Amrtabindu upanišad

18.07.2015 12:33

Úvod k upanišadu

Text Amrtabindu upanišadu se někdy objevuje pod hlavičkou Brahmabindu upanišad – např. Ramamaya Tarkaratna edition (Bibliotheca Indica, The Atharvana-Upanishads, Calcutta, Ganesha Press) nebo v překladu 60-ti upanišadů od Deussena. U velkého komentátora upanišadů Śankaránandy nebo v Telugu edici upanišadů se text jmenuje Amrtabindu upanišad. Podle Mádhavánandy se jedná o dva upanišady, jejichž text má být skoro totožný. Pravděpodobnější je ale, že se jedná o tentýž text, který se po opisu v detailech liší, a který má dva podobné názvy.

Aby věc byla ještě složitější, pod názvem Amrtabindu upanišad se někdy skrývá (dle jiných recenzí) Amrtanáda upanišad. U Deussena je tedy Amrtabindu naše Amrtanáda a Brahmabindu náš Amrtabindu. V tomto kontextu, zdá se mi, jsou jen dva skutečné upanišady, ale tři názvy, které se navíc proměňují.

Amrtabindu upanišad patří mezi tzv. jógové bindu-upanišady. Datování je velmi nejisté, nebude však starší než ze 3. stol. n.l., protože již vykazuje propracované jógické metody. Nebude však ani mladší než ze 8. stol. n.l., jak na to Deussen poukazuje, protože Śankaráčárja již cituje z tohoto upanišadu verše 13-14 o přirozenosti prostoru v nádobě, jež patří mezi jeho oblíbené alegorie. Také pět veršů z našeho upanišadu cituje Maitrájana upanišad.

V Amrtabindu upanišadu (asi) není stopy po sektářské inklinaci, běžné u upanišadů i v další náboženské literatuře Indie od asi 10. stol. Ačkoliv na konci upanišadu se objevuje Vásudéva, což by mělo naznačovat višnuisticko-kršnovskou orientaci, ale podle Deussena se musí jednat o pozdější záměnu, protože neodpovídá metrice celého verše. O podobnou asi pozdější záměnu se jedná také v případě konce 9. verše, kde figuruje Śiva. Těžko ale usoudit, která verze je původní (viz. poznámka k 9. verši).

Skoro v každém verši jsou nepatrné rozdíly ve znění podle různých recenzí upanišadu, v poznámkách uvádím jen ty větší. Tyto odlišnosti lze, co se týče významu, zanedbat, většinou vystihují stejnou věc jen jinými slovy či jinou stavbou vět.

 

 

Amrtabindu upanišad

manó hi dvividham próktam śuddham čáśuddhaméva ča |
aśuddham kámasamkalpam śuddham kámavivardžitam || 1

1. Manas, říká se, je dvojí, nečistý (aśuddha) a čistý (śuddha).
Nečistý, po představách toužící, čistý, když je zbaven tužeb.

mana éva manušjánám káranam bandhamókšajóh |
bandhája višajásaktam muktjai nirvišajam smrtam || 2

2. Manas je proto jak příčinou otroctví, tak i našeho vysvobození (mókša).
Otroctví, když je přivázán k objektům, osvobození (mukti), pokud je od nich odpoután.

jató nirvišajasjásja manasó muktirišjaté |
tasmánnirvišajam nitjam manah kárjam mumukšuná || 3

3. Manas zbavený objektů je podmínkou vykoupení.
Kdo o to usiluje, ať mysl od objektů osvobodí.

nirastavišajásangam samniruddham manó hrdi |
jadá játjunmaníbhávam tadá tatparamam padam || 4

4. Odpoutáním od smyslového světa, když je manas ukotven v srdci,
dosáhne nečinností manasu stavu Nejvyššího.

Namísto jadá játjunmaníbhávam je v jiných recenzích jadá’’játjátmanó bhávam, význam překladu zůstává stejný.

 

távadéva niróddhavjam jávaddhrdi gatam kšajam |
étadždžňánam ča dhjánam ča śéšó njájaśča vistarah || 5

5. Drž tedy manas na uzdě tak dlouho, až se rozplyne v srdci.
Toto je vědění (džňána) na cestě osvobozující meditace (dhjána).
Všechno ostatní je jen naučená argumentace.

Namísto śéšó njájaśča vistarah je v jiných recenzích ató’njó granthavistarah.

 

naiva čintjam na čáčintjam na čintjam čintjaméva ča |
pakšapáta vinirmuktam brahma sampadjaté tadá || 6

6. Není To ani představitelné ani nepředstavitelné,
ba ani představitelné a nepředstavitelné zároveň.
Je osvobozeno od jakýchkoli vztahů, je To brahman, co je dosaženo.

svaréna samdhajédjógamasvaram bhávajétparam |
asvarénánu bhávéna bhávó vá’bháva išjaté || 7

7. Začni náležitým soustředěním na hlásky (svara) zvuku Óm,
potom medituj o Nejvyšším bez tohoto zvuku (asvara).
Touto bezezvučnou meditací se Nebytí (abháva) dosahuje jako Bytí (bháva).

tadéva niškalam brahma nirvikalpam niraňdžanam |
tadbrahmáhamiti džňátvá brahma sampadjaté dhruvam || 8

8. Toto je vskutku brahman, nedělitelný (niškala),
bez rozlišení (nirvikalpa) a samojediný (niraňdžana).
„Já jsem brahman“ – tohle znaje zajisté dosáhneš brahmana.

nirvikalpamanantam ča hétudrštántavardžitam |
apraméjamanádim ča džňátvá ča paramam śivam || 9

9. Neměnný, nekonečný, bezpříčinný, nesrovnatelný.
Nezměrný, bez začátku, poznej To jako svrchovaného Śivu.

Namísto džňátvá ča paramam śivam je v jiných recenzích jadžňátvá mučjaté budhah. Překlad druhého půlverše je pak: Nezměrný, bez začátku –  pokud To znáš, jsi moudrý a osvobodíš se.

 

na niródhó na čótpattirna baddhó na ča sádhakah |
na mumukšurna vai mukta itjéšá paramárthatá || 10

10. Není zde smrt, žádné dění, žádná vazba, žádné snažení.
Ani osvobozená existence ani touha po ní. To je nejvyšší Pravda (paramártha).

éka évá’’tmá mantavjó džágratsvapnasušuptišu |
sthánatrajavjatítasja punardžanma na vidjaté || 11

11. Poznej átmana neměnného v bdělosti, snech i hlubokém spánku.
Překročením těchto tří stavů není zde už znovuzrození.

éka éva hi bhútátmá bhúté bhúté vjavasthitah |
ékadhá bahudhá čaiva drśjaté džalačandravat || 12

12. Jako jediné Bytí přebývá ve všech a v každé bytosti.
Ačkoli Jedno, jeví se mnohotvárným, jako odrazy měsíce na hladině vody.

ghatasamvrtamákáśam níjamáné ghaté jathá |
gható níjéta nákáśam tathá džívó nabhópamah || 13

13. Prostor (ákáśa) uzavřený v nádobě se při přemístění či rozbití nádoby nezmění.
Podobně tomu je u duše (džíva), která je uzavřena v těle.

ghatavadvidhákáram bhidjamánam punah punah |
tadbhagnam na ča džánáti sa džánáti ča nitjaśah || 14

14. Všechny formy jako ta nádoba se neustále rozbíjejí.
Když zanikají, ony to nevědí, ale On (átman) ano, věčně přítomen.

śabdamájávrtó naiva tamasá játi puškaré |
bhinné tamasi čaikatvaméka évánupaśjati || 15

15. Kdo je zahalen temnotou klamu světa (śabdamájá),
nedostane se ke zdroji blaha (puškara).
Když ale temnota (tamas) ustoupí, to Jediné spatří Jednotu všeho.

Namísto naiva tamasá játi puškaré je v jiných recenzích jávattávattišthati puškaré.

 

śabdákšaram param brahma tasminkšíné jadakšaram |
tadvidvánakšaram dhjájédjadíččhéččhántimátmanah || 16

16. Svrchovaný brahman je zvukem Óm, to, co zůstává, když utichá.
Moudrý ať medituje nad tímto nepomíjejícím, hledá-li mír ve své duši.

dvé vidjé véditavjé tu śabdabrahma param ča jat |
śabdabrahmani nišnátah param brahmádhigaččhati || 17

17. Dvě vědomosti (vidjá) musíš realizovat,
brahmana-jako-zvuk (śabdabrahman) a brahmana-jako-nejvyššího (parambrahman).
Když uskutečníš (nišnáta) śabdabrahmana, dosahuješ parambrahmana též.

granthamabhjasja médháví džňánavidžňánatatparah |
palálamiva dhánjárthí tjadžédgranthamaśéšatah || 18

18. Moudrý, po prostudování knih,
s úmyslem uskutečnit brahmana skrze zkušenost a poznání,
má vyhodit všechna písma, jako se odstraňují plevy.

gavámanékavarnánám kšírasjápjékavarnatá |
kšíravatpaśjaté džňánam linginastu gavám jathá || 19

19. Jsou krávy různých barev, jediná je ale barva mléka.
Poznání (džňána) je jako mléko a jako krávy jsou vyznání (lingin).

Lingin znamená mít na sobě znak, kterým se člověk hlásí k dané náboženské škole (śivaisté, višnuisté, různé duchovní řády apod. mají své specifické znaky, které si rituálně nanášejí na tělo, čelo atd.). V kontextu se tedy poukazuje na společné duchovní jádro všech vyznání či náboženství. Mádhavánanda lingin ne moc šťastně překládá jako svatá písma.

 

ghrtamiva pajasi nigúdham bhúté bhúté ča vasati vidžňánam |
satatam manthajitavjam manasá manthánabhúténa || 20

20. Jako máslo ukryté v mléku, je Poznání (vidžňána) skryto (nigúdha) v každé bytosti.
Podobně s pomocí mysli (manas) jako tlouk má jógin v sobě vytlouct Poznání.

džňánanétram samádhája čóddharédvahnivatparam |
niškalam nirmalam śántam tadbrahmáhamiti smrtam || 21

21. Okem moudrosti (džňánanétra) vhlédni do Sebe,
jako když chceš získat oheň třením.
„Já jsem brahman, To nedílné (niškala), nejčistší jas (nirmala), absolutní mír (śánta)!“

sarvabhútádhivásam ča jadbhútéšu vasatjapi |
sarvánugráhakatvéna tadasmjaham vásudévah tadasmjaham vásudéva iti || 22

22. V Nejvyšším přebývají všechny bytosti a On přebývá ve všech bytostech,
svou svrchovanou láskou (anugraha) je objímá.
„To jsem já, Nejvyšší Bůh (Vásudéva), To jsem já, Vásudéva.“

 

 

Kontakt