Bhagavadgítá I-2 - Pozorovani armad na Kuruovskem bitevnim poli

02.05.2014 11:44

SLOKA 21 - 22

arjuna uvaca
senayor ubhayor madhye ratham sthapaya me 'cyuta
yavad etan nirikse 'ham yoddhu-kaman avasthitan

kair maya saha yoddhavyam asmin rana-samudyame

arjunah uvaca - Ardzuna rekl; senayoh - vojska; ubhayoh - obe; madhye - mezi; ratham - valecny vuz; sthapaya - prosim, postav; me - muj; acyuta - o Neomylny; yavat - na tak dlouho; etan - vsechny tyto; nirikse - mohu shlednout; aham - ja; yoddhu-kaman - zadostivi boje; avasthitan - sesikovani na bitevnim poli; kaih - s kym; maya - mam; saha - s; yoddhavyam - bojovat; asmin - v tomto; rana - svaru; samudyame - v usili.

Ardzuna pravil: O Neomylny, postav prosim muj valecny vuz mezi obe vojska tak, abych mohl videt boje dychtive pritomne, se kterymi se musim v tomto velkem boji stretnout.

VYKLAD: Prestoze Krsna je Nejvyssi Osobnost Bozstvi, slouzil svemu priteli Ardzunovi ze sve bezpricinne milosti. V tomto versi je osloven jako Neomylny, protoze ve sve naklonnosti oddane nikdy nezklame. Jako vozataj musel uposlechnout Ardzunovy rozkazy, a ponevadz tak nevahal ucinit, je nazyvan Neomylnym. Sri Krsna prijal ulohu vozataje sveho oddaneho, ale Jeho vznesene postaveni nebylo nikdy ohrozeno. Za vsech okolnosti zustava Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, Hrsikesou, Panem vsech smyslu. Vztah mezi Panem a Jeho sluzebnikem je velmi mily a transcendentalni. Sluzebnik je vzdy pripraven slouzit a Pan obdobne stale vyhledava prilezitost k prokazovani sluzby svemu oddanemu. Krsnovi dela vetsi poteseni prijimat pokyny svych cistych oddanych, nez je sam vydavat. Ponevadz je svrchovanym Panem, je Mu kazdy podrizen a nikdo nestoji nad Nim, aby Mu mohl rozkazovat. Da-li Mu vsak prikaz cisty oddany, naplni Ho velka transcendentalni radost, prestoze za vsech okolnosti zustava neomylnym Panem.

Jako cisty oddany Pana netouzil Ardzuna se svymi pribuznymi bojovat, avsak byl k tomu donucen Durjodhanovou tvrdosijnosti, nebot Durjodhana nikdy nepristoupil na mirove jednani. Ardzunovi proto velmi zalezelo na tom, aby videl, kteri vojevudci byli pritomni na bitevnim poli. Prestoze mirove dohody nebylo mozno dosahnout na bojisti, chtel je Ardzuna jeste jednou videt a pozorovat, do jake miry jsou odhodlani zucastnit se teto nevitane valky.

 

SLOKA 23

yotsyamanan avekse 'ham ya ete 'tra samagatah
dhartarastrasya durbuddher yuddhe priya-cikirsavah

yotsyamanan - ty, kteri budou bojovat; avekse - dovol mi shlednout; aham - ja; ye - kteri; ete - ti; atra - zde; samagatah - shromazdeni; dhartarastrasya - Dhrtarastrova syna; durbuddheh - zlovolny; yuddhe - v boji; priya - radost; cikirsavah - prejice.

Dovol mi spatrit ty, kteri sem prisli bojovat s pranim potesit zlomyslneho Dhrtarastrova syna.

VYKLAD: Bylo verejnym tajemstvim, ze Durjodhana ve spolupraci se svym otcem Dhrtarastrou kul nekale plany, aby se zmocnil kralovstvi Panduovcu. Proto vsichni, kdo se pridali na stranu Durjodhany, museli byt stejneho smysleni, nebot ,,vrana k vrane seda``. Ardzuna se chtel pred bojem jeste jednou podivat na shromazdene bojovniky, ale nemel v umyslu nabidnout jim mirove jednani. Ve skutecnosti je chtel videt jen proto, aby mohl odhadnout jejich silu, i kdyz si byl vitezstvim zcela jist, protoze Krsna stal po jeho boku.

 

SLOKA 24

sanjaya uvaca
evam ukto hrsikeso gudakesena bharata
senayor ubhayor madhye sthapayitva rathottamam

sanjayah uvaca - Sandzaja rekl; evam - takto; uktah - osloven; hrsikesah - Sri Krsna; gudakesena - Ardzunou; bharata - o Bharatuv potomku; senayoh - armad; ubhayoh - obou; madhye - mezi; sthapayitva - umistil; ratha-uttamam - nejlepsi z vozu.

Sandzaja pravil: O Bharatovce, takto osloven Ardzunou, zajel Sri Krsna se skvelym vozem mezi obe vojska.

VYKLAD: V tomto versi je Ardzuna osloven jako Gudakesa. Gudaka znamena spanek a ten, kdo ovlada spanek, se nazyva gudakesa. Spanek znamena take nevedomost. Ardzuna ovladal jak spanek, tak i nevedomost diky pratelstvi s Krsnou. Jako Krsnuv velky oddany nemohl Ardzuna na Krsnu ani na chvili zapomenout. Takova je cista oddanost. At uz v bdelem stavu, nebo ve spanku, oddany neustale mysli na jmena, podobu, vlastnosti a zabavy Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, Sri Krsny. Ten, kdo je takto oddany, muze ovladnout spanek i nevedomost neustalym rozjimanim o Nejvyssi Osobnosti Bozstvi a tento stav se nazyva samadhi neboli neustale uvedomovani si Krsny. Protoze Krsna je Hrsikesa neboli ten, kdo ovlada smysly a mysl vsech zivych bytosti, mohl rozumet Ardzunove zameru umistit valecny vuz mezi obe vojska, a proto promluvil nasledovne

 

SLOKA 25

bhisma-drona-pramukhatah sarvesam ca mahi-ksitam
uvaca partha pasyaitan samavetan kurun iti

bhisma - praotec Bhisma; drona - ucitel Drona; pramukhatah - pred; sarvesam - vsemi; ca - take; mahi-ksitam - panovnici sveta; uvaca - rekl; partha - o Partho; pasya - jen pohled; etan - tito vsichni; samavetan - shromazdeni; kurun - clenove Kuruovske dynastie; iti - takto.

V pritomnosti Bhismy, Drony a ostatnich panovniku sveta Sri Hrsikesa rekl: ,,O Partho, jen pohled na vsechny shromazdene Kuruovce.``

VYKLAD: Jelikoz Krsna je Naddusi vsech zivych bytosti, rozumel, co se delo v Ardzunove nitru. Pouzitim jmena Hrsikesa v teto souvislosti se naznacuje Krsnova vsevedoucnost. Ardzuna je v tomto versi osloven jako Partha, syn Kunti neboli Prthy. Krsna chtel Ardzunovi pratelsky oznamit, ze se stane jeho vozatajem vzhledem k tomu, ze Ardzuna je synem Prthy, cili sestry Jeho otce Vasudevy. Avsak co mel Krsna na mysli, kdyz rekl Ardzunovi: ,,... pohled na shromazdene Kuruovce``? Uvazoval snad Ardzuna, ze nebude bojovat? Neco takoveho od sveho bratrance vubec neocekaval. Krsna takto vyjadril Ardzunovy myslenky v pratelskem zertovnem tonu.

 

SLOKA 26

tatrapasyat sthitan parthah pitrn atha pitamahan
acaryan matulan bhratrn putran pautran sakhims tatha
svasuran suhrdas caiva senayor ubhayor api

tatra - tam; apasyat - spatril; sthitan - stojici; parthah - Ardzuna; pitrn - otce; atha - take; pitamahan - dedy; acaryan - ucitele; matulan - stryce z matciny strany; bhratrn - bratry; putran - syny; pautran - vnuky; sakhin - pratele; tatha - rovnez; svasuran - tchany; suhrdah - priznivce; ca - take; eva - zajiste; senayoh - z vojsk; ubhayoh - z obou stran; api - vcetne.

Ve vojskach obou stran spatril Ardzuna sve otce, dedy, ucitele, stryce, bratry, syny, vnuky, pratele, a take tchany a priznivce.

VYKLAD: Na bojisti uvidel Ardzuna mnohe sve pribuzne. Videl Bhurisravu, jenz byl vrstevnikem jeho otce, pradedy Bhismu a Somadattu, ucitele Dronacarju a Krpacarju, stryce (z matciny strany) Salju a Sakuniho, bratrance Durjodhanu, syna Laksmana, pritele Asvatthamu, priznivce Krtavarmu. Ve vojskach videl take mnoho svych pratel.

 

SLOKA 27

tan samiksya sa kaunteyah sarvan bandhun avasthitan
krpaya parayavisto visidann idam abravit

tan - tyto vsechny; samiksya - po spatreni; sah - on; kaunteyah - syn Kunti; sarvan - vsemozne; bandhun - pribuzne; avasthitan - rozpolozen; krpaya - se soucitem; paraya - velmi; avistah - zmocnen; visidan - zatimco bedoval; idam - takto; abravit - rekl.

Kdyz Ardzuna, syn Kunti, spatril vsechny sve pratele a pribuzne, zmocnil se ho hluboky soucit a rekl:

 

SLOKA 28

arjuna uvaca
drstvemam sva-janam krsna yuyutsum samupasthitam
sidanti mama gatrani mukham ca parisusyati

arjunah uvaca - Ardzuna pravil; drstva - po shlednuti; imam - techto vsech; sva-janam - pribuznych; krsna - o Krsno; yuyutsum - vsichni jsou v bojovem duchu; samupasthitam - vsichni pribuzni; sidanti - chveji; mama - moje; gatrani - udy tela; mukham - usta; ca - take; parisusyati - vysychaji.

Ardzuna pravil: O Krsno, kdyz pred sebou vidim sve pratele a pribuzne s tak bojovym duchem, citim, ze se mi chveji udy a vysycha mi v ustech.

VYKLAD: Pravy oddany ma vsechny vlastnosti polobohu, zatimco ten, kdo neni Bohu oddan, postrada zbozne vlastnosti, at uz je jakkoliv materialisticky pokrocily prostrednictvim kultury, vzdelani apod. Kdyz Ardzuna, Krsnuv oddany, spatril pred sebou na bitevnim poli sve pribuzne a pratele chtive boje, pocitil s nimi soucit. Ardzuna byl prirozene jiz od pocatku ke svym vojakum soucitny, nicmene pocitoval soucit i k vojakum na opacne strane, nebot predvidal jejich zahubu. Zatimco takto uvazoval, chvel se po celem tele a v ustech mu vyschlo. Ardzuna byl vicemene ohromen jejich dychtivosti bojovat. Vlastne vsichni Ardzunovi pribuzni s nim prisli bojovat. To ohromilo dobrosrdecneho bhaktu, jako je Ardzuna. Ackoliv zde o tom neni zminky, muzeme si lehce predstavit, ze se nejenom chvel po celem tele a mel vyschla usta, ale ze i ze soucitu plakal. To nejsou znamky Ardzunovy slabosti, ale spise to poukazuje na jeho dobre srdce, coz je charakteristicky rys cisteho oddaneho. Ve Srimad Bhagavatamu (5.18.12) se proto uvadi:

yasyasti bhaktir bhagavaty akincana
sarvair gunais tatra samasate surah
harav abhaktasya kuto mahad-guna
mano-rathenasati dhavato bahih

,,Ten, kdo je neochvejne oddan Bozske Osobnosti, vlastni vsechny dobre vlastnosti polobohu. Avsak ten, kdo neni Bohu oddan, ma pouze hmotne vlastnosti, jez jsou nepatrne hodnoty. Je to tim, ze jeho myslenky se pohybuji na hmotne urovni, a proto je jiste fascinovan trpytici se hmotnou energii``.

 

SLOKA 29

vepathus ca sarire me roma-harsas ca jayate
gandivam sramsate hastat tvak caiva paridahyate

vepathuh - trast se; ca - take; sarire - na tele; me - moje; roma-harsah - vlasy se jezi; ca - take; jayate - deje se; gandivam - jmeno Ardzunova luku; sramsate - pada; hastat - z rukou; tvak - kuze; ca - take; eva - zajiste; paridahyate - pali.

Cele telo se mi trese a vlasy se mi jezi. Luk Gandiva mi pada z rukou a kuze me pali.

VYKLAD: Pri dvou ruznych prilezitostech muze dojit k treseni tela a jezeni vlasu; a to bud ve stavu duchovni extaze, nebo ve stavu hmotneho strachu. Na transcendentalni neboli duchovni urovni zadny strach neexistuje. Ardzunovy priznaky hmotneho strachu v teto situaci maji puvod ve strachu ze smrti, cemuz rovnez nasvedcuji ostatni priznaky. Ardzuna pocitoval takovou uzkost, ze mu i jeho luk Gandiva padal z rukou. A jelikoz jeho srdce horelo, pocitoval paleni kuze. Vsechny tyto priznaky pochazeji z materialistickeho pojeti zivota.

 

SLOKA 30

na ca saknomy avasthatum bhramativa ca me manah
nimittani ca pasyami viparitani kesava

na - ani; ca - take; saknomi - jsem schopen; avasthatum - zustat; bhramati - zapominam; iva - ponevadz; ca - a; me - ma; manah - mysl; nimittani - znamena; ca - take; pasyami - predvidam; viparitani - pravy opak; kesava - o hubiteli demona Kesi (Krsna).

Nemohu zde jiz dele stat, zapominam se a ma mysl bloudi. Predvidam pouze nestesti, o Krsno, hubiteli demona Kesi.

VYKLAD: Ardzuna uz nemohl na bojisti dele vydrzet. Ze slabosti zapominal na sve vlastni postaveni. Prilis silna pouta k materialnim vecem privadeji cloveka do stavu zmatenosti. Take ve Srimad Bhagavatamu (11.2.37) je potvrzeno, ze bazlivost a ztrata psychicke rovnovahy se projevuje u lidi, kteri jsou prilis ovlivneni materialnimi podminkami (bhayam dvitiyabhinivesatah syat). Ardzuna predvidal pouze nestesti, a i kdyby nad nepritelem zvitezil, nebyl by stastny. Slova nimittaniviparitani jsou v tomto versi vyznamna. Kdyz clovek ocekava jen nestesti, at uz dela cokoliv, polozi si otazku: ,,Proc jsem vlastne zde?`` Kazdy se zajima sam o sebe, o sve blaho, a nikdo nejevi zajem o Nejvyssi Bytost. Vuli Krsny projevil Ardzuna znamky nevedomosti ohledne sveho praveho zajmu. Nas skutecny zajem spociva ve Visnuovi, Krsnovi. Podminene duse na to vsak zapominaji, a proto trpi hmotnymi bolestmi. Ardzuna si myslel, ze i kdyby v boji zvitezil, ocekaval by ho stejne jen zarmutek.

.

SLOKA 31

na ca sreyo 'nupasyami hatva sva-janam ahave
na kankse vijayam krsna na ca rajyam sukhani ca

na - ani; ca - take; sreyah - dobre; anupasyami - predvidam; hatva - zabitim; sva-janam - vlastni pribuzne; ahave - v boji; na - ani; kankse - touzim; vijayam - vitezstvi; krsna - o Krsno; na - ani; ca - take; rajyam - kralovstvi; sukhani - stesti z toho; ca - take.

Nespatruji nic dobreho v tom, kdyz v boji zabiji sve vlastni pribuzne. Muj mily Krsno, nemohu ani touzit po nejakem dalsim vitezstvi, kralovstvi nebo stesti.

VYKLAD: Jelikoz podminene duse nevedi, ze jejich vlastni prospech je ve Visnuovi (Krsnovi), jsou poutany hmotnymi a telesnymi vztahy a domnivaji se, ze v takovem stavu mohou byt stastne. Ve sve iluzi zapominaji, ze Krsna je pricinou take hmotneho stesti. Zda se, ze Ardzuna zapomnel i na mravni zasady, ktere plati pro ksatrije. Jsou dva druhy lidi, kteri maji dovoleno vstoupit na mocne a oslnujici Slunce. Jsou to ksatrijove, kteri zahynou primo na bojisti na Krsnuv osobni pokyn, a sannjasini, kteri zili v odrikani, plne oddani duchovnimu zuslechtovani. Ardzuna nechtel zabit ani sve nepratele, a uz vubec ne sve pribuzne. Myslel si, ze kdyz je zabije, nebude jiz v jeho zivote zadne radosti. Proto se mu nechtelo bojovat, tak jako se cloveku, ktery nema hlad, nechce varit. Rozhodl se tedy odejit do lesu, aby tam zil zklaman v osameni. Jako ksatrija vsak potreboval kralovstvi, aby naplnil svuj zivot, protoze neni mozne, aby se ksatrija zamestnal jinym zpusobem. Ardzuna vsak zadne kralovstvi nemel a jeho jedinou moznosti bylo, aby bojem proti svym bratrancum a bratrum znovu ziskal kralovstvi, ktere puvodne zdedil po svem otci, a o ktere byl pripraven Dhrtarastrou a jeho syny v cele s Durjodhanou. Vzhledem k tomu, ze to Ardzuna nechtel udelat, nezbyvalo mu nic jineho, nez odejit do lesu a zit tam jako poustevnik.

 

SLOKA 32 - 35

kim no rajyena govinda kim bhogair jivitena va
yesam arthe kanksitam no rajyam bhogah sukhani ca

ta ime 'vasthita yuddhe pranams tyaktva dhanani ca
acaryah pitarah putras tathaiva ca pitamahah

matulah svasurah pautrah syalah sambandhinas tatha
etan na hantum icchami ghnato pi madhusudana

api trailokya-rajyasya hetoh kim nu mahi-krte
nihatya dhartarastran nah ka pritih syaj janardana

kim - k cemu; nah - nam; rajyena - kralovstvi; govinda - o Govindo (Krsno); kim - co; bhogaih - radost; jivitena - zit; va - bud; yesam - pro koho; arthe - kvuli; kanksitam - vytouzene; nah - nami; rajyam - kralovstvi; bhogah - hmotny pozitek; sukhani - vsechna radost; ca - take; te - vsichni; ime - tito; avasthitah - rozestaveni; yuddhe - na tomto bojisti; pranan - zivoty; tyaktva - vydat; dhanani - bohatstvi; ca - take; acaryah - ucitele; pitarah - otcove; putrah - synove; tatha - stejne tak; eva - zajiste; ca - take; pitamahah - dedove; matulah - strycove (z matciny strany); svasurah - tchani; pautrah - vnuci; syalah - svagri; sambandhinah - pribuzni; tatha - stejne tak; etan - tito vsichni; na - nikdy; hantum - zabit; icchami - preji si; ghnatah - byt zabit; api - i kdyz; madhusudana - o hubiteli demona Madhu (Krsno); api - i kdyz; trai-lokya - ze tri svetu; rajyasya - kralovstvi; hetoh - v zamene; kim nu - nemluve o; mahi-krte - tohoto sveta; nihatya - zabitim; dhartarastran - synu Dhrtarastrovych; nah - nase; ka - jake; pritih - poteseni; syat - bude; janardana - o Krsno, udrzovateli vsech zivych bytosti.

O Govindo, k cemu nam bude kralovstvi, radost, ba i samotny zivot, kdyz vsichni, pro ktere si to muzeme prat, jsou nyni serazeni na tomto bojisti? O Madhusudano, kdyz zde ucitele, otcove, synove, dedove, strycove, tchani, vnuci, svagri a ostatni pribuzni stoji prede mnou, pripraveni obetovat sve zivoty a majetek, proc bych si mel prat je zabit, trebaze jinak mohou oni zabit me? O udrzovateli vsech zivych bytosti, nejsem pripraven s nimi bojovat ani pro vladu nad tremi svety, tim mene nad timto svetem. Jake poteseni z toho budeme mit, zahubime-li Dhrtarastrovy syny?

VYKLAD: Ardzuna zde oslovuje Krsnu ,,Govindo``, nebot jednou z Krsnovych vlastnosti je, ze prinasi radost kravkam a smyslum. Pouzitim tohoto vyznamneho slova Ardzuna naznacil, ze pouze Sri Krsna muze uspokojit jeho smysly. Ve skutecnosti ale Govinda neni k tomu, aby uspokojoval nase smysly. Snazime-li se vsak uspokojit Govindovy smysly, pak jsou automaticky uspokojeny i nase smysly. V hmotnem svete touzi vsichni uspokojit sve smysly a chteji, aby jim Buh dodaval vsechno k jejich pozitku. Pan vsak uspokojuje nase zadosti podle nasich zasluh, nikoliv podle nasich zadosti. Jestlize se ale snazime potesit Govindu bez myslenky na sve osobni smyslove pozitky, pak Jeho milosti budou nase smysly uspokojeny. Projevem Ardzunova soucitu a hlubokeho pouta k clenum sve rodiny bylo to, ze s nimi nechtel bojovat. Kazdy si preje pochlubit se svym bohatstvim pratelum a pribuznym, ale Ardzuna se obaval, ze vsichni jeho pribuzni budou na bitevnim poli zabiti a on se s nimi nebude moci delit o vitezstvim ziskane bohatstvi. Toto je typicky zpusob materialistickeho mysleni. V duchovnim zivote se vsak takto neuvazuje. Oddany (bhakta) se snazi uspokojit pouze prani Boha. Jestlize si Pan preje, prijme jakykoliv druh bohatstvi, aby Mu mohl slouzit; avsak preje-li si Pan, aby byl chudy, prijme to. Ardzuna nechtel sve pribuzne zabit, ale jestlize bylo opravdu nutne, aby byli zabiti, pral si, at je Krsna zabije osobne. V teto chvili Ardzuna nevedel, ze Krsna je uz vlastne zabil jeste predtim, nez se shromazdili na bojisti a ze on mel byt pri te prilezitosti pouhym nastrojem. Tato skutecnost bude popsana v pristich kapitolach Bhagavadgity. Jelikoz Ardzuna byl Krsnuv cisty oddany, netouzil se pomstit svym nicemnym bratrancum a bratrum. Byla to vsak Krsnova vule, aby zde na bojisti byli vsichni zabiti. Oddany Pana se nemsti na provinilcich, ale Pan nestrpi, aby nejaky hrisnik ublizoval oddanym. Buh muze odpustit osobe, ktera se proti Nemu nejak provinila, ale nikdy neodpusti tomu, kdo ublizi Jeho oddanemu. Proto byl Sri Krsna pevne rozhodnut hrisniky zabit, prestoze jim Ardzuna chtel odpustit.

 

SLOKA 36

papam evasrayed asman hatvaitan atatayinah
tasman narha vayam hantum dhartarastran sa-bandhavan
sva-janam hi katham hatva sukhinah syama madhava

papam - neresti; eva - zajiste; asrayet - musime vzit na; asman - nas; hatva - zabitim; etan - tito vsichni; atatayinah - zlocinci; tasmat - proto; na - nikdy; arhah - zasluhuji; vayam - my; hantum - zabit; dhartarastran - syny Dhrtarastrovy; sa-bandhavan - spolecne s prateli; sva-janam - pribuznymi; hi - zajiste; katham - jak; hatva - zabitim; sukhinah - stastni; syama - stane se; madhava - o Krsno, choti Bohyne stesti.

Jestlize zabijeme tyto zlocince, upadneme do hrichu. Proto neni od nas spravne zabit syny Dhrtarastrovy a nase pratele. Co bychom tim, o Madhavo, ziskali a jak muzeme byt stastni, zabijeme-li sve vlastni pribuzne?

VYKLAD: Podle vedskych spisu existuje sest druhu zlocincu: 1. ten, kdo otravi jedem; 2. ten, kdo zapali dum; 3. ten, kdo zautoci smrtonosnou zbrani; 4. ten, kdo pleni bohatstvi; 5. ten, kdo okupuje cizi zemi; a 6. ten, kdo unese vdanou zenu. Takovi zlocinci se maji bezodkladne zabit a jejich zabitim se nespacha hrich. Obycejnemu cloveku muze pripadat zcela prirozene zabit takove zlocince, ale Ardzuna nebyl obycejny clovek. Mel povahu svetce, a proto s nimi chtel jednat jako svetec a odpustit jim. Takova svatost se ale pro ksatriju nehodi. Zodpovedny panovnik by mel byt zbozny, ale to neznamena, ze muze byt zbabely. Sri Rama byl napriklad tak zbozny, ze si lide preji zit dokonce i nyni v Ramove kralovstvi (rama-rajya). Sri Ramacandra vsak nikdy neprojevil zadne priznaky zbabelosti. Demon Ravana byl zlocinec, protoze unesl Ramovu chot Situ a Rama mu dal takove ponauceni, jake v historii sveta nema obdoby. Pokud se tyka Ardzuny, musime vzit v uvahu, ze zde neslo o obycejne zlocince, ale o jeho pribuzne, ucitele a pratele. Ardzuna proto usuzoval, ze by se s nimi nemelo jednat jako s obycejnymi zlocinci. Krome toho ma svetec odpoustet. Nasledovani techto ctnostnych zasad bylo Ardzunovi prednejsi nez bojovat z nejakych politickych duvodu proti svym pribuznym a pratelum. Nevidel tedy zadny smysl v tom, aby pro nejakou pomijivou telesnou radost zabijel. Radost, kterou muze cloveku takove kralovstvi prinest, netrva konec koncu prilis dlouho. Proc by mel tedy riskovat svuj zivot a vecnou spasu tim, ze zabije sve pribuzne? Ardzunovo osloveni Krsny jmenem ,,Madhava``, neboli jmenem chote Bohyne stesti, zde ma take urcity vyznam. Ardzuna se totiz obaval, aby ho Krsna neprimel k necemu, co by mu nakonec prineslo nestesti. Krsna vsak nikdy nikomu nestesti neprinasi, a zvlaste ne tem, kteri jsou Mu oddani.

 

SLOKA 37 - 38

yady apy ete na pasyanti lobhopahata-cetasah
kula-ksaya-krtam dosam mitra-drohe ca patakam

katham na jneyam asmabhih papad asman nivartitum
kula-ksaya-krtam dosam prapasyadbhir janardana

yadi - jestlize; api - dokonce; ete - oni; na - ne; pasyanti - vidi; lobha - chtivost; upahata - premozeni; cetasah - jejich srdce; kula-ksaya - v zabiti rodiny; krtam - ucinit; dosam - chybu; mitra-drohe - svary s prateli; ca - take; patakam - hrisne nasledky; katham - proc; na - nebudeme; jneyam - vedet to; asmabhih - my; papat - od hrichu; asmat - tyto; nivartitum - zastavit; kula-ksaya - vyhlazeni rodu; krtam - takto cinit; dosam - zlocin; prapasyadbhih - temi, kdo vidi; janardana - o Krsno.

O Dzanardano, trebaze tito muzi, jejichz srdce jsou premozena chtivosti, nevidi zadne chyby v zabijeni prislusniku sve rodiny a ve svarech se svymi prateli, proc bychom my, kteri ve zniceni rodu vidime zlocin, meli takto hrisne jednat?

VYKLAD: Ksatrija nesmi odmitnout bojovat, je-li nekym vyzvan. Take nesmi odmitnout, je-li vyzvan k nejake hre (v kostky apod.). Ardzuna tedy nemohl boj odmitnout, nebot byl vyzvan Durjodhanou. V teto situaci vsak usoudil, ze Durjodhana byl zaslepen a nebyl schopen videt nasledky sve vyzvy, kdezto Ardzuna zle nasledky takoveho jednani predvidal, a proto vyzvu nechtel prijmout. Povinnosti jsou zavazne jen tehdy, jsou-li jejich vysledky kladne, jinak ne. Po zvazeni vsech pro a proti se Ardzuna rozhodl, ze bojovat nebude.

 

SLOKA 39

kula-ksaye pranasyanti kula-dharmah sanatanah
dharme naste kulam krtsnam adharmo 'bhibhavaty uta

kula-ksaye - znicenim rodu; pranasyanti - budou zniceny; kula-dharmah - rodove tradice; sanatanah - vecna; dharme - nabozenstvi; naste - zanikne; kulam - rodina; krtsnam - cela; adharmah - neznabozstvi; abhibhavati - premeni; uta - pravi se.

Se zanikem rodu je znicena vecna rodova tradice, a tak zbytek rodiny upada do neznabozstvi.

VYKLAD: Ve varnasramskem spolecenskem zrizeni je mnoho moralnich zasad urcenych k vychove clenu rodiny a k dosazeni duchovnich hodnot v zivote. Starsi clenove rodiny jsou zodpovedni za zachovani ocistnych obradu, ktere zacinaji pred narozenim a pokracuji i po smrti. Dojde-li vsak ke smrti starsich clenu rodiny, mohou byt ocistne tradice preruseny, nasledkem cehoz si mladsi generace osvoji bezbozne navyky, a ztrati tak moznost duchovni spasy. Proto za zadnych okolnosti nesmeji byt starsi clenove rodiny zabiti.

 

SLOKA 40

adharmabhibhavat krsna pradusyanti kula-striyah
strisu dustasu varsneya jayate varna-sankarah

adharma - bezboznost; abhibhavat - prevlada; krsna - o Krsno; pradusyanti - stanou se neciste; kula-striyah - zeny v rodine; strisu - zeny; dustasu - takto znecistene; varsneya - o potomku Vrsni; jayate - stane se tak; varna-sankarah - nezadouci potomstvo.

Prevladne-li v rodine bezboznost, o Krsno, dojde k mravnimu upadku zen, a poklesnou-li zeny, o potomku Vrsni, prijde nezadouci potomstvo.

VYKLAD: Dobre obyvatelstvo je zakladem miru, prosperity a duchovniho pokroku. Mravni zasady varnasramskeho nabozenstvi jsou sestaveny tak, aby vedly k dobremu potomstvu a tim i k duchovnimu pokroku statu a spolecnosti. Lidska spolecnost zavisi na cudnosti a vernosti zen. Tak jako mohou byt deti lehce svedeny na scesti, tak i zeny maji blizko k poklesku. Proto jak zeny, tak deti musi byt chraneny starsimi cleny rodiny. Podle Canakji Pandity nejsou zeny vseobecne prilis inteligentni, a proto jsou nespolehlive. Jsou-li vsak zamestnany ruznymi nabozenskymi cinnostmi podle rodinnych tradic, pak nejsou svadeny k cizolozstvi, a svoji cudnosti a oddanosti tak umoznuji zrozeni dobreho potomstva, ktere je schopno nasledovat varnasramske zasady. Jestlize lide od tohoto spolecenskeho zrizeni ustoupi, mohou se zeny volne stykat s muzi, a tudiz dochazi k cizolozstvi, jehoz nasledkem jsou nechtene deti. Take nezodpovedni muzi byvaji pricinou cizolozstvi a zaplava nezadoucich deti tak vede k nebezpeci valky a upadku spolecnosti.

 

SLOKA 41

sankaro narakayaiva kula-ghnanam kulasya ca
patanti pitaro hy esam lupta-pindodaka-kriyah

sankarah - takove nezadouci deti; narakaya - zpusobi pekelny zivot; eva - zajiste; kula-ghnanam - pro nicitele rodiny; kulasya - pro rodinu; ca - take; patanti - poklesnout; pitarah - predkove; hi - zajiste; esam - u nich; lupta - zastaveny; pinda - obeti jidel; udaka - voda; kriyah - provadeni.

Pribyvanim nezadouciho obyvatelstva vznikne hroziva situace jak pro rodinu, tak i pro ty, kteri rodinne tradice nici. Predkove takto znicenych rodin take poklesnou, ponevadz se jim prestane obetovat jidlo a voda.

VYKLAD: Podle vedskych pravidel pro plodonosne cinnosti musi clovek pravidelne obetovat vodu a jidlo predkum rodiny. Pri teto obeti je uctivan Visnu, ponevadz pojidanim jidla obetovaneho Visnuovi se clovek osvobozuje od nasledku svych drivejsich cinu. Je mozne, ze predci trpi nasledky svych drivejsich hrichu, a nekteri z nich nebyli obdareni ani hrubym hmotnym telem a jsou nuceni zit v subtilnich telech duchu. Kdyz jim ale potomci obetuji prasadam, tedy jidlo, ktere bylo obetovano Visnuovi, budou vysvobozeni z tel duchu a jinych utrpeni. Takova pomoc predkum je rodinnou tradici a pro ty, kteri nevykonavaji primou oddanou sluzbu Krsnovi, jsou tyto obrady povinne. Clovek oddane slouzici Bohu neni povinen tyto obrady vykonavat. Jiz pouhym vykonavanim oddane sluzby muze clovek vysvobodit tisice predku ze vsech druhu utrpeni. Ve Srimad Bhagavatamu (11.5.41) se uvadi:

devarsi-bhutapta-nrnam pitrnam
na kinkaro nayam rni ca rajan
sarvatmana yah saranam saranyam
gato mukundam parihrtya kartam

,,Ten, kdo prijal utociste u lotosovych nohou Mukundy, darce vysvobozeni, vzdal se vsech povinnosti a s vaznosti se vydal na cestu oddane sluzby, nema vuci polobohum, mudrcum, clenum rodiny, predkum, lidstvu a ostatnim tvorum zadne povinnosti ani zavazky.`` Tyto zavazky se automaticky splni, jakmile clovek vykonava oddanou sluzbu Nejvyssi Osobnosti Bozstvi.

 

SLOKA 42

dosair etaih kula-ghnanam varna-sankara-karakaih
utsadyante jati-dharmah kula-dharmas ca sasvatah

dosaih - diky temto spatnostem; etaih - vsichni tito; kula-ghnanam - nicitele rodiny; varna-sankara - nezadouci deti; karakaih - zpusobuji; utsadyante - zanik; jati-dharmah - plan pro blaho spolecnosti; kula-dharmah - rodinne tradice; ca - take; sasvatah - vecne.

Nasledkem zlych skutku nicitelu rodovych tradic, jez zpusobuji narozeni nechtenych deti, se nici odveky spolecensky rad a blaho rodiny.

VYKLAD: Zasady varnasrama-dharmy, zname jako sanatana-dharma, ridi rodinu a spolecnost tak, aby kazdy jednotlivec mel moznost dosahnout konecne spasy. Jestlize nezodpovedni vudci spolecnosti tyto tradice porusi, nastane ve spolecnosti zmatek, jehoz nasledkem lide zapomenou, ze cilem zivota je Visnu, Krsna. Takovi vudcove jsou slepi a ti, kteri je nasleduji, jsou vedeni do zahuby.

 

SLOKA 43

utsanna-kula-dharmanam manusyanam janardana
narake niyatam vaso bhavatity anususruma

utsanna - zniceny; kula-dharmanam - tech, kteri maji rodinne tradice; manusyanam - z techto lidi; janardana - o Krsno; narake - v pekle; niyatam - vzdy; vasah - sidlo; bhavati - stane se tak; iti - takto; anususruma - slysel jsem od duchovnich ucitelu.

O Krsno, udrzovateli lidstva, slysel jsem od duchovnich ucitelu, ze ti, kteri znici rodinne tradice, budou vzdy prebyvat v pekle.

VYKLAD: Ardzuna nezakladal sve presvedceni na svych vlastnich zkusenostech, ale na tom, co vyslechl od autorit. Je to jediny zpusob, jak ziskat skutecne poznani. Opravdoveho poznani nemuzeme dosahnout, jestlize se nam nedostane pomoci od prave osoby, ktera jiz toto poznani ma. Podle varnasramskeho spolecenskeho zrizeni se musi clovek pred umrtim ocistit od nasledku za hrisne ciny. Tato ocistovaci metoda se nazyva prayascitta (odcineni) a povinnosti kazdeho, kdo hrisne jedna, je vyuzit teto metody. Neucini-li tak, bude za sve hrichy jiste premisten na pekelne planety, kde bude zit v utrpeni.

 

SLOKA 44

aho bata mahat papam kartum vyavasita vayam
yad rajya-sukha-lobhena hantum sva-janam udyatah

aho - o beda; bata - jak je podivne; mahat - velke; papam - hrichy; kartum - spachat; vyavasitah - rozhodnout; vayam - my; yat - protoze; rajya-sukha-lobhena - hnani chtivosti po kralovskem stesti; hantum - zabit; sva-janam - pribuzne; udyatah - snazit se.

O beda, jak je podivne, ze jsme odhodlani spachat velke hrichy. Z touhy po kralovskem stesti jsme schopni zabijet i vlastni pribuzne.

VYKLAD: Clovek pohaneny sobeckymi motivy se muze dopustit i takovych hrichu, jako je zabiti sveho vlastniho bratra, otce nebo matky. Historie poukazuje na mnoho takovych pripadu. Avsak Ardzuna si byl jako oddany Pana vzdy vedomy mravnich zasad, a proto se chce takovymto cinum vyhnout.

 

SLOKA 45

yadi mam apratikaram asastram sastra-panayah
dhartarastra rane hanyus tan me ksemataram bhavet

yadi - i kdyz; mam - pro mne; apratikaram - bez odporu; asastram - bez plneho vyzbrojeni; sastra-panayah - ti se zbrani v ruce; dhartarastrah - Dhrtarastrovi synove; rane - na bojisti; hanyuh - mohou zabit; tat - nez; me - pro mne; ksema-taram - lepe; bhavet - bylo by.

Bylo by pro mne lepe, kdybych se nebranil a beze zbrane byl v bitve zabit ozbrojenymi syny Dhrtarastrovymi.

VYKLAD: Podle valecnych zasad ksatriju se na neozbrojeneho nepritele nebo na toho, kdo nechce bojovat, nema utocit. Ardzuna se ve sve zmatene situaci rozhodl, ze nebude bojovat, i kdyby byl nepritelem napaden. V teto chvili ho nezajimalo, jak dalece byli jeho protivnici odhodlani bojovat. Takove rozhodnuti je znamkou dobrosrdecnosti, ktera prameni z jeho velke oddanosti Krsnovi.

 

SLOKA 46

sanjaya uvaca
evam uktvarjunah sankhye rathopastha upavisat
visrjya sa-saram capam soka-samvigna-manasah

sanjayah uvaca - Sandzaja pravil; evam - takto; uktva - promluvil; arjunah - Ardzuna; sankhye - na bojisti; ratha - valecneho vozu; upasthe - usedl; upavisat - znovu si sedl; visrjya - odhodil; sa-saram - spolu se sipy; capam - luk; soka - zalem; samvigna - sklicen; manasah - v mysli.

Sandzaja pravil: Kdyz takto Ardzuna promluvil uprostred bojiste, odhodil luk a sipy a zachvacen zalem usedl do valecneho vozu.

VYKLAD: Kdyz Ardzuna pozoroval rozestaveni nepritele, povstal na svem valecnem voze; byl vsak tak sklicen, ze opet usedl a odlozil luk a sipy. Takova vlidna a dobrosrdecna osoba odevzdana Bohu je hodna obdrzet poznani o vlastnim ja.

Takto konci Bhaktivedantovy vyklady k prvni kapitole Srimad Bhagavadgity, ktera se nazyva ,,Pozorovani armad na Kuruovskem bitevnim poli``.

 

 

Kontakt