Bhagavadgítá II-2 - Shrnuti obsahu Bhagavadgity

02.05.2014 11:46

SLOKA 21

vedavinasinam nityam ya enam ajam avyayam
katham sa purusah partha kam ghatayati hanti kam

veda - vedet; avinasinam - neznicitelna; nityam - vzdy existujici; yah - ten, kdo; enam - tato (duse); ajam - nezrozena; avyayam - nemenna; katham - jak; sah - on; purusah - osoba; partha - o Partho (Ardzuno); kam - ktery; ghatayati - zpusobuje bolest; hanti - zabije; kam - ktery.

O Partho, jak muze clovek, ktery vi, ze duse je neznicitelna, nezrozena, vecna a nemenna, nekoho zabit nebo davat nekoho zabijet?

VYKLAD: Vse ma sve spravne uplatneni. Ten, kdo ma dokonale poznani, vi, kde a jak urcitou vec spravne pouzit. Nasili ma take sve uplatneni a clovek, ktery vlastni dokonale poznani, vi, jak a kdy nasili pouzit. Prestoze smirci soudce odsoudil cloveka, ktery spachal vrazdu, k trestu smrti, nemuze mu byt nic vytykano, protoze nasili, ktereho pouzil, je v souladu se zakony soudu. V Manu-sanhite, knize zakonu lidske spolecnosti, je napsano, ze ten, kdo se dopusti vrazdy, ma byt odsouzen k trestu smrti, aby pak ve svem pristim zivote nemusel za svuj hrich trpet. Proto je trest smrti za vrazdu ve skutecnosti prospesny. Podobne, kdyz Krsna vyda pokyn k pouziti nasili, pak je to ve jmenu nejvyssi spravedlnosti. Ardzuna by proto mel tento pokyn nasledovat, ponevadz kdyz se to tak vezme, clovek, nebo lepe receno duse, nemuze byt zabita. Takoveto nasili, ve sluzbe pro Krsnu, nemuze byt ve skutecnosti nazyvano nasilim. Za ucelem spravedlnosti muze byt tzv. nasili povoleno. Cilem chirurgickeho zasahu neni pacienta zabit, nybrz pouzitim ,,nasili`` ho vylecit. Ardzunova ucast v boji pod vedenim Krsny a s plnym vedomim neni tedy hrisna a Ardzuna nemusi trpet zadnymi nasledky.

 

SLOKA 22

vasamsi jirnani yatha vihaya
navani grhnati naro 'parani
tatha sarirani vihaya jirnany
anyani samyati navani dehi

vasamsi - saty; jirnani - stare a obnosene; yatha - prave tak; vihaya - odklada; navani - nove saty; grhnati - prijima; narah - clovek; aparani - jine; tatha - stejne tak; sarirani - tela; vihaya - odklada; jirnani - stara a nepotrebna; anyani - ruzna; samyati - jiste prijme; navani - nove; dehi - vtelena (duse).

Jako si clovek obleka nove saty a odklada stare, podobne duse prijima nova hmotna tela a odklada stara a neuzitecna.

VYKLAD: Ze nepatrna individualni duse meni telo, je hola skutecnost. I moderni vedci, kteri neveri v existenci duse, a kteri zaroven nedokazi vysvetlit zdroj energie prichazejici ze srdce, musi akceptovat neustale promeny tela - od detstvi pres mladi az ke stari. Kdyz telo nakonec dosahne sveho konecneho stadia, premisti se duse, ktera v nem sidli, do jineho tela. Toto jiz bylo vysvetleno v trinactem versi.

Prechod nepatrne individualni duse do jineho tela je umoznen milosti Nadduse, ktera tak plni prani nepatrne duse, podobne jako pritel vyplnuje prani priteli. Ve Vedach, v Mundaka Upanisade, jakoz i ve Svetasvatara Upanisade jsou duse a Nadduse prirovnany ke dvema ptakum, kteri sedi na stejnem strome. Jeden z ptaku (individualni duse) pojida plody stromu a druhy (Krsna, Nejvyssi Duse) ho pri tom pozoruje. Jeden z techto dvou ptaku je pritahovan plody hmotneho stromu, zatimco druhy je pouze svedkem cinu sveho pritele, ackoliv oba dva jsou stejne povahy. Krsna predstavuje ptaka-svedka a Ardzuna toho pojidajiciho. Trebaze jsou pratele, jeden je panem a druhy sluzebnikem. Kdyz nepatrna duse (dziva) tento vztah k Naddusi zapomene, musi pak neustale menit sve sidlo z jednoho stromu na druhy, neboli z jednoho tela do druheho. Dziva velmi tezce zapasi na strome hmotneho tela, avsak jakmile souhlasi s prijetim druheho ptaka za sveho nejvyssiho duchovniho mistra - tak jak to ucinil Ardzuna, kdyz se dobrovolne podridil Krsnovym pokynum - je okamzite zprostena vseho bedovani. Jak Mundaka Upanisad (3.1.2), tak i Svetasvatara Upanisad (4.7) to potvrzuji:

samane vrkse puruso nimagno
'nisaya socati muhyamanah
justam yada pasyaty anyam isam
asya mahimanam iti vita-sokah

,,Ackoliv oba ptaci sedi na stejnem strome, je pojidajici ptak pln uzkosti a mrzutosti, kdyz se snazi uzivat si plodu stromu. Jestlize se ale obrati k Bohu, ke svemu priteli, a pozna Jeho slavu, prestane okamzite trpet a oprosti se ode vsi uzkosti.`` Ardzuna se nyni obratil ke Krsnovi, svemu vecnemu priteli, aby pod Jeho vedenim porozumel Bhagavadgite. Naslouchanim Krsnovym slovum mohl porozumet Jeho slave a oprostit se od bedovani.

Sri Krsna zde Ardzunovi radi, aby nenarikal nad tim, ze jeho praded a ucitel vymeni sva tela. Spise by se mel tesit, ze jejich tela v spravedlivem boji zabije a ocisti je ode vsech nasledku za jejich drivejsi ciny. Ten, kdo svuj zivot polozi na obetnim oltari nebo ve spravedlivem boji, je okamzite ocisten od nasledku svych hrisnych cinu a povysen do vyssiho zivotniho stavu. Ardzuna proto nemel nejmensi duvod k bedovani.

 

SLOKA 23

nainam chindanti sastrani nainam dahati pavakah
na cainam kledayanty apo na sosayati marutah

na - nikdy; enam - tuto dusi; chindanti - nemuze rozetnout na kousky; sastrani - zbrane; na - nikdy; enam - tuto dusi; dahati - spali; pavakah - ohen; na - nikdy; ca - take; enam - tuto dusi; kledayanti - promoci; apah - voda; na - nikdy; sosayati - vysusi; marutah - vitr.

Duse nemuze byt nikdy zadnou zbrani roztata na kousky, ani spalena ohnem, ani promocena vodou nebo vysusena vetrem.

VYKLAD: Zadna zbran, at uz mec, ohen, dest, vetrna smrst atd. nemuze zabit dusi. Jak tento vers naznacuje, existovalo tehdy krome ohnovych zbrani mnoho jinych druhu zbrani vyrobenych ze zeme, vody, vzduchu, eteru a jinych elementu. Dnesni zbrane, i nuklearni, se radi k ohnovym zbranim. Proti strelnym zbranim se pouzivalo vodnich zbrani, o kterych dnesni veda nema ani potuchy. Stejne tak existovaly i zbrane v podobe vetrne smrste, o nichz dnesni veda rovnez nic nevi. Zadna z techto smrtonosnych zbrani, jakoz i dnesni vynalezy na poli nicivych zbrani, vsak nemohou dusi uskodit.

Ani svazek, ktery spojuje individualni dusi s puvodni Nejvyssi Dusi, nelze zrusit. Impersonaliste vsak nikdy nemohou vysvetlit, jakym zpusobem poklesla individualni duse na stupen nevedomosti, ve ktere se nyni nachazi, a jak ji nasledovne mohla pokryt iluzorni energie, hmota. Jelikoz je individualni duse vecne nepatrna, ma sklon byt pokryta iluzorni energii (majou), a tak se oddelit od Panovy spolecnosti. Podobne uhasne jiskra, jakmile opusti ohen, ackoliv je s ohnem kvalitativne stejna.

Jak Varaha Purana, tak i Bhagavadgita potvrzuji, ze zive bytosti jsou oddelenymi casteckami Nejvyssiho Pana. Ve svych pokynech Ardzunovi dava Krsna jasne najevo, ze ani po vysvobozeni se z iluze neztraci duse svou individualitu. Ardzuna se osvobodil prostrednictvim poznani, ktere prijal od Krsny, avsak nestal se s Krsnou totozny.

 

SLOKA 24

acchedyo 'yam adahyo 'yam akledyo 'sosya eva ca
nityah sarva-gatah sthanur acalo 'yam sanatanah

acchedyah - neznicitelna; ayam - tato duse; adahyah - nemuze byt spalena; ayam - tato duse; akledyah - nerozpustna; asosyah - nemuze byt vysusena; eva - zajiste; ca - a; nityah - trvala; sarva-gatah - vsudypritomna; sthanuh - nemenna; acalah - nehybna; ayam - tato duse; sanatanah - vecne stejna.

Individualni duse je neznicitelna, nerozpustna a nemuze byt ani spalena, ani vysusena. Je trvala, vsudypritomna, nemenna, nehybna a vecne stejna.

VYKLAD: Vsechny vlastnosti nepatrne duse definitivne dokazuji, ze individualni duse je a vzdy zustane nepatrnou casteckou. Je velmi tezke pri teto prilezitosti aplikovat monistickou teorii, ponevadz individualni duse nemuze nikdy dosahnout homogenni nerozlisenosti. Po vysvobozeni z materialni necistoty muze nepatrna duse setrvavat jako duchovni jiskra v zari, ktera vychazi z Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, avsak inteligentni duse vstoupi na nekterou z duchovnich planet, aby zila ve spolecnosti Bozske Osobnosti.

Slovo sarva-gatah (vsudypritomna) je zde vyznamne, protoze zive bytosti se nalezaji v celem vytvoru Boha. Ziji na sousi, ve vode, ve vzduchu, v zemi i v ohni. Obycejne se veri, ze ohen dokaze vsechno znicit; tento vers vsak jasne dokazuje, ze ohen nemuze spalit dusi. Proto neni pochyb, ze i na Slunci ziji zive bytosti, ktere maji tela prizpusobena tamejsim podminkam. Kdyby to nebyla pravda, pak by slova sarva-gatah - zijici vsude - nemela zadny vyznam.

 

SLOKA 25

avyakto 'yam acintyo 'yam avikaryo 'yam ucyate
tasmad evam viditvainam nanusocitum arhasi

avyaktah - neviditelna; ayam - tato duse; acintyah - nepredstavitelna; ayam - tato duse; avikaryah - nemenna; ayam - tato duse; ucyate - pravi se; tasmat - proto; evam - jako to; viditva - dobre znas; enam - tuto dusi; na - ne; anusocitum - truchlit; arhasi - hodi se.

Pravi se, ze duse je neviditelna, nepredstavitelna a nemenna. Kdyz to vsechno vis, nemel bys truchlit nad telem.

VYKLAD: Jak jiz bylo popsano v predeslych versich, velikost duse je tak nepatrna, ze ji nemuzeme videt ani pomoci nejsilnejsiho mikroskopu; proto je neviditelna. Existence duse nemuze byt zjistena pomoci pokusu, nybrz prostrednictvim vedskeho poznani neboli sruti. Nezbyva nam nic jineho, nez tuto pravdu prijmout, ponevadz jiny zpusob porozumeni existenci duse neni, ackoliv je jeji pritomnost v tele nepopiratelna. Je mnoho veci, ktere musime prijmout jen na zaklade vyssi autority. Nikdo nemuze zaprit existenci sveho otce, kterou prijimame na zaklade autority vlastni matky. Nikdo nemuze poprit matcinu vypoved, kdyz nam rekne, kdy jsme se narodili a kdo je nasim otcem, nebot krome jejich slov neni lepsich dukazu. Podobne neexistuje jiny zpusob, jak porozumet povaze duse, krome studia Ved. Jinymi slovy, duse je nepochopitelna pro toho, kdo veri pouze experimentalnimu poznani. Vedy uci, ze duse je vedomi a take vedoma a my to musime akceptovat. Duse se na rozdil od tela nemeni. Jako vecne nemenna zustava duse v porovnani s Nejvyssi Dusi velice nepatrna. Nejvyssi Duse je nekonecne velka a atomicka duse je nekonecne mala a jako takova se nemuze rovnat Bohu. Vedy toto pojeti duse na mnoha mistech a mnohymi zpusoby opakuji, aby tak potvrdily jeji postaveni. Opakovani urcite veci je nezbytne, chceme-li ji dokonale a bez chyby porozumet.

 

SLOKA 26

atha cainam nitya-jatam nityam va manyase mrtam
tathapi tvam maha-baho nainam socitum arhasi

atha - jestlize ale; ca - take; enam - tato duse; nitya-jatam - stale se rodi; nityam - navzdy; va - anebo; manyase - takto uvazujes; mrtam - mrtva; tatha api - presto; tvam - ty; maha-baho - o valecniku mocnych pazi; na - nikdy; enam - o dusi; socitum - bedovat; arhasi - hodi se.

Jestlize si ale myslis, ze duse (nebo priznaky zivota) se pokazde rodi a pak navzdy umira, ani pak nemas zadneho duvodu bedovat, o valecniku mocnych pazi.

VYKLAD: Vzdy existuje urcity druh filozofu blizkych buddhistum, kteri neveri na oddelenou existenci duse mimo telo. Kdyz Krsna prednasel Bhagavadgitu, je z Jeho slov patrno, ze tito filozofove tehdy existovali a byli znami jako lokajatikove a vaibhasikove. Tito filozofove tvrdi, ze duse neboli zivot vznika, kdyz hmotne prvky dosahnou urciteho stupne vyvoje. Dnesni vedci a ateisticti filozofove mysli podobnym zpusobem. Podle nich je telo slouceninou fyzickych a chemickych latek, jejichz vzajemnym pusobenim vznikne zivot. Na teto tezi je postavena antropologie. V dnesni dobe existuje (zvlaste ve Spojenych statech) mnoho pseudonabozenstvi a buddhistickych sekt nihilistickeho ducha, ktere jsou privrzenci teto filozofie.

I kdyby Ardzuna neveril v existenci duse, tak jako v ni neveri stoupenci vaibhasicke filozofie, nemel by stejne duvodu k bedovani. Kdo by bedoval nad ztratou urcite smesi chemickych prvku a prestal kvuli tomu vykonavat sve povinnosti? Ve valce prece nikdo nenarika, kdyz se plytva tunami chemikalii, ktere jsou urceny k porazeni nepritele. Vaibhasicka filozofie tvrdi, ze atma neboli duse je znicena zaroven s telem. Proto, at uz Ardzuna zaver Ved o existenci nepatrne duse prijal, nebo na jeji existenci neveril, nemel ani pak duvod k bedovani. Podle vaibhasicke teorie se z hmoty neustale v kazdem okamziku rodi mnoho novych bytosti a stejne mnoho jich zanika; proto neni duvodu k zarmutku nad smrti. Podle teto teze se Ardzuna nenalezal v nebezpeci, ze se znovu narodi, a proto take nemel duvod obavat se nasledku, ktere ho ocekavaly, kdyby zabil sveho pradeda a ucitele. Krsna vsak Ardzunu sarkasticky oslovil ,,valecniku mocnych pazi``, nebot osobne neprijimal teorii vaibhasiku, ktera uplne ignoruje vedskou moudrost. Jako ksatrija se Ardzuna radil do vedske spolecnosti, a proto by se mel ridit jejimi zasadami.

 

SLOKA 27

jatasya hi dhruvo mrtyur dhruvam janma mrtasya ca
tasmad apariharye 'rthe na tvam socitum arhasi

jatasya - ten, kdo se narodil; hi - jista; dhruvah - skutecnost; mrtyuh - smrt; dhruvam - je rovnez skutecnost; janma - narozeni; mrtasya - zemreleho; ca - take; tasmat - proto; apariharye - pro to, co je nevyhnutelne; arthe - pokud jde o; na - nemel; tvam - ty; socitum - bedovat; arhasi - hodi se.

Pro toho, kdo se narodil, je smrt zcela jista a ten, kdo zemrel, se zcela jiste narodi. Proto bys nemel bedovat pri vykonavani sve nevyhnutelne povinnosti.

VYKLAD: Kazdy musi zemrit a znovu se narodit. Jsou to ciny v tomto zivote, ktere urcuji podminky naseho pristiho zivota. Takto neustale pokracuje kolobeh rozeni a umirani pro toho, kdo nedosahl vysvobozeni. Tento kolobeh rozeni a umirani vsak neschvaluje zbytecne vrazdeni, zabijeni zvirat a valky, i kdyz nekdy musi byt pro udrzeni zakona a poradku v lidske spolecnosti pouzito nasili.

Bitva na Kuruovskem poli byla naprosto nevyhnutelna, nebot si to pral Nejvyssi a povinnosti ksatriji je bojovat za spravedlivou vec. Proc by se tedy Ardzuna, ktery pouze vykonaval svoji povinnost, mel bat nebo trapit pri pomysleni, ze takovy boj muze jeho pribuznym prinest smrt? Nesluselo se pro neho, aby porusil zakon ksatriju, a tim se vystavil nebezpeci, ze bude potrestan za hrisne jednani, cehoz se tak obaval. Zanedbanim svych povinnosti by stejne nemohl zabranit smrti svych pribuznych, ale spise by se sam vystavil degradaci tim, ze by si zvolil nepravou cestu.

 

SLOKA 28

avyaktadini bhutani vyakta-madhyani bharata
avyakta-nidhanany eva tatra ka paridevana

avyakta-adini - na pocatku neprojevene; bhutani - vsechny, jez jsou stvoreny; vyakta - projevene; madhyani - uprostred; bharata - o potomku Bharaty; avyakta - neprojevene; nidhanani - po zniceni; eva - ma se to takto; tatra - proto; ka - jake; paridevana - narikani.

Vsechny stvorene bytosti jsou na pocatku neprojevene, ve svem prechodnem stadiu jsou projevene a po zniceni opet neprojevene. Proc tedy narikat, o potomku Bharaty?

VYKLAD: Jsou dva druhy filozofu: jedni veri v existenci duse a druzi nikoliv. Zadny z nich ale nema duvod bedovat nad mrtvym telem. Ti, kteri nasleduji zasady vedskeho poznani, nazyvaji ty, kteri v existenci duse neveri, ateisty. I kdybychom kvuli debate prijali ateistickou filozofii, nemeli bychom ani pak duvod k bedovani. Pred stvorenim vesmiru jsou hmotne elementy neprojevene, zatimco duse existuje oddelene, neboli nezavisle na nich. Z onoho subtilniho neprojeveneho stavu hmoty prichazi projeveni, podobne jako se z eteru tvori vzduch, ze vzduchu ohen, z ohne voda a z vody zeme, z niz se pak mnohe projevuje. Vezmeme napriklad mrakodrap, ktery je postaven ze zemitych slozek. Kdyz je zbouran, jeho projev opet zanikne a zustane nakonec zase v podobe atomu. Zakon o zachovani energie plati, rozdil je pouze v tom, ze veci se nekdy projevuji a nekdy ne. Jak tedy muze bud projeveny, nebo neprojeveny stav byt pricinou k bedovani? Skutecnosti zustava, ze v zadnem pripade, tedy ani v neprojevenem stavu, neni nic uplne ztracene. Jak na pocatku, tak i na konci je vsechno neprojevene a pouze uprostred mezi temito stadii je vsechno projevene. Z materialniho hlediska tu nejde o nejaky podstatny rozdil.

Prijmeme-li zaver vedskych spisu, jak ho najdeme v Bhagavadgite, ze tato hmotna tela jsou pomijiva a casem zanikaji (antavanta ime dehah), zatimco duse je vecna (nityasyoktah saririnah), musime mit na pameti, ze telo je jako odev a ze nad zmenou odevu neni zapotrebi narikat. Pro vecnou dusi je existence tela jako sen. Ve snu se nam muze zdat, ze se vznasime ve vzduchu, nebo ze sedime jako kral v ekvipazi. Jakmile se vsak probudime, vidime, ze se nevznasime ve vzduchu, ani ze nesedime v nejakem kocare jako kral. Vedska moudrost poukazuje na pomijivost tohoto hmotneho tela a na tomto zaklade doporucuje prijmout cestu duchovni realizace. Nicmene, at uz v existenci duse verime nebo ne, nemame zadny duvod narikat nad ztratou tela.

 

SLOKA 29

ascarya-vat pasyati kascid enam
ascarya-vad vadati tathaiva canyah
ascarya-vac cainam anyah srnoti
srutvapy enam veda na caiva kascit

ascarya-vat - zazracnou; pasyati - vidi; kascit - nekteri; enam - tuto dusi; ascarya-vat - zazracne; vadati - hovori; tatha - tak; eva - jiste; ca - take; anyah - jini; ascarya-vat - stejne zazracne; ca - take; enam - teto dusi; anyah - jini; srnoti - slychavaji; srutva - slyseli; api - i kdyz; enam - teto dusi; veda - vedi; na - nikdy; ca - i; eva - jiste; kascit - nekdo.

Nekteri se na dusi divaji jako na zazracnou, nekteri o ni hovori jako o zazracne a nekteri o ni slychavaji jako o zazracne. Zatimco jini, trebaze o ni slyseli, nemohou ji vubec porozumet.

VYKLAD: Jelikoz Gitopanisad se z velke casti zaklada na zasadach Upanisad, neni nijak prekvapujici nalezt podobny vers take v Katha Upanisade (1.2.7):

sravanayapi bahubhir yo na labhyah
srnvanto 'pi bahavo yam na vidyuh
ascaryo vakta kusalo 'sya labdha
ascaryo 'sya jnata kusalanusistah

Je bezesporu podivuhodne, ze nepatrna duse se nachazi jak v tele obrovskeho zvirete nebo v mohutnem posvatnem banyanovniku, tak i v mikrobech, kteri jsou tak nepatrni, ze se jich na plochu jednoho ctverecniho centimetru vejdou miliardy. Lide, kteri neziji zdrzenlivym zpusobem, maji chabe vedomosti a nemohou nikdy porozumet obdivuhodnosti duse tak nepatrneho rozmeru, prestoze to bylo vysvetleno nejvyssi autoritou poznani, ktera ucila i Brahmu, prvni stvorenou bytost v nasem vesmiru. Vetsina lidi nemuze v dnesni dobe pro prilisne materialisticke nazirani pochopit, jak takova castecka muze prijmout tak obrovskou, nebo na druhe strane tak nepatrnou podobu. Ti, kteri znaji povahu duse, soudi, ze je obdivuhodna, a ti, kteri o ni slyseli vypravet, jsou tehoz mineni. Lide zmateni hmotnou energii jsou tak hluboce pohrouzeni ve smyslovych pozitcich, ze maji jen velmi malo casu na duchovni realizaci. Skutecnosti vsak je, ze bez sebepoznani skonci vsechny nase cinnosti v boji za existenci nakonec porazkou. Mozna, ze tito lide nevedi, ze musi myslet na dusi a nalezt tak konecne reseni, jak ukoncit hmotna utrpeni.

Nekteri lide, kteri maji zajem ziskat vedomosti o dusi, se nekdy dostavuji na prednasky, ale pro svou nevedomost mohou Naddusi (Paramatmu) a nepatrnou dusi (dzivatmu) mylne povazovat za totozne, bez rozliseni jejich hodnot. Je velmi tezke nalezt cloveka, ktery dokonale chape postaveni duse a Nadduse, ktery rozumi jejich cinnostem a vztahum, kratce receno vsemu, co se jich tyka. A jeste obtiznejsi je nalezt cloveka, ktery skutecne ziskal plny uzitek z poznani duse a ktery je schopen jeji povahu vysvetlit. Avsak je-li clovek schopen rozumet otazkam tykajicim se duse, stane se jeho zivot uspesny. Nejjednodussi zpusob, jak porozumet temto tematum, je prijmout vypovedi Bhagavadgity, ktere byly vysloveny nejvyssi autoritou, Sri Krsnou, aniz by se clovek nechal svest jinymi teoriemi. Aby byl clovek schopen prijmout Krsnu za Nejvyssi Osobnost Bozstvi, vyzaduje se od neho, aby vykonal mnoho pokani a obeti, at uz v tomto, nebo v drivejsim zivote. To, ze Krsna je Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, muzeme pochopit prostrednictvim bezpricinne milosti cisteho oddaneho, a ne jinak.

 

SLOKA 30

dehi nityam avadhyo 'yam dehe sarvasya bharata
tasmat sarvani bhutani na tvam socitum arhasi

dehi - vlastnik hmotneho tela; nityam - vecna; avadhyah - nemuze byt zabita; ayam - tato duse; dehe - v tele; sarvasya - kazdeho; bharata - o potomku Bharaty; tasmat - proto; sarvani - vsechny; bhutani - zive bytosti (ktere jsou narozeny); na - nikdy; tvam - ty; socitum - truchlit; arhasi - hodi se.

O potomku Bharaty, duse, jez dli v tele, je vecna a nikdy nemuze byt zabita. Proto pro zadneho tvora nemusis truchlit.

VYKLAD: Timto versem zakoncuje Krsna cast, ve ktere popisuje nemennou dusi. Pri liceni ruznych aspektu duse konstatoval, ze duse je vecna a telo pomijive. Proto by se Ardzuna jako ksatrija nemel vyhybat svym povinnostem ze strachu, ze jeho praded Bhisma a ucitel Drona mohou na bojisti zahynout. Stejne tak i my musime na zaklade Krsnova autoritativniho postaveni bez nejmensich pochyb prijmout, ze existuje duse, ktera se lisi od tela. Meli bychom odmitnout nazor, ze duse neexistuje nebo ze zivot vznika v urcitem stadiu hmotne evoluce, ktera je zalozena na vzajemnem pusobeni chemickych sloucenin. Prestoze je duse nesmrtelna, neni podporovano nasili. Pouze v dobe valky, kdy jde o bezprostredni nutnost, muze byt nasili pouzito, a to jen tehdy, je-li schvaleno Bohem, a nikoliv z rozmaru.

 

SLOKA 31

sva-dharmam api caveksya na vikampitum arhasi
dharmyad dhi yuddhac chreyo 'nyat ksatriyasya na vidyate

sva-dharmam - vlastni nabozenske zasady; api - take; ca - skutecne; aveksya - pri uvazeni; na - nikdy; vikampitum - vahat; arhasi - hodi se; dharmyat - z nabozenskych zasad; hi - vskutku; yuddhat - valciti; sreyah - lepsi zamestnani; anyat - cokoliv jineho; ksatriyasya - pro ksatrije; na - ne; vidyate - existuje.

Pri uvazeni sve ksatrijske povinnosti bys mel vedet, ze pro tebe neni nic lepsiho, nez bojovat dle nabozenskych zasad; proto nemas zadneho duvodu k vahani.

VYKLAD: Clenove druhe skupiny ze ctyr spolecenskych trid maji na starost rizeni statu a ochranu vsech v zemi. Nazyvaji se ksatrijove. Ksat znamena bolesti a trayate znamena chranit. Ksatrija je tedy ten, kdo chrani pred bolesti. Drive se ksatrijove cvicivali v zabijeni v lese; vyzbrojeni pouze mecem se utkali v boji s tygrem. Zabitemu tygru pak byla poskytnuta kralovska kremace. Tento zvyk dodrzuji ksatrijove v Dzaipuru az do dnesnich dnu. Ksatrijove se uci byt mistrnymi valecniky, ponevadz nasili je nekdy nezbytne pro ochranu nabozenskych zasad. Pro ksatriju neni vhodne, aby prijal stav sannjasiho neboli stav odrikani primo. Politicke nenasili muze byt opravnene, avsak nesmi se stat zasadou. V nabozenskych zakonicich se uvadi:

ahavesu mitho 'nyonyam jighamsanto mahi-ksitah
yuddhamanah param saktya svargam yanty aparan-mukhah

yajnesu pasavo brahman hanyante satatam dvijaih
samskrtah kila mantrais ca te 'pi svargam avapnuvan

,,Stejne jako se brahman muze obetovanim zvirat v obetnim ohni povznest na nebeske planety, tak i kral neboli ksatrija muze dosahnout nebeskych planet, kdyz bojuje proti zavistivemu nepriteli.`` Zabijeni nepratel na bojisti a zabijeni zvirat v obetnim ohni se nema povazovat za nasilnicke ciny, jsou-li tyto ciny konany podle nabozenskych zasad, nebot to prinese vsem uzitek. Obetovane zvire okamzite obdrzi lidske telo, aniz by muselo transmigrovat z jednoho druhu do druheho. Pokud jde o brahmany, dosahnou temito obetmi nebeskych planet, jakoz i ksatrijove, kteri jsou v boji zabiti.

Pro cloveka existuji dva druhy zvlastnich povinnosti (sva-dharma). Aby se clovek mohl ze sveho podmineneho stavu vysvobodit, musi podle nabozenskych zasad plnit povinnosti, ktere nalezi telu, jez mu bylo prideleno. Kdyz dosahne osvobozeni, ziska jeho sva-dharma duchovni raz a neni jiz vice na urovni hmotneho telesneho pojeti. V telesnem pojeti zivota jsou brahmanum i ksatrijum urceny zvlastni povinnosti, kterym se nelze vyhnout. Rozdeleni povinnosti podle povahy a sklonu cloveka je ustanoveno Panem a ve ctvrte kapitole to bude objasneno blize. Na telesne urovni se sva-dharma nazyva varnasrama-dharma neboli pomocny prostredek k dosazeni duchovniho poznani. Lidska civilizace pocina se zavedenim varnasrama-dharmy, to jest ve stadiu zvlastnich povinnosti, jez byly cloveku urceny podle kvalit jeho hmotneho tela. Plnenim povinnosti podle pokynu vyssich autorit se clovek povysuje na vyssi zivotni uroven.

 

SLOKA 32

yadrcchaya copapannam svarga-dvaram apavrtam
sukhinah ksatriyah partha labhante yuddham idrsam

yadrcchaya - samo od sebe; ca - take; upapannam - dospeji k; svarga - nebeskym planetam; dvaram - dvere; apavrtam - dokoran otevrene; sukhinah - velmi stastni; ksatriyah - clenove kralovskeho rodu; partha - o synu Prthy; labhante - dosahnout; yuddham - valkou; idrsam - takto.

O synu Prthy, stastni jsou ksatrijove, kterym se naskytnou takove moznosti k valceni, otevirajici jim dvere k nebeskym planetam.

VYKLAD: Jako nejvyssi ucitel sveta odsuzuje Krsna postoj Ardzuny, ktery tvrdil, ze tento boj nemuze prinest nic dobreho, ale spise naopak, ze vede k vecnemu zivotu v pekle. Tyto Ardzunovy uvahy pochazeji pouze z nevedomosti. Pouze nevedomost je duvodem Ardzunova rozhodnuti nepouzit nasili, i kdyz to byla jeho povinnost. Je posetile byt ksatrijou a prosazovat nenasili na bojisti. V Parasara-smrti neboli nabozenskych narizenich, ktere ustanovil Parasara, velky mudrc a Vjasadevuv otec, se uvadi:

ksatriyo hi praja raksan sastra-panih pradandayan
nirjitya para-sainyadi ksitim dharmena palayet

,,Povinnosti ksatrije je chranit obcany pred vsemi obtizemi a z toho duvodu musi nekdy pouzit nasili pro zachovani zakona a poradku. Jeho povinnosti je porazit vojska nepratelskych kralu a vladnout tak svetu podle nabozenskych zasad.``

At uz se to vezme z jakehokoliv hlediska, nemel Ardzuna zadny duvod, aby se vzdaval boje. Kdyby sve nepratele porazil, tesil by se z kralovstvi, a kdyby v boji zemrel, byl by povznesen na nebeske planety, jejichz brany byly pro neho dokoran otevreny. V obou pripadech by mu prospelo, kdyby bojoval.

 

SLOKA 33

atha cet tvam imam dharmyam sangramam na karisyasi
tatah sva-dharmam kirtim ca hitva papam avapsyasi

atha - proto; cet - jestlize; tvam - ty; imam - tuto; dharmyam - jako nabozenskou povinnost; sangramam - boje; na - ne; karisyasi - vykonas; tatah - pak; sva-dharmam - tva nabozenska povinnost; kirtim - povest; ca - take; hitva - ztratis; papam - hrisny nasledek; avapsyasi - ziskas.

Nezucastnis-li se vsak tohoto spravedliveho boje, prohresis se opomijenim svych povinnosti a ztratis tim svou povest valecnika.

VYKLAD: Ardzuna byl slavny valecnik; svou slavu ziskal, kdyz bojoval s mnoha velkymi polobohy, vcetne samotneho Sivy, ktereho porazil, kdyz se Siva prevlekl za lovce. Ardzuna Sivu bojem potesil a obdrzel od neho za odmenu zbran zvanou pasupata-astra. O Ardzunovi kazdy vedel, ze je velky valecnik. I Dronacarja mu dal pozehnani a venoval mu zvlastni zbran, s kterou mohl zabit i sveho ucitele. Mnoho autorit, vcetne vlastniho otce, nebeskeho krale Indry, udelilo Ardzunovi mnoho vojenskych vyznamenani. Kdyby se vsak vzdal boje, pak by nejen zanedbal svou povinnost ksatriji, ale zaroven by ztratil i svoji slavu a dobre jmeno, a tim by si pripravil cestu do pekla. Jinymi slovy, nebyl by degradovan pro svoji ucast v boji, nybrz proto, ze se chtel boje vzdat.

 

SLOKA 34

akirtim capi bhutani kathayisyanti te 'vyayam
sambhavitasya cakirtir maranad atiricyate

akirtim - pohana; ca - take; api - krome toho; bhutani - vsichni lide; kathayisyanti - budou mluvit; te - o tobe; avyayam - navzdy; sambhavitasya - pro vazeneho muze; ca - take; akirtih - spatna povest; maranat - nez smrt; atiricyate - je vic.

Lide si vzdycky budou vypravet o tve pohane a pro vazenou osobu je pohana horsi nez smrt.

VYKLAD: Jako pritel a Ardzunuv radce podava nyni Krsna svuj konecny usudek tykajici se Ardzunova odmitani bojovat. Pan rika: ,,Opustis-li bojiste pred zacatkem vlastni bitvy, budou te lide povazovat za zbabelce. A kdyz si myslis, ze nezalezi na tom, jak te budou nazyvat, hlavne, ze si zachranis zivot utekem z bojiste, potom ti radim, ze by pro tebe bylo lepsi v boji zahynout. Pro uctyhodneho muze, jako jsi ty, je potupa horsi nez smrt. Proto bys nemel ze strachu pred smrti utikat; lepsi je zemrit na bojisti. To te ochrani pred hanbou, kterou bys pocitil, kdybys zneuzil Meho pratelstvi a ztratil sve vyznamne postaveni ve spolecnosti.`` Krsnuv konecny nazor tedy byl, aby Ardzuna v boji radeji zahynul, nez aby nebojoval.

 

SLOKA 35

bhayad ranad uparatam mamsyante tvam maha-rathah
yesam ca tvam bahu-mato bhutva yasyasi laghavam

bhayat - ze strachu; ranat - z bojiste; uparatam - prestat; mamsyante - budou povazovat; tvam - tebe; maha-rathah - velci generalove; yesam - tech, kteri; ca - take; tvam - ty; bahu-matah - velka ucta; bhutva - stane se; yasyasi - pujdes; laghavam - ztrati na cene.

Velci generalove, kteri vysoce ctili tve jmeno a slavu, si budou myslet, ze jsi bojiste opustil pouze ze strachu, a budou te povazovat za zbabelce.

VYKLAD: Sri Krsna pokracoval ve svem vyroku k Ardzunovi: ,,Nemysli si, ze velci generalove, jako jsou Durjodhana, Karna a jini, budou uvazovat, ze jsi bojiste opustil ze soucitu se svymi bratry a pradedem. Budou si myslet, ze jsi utekl ze strachu o vlastni zivot a jejich vysoke mineni o tobe se zmeni.``

 

SLOKA 36

avacya-vadams ca bahun vadisyanti tavahitah
nindantas tava samarthyam tato duhkhataram nu kim

avacya - nepekna; vadan - vymyslena slova; ca - take; bahun - mnoho; vadisyanti - budou rikat; tava - tvoji; ahitah - nepratele; nindantah - pri pomlouvani; tava - tve; samarthyam - schopnosti; tatah - nez to; duhkha-taram - bolestnejsi; nu - samozrejme; kim - co je.

Tvoji nepratele te budou pomlouvat mnohymi nepeknymi slovy a hanobit tve schopnosti. Coz pro tebe muze byt neco bolestnejsiho?

VYKLAD: Krsna byl zpocatku prekvapen Ardzunovym nevhodnym projevem soucitu a vysvetlil mu, ze takovy falesny soucit se pro Arju nehodi. A nyni mnohymi slovy opodstatnil sve vyroky proti takzvanemu Ardzunovu soucitu.

 

SLOKA 37

hato va prapsyasi svargam jitva va bhoksyase mahim
tasmad uttistha kaunteya yuddhaya krta-niscayah

hatah - byt zabit; va - bud; prapsyasi - ziskas; svargam - nebeske kralovstvi; jitva - porazenim; va - nebo; bhoksyase - uzijes si; mahim - svet; tasmat - proto; uttistha - povstan; kaunteya - o synu Kunti; yuddhaya - bojovat; krta - odhodlane; niscayah - s jistotou.

Budes-li na bojisti zabit, dosahnes nebeskych planet; zvitezis-li, ziskas pozemske kralovstvi. Proto povstan, o synu Kunti, a bojuj s odhodlanosti.

VYKLAD: I kdyz vitezstvi nebylo Ardzunovi nijak zaruceno, mel by stejne bojovat, nebot i kdyby byl zabit, dostal by se na nebeske planety.

 

SLOKA 38

sukha-duhkhe same krtva labhalabhau jayajayau
tato yuddhaya yujyasva naivam papam avapsyasi

sukha - stesti; duhkhe - a nestesti; same - vyrovnanost; krtva - tak jednat; labha-alabhau - pri ztrate i zisku; jaya-ajayau - v porazce i vitezstvi; tatah - potom; yuddhaya - v zajmu boje; yujyasva - bojuj; na - nikdy; evam - timto zpusobem; papam - hrisne nasledky; avapsyasi - ziskas.

Bojuj, nebot je to tva povinnost; bojuj bez ohledu na stesti nebo nestesti, zisk nebo ztratu, vitezstvi nebo porazku; takto na sebe neuvalis hrich.

VYKLAD: Nyni Krsna Ardzunu primo nabada, aby bojoval, ponevadz si to sam preje. Clovek vedomy si Krsny jedna bez ohledu na vysledky sve prace, at uz prinaseji stesti nebo bolest, zisk nebo ztratu, vitezstvi nebo porazku. Jestlize dojde k nazoru, ze vse ma byt vykonano pro Krsnu, je transcendentalne vedomy. Takove ciny neprinaseji zadne hmotne nasledky. Ten, kdo jedna pro svuj smyslovy pozitek, at uz pod vlivem kvality dobra, nebo kvality vasne, je vystaven bud dobrym, nebo spatnym nasledkum. Avsak ten, kdo se Krsnovi plne odevzda a vykonava ciny v tomto duchu, tedy s vedomim Krsny, nema vuci nikomu zadnych povinnosti a neni take nikomu zavazan, jak clovek obycejne v normalnim zivote byva. Ve Srimad Bhagavatamu (11.5.41) je receno:

devarsi-bhutapta-nrnam pitrnam
na kinkaro nayam rni ca rajan
sarvatmana yah saranam saranyam
gato mukundam parihrtya kartam

,,Ten, kdo se uplne odevzdal Krsnovi, Mukundovi, a zrekl se vsech jinych povinnosti, nema k nikomu zadne zavazky - at k polobohum, mudrcum, pribuznym, predkum nebo celemu lidstvu.`` Toto Krsna Ardzunovi neprimo naznacil a v nasledujicich versich bude vsechno vysvetleno jasneji.

 

SLOKA 39

esa te 'bhihita sankhye buddhir yoge tv imam srnu
buddhya yukto yaya partha karma-bandham prahasyasi

esa - toto vse; te - tobe; abhihita - vylozil; sankhye - analytickym studiem; buddhih - inteligence; yoge - pracovat bez touhy po plodech; tu - ale; imam - toto; srnu - jen vyslechni; buddhya - inteligenci; yuktah - spojen; yaya - prostrednictvim ktere; partha - o synu Prthy; karma-bandham - zajeti cinu a odplaty; prahasyasi - muzes se vysvobodit ze.

Az potud jsem ti toto poznani vylozil analytickym studiem. Poslouchej nyni, jak ti je vysvetlim z hlediska jednani bez touhy po plodech sve prace. O synu Prthy, budes-li jednat s takovym poznanim, muzes se vysvobodit z pout cinu.

VYKLAD: Podle vedskeho slovniku Nirukti se slovo sankhya vztahuje na to, co podrobne popisuje veci, a sankhya oznacuje filozofii, ktera vysvetluje skutecnou povahu duse. Joga znamena ovladani smyslu. Ardzunova nechut bojovat se ve skutecnosti zakladala na jeho materialnich zajmech. Zapominal na svoji hlavni povinnost a chtel se vzdat boje, ponevadz si myslel, ze bude stastnejsim, kdyz sve pribuzne nezabije, nez kdyby se radoval z kralovstvi po porazce svych bratrancu a bratru, tedy synu Dhrtarastrovych. V obou pripadech slo o cisty smyslovy pozitek. Jak stesti, ktere ho ocekavalo po vitezstvi nad pribuznymi, tak i stesti videt sve pribuzne pri zivote, se zakladalo na uspokojovani Ardzunovych smyslu, nebot byl ochoten zanedbat poznani i povinnost. Proto chtel Krsna Ardzunovi vysvetlit, ze kdyz zabije telo sveho pradeda, nezabije samotnou dusi. Vysvetlil, ze vsechny individualni osoby, vcetne Jeho samotneho, byly vecnymi jednotlivci v minulosti, jsou jednotlivci v soucasnosti a zustanou jednotlivci i v budoucnosti, nebot vsichni jsme vecne individualni duse, ktere ruznymi zpusoby meni sve telesne schranky. Avsak ve skutecnosti si nasi individualitu zachovame i po vysvobozeni se z pout hmotneho sveta. Sri Krsna tedy Ardzunovi podrobne vysvetlil povahu duse a tela. Ve slovniku Nirukti se analyticke studium duse a tela nazyva sankhja. Tato sankhja vsak nema nic spolecneho se sankhjovou filozofii ateisty Kapily. Jiz davno pred tim, nez podvodnik Kapila predlozil svou sankhjovou filozofii, byla filozofie sankhji vysvetlena ve Srimad Bhagavatamu pravym Kapilou, inkarnaci Sri Krsny, ktery tuto filozofii objasnil sve matce Devahuti. Sri Kapila velmi jasne vysvetlil, ze Purusa, Nejvyssi Pan, ktery je aktivni, stvoril tento pomijivy svet pohledem na hmotnou prirodu (prakrti). Je to potvrzeno jak v Gite, tak i ve Vedach. Popis ve Vedach udava, ze Pan pohledem oplodnil prakrti nepatrnymi individualnimi dusemi. Vsechny tyto individualni duse pracuji v hmotnem svete pro svuj smyslovy pozitek a okouzleny hmotnou energii si mysli, ze si uzivaji. Tato mentalita ovlivnuje zivou bytost i v dobe, kdy se touzi vysvobodit z hmoty; v tomto stadiu ma tendenci ztotoznovat se s Bohem. Toto je posledni lecka iluzorni energie neboli klam smyslovych pozitku. Jen po mnoha a mnoha zivotech v takovych cinnostech, vedenych touhou po hmotnych smyslovych pozitcich, se velke duse odevzdaji Vasudevovi, Sri Krsnovi, a dosahnou sveho vytouzeneho cile, Absolutni Pravdy.

Ardzuna prijal Krsnu za sveho duchovniho mistra, kdyz Mu rekl: sisyas te 'ham sadhi mam tvam prapannam. Nasledovne mu Krsna nyni vylozi funkci buddhijogy neboli karmajogy, jinak receno vysvetli mu, jak vykonavat oddanou sluzbu jen pro poteseni Panovych smyslu. V desatem versi desate kapitoly se vysvetluje, ze buddhijoga znamena prime spolecenstvi s Panem, jenz dli v srdcich vsech bytosti v podobe Paramatmy. Bez oddane sluzby vsak tento vztah nemuze existovat. Proto ten, kdo je zapojen do transcendentalni laskyplne oddane sluzby Bohu, nebo jinymi slovy ten, kdo si je vedom Krsny, dosahne stadia buddhijogy zvlastni milosti Pana. Sri Krsna proto rika, ze odmeni ryzim poznanim oddanosti v absolutni lasce pouze ty, kteri neustale vykonavaji oddanou sluzbu z transcendentalni lasky. Timto zpusobem muze oddany cili bhakta snadno dospet k Bohu, do Jeho vecne a blazene rise.

Buddhijoga, o niz je v tomto versi rec, predstavuje oddanou sluzbu. Pokud se tyka slova sankhja, pak zde nejde o sankhjajogu nepraveho Kapily, a proto ji nesmime zamenit se sankhjajogou, o ktere se mluvi v tomto versi. V te dobe nemela filozofie ateistickeho Kapily zadny vliv, a proto by ani Krsna nemel zajem zminovat se tu o takove bezbozne spekulativni filozofii. Prava sankhjova filozofie je popsana ve Srimad Bhagavatamu pravym Kapilou. Slovo sankhja znamena analyticky popis tela a duse. Krsna popsal Ardzunovi povahu duse, aby jej tak privedl k buddhijoze neboli bhaktijoze. Proto sankhja Krsny a sankhja praveho Kapily je jedna a tataz: bhaktijoga. Proto Krsna rika v Bhagavadgite, ze pouze hloupi lide delaji rozdil mezi sankhjajogou a bhaktijogou (sankhya-yogau prthag balah pravadanti na panditah). Je tedy jasne, ze ateisticka sankhja nema nic spolecneho s bhaktijogou, ackoliv nekteri hloupi lide tvrdi, ze Bhagavadgita o ni pojednava.

Melo by nam tedy byt jasne, ze buddhijoga znamena jednat s mysli zamerenou na Krsnu, neboli s oddanosti slouzit Bohu v plne blazenosti a plnem poznani, jez tato sluzba prinasi. Ten, kdo pracuje pouze pro poteseni Pana a nehledi na potize, jedna podle zasad buddhijogy a naleza se ustavicne v transcendentalnim blahu. Diky teto duchovni cinnosti ziskava clovek automaticky, milosti Pana, transcendentalni poznani. Dosahne tak uplneho vysvobozeni, aniz by na nabyti poznani vynalozil zvlastni usili. Mezi cinnosti, pri ktere si je clovek vedom Krsny, a cinnosti konanou s myslenkou na odmenu v podobe rodinneho nebo hmotneho stesti, je podstatny rozdil. Buddhijoga je tedy transcendentalni kvalita prace, kterou vykonavame.

 

SLOKA 40

nehabhikrama-naso 'sti pratyavayo na vidyate
sv-alpam apy asya dharmasya trayate mahato bhayat

na - neni; iha - v teto joze; abhikrama - usili; nasah - ztrata; asti - je; pratyavayah - ubytek; na - nikdy; vidyate - je; su-alpam - maly; api - ackoliv; asya - tohoto; dharmasya - zamestnani; trayate - osvobozuje; mahatah - od velkeho; bhayat - nebezpeci.

V tomto usili neexistuje ztrata nebo ubytek a i maly pokrok na teto ceste muze cloveka uchranit pred nejvetsim nebezpecim.

VYKLAD: Jednani, pri kterem jsme si vedomi Krsny, nebo jednani ve prospech Krsny bez ocekavani smyslovych pozitku je nejvyssi transcendentalni cinnosti. I ten nejmensi pokus potesit Krsnu neprijde nikdy nazmar. Na hmotne urovni jsou vsechna podnikani, ktera nebyla uplne dokoncena, neuspesna, zatimco na duchovni urovni i ten nejmensi cin, trebaze nedokonceny, prinasi trvaly uzitek. Proto clovek, ktery pro poteseni Krsny neco vykonal, nic neztraci, i kdyby svou praci nedokoncil. Jen jedine procento prace vykonane v tomto duchu umozni cloveku, aby priste zacal od dvou procent, zatimco hmotne ciny, nejsou-li dokonceny stoprocentne, nenesou zadne ovoce. Adzamila vykonaval sve povinnosti s nekolika procentnim vedomim Krsny, ale vysledek, ktereho se dockal, byl diky Krsnove milosti stoprocentni. V teto souvislosti nalezneme pekny vers ve Srimad Bhagavatamu (1.5.17):

tyaktva sva-dharmam caranambujam harer
bhajann apakvo 'tha patet tato yadi
yatra kva vabhadram abhud amusya kim
ko vartha apto 'bhajatam sva-dharmatah

,,Jestlize nekdo zanecha svych predepsanych povinnosti, aby oddane slouzil Bohu a poklesne, jelikoz sluzbu nedokoncil - co takovy clovek ztraci? Co vsak ziskava ten, ktery vykonal sve hmotne povinnosti dokonale?`` Nebo, jak rikaji krestane: ,,Co je cloveku platne, ziska-li cely svet, kdyz ztrati svou vecnou dusi?``

Hmotne ciny a jejich vysledky konci s telem. Avsak cin vykonany pro Krsnu, i kdyz je prerusen smrti, privede cloveka znovu zpatky k uvedomovani si Krsny, treba i v dalsim zivote. Pracuje-li clovek pro Krsnu, muze si byt alespon jist, ze v pristim zivote dostane lidske telo, at uz v rodine moudreho brahmana, nebo v bohate a vzdelane rodine, coz mu umozni dalsi pokrok na ceste za duchovnim poznanim. Takova je nesrovnatelna sila oddane sluzby.

 

 

Kontakt