Bechyně

09.08.2014 10:01

Přemnoho pověstí se vypravuje o zámku Bechyně. Jako na každém rožmberském sídle se i zde zjevuje Bílá paní. Na zámku prožil své dětství i Petr Vok z Rožmberka. Už jako maličký, ještě v peřinkách, se setkával s Bílou paní. Byla jeho druhou chůvou. Často se objevovala v jeho pokoji, děťátko vzala z postýlky, chovala jej a mnohokrát s ním i zmizela.

Poté vždy, když Petra Voka vracela, chůvě vyhubovala, že dítě špatně opatruje a málo hlídá.

Přízrak Bílé paní se však nestaral jen o batole. Neméně často se zjevovala i v zámecké kuchyni a bez jediného slůvka tam několik hodin meškala a děvečkám pomáhala.

Když se setmělo, zjevoval se její duch na celém zámku, i v jeho okolí. Častokrát ji lidé spatřili také u Čertovy zdi, kterou prý postavil samotný ďábel ještě za života Přemysla Otakara II.

Přízrak v dlouhých bělostných šatech a se závojem dosahujícím až k zemi držel v ruce svíci, která vyzařovala tajemné zlatavé světlo.

Bílá paní vždy prošla zámkem, v každé komnatě se pozastavila a přihlížela lidským radostem i starostem. V pokoji Petra Voka často usedla do křesla a dítě uspávala. Dlouhé chvíle trávila i na schodišti a svítila pánům na cestu do svých komnat, kde se ukládali k blaženému spánku.

Mnohokrát ji panstvo i služebnictvo spatřilo, jak sedí v některém z pokojů, oddechuje a naříká nad svým osudem. "O, jak mnoho míst dalekých já jsem dnes prochodila!" To byla jediná slova, která vyšla z jejích úst před zraky lidí...

 

Kontakt