsala na následujícím vývoji celého fenoménu Akta X – ať už se jedná o strukturu seriálu či jeho příběhovou linii. Vůbec poprvé v historii Akt X nám byl představen tajemný Syndikát, tajná organizace uvnitř americké vlády, která před desítkami let navázala spolupráci s mimozemskou civilizací. Skrze Syndikát a celou řadu souvisejících témat nám byla prezentována důkladně propojená mytologie seriálu, hlavní příběhová kostra Akt X, která na rozdíl od samostatně stojících epizod je „na pokračování“. Pravidelnou součástí každé série se od té třetí staly také humorně laděné epizody, které postupem času získaly mimořádnou popularitu. Vše se podepsalo na sledovanosti Akt X, která v období 1995 – 1996 zaznamenala rekordní nárůst, což vedlo nejen k sérii čtvrté, ale také k distribuci Akt X do celého světa, a to včetně České republiky (kde jsme se Akt X dočkali vůbec poprvé 26. května 1995 na tehdy vzkvétající televizní stanici Nova).

Patnáct zrůd a plno švábů: Jedním z největších kladů, které v sobě třetí série nese, je značná originalita všech samostatně stojících epizod. I přesto, že z oné klasické dávky čtyřiadvaceti dílů jich je hned sedm mytologických, nám tu stále zůstává sedmnáct hororových, dramatických či komediálních příběhů. Při pohledu na každou z epizod si všimneme jednoho zásadního rozdílu mezi prvními dvěma sériemi a tou třetí. Je to evidentní navýšení rozpočtu, které se významně podepsalo na podobě každé z epizod – ať už těch samostatně stojících či mytologických. Stačí se podívat na tituly jako Duane Barry nebo Anasazi, které (ač vynikající) jsou výpravně chudší, než jejich mytologičtí sourozenci Paper Clip či 731 ze třetí řady. Kdyby ovšem tvůrci neuměli s penězi hospodařit, byl by jim vyšší rozpočet k ničemu. V tomto ohledu však Chris Carter a jeho spolupracovníci zbytečně nerozhazovali, a tak i epizody, které se zabývají divočejšími tématy typu mimozemské kolonizace či jezerní příšery, vyznívají v mezích science-fiction žánru působivě a zároveň věrohodně.

V samostatných epizodách třetí série se Mulder a Scullyová setkali s přibližně patnácti vrahy či jinými příšerami. Každý z nás si na určitou bytost či událost samozřejmě pamatuje jinak, je tu ovšem několik epizod, které si v tomto období získaly mimořádnou popularitu. Bezesporu jedním z nejoblíbenějších dílů je Pusher, příběh o muži, který silou své vlastní vůle dokáže ovlivňovat konání ostatních lidí. Scéna, ve které tímto způsobem ovlivní Muldera, jenž následně ohrozí život Scullyové, je jednou z nejpamátnějších sekvencí v Aktech X a dává nám nahlédnout pod pokličku vztahu Muldera a Scullyové. Tento napínavý příběh Vince Gilligana je celý vyplněn památnými momenty – vzpomeňme si třeba na závěrečnou společnou scénu s našimi agenty, jeden z nejcitlivějších shippers momentů seriálu.

Je v módě tvrdit, že první dvě série Akt X jsou nezapomenutelné a vše ostatní už byla jen křeč a nastavovaná kaše. S něčím podobným se zásadně nemohu ztotožnit. Podle mého názoru jde třetí série Akt X naprosto stejným směrem, jako obě předešlé – a to jak po stránce kvality, tak atmosféry. Rozdíl je jinde. Jednotlivé příběhy a styl, kterým jsou zfilmovány, působí atraktivněji, než v letech předešlých, čímž se tvůrci pokusili oslovit ještě větší diváckou základnu, než doposud. A taky se jim to podařilo – zatímco druhou sérii sledovalo průměrně kolem 10 milionů amerických domácností, třetí sérii zhlédlo průměrně úctyhodných 20 milionů. Úspěch se projevil i mimo USA, když v roce 1995 byla Akta X vysílána v 60 zemích celého světa.

Svoji zmínku mezi nejlepšími samostatně stojícími epizodami seriálu zasluhují rovněž Grotesque, Oubliette a Revelations, z nichž každá se zaměřuje na jednu z hlavních postav – v prvních dvou případech na Muldera, ve třetím na Scullyovou. Agentčina epizoda Revelations je jedním z prvních dílů, který si pohrává s problematikou náboženské víry katoličky Scullyové. Svých „vlastních“ epizod se ve třetí sérii dočkává i Mulder, přičemž krom zmíněné Oubliette (kde si únos mladé ženy agent pochopitelně spojí se zmizením své sestry) je to především Grotesque. V tomto až nevídaně syrovém příběhu agenta Muldera pronásledují nejen děsivé vize, ale také jeho vlastní minulost. Sugestivní Groteska je podle mého názoru s přehledem nejlépe natočenou epizodou celé série.

Clyde Bruckman a José Chung: Tajemno a nadpřirozeno pochopitelně zůstalo zachováno i ve třetí sérii, objevuje se zde však zbrusu nový prvek – humor. Už ne jen Mulderovy nesmrtelné hlášky, ale tentokrát celé epizody, kterými chtějí tvůrci na tvářích diváků vyvolat úsměv. Ano, každý normálně uvažující člověk namítne, že tento krok zboří jakoukoliv klasickou aktovskou atmosférou (a jeho obavy budou plně opodstatněné), ale je až s podivem, jak dobře humorné epizody do Akt X zapadají. A je ještě s větším podivem, jak dobré tyto epizody ve většině případů jsou. V kontextu třetí série nemůžeme nepřipomenout Clyde Bruckman's Final Repose a Jose Chung's: ‚From Outer Space‘, které jsou tisíci fanoušků Akt X považovány za nejlepší epizody seriálu. Jejich autorem pak není nikdo jiný, než Darin Morgan, jeden z nejpozoruhod­nějších autorů, co v Aktech X máme.

Vedle obou zmíněných velikánů třetí řady se v odlehčené kategorii krčí ještě další tři kousky. War of the Coprophages (opět od Darina Morgana) je vskutku megalomanským příběhem, ve kterém Mulder vyšetřuje vraždu na pozadí invaze švábů do jistého amerického městečka. Syzygy, jedna z mála samostatných epizod, pod kterými je podepsán Chris Carter, nám zase předvádí Muldera i Scullyovou v úplně jiném světle, než jsme zvyklí. Ne zrovna idylický vztah obou agentů je v této epizodě doveden až do tak extrémní vypjatosti, že to pro slabší povahy může být až příliš silné kafe. Až nespravedlivě opomíjený je třetí humorně laděný kousek. Quagmire popisuje vyšetřování u Heuvelmana jezera v Georgii, kam si Mulder se Scullyovou přicházejí zapátrat po legendární jezerní příšeře. Celé řadě skvělých hlášek, dialogů a situací kraluje scéna v druhé části epizody, kdy osamocení a bezbranní agenti ztroskotají na ostrůvku „uprostřed“ jezera. Čekající na záchranu, jen pár metrů od břehu, produkuje Mulder i Scullyová jednu hlášku za druhou. Nutno podotknout, že scénu do epizody připsal Darin Morgan.

Kde se vlastně bere ona zasloužená popularita vtipných Akt X? Těžko říct, podle mého názoru je to dáno více faktory. Především je to skutečnost, že nám autoři v těchto epizodách nabízí velmi inteligentní a jemný humor, nikoliv ranou kariéru Jima Carreyho. Stejně tak bychom měli být ostražitější při používání slůvek „humorné“ či „komediální“. Něco podobného může laika zmást. Epizody, jako ty výše zmíněné (a mnoho jiných i z dalších sérií, např. The Unnatural) v sobě krom hlášek a veselých situací mají i něco víc. Mnohdy to jsou všemožné odkazy, kterými se nám jejich autoři snaží něco sdělit. Clyde Bruckman a José Chung jsou pro mě osobně nejen hořkosladkými klenoty, na které nedám dopustit, jsou i něčím, co v mém srdci symbolizuje Akta X líp, než by to dokázaly tisíce mimozemských lodí. Jsou to jediné dvě epizody, který mě dokázaly upřímně dojmout. A nejúžasnější na tom je, že to přiznávám s hrdostí.

Kouření způsobuje skvělou mytologii: Ať už si to chceme přiznat nebo ne, ať už Toomse a jemu podobné potvory milujeme sebevíc, faktem zůstává, že v obecné rovině byly v seriálu Akta X vždy nejlépe přijímány epizody mytologické. O mytologii jako takové toho už bylo popsáno mnoho, třetí série je ovšem zajímavá v několika konkrétních aspektech. Že se poprvé setkáváme s vládním Syndikátem (trilogie odstartovaná epizodou The Blessing Way), který bude v seriálu hrát hlavní roli následující tři roky, to už bylo v tomto článku zmíněno. V rámci Syndikátu se do centra dění dostanou některé nové zajímavé postavy, z nichž nejvýraznější je jistě Muž s pěstěnýma rukama. Pro mě osobně byl tento charismatický pán jednu dobu velkou konkurencí pro jinak neohroženého Kuřáka. Nejsou to však jen nové postavy, koho potkáme prvně – v tomto období totiž na scénu přichází i tajuplný černý olej (epizody Piper Maru a Apocrypha), inteligentní mimozemská látka, která si v Aktech X získala takovou popularitu, že se objevila i v prvním celovečerním filmu.

Třetí série nám ve svém závěru nabídla i tzv. nepřímou mytologickou epizodu. Tyto díly obsahují vždy jen náznaky jakési konspirace, případně se v nich mihnou postavy, které bychom normálně čekali v mytologických epizodách. Takovýchto dílů jsme se dočkali v každé z prvních čtyř sezón (v první sérii Conduit a Fallen Angel, v druhé Red Museum a ve čtvrté Musings of a Cigarette Smoking Man). Ačkoliv lze o těchto nepřímých mytologiích polemizovat, Avatar ze třetí série považuji za vůbec nejkrystaličtějšího a rovněž nejlepšího představitele této skupiny. Jedná se také o první epizodu, která se točí kolem zástupce ředitele Waltera Skinnera, jedné z nejoblíbenějších postav seriálu. Skinner, který ve třetí sérii vyjadřuje Mulderovi a Scullyové až neobvyklou podporu (jeho „dialog“ s Kouřícím mužem v epizodě Paper Clip si budu pamatovat nadosmrti), se znelíbí Syndikátu, který se ho pokusí obvinit z vraždy. Avatar je jedna z nejpropraco­vanějších epizod a je jen škoda, že takových dílů, kdy Mulder se Scullyovou vyšetřují klasický případ z Akt X na pozadí nějaké větší konspirace, nebylo v seriálu nakonec alespoň o něco víc.

Pár zajímavostí: Třetí série je kritikou jedním z nejoceňovanějších období. Tvůrci byli za tuto sezónu nominováni na osm cen Emmy, z čehož se hned pětkrát mohli radovat. Nejcennější je pravděpodobně Emmy, kterou si Darin Morgan odnesl za nejlepší scénář (k epizodě Clyde Bruckman's Final Repose). Svou cenu si v kategorii vedlejších rolí zaslouženě odnesl herec Peter Boyle, který ve zmíněné Morganově epizodě nezapomenutelným způsobem ztvárnil nerudného pana Bruckmana. Další ocenění byla udělena v technických kategoriích – pro Grotesque za nejlepší kameru a dvě Emmy zvukovým technikům za přípravu epizody Nisei. Ve stejném roce byli David Duchovny i Gillian Andersonová nominováni na prestižní Zlaté glóby, přičemž si toto ocenění mohli oba vychutnat až o rok později za čtvrtou sérii. Zajímavostí je, že epizoda Quagmire získala ocenění EMA, což je cena ekologů. || Ve třetí sérii se objevilo několik slavných hollywoodských tváří: krom zmíněného Petera Boylea to byl Charles Nelson Reilly (Jose Chung's: ‚From Outer Space‘), Giovanni Ribisi, Jack Black (D.P.O.) a Lucy Liuová (Hell Money).

 

Kontakt