Armagedon — Boží válka, která ukončí všechny války

24.03.2013 11:45


„Zabít lidskou bytost pokládají za brutální čin; válka je proto v jejich očích cosi nepochopitelného a odporného, cosi, pro co ve svém jazyce žádný výraz nemají.“ VÝROK NORSKÉHO BADATELE FRIDTJOFA NANSENA, KTERÝ V ROCE 1888 PRONESL O GRÓNSKÝCH ESKYMÁCÍCH


KDO by nechtěl žít ve společnosti, ve které je válka něco „nepochopitelného a odporného“? Kdo netouží po světě, v němž pro válku dokonce neexistuje žádný výraz, protože válčení nikdo nezná? Takový svět se může zdát neskutečný, a to zvlášť pokud by člověk měl doufat v to, že války ukončí lidé.

V Izajášově proroctví je však slib, že sám Bůh zajistí, aby takový svět nastal: „Budou muset překovat své meče v radlice a svá kopí v zahradnické nůžky. Národ nepozvedne meč proti národu ani se již nebudou učit válce.“ (Izajáš 2:4)

V současné době je ve výkonu služby 20 milionů vojáků a zuří asi 20 válek, a tak je jasné, že pokud by se tento slib měl splnit, muselo by ve světě dojít k velké změně. Nemělo by nás tedy překvapovat, že všemohoucí Bůh Jehova bude muset zasáhnout do událostí zde na zemi. Jehovův zásah vyvrcholí tím, co Bible nazývá Armagedon. (Zjevení 16:14, 16)

Ačkoli výraz Armagedon bývá v posledních letech používán k označení celosvětového jaderného konfliktu, jeden slovník popisuje základní význam tohoto slova takto: „Místo velké a konečné bitvy mezi silami dobra a zla.“ Zvítězí někdy dobro nad zlem? A není taková bitva pouze výplodem fantazie?

Je povzbuzující vědět, že Bible opakovaně mluví o konci ničemnosti. Žalmista předpověděl: „S hříšníky bude na zemi skoncováno; a pokud jde o ničemné, ti už nebudou.“ (Žalm 104:35) V knize Přísloví je řečeno: „Přímí, ti budou přebývat na zemi, a bezúhonní, ti na ní zbudou. Pokud jde o ničemné, ti budou právě ze země odříznuti; a pokud jde o zrádné, ti z ní budou vytrženi.“ (Přísloví 2:21, 22)

Z Bible je také jasně vidět, že ničemní lidé se své moci nevzdají dobrovolně. Bude tedy třeba, aby došlo ke konečnému zásahu, kterým Bůh odstraní všechno zlo, včetně válek. (Žalm 2:2) Název, který Bible tomuto výjimečnému konfliktu dává, totiž Armagedon, má hluboký význam.

Výraz Armagedon znamená „hora Megiddo“. Ke starověkému městu Megiddo a přilehlé nížině Jezreel se váže dlouhá historie rozhodujících bitev. „V historii byly Megiddo a údolí Jezreel místem bitev, které určovaly, jakým směrem se bude ubírat civilizace,“ napsal historik Eric H. Cline v knize The Battles of Armageddon.

Tento historik poukazuje na to, že bitvy poblíž Megidda byly často těmi rozhodujícími. Mongolská armáda, která ve 13. století dobyla většinu Asie, utrpěla v tomto údolí svou první porážku. V průběhu první světové války tam britské vojsko pod vedením generála Edmunda Allenbyho porazilo Turky. Jeden válečný historik popsal Allenbyho vítězství jako „jedno z nejrychleji rozhodnutých tažení a nejpřesvědčivějších vítězství v historii“.

Nedaleko Megidda se odehrálo také mnoho rozhodujících bitev popsaných v Bibli. Soudce Barak tam zvítězil nad kananejskými vojsky Sisery. (Soudci 4:14–16; 5:19–21) Gideon se skupinou 300 mužů porazil v této oblasti obrovskou midianskou armádu. (Soudci 7:19–22) Král Saul a jeho syn Jonatan padli na blízké hoře Gilboa, když izraelskou armádu porazili Filištíni. (1. Samuelova 31:1–7)

Díky své strategicky výhodné poloze bylo Megiddo a přilehlé údolí místem bitev po 4 000 let. Jeden historik napočítal, že jich bylo nejméně 34.

Historie a strategická poloha Megidda bezpochyby souvisejí s obrazným použitím slova Armagedon. I když toto slovo se v Bibli objevuje pouze jednou, kontext v biblické knize Zjevení jasně ukazuje, že Armagedon ovlivní život každého člověka na zemi.


Co o Armagedonu říká Bible

Ačkoli se v minulosti poblíž Megidda odehrálo mnoho rozhodujících bitev, žádná z nich neodstranila ničemnost. V žádné nestály proti sobě síly dobra a zla v absolutním smyslu slova. Tento druh konfliktu musí logicky vyvolat Bůh. Ježíš totiž jednou řekl, že „nikdo není dobrý, pouze jeden, Bůh“. (Lukáš 18:19) Navíc, v Bibli se Armagedon konkrétně vztahuje na Boží válku.

Biblická kniha Zjevení říká, že ‚králové celé obydlené země‘ budou shromážděni „k válce velikého dne Boha Všemohoucího“. (Zjevení 16:14) Toto proroctví pokračuje tím, že jsou shromážděni „na místo, které se hebrejsky nazývá Har-Magedon“ neboli Armagedon.* (Zjevení 16:16) Dále je ve Zjevení vysvětleno, že ‚králové země a jejich vojska‘ budou ‚shromážděni, aby vedli válku s tím, který seděl na koni, a s jeho vojskem‘. (Zjevení 19:19) Tímto jezdcem není nikdo jiný než sám Ježíš Kristus. (1. Timoteovi 6:14, 15; Zjevení 19:11, 12, 16)

Jaký závěr bychom z těchto veršů měli udělat? Armagedon je válka mezi Bohem a silami neposlušného lidstva. Proč by měli Jehova a jeho Syn, Ježíš Kristus, v takové válce bojovat? Jedním důvodem je to, že v Armagedonu budou „zničeni ti, kdo ničí zemi“. (Zjevení 11:18) Navíc Armagedon povede k nastolení pokojného světa — ‚nové země, kterou očekáváme podle Božího slibu, v níž bude přebývat spravedlnost‘. (2. Petra 3:13)


Proč je Armagedon nevyhnutelný?

Připadá vám nepředstavitelné, že Jehova, „Bůh lásky“, pověří svého Syna, ‚Knížete pokoje‘, aby bojoval ve válce? (2. Korinťanům 13:11; Izajáš 9:6) Když poznáte, jaké k tomu mají důvody, bude to pro vás pochopitelnější. Kniha Žalmů popisuje Ježíše jako válečného jezdce. Proč bojuje? Žalmista vysvětluje, že Kristus jede „ve věci pravdy a pokory a spravedlnosti“. Vede válku proto, že miluje spravedlnost a nenávidí ničemnost. (Žalm 45:4, 7)

Ve stejném duchu se Bible vyjadřuje k tomu, jak na nespravedlnost v dnešním světě zareaguje Bůh. „Tomuhle věnoval pozornost Jahve: nelíbilo se mu, že není práva,“ napsal prorok Izajáš. „Jak krunýř si oblékl spravedlnost, přilbice spásy na jeho hlavě. Jak šatem všedním se přioděl pomstou, jak pláštěm se zahalil horlivostí.“ (Izajáš 59:15, 17, Heger)

Dokud budou u moci ničemní lidé, nemohou spravedliví lidé žít v pokoji a bezpečí. (Přísloví 29:2; Kazatel 8:9) Korupce a ničemnost jsou neoddělitelně spjaty s těmi, kdo takovým způsobem jednají. Trvalý pokoj a spravedlnost tedy mohou nastat pouze za tu cenu, že ničemní budou odstraněni. „Ničemný je výkupným za spravedlivého,“ napsal Šalomoun. (Přísloví 21:18)

Jelikož Soudcem je Bůh, můžeme si být jisti, že každého ničemného člověka bude posuzovat spravedlivě. „Neučiní Soudce celé země, co je správné?“ ptal se Abraham. Odpovědí je to, co Abraham už věděl, totiž že Jehova vždy jedná správně. (1. Mojžíšova 18:25) Bible nás navíc ujišťuje, že v ničení zlých lidí Jehova nemá potěšení, ale že tak jedná pouze v případě, kdy je to nevyhnutelné. (Ezekiel 18:32; 2. Petra 3:9)


Armagedon se týká i vás

Na které straně této rozhodující bitvy budete? Většina z nás automaticky předpokládá, že je na straně dobra. Jak si tím ale můžeme být jisti? Prorok Sefanjáš nabádal: „Hledejte spravedlnost, hledejte mírnost.“ (Sefanjáš 2:3) Boží vůlí je, aby „lidé všeho druhu byli zachráněni a přišli k přesnému poznání pravdy,“ řekl apoštol Pavel. (1. Timoteovi 2:4)

Prvním krokem k záchraně je to, že se dozvíte pravdu o Jehovovi a o jeho záměru odstranit ze země ničemnost. Druhým krokem je to, že budete konat spravedlnost, což vám přinese Boží přízeň a ochranu.

Pokud tyto dva důležité kroky učiníte, můžete se na Armagedon — na válku, která ukončí všechny lidské války — vlastně těšit. Po této bitvě lidé všude na zemi budou válku pokládat za něco nepochopitelného a odporného. Nikdy „se již nebudou učit válce“. (Izajáš 2:4)

 

Kontakt