Alergie z pohledu klinické homeopatie - snaha o komplexní přístup

17.09.2011 12:45

MUDr. Hana Váňová, soukromý praktický lékař Litovel

 

TROCHA HISTORIE

Případy alergie, jako je asthma nebo ekzém, popsal již Hippokrates. Slovo „alergie“ poprvé použil vídeňský pediatr Clemens von Pirquet v roce 1906. Popsal jím případy některých dětí, které tehdy byly očkovány proti záškrtu. Většina z nich snášela očkování dobře, několik dětí však onemocnělo a zemřelo. Tehdy von Pirquet vyslovil domněnku, že první injekce očkovací látky /antitoxin záškrtu/ vyvolala u těchto dětí změněný stav, který popsal slovem „alergie“. Když děti s touto „alergií“ dostaly druhou injekci, vyvolala u nich nepříznivou reakci.

Termín „anafylaxe“ použil jako první roku 1911 Charles Robert Richet, pařížský lékař a nositel Nobelovy ceny za medicínu pro rok 1913. Spolu s francouzským fyziologem Portierem experimentovali s podáváním malých dávek živočišných toxinů psům. Jejich cílem bylo navodit odolnost psů k těmto toxinům. Po podání téhož toxinu určitému psovi se místo odolnosti u něj objevily těžké křečovité příznaky často končící uhynutím zvířete. Jelikož navození odolnosti se označovalo „profylaxe“, nazvali jev, který pozorovali u psů a který měl opačný efekt, „anafylaxe“.

 

SITUACE DNES

V dnešní době patří alergie mezi velmi rozšířený zdravotní problém. Do nedávné doby jsme mezi ně řadili sennou rýmu, ekzém a některé formy asthmatu. Dnes je mnoho nemocí s alergickou příčinou. Pravděpodobně už v našem civilizovaném světě nežije nikdo, kdo by neměl co do činění s alergií, byť sotva znatelnou. Nejsou to jen senné rýmy, ekzémy a asthma. Musíme na ně myslet i při neobjasněné agresi dítěte, recidivujích průjmech, bolestech hlavy, nervozitě, při zdánlivě běžných školních problémech nebo i při některých srdečních palpitacích a některých neurovegetativních příznacích. Pracuji jako obvodní lékař již více než 20 let a mohu narůstající výskyt alergií a jejich různorodých forem potvrdit i v rámci své praxe. Tato zkušenost mne postupně vedla k hlubšímu zkoumání problémů spojených s alergiemi, možná i proto, že dcera od malička trpěla ekzémem.

V rámci tohoto přístupu si v praxi ověřuji, že příčinou alergií jsou nejen zevní, ale i vnitřní vlivy. Výsledkem je chybná odpověď imunitního systému. Je to náš „šestý“ smysl, kontrolní orgán pro kontakt s okolním světem - jakýsi „biocomputer“ spolupracující s ostatními řídícími systémy v našem těle.

 

PROČ DOŠLO K NÁRUSTU ALERGIÍ

Existuje několik důvodů:

  1. Životní prostředí je čím dál více znečištěné, přidávají se aditiva a barviva do mnoha potravin, modifikují se plodiny. Imunitní systém, který se vyvíjel mnoho let je v krátké době konfrontován se spoustou nových informací a působků. Pronikají do našich těl každým dechem a každým soustem, v podstatě všemi smysly. Působení je stále intenzivnější a nebezpečnějšími – doslova nepřátelské, takže „výzbroj našeho biocomputeru“ přestává být dostatečná.
  2. Imunitní systém je neustálými iritacemi a přetěžováním oslabován, okrádán o svoji inteligenci.
    • Přetěžujeme se jídlem, jednak co do množství, navíc různě chemicky a nepřirozeně zpracovaným.
    • Vytáčíme své životní tempo do nesmyslných rychlostí, žijeme v neustálém stresu
    • Nadměrně užíváme různé potlačující léky. Nerespektujeme, že při nekomplikované přiměřené horečce se fyziologicky ve zvýšené míře tvoří protilátky. Nedopřejeme tělu ani čas ani klid k opětovnému vyléčení a odstranění následků nemocí.
    • Tak se s každou infekcí hromadí v těle zátěžové látky, které nakonec nutí obranný systém k chaotické válce na mnoha frontách.
  3. Nelze opomenout ani psychické příčiny alergií, které se vyskytují častěji než jsme ochotni připustit. Nelze je exaktně změřit, proto je jejich posuzování obtížné. Kdo však nechce brát na zřetel i psychické příčiny, nemůže dospět k jádru poruchy zdraví. Velmi často při odebírání komplexní anamnézy u alergiků zjišťuji stresové a psychické podněty jako spouštěče potíží v predisponovaném terénu. To přesně odpovídá strategii KLINICKÉ HOMEOPATIE, kde lék předepisujeme na základě zhodnocení totality symptomů.
    Imunitní systém reagující alergicky, tedy systém dopouštějící se v obranném chování vůči cizí substanci chyby, nepotřebuje krýt nějaký deficit nebo odbourávat nadbytek. Nechybí mu nic hmotného – pouze schopnost správného rozhodování.

KAŽDÁ ALERGIE PŘEDSTAVUJE ŠPATNOU ODPOVĚĎ, ALARMUJÍCÍ ZNAMENÍ, KTERÉ NÁM ŘÍKÁ, ŽE SE JIŽ NEDOKÁŽEME VYPOŘÁDAT S TÍM, CO NA NÁS DOLÉHÁ, JAKO BYCHOM ZAPOMNĚLI VŠECHNY ODPOVĚDI I ZKUŠENOSTI, KTERÉ JSOU V NAŠEM ORGANISMU ULOŽENY PO MILIÓNY LET!!

Odstranění alergenu, desenzibilizace a antihistaminika nevyřeší celou hloubku problému. Aby imunitní systém znovu správně reagoval potřebuje „vědění“, informace, jak napravit poruchu „biocomputeru“ a trénink, aby se to znovu naučil. V homeopatickém léku je právě tato informace obsažena, proto je klinická homeopatie součástí kauzálního léčení alergií.

 

PATOFYZIOLOGICKÉ KONTEXTY

Alergické choroby mají imunopatologický mechanismus, který poškozuje vlastní buňky, tkáně a orgány. Podstatou tohoto poškozujícího mechanizmu je alergický zánět.

V 60. letech minulého století je britští imunopatologové Philip G.H. Gell a RobinR.A.Coombs rozdělili do čtyř klasifikačních typů. Později k nim přibyl ještě pátý typ.

Viz tabulka:

typ přecitlivělosti vyvolávající faktor zprostředkující faktor choroby
I.- anafylaktický
/časný/
alergen protilátky IgE alergické
II. - cytotoxický nerozpustný autoantigen protilátky IgG autoimunitní
III. - imunokomplexový rozpustné cizí nebo vlastní antigeny protilátky IgG, IgM, popř. IgA imunokomplexové /autoimunitní nebo alergické/
IV. – opožděný antigen nebo alergen buňky /zejména Th1-lymfocyty a makrofágy autoimunitní, alergické
V. – stimulační či inhibiční antigen v buněčných receptorech protilátky IgG, IgM Autoimunitní

Typické alergické reakce vznikají mechanizmy prvního /anafylaktického/ a čtvrtého /opožděného/ typu. Naproti tomu mechanizmy vzniku autoimunitních chorob se dají zařadit do všech typů přecitlivělosti s výjimkou anafylaktického.

Mechanizmu pátého typu se účastní protilátky proti receptorům na různých buňkách. Jestliže protilátka, po navázání se na receptor, jej neregulovatelně stimuluje, označuje se jako stimulační typ, a naopak jestliže autoprotilátka funkci receptoru zablokuje, označuje se jako inhibiční typ. Do této skupiny patří např. většina syndromů latentní tetanie, většina potravinových alergií a mnoho dalších chorob, jejichž alergický původ se dosud nebere plně na zřetel. A právě tento pátý typ přecitlivělosti je důvodem, proč jsem do svého článku zařadila tuto obecně známou tabulku. Pacientů s těmito poruchami přibývá a je potřeba na to myslet. Právě klinická homeopatie umí významně přispět k léčení i tohoto typu alergií, samozřejmě s příslušným režimovým opatřením.

 

CO VYVOLÁVÁ ALERGII PODLE NOVODOBÝCH POZNATKŮ

Příčiny můžeme zařadit do čtyř kategorií:

  • Imunopatologické se uplatňují u l., 3. a 4. typu. Možnosti diagnostiky a léčby mnohých chorob jsou dnes mnohem lepší a rychlejší než v minulosti. Vyšší lékařská péče zvyšuje kvalitu života, ale má i druhou stránku mince. Existují studie dokazující , že podávání antibiotik u nekomplikovaných infekcí významně zvyšuje riziko alergických onemocnění. Je prokázáno, že se většinou při ATB kůře zahubí asi polovina bakterií – přirozeně ty slabší. Imunitní systém vzhledem k silně sníženému počtu choroboplodných zárodků zruší „velký poplach“ /tedy hlavně teplotu, při které se jak víme ve zvýšené míře tvoří potřebné protilátky/. Navíc reakce antigenu s protilátkou vytvoří imunokomplexy a úplné vyléčení znamená vyčištění těla i od nich, a zde již ATB nemají pole působnosti. Účinná regenerace závisí na zdatnosti enzymatických funkcí „uklizečů“. Tyto jsou často oslabené, takže se přibližně za 2-3 týdny objeví „infekce“ znovu, popřípadě na jiném místě. Tato následná nákaza mívá většinou podstatně závažnější průběh než původní. Choroboplodné zárodky zatím využily příležitost k tomu, aby vnikly dál do organismu. Chceme-li je zdolat, nasazujeme silnější ATB. Ale imunitní systém je dosud zaměstnán odstraňováním zbytků předchozích antibiotik a imunokomplexů. Není tedy divu, že mnohdy imunitní systém po letech takového přetěžování selže. Takže úplně vyléčeno, znamená i úplně uklizeno, což se děje ještě dlouho poté co akutní příznaky nemoci vymizí. Je potřeba obnovit enzymatický systém ve střevě – dietou, preparáty s Lactobaccilem apod. Velmi se v těchto případech osvědčilo i podávání Oscillococcina. Po každé kůře ATB 1tubu denně po 6 dnů /1 balení/. Je připravováno z filtrovaného aseptického autolyzátu srdce a jater pyžmovky veliké /Anas Barbariae/. Ten obsahuje obrovské množství aminokyselin a enzymů zvyšujících potenciál obranných mechanizmů organizmu.
  • Environmentální jsou podmíněny různými faktory životního prostředí. Buď přímo spouštějí alergickou reakci nebo podporují její vznik. Máme zatíženou, v některých místech až intoxikovanou půdu, objevují se agresivnější pyly a plevely. Alarmující je používání různých potravinových přísad. Průměrný jedinec v civilizovaném světě jich zkonzumuje ročně asi 4,5 kg. Mnohé potraviny nejsou již zpracovávány tradičním způsobem. Šunka, kterou si kupujeme v obchodě je úplně jiná než ta, kterou dříve připravovali doma při zabijačkách. Obsahuje většinou jen trochu masa, a to většinou jen z odřezků, zato je v ní množství dusitanů, fosforečnanů, želatiny, různých konzervačních látek a vody. Fosforečnany výborně váží vodu a umožňují, aby ji šunka obsahovala až 30%. Když si koupíme v obchodě mražené bramborové hranolky, měli bychom vědět, že brambory jsou před loupáním koupány v koncentrovaném hydroxidu sodném, aby jim popraskaly slupky. Nakrájené se potom předvaří ve vodě obsahující siřičitan sodný a fosforečnany, které zabraňují tmavnutí brambor. Mléko je dnes zatíženo těžkými kovy, zbytky po hnojení luk, různými additivy, které se přidávají kravám do žrádla. Další problém je nadměrná spotřeba rafinovaného cukru a bílé mouky. Zkusme se zamyslet nad tím, jak těžké musí být pro obranný systém vyrovnat se se spoustou nových chemických látek, které před nedávnem vůbec neexistovaly. Když k tomu přidáme, že tento systém vůbec netrénujeme, můžeme pochopit současný stav...
  • Genetické příčiny jsou podstatou hlavně atopie . Náchylnost se dědí podle Mendlových zákonů. 1 rodič atopik – 30% pravděpodobnost dítěte s atopií, oba rodiče – 60%. Jsou různá období v lidských dějinách, která přinášejí velké a zásadní změny v poměrně krátkém časové, období. Svůj podíl budou mít i geneticky modifikované potraviny.
  • „Hygienická“ hypotéza vychází ze skutečnosti, že v posledním století se v industrializované společnosti natolik zlepšila zdravotnická péče a hygiena, že to zásadně změnilo nejen životní styl a stravovací návyky, ale i množství stimulů, které jsou potřebné pro zdravý vývoj imunitního systému u dětí. Nedostatek těchto stimulů se projevuje zvýšenou nemocností a zvýšeným výskytem alergických chorob. Důkazy poukazující na platnost této hypotézy se zakládají na epidemiologických studiích, podle nichž např. s velikostí rodiny se snižuje výskyt atopických chorob u jejích dětských příslušníků. Byl prokázán pozitivní efekt na trénování imunitního systému při prodělání běžných dětských infekčních chorob, a při způsobu života v blízkosti domácích zvířat. Nadměrná aplikace antibiotik a nedostatek probiotický bakterií ve střevech jsou také velmi důležitým faktorem.
    Mnohdy se různé faktory kumulují. Např. perorální podávání antibiotik zničí normální střevní mikroflóru. Jestliže dítě po takové léčbě antibiotiky dostává potravu upravenou aditivy a konzervačními prostředky, nemůže si střevní mikroflóru obnovit v původním složení, v jakém se udržovala po staletí. Místo bifidobakterií a laktobacilů se v jeho střevech nacházejí různé hnilobné bakterie, které zatěžují organismus amoniakem, sirovodíkem a podobnými látkami. Zdravá střevní mikroflóra má vliv na navození imunologické tolerance vůči antigenům, které se běžně nacházejí v potravě. Její narušení přispívá ke vzniku potravinové alergie a vzhledem ke zkříženým reakcím mezi alergeny i ke vzniku respirační alergie. Přidá-li se k tomu stresový životní styl, který nedovolí dítěti po onemocnění dýchacích cest patřičnou rekonvalescenci v domácím prostředí, může to vyústit v závažný stav.
  • Neuroendokrinní příčiny jsou podstatou zejména průduškového asthmatu, neurodermitid, ale i jiných alergických stavů. Jejich součásti je působení různých neurotransmiterů a neuropeptidů, produktů centrálního a periferního nervového systému, na průběh alergické reakce. Jejich působením může vzniknout tzv. neurogenní zánět, který se může klinicky projevit jako alergický i nealergický. Mohou ho vyvolat např. různé stresové situace. Tedy astmatický záchvat může vyvolat fyzický nebo emoční stres i bez přítomnosti alergenu. Alergie jsou v tomto ohledu srovnatelné s nevolností nebo zvracením. Pouhý pohled, zápach, odpor může vyvolat tyto stavy. Neuropeptidy a neurotransmitery však produkují nejen neurony, ale i lymfocyty, což má za následek obousměrné propojení neuroendokrinního a imunitního systému

TOTO PROPOJENÍ SE DÁ PŘEDPOKLÁDAT U MNOHA CHOROBNÝCH STAVŮ.
PROTO KE KAUZÁLNÍMU DLOUHODOBÉMU ŘEŠENÍ MŮŽE PŘISPĚT I KLINICKÁ HOMEOPATIE.
u>JE SAMOZŘEJMÉ, ŽE AKUTNÍ A ZÁVAŽNÉ STAVY VYŽADUJÍ KLASICKOU LÉČBU!
NA DRUHÉ STRANĚ MNOHÉ PŘÍPADY ALERGIÍ JSOU VHODNÉ PRO HOMEOPATICKOU TERAPII. PODSTATNÉ JE I TO, ŽE HOMEOPATICKÉ LÉKY NEMAJÍ CHEMICKOU TOXICITU.

 

NADĚJI NA ÚSPĚCH MÁ JEN KOMPLEXNÍ PŘÍSTUP

Hlavním předpokladem úspěšného léčení alergií je tedy holistické chápání této nemoci. Jednak jako souvislého procesu včetně celé osobní, rodinné a jiné zátěže, jednak jako tzv. totality symptomů každé nemoci v jejich vzájemné provázanosti.

Vezměme jako příklad jednoduchý nekomplikovaný ekzém nebo kopřivku. Kůže je mimo jiné také vylučovací orgán. Tedy projevy na kůži jsou z holistického pohledu součástí eliminačního procesu. Pokud se jedná o jinak zdravého jedince, je to velice efektivní způsob, jak se může organismus zbavit zátěže.

Tento způsob obranné reakce těla v klinické homeopatii nazýváme „psorický“.. Je to historický termín používaný Hahnemannem, zakladatelem homeopatie jako medicínské metody. V praxi jim označujeme situaci, kdy má pacient ještě dosti obranných sil a vykazuje tedy hodně symptomů, které jsou funkční a reverzibilní. Obecně platí: Čím méně celkové energie, tím méně zevních projevů / maligní a autonomní procesy probíhají dlouho skrytě/. U tohoto psorického způsobu reakce jsou tedy symptomy jasně vyjádřeny, celkový stav není postižen, a proto z hlediska homeopatické strategie je chybou tyto projevy potlačovat.

Homeopatie je naopak využívá k nalezení přesného léku podle základní homeopatické poučky: “podobné léčí podobné“. Tedy látka, která v experimentu daný symptom vyvolá, vyléčí stejný symptom u nemocného. V homeopatické Materii medice najdeme např. lék ARSENICUM ALBUM s následnými přesně popsanými projevy na kůži:

  • lichenifikovaná suchá kůže s jemnou deskvamací jako rýžový prach nebo slupky otrub
  • někdy až aspekt „sloní kůže“: suchá, tlustá, kartonovitá nebo pergamenovitá, která obtížně tvoří kožní řasu
  • z celkového hlediska tendence k zimomřivosti, astenii, charakteristická modalita: svědění zlepšené teplem

Pokud podáme tento lék v homeopatickém infinitezimálním ředění např.15 CH pacientovi s takto se projevujícím nekomplikovaným ekzémem, působíme ve směru obranných sil organismu. Podpoříme eliminační proces a ekzém během několika dnů bez dalších zásahů vymizí. Recidivy jsou méně časté než při klasickém léčení. Bývají většinou v souvislosti s dalšími zátěžemi /očkování, infekty, nevhodná strava apod./ a je výhodné je opět včas léčit podle homeopatické strategie výběrem homeopatického léku podle aktuálních symptomů. / V homeopatii platí: když se změní symptomy, je potřeba změnit lék./

Takto vedená léčba je prevencí hlubší zátěže imunitního systému, v našem případě tzv. dermorespiračního syndromu. Oproti tomu opakované potlačování těchto „psorických“ projevů vede postupně k oslabování eliminačních funkcí a přechodu do hlubšího stupně regulace obranných sil, kterému v homeopatii už od dob Hahnemanna říkáme „sykotický“.

„Sykotický“ způsob reakce v klinické praxi znamená zátěž lymfatického systému, mezenchymu, vaziva, plíživý vývoj, chronické katary, nedokonalou rekonvalescenci, různé poruchy regulace metabolismu, neurotizaci, tvorbu benigních tumorů apod. Je podkladem rozvoje degenerativních nemocí a příčinou deregulace imunitního systému.

Samozřejmě pokud se bude jednat o komplikovaný atopický terén, nebude situace tak jednoduchá. I zde je ovšem homeopatie účinná. Je zcela v kompetenci praktického lékaře určit správný postup. Na místě je spolupráce se specialisty. Léčení podle homeopatické strategie je pak delší proces v čase s využitím terénních léků, léků citlivého typu a léků drenážních předepisovaných vždy na základě zhodnocení všech lokálních projevů a celkového stavu podle potřeby i v kombinaci s léky klasickými a nezbytnou dietou.

V klinické homeopatii velmi dbáme o motivaci pacienta, neboť léčba nezbytně vyžaduje pochopení podstaty nemoci /na úrovni, na které je pacient schopen/. Součástí je i léčebná dieta, o které musí být pacient řádně poučen. Kromě počátečních stadií ekzému a lehkých alergických rým je to léčba dlouhodobá. Její součástí je i léčení jednoduchých katarů, horečnatých stavů a nekomplikovaných viróz homeopatickými léky, což vede k postupnému tréninku imunitního systému. Tedy pacient se postupně zbavuje svých alergických potíží, ale je i méně náchylný k běžným infekcím.

Proto je pro praxi obvodního lékaře důležité znát tyto základní symptomatické homeopatické léky, které byly uvedeny v tabulce v minulém čísle. Každý obvodní lékař může do jisté míry ovlivnit míru alergizace svých pacientů. Těch motivovaných pro homeopatii přibývá.

 

Léčení nekomplikovaných alergických rým je zcela v kompetenci praktického lékaře.

z hlediska strategie klinické homeopatie má 2 fáze:

 

1. PREVENTIVNÍ: PŘED SEZÓNOU

Přibližně 1 měsíc před začátkem pylové sezóny předepisujeme

POLLENS 15CH 10 granulí 1x týdně. Je to vlastně homeopatická desenzibilizační léčba, protože tento lék je vyroben z nejdůležitějších jarních pylů stromů, keřů a travin.

POLLLEN DE GRAMINÉES 15CH 10 granulí 1x týdně podáváme při alergii na seno, rovněž asi měsíc před předpokládaným začátkem potíží

 

2. V PYLOVÉ SEZÓNĚ

POLLENS 15 CH 5 granulí každé ráno při převažující alergii na pyly stromů a travin POLLEN DE GRAMINÉES 15 CH 5 granulí každé ráno jedná-li se o alergii na seno POUMON HISTAMINE 15CH 1x - 1x - 2x denně 5 granulí.

Je to homeopatické antihistaminikum, zeslabuje účinek mediátorů alergické reakce a není po něm ospalost.

Připravuje se z plic morčat utracených během anafylaktického šoku, uměle vyprovokovaného ovoalbuminem. Je to komplexní preparát, kromě histaminu obsahuje četné alergické a zánětlivé mediátory. Podle patogenetického pokusu provedeného Francoisem Lamassonem má zvláštní afinitu pro larynx a tracheu, kde vyvolává záněty a otoky s pocitem retrosternálního pálení. Pokusné výzkumné práce potvrdily účinek vysokých ředění na mechanizmus alergické reakce, zejména na modulaci aktivace degranulace lidských bazofilů.

  • Samozřejmě závažné alergické reakce vyžadují celý potřebný arzenál medicíny!!!

Ke zmírnění konkétních symptomů alergické rýmy a konjunktivitidy můžeme použít celou řadu homeopatik, z nichž nejdůležitější a nejfrekventovanější jsou:

ARSENICUM JODATUM - základní symptomatický lék alergických rým. Vyplývá to z patofyziologických účinku této látky.

Hlavní biochemické mechanizmy toxicity arzénu jsou

  • snížení celulární energetické dodávky inhibicí ATP a inaktivací kyseliny lipolové v Krebsově cyklu
  • zvýšení metabolismu steroidů
  • antivirový účinek

Jod účinkuje hlavně

  • na lymfatický systém
  • na celkový metabolismus

Symptomy a procesy, které látka v pokusu vyvolá u nemocného léčí – to je homeopatické pravidlo podobnosti. Proto má tento lék hluboký celkový účinek. V jeho homeopatickém obraze je pálivá vodnatá rýma, vodnatý sekret z očí a celková alterace stavu, hlavně velká únava a zimomřivost i u člověka, který mimo alergickou ataku vůbec unavený a zimomřivý není. Všechny symptomy /i pálivý sekret/ se zlepšují teplem.

EUPHRASIA OFFICINALIS: dráždivé slzení s podrážděním a zčervenáním spojivek. Nedráždivý výtok z nosu.

ALLIUM CEPA: vydatný, vodnatý výtok z nosu, který dráždí chřípí, kýchání v záchvatech, nedráždivé slzení.

NUX VOMICA: záchvatovité kýchání ráno po probuzení a při změnách teploty. Ucpaný nos v noci. Přetížení jídlem, průvanem.

SABADILLA: svědění nosních sliznic a měkkého patra. Tento symptom je někdy velmi výrazný a obtěžující, pacienti mají potřebu „škrabat se jazykem“ na patře. Právě tento lék pro tento specifický symptom již přesvědčil mnohé o účinnosti homeopatie. V klinickém obraze tohoto léku je i přecitlivělost na vůně, hlavně květin.

APIS MELLIFICA: Tento lék obsahuje kromě jiného hyaluronidázu, proto má v klinickém obraze těstovité otoky víček, prosáknutí podkoží, otoky sliznic a intenzivní pocit ucpaného nosu s minimálním množstvím sekrece.

Tyto základní lokální homeopatické léky vybíráme podle konkrétních symptomů pacienta a podáváme v nízkém homeopatickém ředění, např. 9CH 2x – 4x denně 5 granulí.

Jsou-li symptomy různorodé a nejsou-li příliš závažné, velmi se osvědčil komplexní homeopatický přípravek RHINALLERGY v tabletách. Při potížích rozpouštíme 1 – 2 tablety v ústech několikrát denně podle individuální potřeby.

V počátečních stadiích je možno kombinovat dle potřeby i klasická antihistaminika, ale podle mých zkušeností pacienti s nekomplikovanou alergickou rýmou je postupně sami vysazují v souvislosti se zlepšováním stavu a zcela vystačí jen s homeopatickými léky. Navíc většinou příští sezóna bývá výrazně lepší /hlavně pokud i virové katary v zimním období důsledně řešili homeopatickými léky/, což je pro mnohé velkým překvapením.

Potěšilo by mne, kdybyste to u vhodných pacientů sami vyzkoušeli a případně se podělili o své vlastní zkušenosti – ty jsou vždy velmi cenné.

 

Kontakt