Bhagavadgítá II-3 - Shrnuti obsahu Bhagavadgity

02.05.2014 11:47

SLOKA 41

vyavasayatmika buddhir ekeha kuru-nandana
bahu-sakha hy anantas ca buddhayo 'vyavasayinam

vyavasaya-atmika - rozhodny v oddane sluzbe; buddhih - inteligence; eka - jedina; iha - v tomto svete; kuru-nandana - o milovane dite Kuruu; bahu-sakhah - rozvetvena; hi - vskutku; anantah - nekonecna; ca - take; buddhayah - inteligence; avyavasayinam - u tech, kteri si nejsou vedomi Krsny.

Ti, kteri kraceji touto cestou, jsou odhodlani ve svem usili a maji jen jeden cil. O milovane dite Kuruu, inteligence nerozhodnych je rozvetvena.

VYKLAD: Pevne presvedceni, ze clovek dosahne nejvyssi dokonalosti uvedomovanim si Krsny, se nazyva vjavasajatmicka inteligence. V Caitanja-caritamrte (Madhja 22.62) se uvadi:

'sraddha'-sabde -- visvasa kahe sudrdha niscaya
krsne bhakti kaile sarva-karma krta haya

Vira znamena neochvejnou duveru v neco vzneseneho. Clovek vedomy si Krsny nemusi pri plneni svych povinnosti jednat ve vztahu k hmotnemu svetu s jeho zavazky k rodinnym tradicim, narodu nebo lidstvu. Vsechny nase ciny, dobre ci zle, nas opet zamestnavaji v dalsich hmotnych cinech. Avsak slouzime-li laskyplne Krsnovi, nemusime se jiz dale namahat o dosazeni dobrych vysledku v nasi cinnosti. Vsechny tyto ciny jsou umisteny na absolutni rovine, protoze jiz nejsou vice podrizeny dualitam, jako je dobro a zlo. Nejvyssi dokonalosti cloveka, ktery si je vedom Krsny, je zreknout se hmotneho pojeti zivota. Tohoto stavu se automaticky dosahne postupnym zamerovanim mysli na Krsnu.

Rozhodnost osoby vedome si Krsny stavi na poznani, ze Vasudeva neboli Krsna je pricinou vsech pricin (vasudevah sarvam iti sa mahatma su-durlabhah; Bg. 7.19). Jestlize zalijeme koren stromu, voda se automaticky rozsiri do vetvi a do listi. Podobne osoba slouzici Krsnovi prokazuje sobe, rodine, spolecnosti, zemi a lidstvu nejvetsi sluzbu. Je-li Krsna s nasim jednanim spokojen, jsou i vsichni ostatni tvorove spokojeni.

Sluzba Krsnovi se provadi nejlepe pod vedenim praveho predstavitele Sri Krsny, duchovniho ucitele, ktery zna povahu sveho ucednika a muze ho zamestnat v cinnostech urcenych k poteseni Krsny. Chce-li se clovek oddat Krsnovi, musi Mu s odhodlanosti slouzit. Musi poslouchat duchovniho ucitele, Krsnova predstavitele, a prijimat jeho pokyny jako sve zivotni poslani. Srila Visvanatha Cakravarti Thakura nas ve svych modlitbach k duchovnimu uciteli uci:

yasya prasadad bhagavat-prasado
yasyaprasadan na gatih kuto 'pi
dhyayan stuvams tasya yasas tri-sandhyam
vande guroh sri-caranaravindam

,,Uspokojenim duchovniho ucitele uspokojime i Nejvyssi Osobnost Bozstvi. A neni-li duchovni ucitel spokojen, nelze delat pokroky v duchovnim zivote. Proto bych mel o nem rozjimat a prosit o jeho milost. Nejmene trikrat denne bych mel svemu duchovnimu uciteli vzdavat pokorne projevy ucty.``

Duchovni realizace zavisi na dokonalem poznani duse a jeji oddelenosti od tela, a to nikoliv teoreticky, nybrz prakticky. Toto poznani umoznuje cloveku skoncovat s jednanim, ktere vede jen k ukajeni smyslu a projevuje se v plodonosnych cinnostech. Naproti tomu ten, jehoz mysl neni ovladnuta a zamerena na Krsnu, je nucen jednat s ohledem na ovoce svych cinu.

 

SLOKA 42 - 43

yam imam puspitam vacam pravadanty avipascitah
veda-vada-ratah partha nanyad astiti vadinah

kamatmanah svarga-para janma-karma-phala-pradam
kriya-visesa-bahulam bhogaisvarya-gatim prati

yam imam - vsechna tato; puspitam - kvetnata; vacam - slova; pravadanti - pronaseji; avipascitah - lide s chabymi vedomostmi; veda-vada-ratah - takzvani nasledovnici Ved; partha - o synu Prthy; na - nikdy; anyat - neco jineho; asti - existuje; iti - tak; vadinah - zajemci; kama-atmanah - touzici po smyslovem pozitku; svarga-parah - usilujici o dosazeni nebeskych planet; janma-karma-phala-pradam - prinasejici vyhodne zrozeni a jine vysledky; kriya-visesa - okazale obrady; bahulam - rozlicne; bhoga - smyslove pozitky; aisvarya - bohatstvi; gatim - pokrok; prati - smerujici.

Lide s chabymi znalostmi si libuji ve vznesenych slovech Ved, ktera doporucuji konani ruznych vynosnych obradu, jejichz cilem je dosahnout nebeskych planet, moci a vyhodneho zrozeni. Jelikoz touzi po smyslovych pozitcich a bohatstvi v zivote, rikaji, ze nad to neni.

VYKLAD: Lide vseobecne nejsou zvlaste inteligentni a diky sve nevedomosti jsou ze vseho nejvice pritahovani cinnostmi, ktere jsou v karma-kandske casti Ved doporucovany tem, kteri touzi po dosazeni urcitych hmotnych vyhod. Jejich jedinou touhou je pozitek na nebeskych planetach, kde je dostatek zen a vina a kde hmotne bohatstvi je velmi bezne. Ve Vedach se doporucuje mnoho obeti a zvlaste obeti zname pod nazvem jyotistoma, ktere jsou urceny k povzneseni se na nebeske planety. Uvadi se, ze ten, kdo se chce povznest na nebeske planety, musi tyto obeti vykonavat. Lide s malymi vedomostmi si vsak mysli, ze toto je cilem vedskeho poznani. Pro tyto lidi je velice tezke odhodlat se k cinnostem, ktere by potesily Krsnu. Nebeske planety, ktere nabizeji vsemozne bohatstvi a pozitky, se daji prirovnat k jedovatym kvetum, jejichz klamnou vuni je nevedomy clovek okouzlen, aniz by tusil nejake nebezpeci.

V karma-kandske casti Ved se uvadi: apama somam amrta abhuma a aksayyam ha vai caturmasya-yajinah sukrtam bhavati. Tem, kteri vykonavaji ctyrmesicni pokani, je dana moznost pit napoj somarasu, a takto se stat nesmrtelnymi a vecne stastnymi. I na nasi planete jsou nekteri lide velmi dychtivi pit somarasu, aby byli zdravi a silni a mohli si uzivat svych smyslu. Takovi lide neveri ve vysvobozeni z hmotne existence, a naopak prilis tihnou k okazalym vedskym obetnim obradum. Jsou to prevazne smyslni lide, kteri netouzi po nicem jinem nez po pozitcich nebeskych planet. Na techto planetach jsou zahrady zvane Nandana-kanana, kde ma clovek moznost stykat se s andelsky krasnymi zenami a kde je hojnost vina (somarasy). Takove telesne stesti je nepochybne smyslne. Proto ti, kteri se povazuji za pany hmotneho sveta, jsou okouzleni pouze hmotnym, pomijivym stestim.

 

SLOKA 44

bhogaisvarya-prasaktanam tayapahrta-cetasam
vyavasayatmika buddhih samadhau na vidhiyate

bhoga - hmotny pozitek; aisvarya - a bohatstvi; prasaktanam - ti, kdo lpeji; taya - k temto vecem; apahrta-cetasam - zmateni v mysli; vyavasaya-atmika - pevni ve svem odhodlani; buddhih - oddana sluzba; samadhau - v ovladane mysli; na - nikdy; vidhiyate - kona se.

V mysli tech, kteri prilis lpeji na smyslovych pozitcich a hmotnem bohatstvi a kteri jsou timto zmateni, se nezrodi pevne odhodlani oddane slouzit Nejvyssimu Panu.

VYKLAD: Slovo samadhi znamena ,,ustalena mysl``. Ve vedskem slovniku Nirukti se rika: samyag adhiyate 'sminn atma-tattva-yathatmyam. ,,Stav, ve kterem je mysl zamerena na poznani sveho skutecneho ja, se nazyva samadhi``. Osoby, ktere vyhledavaji hmotne pozitky, nebo osoby, ktere jsou zmateny pomijivymi vecmi, se do samadhi nikdy nedostanou. Tito lide jsou odsouzeni k tomu, aby byli ovladani hmotnou energii.

 

SLOKA 45

trai-gunya-visaya veda nistrai-gunyo bhavarjuna
nirdvandvo nitya-sattva-stho niryoga-ksema atmavan

trai-gunya - nalezici do tri kvalit hmotne prirody; visayah - na tema; vedah - vedske spisy; nistrai-gunyah - transcendentalni trem hmotnym kvalitam; bhava - bud; arjuna - o Ardzuno; nirdvandvah - zbaven dualit; nitya-sattva-sthah - vzdy umisten v cistem stavu duchovni existence; niryoga-ksemah - zbaven vsech myslenek na zisk a ochranu; atma-van - zakotven pevne v sobe.

Vedy se prevazne zabyvaji tematy, jez nalezi do tri kvalit hmotne prirody. Povznes se nad tyto tri kvality, o Ardzuno, a bud k nim transcendentalni. Osvobod se ode vsech dvojnosti, vzdej se vsech tuzeb po zisku a ochrane a poznej sve prave ja.

VYKLAD: Vsechny hmotne aktivity spolu s jejich nasledky jsou rizeny tremi kvalitami hmotne prirody. Jejich ucelem je prinaset vysledky, a proto jsou pricinou naseho otroctvi v hmotnem svete. Jestlize se Vedy zabyvaji hlavne hmotnymi cinnostmi, pak je to proto, aby lidstvo postupne povznesly na duchovni uroven. Krsna svemu priteli a zaku Ardzunovi radi, aby sve vedomi povznesl na transcendentalni rovinu vedantske filozofie, ktera zacina otazkami tykajicimi se nejvyssi transcendence (athato brahma-jijnasa). Vsechny zive bytosti v hmotnem svete bojuji velmi tezce o svoji existenci. Po stvoreni hmotneho sveta jim Pan dal vedskou moudrost, kde jim radi, jak zit, aby se vysvobodily z hmotneho otroctvi. Po karma-kandske casti Ved, ktera pojednava o cinech smerujicich k dosazeni hmotnych pozitku, nabizeji spisy v podobe Upanisad moznost k dosazeni duchovni realizace. Upanisady patrici k ruznym Vedam a Bhagavadgita, ktera je casti pate Vedy, totiz Mahabharaty, znamenaji zacatek duchovniho zivota.

Dokud existuje hmotne telo, existuji take akce a reakce tri kvalit hmotne prirody. Clovek se musi naucit snaset protiklady jako stesti a nestesti, teplo a zima atd., a tim se vysvobodit z uzkosti, kterou zpusobuji touha po zisku a obava ze ztraty. Tohoto transcendentalniho stavu dosahneme, jsme-li si plne vedomi Krsny a zavisime-li uplne na Jeho dobre vuli.

 

SLOKA 46

yavan artha udapane sarvatah samplutodake
tavan sarvesu vedesu brahmanasya vijanatah

yavan - vsechno, coz; arthah - je urceno; uda-pane - ve studni; sarvatah - ve vsech ohledech; sampluta-udake - ve velke vodni nadrzi; tavan - podobne; sarvesu - ve vsech; vedesu - vedskych textech; brahmanasya - clovek, ktery zna Nejvyssi Brahma; vijanatah - ten, kdo ma dokonale poznani.

Vsechny funkce, ktere plni mala studna, splni ve vsech ohledech velka vodni nadrz. Stejne tak smysl Ved muze byt uzitecny jen pro toho, kdo zna jejich ucel.

VYKLAD: Ucelem obradu a obeti, o nichz je zminka v karma-kandske casti Ved, je povzbudit cloveka k postupnemu rozvijeni seberealizace. Cil seberealizace je jasne vysvetlen v patnacte kapitole Bhagavadgity (15.15): ucelem studia Ved je poznat Krsnu, puvodni pricinu vseho. Seberealizace tedy znamena pochopit Krsnu a pochopit vecny vztah k Nemu. O vztahu mezi zivymi bytostmi a Krsnou je rovnez zminka v patnacte kapitole, v sedmem versi. Individualni bytosti jsou casteckami Krsny, a proto obnoveni jejich puvodniho vedomi je nevyssim stupnem dokonalosti vedskeho poznani. To je take potvrzeno ve Srimad Bhagavatamu (3.33.7):

aho bata sva-paco 'to gariyan
yaj-jihvagre vartate nama tubhyam
tepus tapas te juhuvuh sasnur arya
brahmanucur nama grnanti ye te

,,O muj Pane, clovek, ktery pronasi Tva svata jmena, se nachazi na nejvyssi rovine duchovni realizace, trebaze pochazi z nizke rodiny candalu (pojidacu psu). Takovy clovek musel zajiste vykonat vsechna mozna pokani a obeti podle vedskych predpisu, prostudovat mnohokrat Vedy a zbavit se hrichu ocistnou koupeli na vsech poutnich mistech. Takovy clovek je nejlepsim z Arju.``

Clovek tedy musi byt natolik inteligentni, aby pochopil smysl Ved a nemel pouze zalibu v obradech; rovnez se musi vzdat touhy povysit se na nebeske planety za ucelem vetsiho smysloveho pozitku. V dnesni dobe neni mozne pro bezneho cloveka ridit se vsemi pravidly, ktera jsou nutna k vykonavani vedskych obradu, a neni mozne dukladne prostudovat Vedanta-sutru a vsechny Upanisady. Vyzaduje to hodne casu, energie, znalosti a jinych prostredku, tedy toho, ceho v tomto veku neni nadbytek. Nicmene zpusob, jak nejlepe poslouzit poslani vedske kultury, je zpivat svata jmena Boha, jak to doporucuje Sri Caitanja Mahaprabhu, spasitel vsech pokleslych dusi. Kdyz se Ho velky ucenec a znalec Ved, Prakasananda Sarasvati, tazal, proc misto studovani vedantske filozofie zpiva Bozi jmena jako nejaky sentimentalista, Sri Caitanja Mahaprabhu mu odpovedel, ze Jeho duchovni ucitel Ho povazoval za velkeho hlupaka, a proto Ho pozadal, aby zpival svata jmena Pana, Sri Krsny. Kdyz tak tedy ucinil, naplnila Ho zaplavujici extaze. V tomto veku, Kalijuze, jsou lide vetsinou nevedomi a nedostatecne skoleni pro pochopeni Vedanty. Nejlepsi zpusob, jak poslouzit poslani vedantske filozofie, je bez prestupku zpivat nebo zpevne pronaset svata jmena Boha. Vedanta je poslednim slovem vedske moudrosti a autorem a znalcem vedantske filozofie je Sri Krsna. Nejvetsim vedantistou je ta velka duse, ktera ve zpivani svatych jmen Boha nachazi poteseni. A to je take vrchol vedskeho uceni.

 

SLOKA 47

karmany evadhikaras te ma phalesu kadacana
ma karma-phala-hetur bhur ma te sango 'stv akarmani

karmani - predepsane povinnosti; eva - zajiste; adhikarah - pravo; te - tvoje; ma - nikdy; phalesu - na plody; kadacana - kdykoliv; ma - nikdy; karma-phala - k vysledkum prace; hetuh - pricina; bhuh - stane se; ma - nikdy; te - tebou; sangah - ulpivani; astu - melo by byt; akarmani - neplneni predepsanych povinnosti.

Mas pravo vykonavat sve predepsane povinnosti, avsak nemas narok na uzivani plodu svych cinu. Nikdy se nepovazuj za pricinu vysledku svych cinu a nevaz se na necinnost.

VYKLAD: Zde jsou predlozeny k uvaze tri faktory: predepsane povinnosti, nezavisla cinnost a necinnost. Predepsane povinnosti znamenaji ciny, ktere clovek vykonava podle toho, v jake kvalite hmotne prirody se nachazi. Nezavisla cinnost znamena vykonavani cinu bez schvaleni autority a necinnost znamena opomijeni vykonavani predepsanych povinnosti. Sri Krsna zde Ardzunovi radi, aby nebyl necinny, ale konal svou ulozenou povinnost bez ulpivani na vysledcich. Ten, kdo ulpiva na vysledcich svych cinu, je pricinou jednani a je za sve ciny take zodpovedny, a pak si bud uziva, nebo trpi jejich nasledky.

Predepsane povinnosti se mohou rozdelit do tri skupin: bezne, nalehave a zadouci. Bezne povinnosti, ktere jsou konany v souladu s pokyny pisem, charakterizuji cinnost v kvalite dobra, ponevadz jsou konany bez touhy po plodech. Cinnosti konane s touhou po vysledcich cloveka zotrocuji, a proto jsou nepriznive. Kazdy ma sve predepsane povinnosti a kazdy by mel jednat, aniz by ulpival na vysledcich. Takoveto vykonavani povinnosti bez sobeckeho zajmu vede bezesporu k vysvobozeni.

Sri Krsna proto Ardzunovi radil, aby bojoval z povinnosti, bez ulpivani na vysledku. Jeho neucast v boji by byla jen jinou formou hmotneho ulpivani, ktere nikdy nevede cloveka ke spase. Jakekoliv ulpivani, at uz kladne, nebo zaporne, je vzdy pricinou otroctvi a nemuze nam nijak pomoci k vysvobozeni z hmotne existence; a necinnost je hrisna. Bojovat z povinnosti byla tedy pro Ardzunu jedina cesta ke spase.

 

SLOKA 48

yoga-sthah kuru karmani sangam tyaktva dhananjaya
siddhy-asiddhyoh samo bhutva samatvam yoga ucyate

yoga-sthah - vyrovnany; kuru - konej; karmani - svou povinnost; sangam - ulpivani; tyaktva - zrekni se; dhananjaya - o Dhanandzajo (Ardzuno); siddhi-asiddhyoh - v uspechu i neuspechu; samah - vyrovnany; bhutva - stat se; samatvam - vyrovnanost mysli; yogah - joga; ucyate - nazyva se.

Konej svou povinnost ukaznene, o Ardzuno, zrekni se pripoutanosti a bud lhostejny k uspechu ci neuspechu. Takova vyrovnanost se nazyva joga.

VYKLAD: Sri Krsna radi Ardzunovi, aby nasledoval cestu jogy. Co je to joga? Joga znamena soustredeni mysli na Nejvyssiho ovladanim vecne neklidnych smyslu. A kdo je Nejvyssi? Nejvyssi je Krsna. A jelikoz On sam vyzyva Ardzunu k boji, nema Ardzuna s nasledky boje nic spolecneho. Vitezstvi nebo porazka zavisi na Krsnovi a povinnosti Ardzuny je ridit se Jeho pokyny. Vykonavat Krsnovy pokyny je prava joga a jeji prakticke uplatneni najdeme v procesu zvanem bhaktijoga. Pouze prostrednictvim cinnosti, jez jsou urceny k uspokojeni Krsny, se clovek muze zbavit vlastnickeho citeni. Spravny zpusob, jak plnit povinnosti bhaktijogy, je stat se sluzebnikem Krsny nebo sluzebnikem Jeho sluzebnika. To je jedina cesta, jez muze kazdemu pomoci jednat v joze.

Ardzuna nalezel do varnasramskeho spolecenskeho zrizeni jako ksatrija. Ve Visnu Purane se uvadi, ze cilem teto spolecnosti je uspokojit Visnua. Nikdo by nemel - tak, jak je pravidlem v hmotnem svete - uspokojovat sama sebe, nybrz by mel uspokojovat Krsnu. Proto, neuspokojime-li Krsnu, nemuzeme spravne plnit zasady varnasramske spolecnosti. Krsna zde Ardzunovi neprimo radi, aby nasledoval Jeho pokyny.

 

SLOKA 49

durena hy avaram karma buddhi-yogad dhananjaya
buddhau saranam anviccha krpanah phala-hetavah

durena - odhodit daleko; hi - jiste; avaram - hanebne; karma - ciny; buddhi-yogat - sila uvedomovani si Krsny; dhananjaya - o Ardzuno, dobyvateli bohatstvi; buddhau - v tomto vedomi; saranam - plne podrizeni; anviccha - pokus se; krpanah - sobci; phala-hetavah - ti, kteri dychti po plodech cinu.

O Dhanandzajo, pomoci oddane sluzby se zbav vsech ovoce prinasejicich cinnosti a s timto vedomim se Mi odevzdej. Politovanihodni jsou sobci, kteri si chteji uzivat plodu sve prace.

VYKLAD: Ten, kdo plne realizoval svou skutecnou povahu jako vecny sluzebnik Pana, skonci s veskerou cinnosti s vyjimkou te, ktera se kona s vedomim potesit Krsnu. Jak jiz bylo drive vysvetleno, buddhijoga je laskyplna sluzba Bohu a takova oddana sluzba je patricnou cinnosti vsech zivych bytosti. Pouze sobci vyhledavaji pozitek v plodech sve prace, ktera je vice a vice zapleta do site hmotne existence. Vsechny cinnosti, krome tech, ktere jsou konany pro poteseni Krsny, jsou hanebne, protoze konatele trvale poutaji do kolobehu rozeni a umirani. Proto clovek nema nikdy usilovat o to, aby byl pricinou sveho jednani. Vse ma byt konano s mysli uprenou na Krsnu a pro Jeho poteseni. Ubozi lide nevedi, jakym zpusobem vyuzit bohatstvi, jehoz nabyli diky stastnemu osudu nebo tezkou praci, a jako sobci nevyuziji sve lidske energie ve sluzbe Nejvyssimu Panu. Clovek by mel vsechnu svoji energii vlozit do sluzby Bohu, a uspesne tak zavrsit svuj zivot.

 

SLOKA 50

buddhi-yukto jahatiha ubhe sukrta-duskrte
tasmad yogaya yujyasva yogah karmasu kausalam

buddhi-yuktah - ten, kdo oddane slouzi; jahati - muze se zbavit; iha - v tomto zivote; ubhe - obou; sukrta-duskrte - dobrych i spatnych vysledku; tasmat - proto; yogaya - v zajmu oddane sluzby; yujyasva - bud takto zamestnan; yogah - joga, uvedomovani si Krsny; karmasu - ve veskerem jednani; kausalam - umeni.

Clovek zapojeny v oddane sluzbe se zbavuje dobrych i spatnych cinu jiz v tomto zivote. Proto usiluj o jogu, ktera je vrcholem umeni veskerych cinnosti.

VYKLAD: Kazda ziva bytost si jiz od pradavna nastradala mnohe nasledky svych dobrych a spatnych cinu, a proto si neuvedomuje sve skutecne a vecne postaveni. Tato nevedomost vsak muze byt odstranena dodrzovanim pokynu Bhagavadgity, ktera cloveka uci, aby se ve vsech ohledech odevzdal Sri Krsnovi, a tak se vysvobodil z kolobehu zivotu a prestal se trapit ciny a jejich nasledky. Ardzuna proto dostal radu, aby oddane slouzil Krsnovi a ocistil tak vysledky sveho jednani.

 

SLOKA 51

karma-jam buddhi-yukta hi phalam tyaktva manisinah
janma-bandha-vinirmuktah padam gacchanty anamayam

karma-jam - diky plodonosnym cinnostem; buddhi-yuktah - oddane slouzit; hi - zajiste; phalam - vysledky; tyaktva - vzdavaji se; manisinah - velci svetci nebo oddani; janma-bandha - z otroctvi rozeni a umirani; vinirmuktah - vysvobozene; padam - stav; gacchanti - dospeji; anamayam - bez utrpeni.

Takovou oddanou sluzbou Bohu se velci svetci nebo oddani zbavuji vysledku cinu v hmotnem svete. Takto se vysvobozuji z kolobehu rozeni a smrti a dosahuji stavu mimo vsechna utrpeni (navratem k Bohu).

VYKLAD: Osvobozenym zivym bytostem nalezi misto, kde neexistuji zadna hmotna utrpeni. Srimad Bhagavatam (10.14.58) rika:

samasrita ye pada-pallava-plavam
mahat-padam punya-yaso murareh
bhavambudhir vatsa-padam param padam
padam padam yad vipadam na tesam

,,Tomu, kdo prijal ochranu u lotosovych nohou Pana, jenz je utocistem veskereho vesmirneho projevu a znam jako Mukunda neboli darce mukti (vysvobozeni), se ocean hmotneho sveta jevi jako trocha vody, ktera se vejde do otisku kopytka telete. Jeho cilem jsou Vaikunthaloky neboli mista, kde neexistuji hmotna utrpeni, a nikoliv mista, kde nebezpeci hrozi na kazdem kroku.``

Diky sve nevedomosti clovek nechape, ze tento hmotny svet je mistem utrpeni, kde nebezpeci hrozi na kazdem kroku. Pouze z nevedomosti se mene inteligentni lide snazi resit problemy zivota vyhledavanim pozitku v plodech svych cinu a domnivaji se, ze tak mohou byt stastni. Nevedi, ze v tomto hmotnem svete neexistuje hmotne telo, ktere by zarucovalo zivot bez utrpeni. Zivotni nesnaze, totiz rozeni, stari, nemoci a smrt, jsou v hmotnem svete pritomny vsude. Avsak ten, kdo porozumi svemu pravemu postaveni vecneho sluzebnika Boha a realizuje postaveni Nejvyssi Osobnosti Sri Krsny, se odda Jeho transcendentalni laskyplne sluzbe. Nasledkem toho ziskava vsechny kvalifikace nutne ke vstupu na vaikunthske planety, kde neexistuje ani hmotny strastiplny zivot, ani vliv casu a smrti. Znat svoji pravou podstatu znamena take znat Panovo vznesene postaveni. Ten, kdo si chybne mysli, ze individualni duse a Buh jsou na stejne urovni, bloudi v temnote, a proto neni schopen oddane slouzit Panu. Misto toho se sam snazi byt ,,panem``, a pripravuje si tak cestu k neustalemu rozeni a umirani. Avsak ten, kdo pochopi, ze jeho poslanim je slouzit, se zapoji do Panovy sluzby, a stane se tak zpusobilym ke vstupu na Vaikunthaloky. Sluzba obetovana Panu se nazyva karmajoga, nebo buddhijoga, nebo, jednoduse receno, oddana sluzba.

 

SLOKA 52

yada te moha-kalilam buddhir vyatitarisyati
tada gantasi nirvedam srotavyasya srutasya ca

yada - kdyz; te - tva; moha - klam; kalilam - houstina; buddhih - transcendentalni sluzba s inteligenci; vyatitarisyati - prekona; tada - tehdy; ganta asi - dojdes; nirvedam - lhostejnost; srotavyasya - ke vsemu, co ma byt slyseno; srutasya - ke vsemu, co jiz bylo slyseno; ca - take.

Az tva inteligence prekona houstinu klamu, stanes se lhostejnym ke vsemu, co jiz bylo vyslechnuto, a ke vsemu, co ma byt vyslechnuto.

VYKLAD: Mezi velkymi oddanymi Pana muzeme nalezt mnoho oddanych, kteri se stali lhostejnymi k vedskym ritualum tim, ze vykonavali oddanou sluzbu. I zkuseny brahman se bez potizi stane naprosto lhostejnym k provadeni obradu, jejichz cilem je hmotny pozitek, jestlize skutecne pochopil svuj vztah ke Krsnovi a Jeho postaveni. Sri Madhavendra Puri, velky bhakta a acarja ve sledu posloupnosti duchovnich ucitelu, rika:

sandhya-vandana bhadram astu bhavato bhoh snana tubhyam namo
bho devah pitaras ca tarpana-vidhau naham ksamah ksamyatam
yatra kvapi nisadya yadava-kulottamasya kamsa-dvisah
smaram smaram agham harami tad alam manye kim anyena me

,,O me tri denni modlitby, provolavam vam chvalu. O ocistna koupeli, hluboce se pred tebou klanim. O polobozi! O predkove! Odpustte mi, prosim, moji neschopnost uctivat vas. Kdekoliv se nachazim, vzpominam na mocneho potomka jaduovske dynastie, Krsnu, Kansova nepritele, a tak se vysvobozuji z pout svych hrichu. Myslim si, ze mi to staci.``

Vedske ritualy, ktere obsahuji mimo jine i pronaseni ruznych modliteb trikrat denne, koupani se casne zrana a vzdavani ucty predkum, jsou pro novacky povinne. Ale je-li si clovek plne vedom Krsny a zcela se odevzdava Jeho transcendentalni laskyplne sluzbe, stane se lhostejnym ke vsem temto usmernujicim pravidlum, protoze jiz dosahl dokonalosti. Kdyz clovek sluzbou Nejvyssimu Panu, Sri Krsnovi, dosahne poznani, nemusi jiz vice vykonavat ruzne druhy pokani a obeti, jak doporucuji zjevena pisma. Stejne tak vykonavani ruznych ritualu bez pochopeni, ze cilem Ved je dospet ke Krsnovi, je pouhe plytvani casem. Osoba, ktera si je vedoma Krsny, transcenduje sabda-brahma, neboli prekracuje hranice Ved a Upanisad.

 

SLOKA 53

sruti-vipratipanna te yada sthasyati niscala
samadhav acala buddhis tada yogam avapsyasi

sruti - vedske zjeveni; vipratipanna - neovlivnen vysledky prace; te - tvoje; yada - kdyz; sthasyati - zustava; niscala - nepohnuta; samadhau - v transcendentalnim vedomi; acala - neochvejna; buddhih - inteligence; tada - tehdy; yogam - duchovni realizace; avapsyasi - dosahnes.

Kdyz tva mysl neni vice znepokojovana vznesenymi slovy Ved a zustava pohrouzena v tranzu seberealizace, pak dosahujes bozskeho vedomi.

VYKLAD: Rici o nekom, ze se naleza ve stavu samadhi, je totez jako rici, ze tento clovek si plne uvedomuje Krsnu. V dokonalem samadhi clovek realizuje brahma, Paramatmu a Bhagavana. Nejvyssi dokonalosti seberealizace je pochopit, ze jsme vecnymi sluzebniky Krsny a ze jedinym nasim ukolem je plnit sve povinnosti s mysli na Neho uprenou. Clovek vedomy si Krsny, neboli neochvejny oddany Pana, by nemel byt rozptylovan vznesenymi slovy Ved, a ani by nemel vykonavat vynosne cinnosti za ucelem povyseni se na nebeske planety. Ten, kdo si je vedomy Krsny, je s Nim v blizkem styku a muze primo porozumet vsem Jeho pokynum. Jedname-li timto zpusobem, potom si muzeme byt jisti, ze dosahneme poznani a dokonalosti v duchovnim zivote. Staci jen, abychom se podrobili Krsnovu vedeni nebo vedeni Jeho zastupce, duchovniho ucitele.

 

SLOKA 54

arjuna uvaca
sthita-prajnasya ka bhasa samadhi-sthasya kesava
sthita-dhih kim prabhaseta kim asita vrajeta kim

arjunah uvaca - Ardzuna pravil; sthita-prajnasya - toho, kdo je pohrouzen v myslenkach na Krsnu; ka - jaka; bhasa - rec; samadhi-sthasya - toho, kdo je v tranzu; kesava - o Krsno; sthita-dhih - ten, kdo neustale mysli na Krsnu; kim - jak; prabhaseta - mluvi; kim - jak; asita - sedi; vrajeta - chodi; kim - jak.

Ardzuna pravil: O Kesavo, jak se pozna clovek, jehoz vedomi setrvava v transcendenci? Jak takovy clovek mluvi a jaka je jeho rec? Jak sedi a jak chodi?

VYKLAD: Podobne jako se kazdy clovek pozna podle sveho zvlastniho postaveni, tak i clovek vedomy si Krsny se pozna podle toho, jak mluvi, chodi, mysli, citi atd. Tak jako bohaty clovek projevuje urcite znamky, podle kterych se pozna, ze je bohatym, nebo nemocny clovek, ze je nemocnym, a uceny, ze je ucenym, tak i osoba s transcendentalnim vedomim ma zvlastni znaky, o kterych se muzeme dozvedet z Bhagavadgity. Nejdulezitejsi je zpusob, jakym osoba vedoma si Krsny mluvi, ponevadz rec je nejvyznamnejsi vlastnosti kazdeho cloveka. Rika se, ze hlupak zustava nepoznan, dokud nepromluvi. Pekne obleceneho hlupaka nelze rozpoznat, dokud nepromluvi, avsak jakmile zacne mluvit, okamzite se prozradi. Prvni vlastnosti osoby vedome si Krsny je to, ze mluvi pouze o Krsnovi a o vecech, ktere se k Nemu vztahuji. Dalsi vlastnosti pak nasleduji automaticky a budou popsany v nasledujicich versich.

 

SLOKA 55

sri-bhagavan uvaca
prajahati yada kaman sarvan partha mano-gatan
atmany evatmana tustah sthita-prajnas tadocyate

sri-bhagavan uvaca - Krsna, Nejvyssi Osobnost Bozstvi, rekl; prajahati - odvrhuje; yada - kdyz; kaman - zadosti po smyslovem pozitku; sarvan - vsech moznych druhu; partha - o synu Prthy; manah-gatan - mentalnich vymyslu; atmani - v cistem stavu duse; eva - zajiste; atmana - ocistenou mysli; tustah - spokojen; sthita-prajnah - umisteny na transcendentalni rovine; tada - tehdy; ucyate - rika se.

Vzneseny pravil: O Partho, kdyz se clovek vzdal vsech druhu zadosti po smyslovem pozitku, ktere jsou vyplodem mysli, a kdyz jeho ocistena mysl nachazi uspokojeni ve vlastnim ja, potom se rika, ze se nachazi v cistem transcendentalnim vedomi.

VYKLAD: Srimad Bhagavatam potvrzuje, ze osoba, ktera laskyplne a oddane slouzi Krsnovi, vlastni dobre vlastnosti velkych svetcu, zatimco ten, kdo neni na teto transcendentalni urovni, nema ve skutecnosti zadne dobre vlastnosti, protoze je jiste, ze se bude uchylovat k vlastnim mentalnim spekulacim. Take se zde spravne podotyka, ze clovek musi zavrhnout vsechny druhy zadosti po hmotnych pozitcich, ktere maji puvod ve vypocitave mysli. Umele se tyto hmotne zadosti nedaji zastavit, avsak postupne zmizi bez zvlastniho usili, jedna-li clovek s touhou uspokojit Krsnu. Proto by mel kazdy bez vahani s laskou a oddanosti slouzit Krsnovi, nebot laskyplna oddana sluzba cloveka okamzite povznasi na rovinu transcendentalniho vedomi. Duchovne vyspely clovek je vzdy spokojeny, ponevadz plne poznal, ze je vecnym sluzebnikem Nejvyssiho Pana. Takto transcendentalne situovana osoba netouzi po smyslovem uspokojeni, ktere pochazi z bezvyznamneho materialismu; radeji stale zustava ve sve blazene prirozene pozici, ve vecne sluzbe Nejvyssimu Panu.

 

SLOKA 56

duhkhesv anudvigna-manah sukhesu vigata-sprhah
vita-raga-bhaya-krodhah sthita-dhir munir ucyate

duhkhesu - v trojim utrpeni; anudvigna-manah - aniz by byl rozrusen v mysli; sukhesu - ve stesti; vigata-sprhah - aniz by se zajimal; vita - prost; raga - zaliby; bhaya - strachu; krodhah - hnevu; sthita-dhih - ten, jehoz mysl je stala; munih - mudrc; ucyate - nazyva se.

Ten, kdo navzdory trojimu utrpeni zustava klidny, kdo se neda strhnout stestim a kdo je prost zalib, strachu a hnevu, je svetcem vyrovnane mysli.

VYKLAD: Slovo muni oznacuje cloveka, ktery dovede soustredit svou mysl na ruzna temata, aniz by dosel k nejakemu skutecnemu reseni. Kazdy muni ma svuj vlastni nazor, s jakym se diva na vec, a jestlize se nektery muni nelisi svym nazorem od jinych, potom se v pravem slova smyslu nemuze nazyvat muni (na casav rsir yasya matam na bhinnam; Mahabharata, Vana-parva 313.117). Avsak sthita-dhir muni, o kterem se zde Krsna zminuje, se lisi od obycejneho muniho tim, ze je vzdy pohrouzen v myslenkach na Krsnu, nebot prekrocil stadium intelektualniho hloubani a dosel k zaveru, ze Sri Krsna, Vasudeva, je vsechno (vasudevah sarvam iti sa mahatma su-durlabhah). Proto se nazyva svetcem ustalene mysli (prasanta-nihsesa-mano-rathantara; Stotra-ratna 43). Takovy clovek, jehoz mysl je zcela pohrouzena v myslenkach na Krsnu, neni nijak znepokojovan tremi druhy hmotnych utrpeni, nebot je prijima jako milosrdenstvi Boha. Jelikoz si je vedom svych drivejsich precinu, povazuje se za hodneho vetsich utrpeni a chape, ze jeho utrpeni byla milosrdenstvim Pana snizena na minimum. Podobne, je-li stastny, nepovazuje se za hodneho takoveho stesti, nebot si uvedomuje, ze je to pouze diky Panove milosrdenstvi, ze se nachazi v tomto priznivem postaveni, ktere mu umoznuje Bohu lepe slouzit. Ve sve laskyplne sluzbe je krome toho vzdy nebojacny, cinorody a nejedna se zalibou nebo s nechuti. Zalibou se rozumi plneni povinnosti pro vlastni smyslove uspokojeni, avsak za nepritomnosti smysloveho pozitku se dostavi nechut. Ale ten, jehoz myslenky jsou neustale pohrouzeny v myslenkach na Krsnu, neciti ani pripoutanost, ani nechut, protoze svuj zivot zasvetil sluzbe Bohu. Nasledkem toho se nezlobi, kdyz jsou jeho snahy neuspesne, a zustava nezlomny ve svem usili.

 

SLOKA 57

yah sarvatranabhisnehas tat tat prapya subhasubham
nabhinandati na dvesti tasya prajna pratisthita

yah - ten, kdo; sarvatra - kdekoliv; anabhisnehah - bez ulpivani; tat - to; tat - to; prapya - dosahovany; subha - dobreho; asubham - zleho; na - nikdy; abhinandati - jasa; na - nikdy; dvesti - zavidi; tasya - jeho; prajna - dokonale poznani; pratisthita - upevnen.

Ten, kdo se zbavil pout k hmotnemu svetu, kdo se neraduje, kdyz uspeje, a ani nebeduje, kdyz ho potka zlo, je pevne umisten v dokonalem poznani.

VYKLAD: V hmotnem svete dochazi k neustalym prevratum, at uz dobrym, nebo spatnym. Ten, kdo medituje o Krsnovi a oddane sluzbe, neni temito zmenami znepokojen a ani neni ovlivnen dobrem ci zlem. Dokud se nachazime v hmotnem svete, jsme neustale vystavovani dobru a zlu, ponevadz tento svet je svetem plnym dvojnosti. Avsak ten, kdo je pohrouzen ve svych myslenkach na Krsnu, neni temito dualitami ovlivnen, nebot jeho zajem je zameren pouze na absolutni dobro - Sri Krsnu. Takove rozjimani o Krsnovi prenasi cloveka do dokonaleho transcendentalniho stavu, odborne zvaneho samadhi.

 

SLOKA 58

yada samharate cayam kurmo 'nganiva sarvasah
indriyanindriyarthebhyas tasya prajna pratisthita

yada - kdyz; samharate - stahne; ca - take; ayam - on; kurmah - zelva; angani - udy; iva - jako; sarvasah - zcela; indriyani - smysly; indriya-arthebhyah - od smyslovych predmetu; tasya - jeho; prajna - vedomi; pratisthita - upevneno.

V dokonalem vedomi je skutecne upevnen ten, kdo sve smysly dokaze odpoutat od smyslovych predmetu, podobne jako zelva stahne sve udy do krunyre.

VYKLAD: Toto je odpoved na otazku, ktera se tykala postaveni jogina. Jogin, bhakta nebo seberealizovana duse se pozna podle toho, ze je schopen ovladat sve smysly. Vetsina lidi vsak svym smyslum slouzi a ridi se jejich rozkazy. Smysly se daji prirovnat k jedovatym hadum; chteji jednat volne a bez jakehokoliv omezovani. Jogin neboli bhakta vsak musi byt velmi silny, aby jako zaklinac hadu mohl ovladat sve hadum podobne smysly. Nikdy jim nedovoli jednat samostatne.

Ve zjevenych pismech je mnoho predpisu, ktere pojednavaji o tom, jak se clovek musi a nesmi chovat. Jestlize se nedokaze ridit podle techto prikazu a zakazu a neomezi sve smyslove pozitky, nemuze plne soustredit sve myslenky na Krsnu. Nejlepsi priklad, jenz ilustruje tuto myslenku, je zelva, nebot znazornuje, jakym zpusobem by mel clovek vzdy pouzivat sve smysly ve sluzbe Panu. Zelva muze kdykoliv stahnout sve udy a opet je podle potreby vysunout. Podobne lide vedomi si Krsny pouzivaji sve smysly, jen aby oddane slouzili Krsnovi, a ne jinak. Ardzuna zde byl poucen, aby smysly pouzival ve sluzbe Panu, namisto aby je pouzival k vlastnimu smyslovemu pozitku.

 

SLOKA 59

visaya vinivartante niraharasya dehinah
rasa-varjam raso 'py asya param drstva nivartate

visayah - predmety smysloveho pozitku; vinivartante - cvicit se ve zdrzenlivosti; niraharasya - prostrednictvim zapornych omezeni; dehinah - pro vtelenou dusi; rasa-varjam - ztraceni chuti; rasah - pocit pozitku; api - ackoliv existuje; asya - jeho; param - mnohem vyssi; drstva - okusit; nivartate - prestava.

Vtelena duse muze byt omezena ve smyslovem uzivani, trebaze touha po smyslovych predmetech zustava. Okusi-li vsak vyssiho pozitku, ztrati chut na smyslove ukajeni a setrva v duchovnim vedomi.

VYKLAD: Neni-li clovek na transcendentalni urovni, nemuze zanechat smyslovych pozitku. Omezovat smysly ruznymi pravidly a prikazy je jako zakazovat nemocne osobe urcite druhy jidel. Pacient nejenze nema tyto zakazy rad, nybrz ani neztrati na zakazane jidlo chut. Podobne omezovat smysly prostrednictvim jogy, jako napriklad astangajogy, ktera obsahuje ruzne faze (yama, niyama, asana, pranayama, pratyahara, dharana, dhyana, atd.), se doporucuje mene inteligentnim lidem, kteri nemaji znalosti o lepsi metode. Avsak ten, kdo behem sveho laskyplneho slouzeni Krsnovi poznal krasu Nejvyssiho Pana, Sri Krsny, neni jiz vice pritahovan k mrtvym hmotnym vecem. Omezeni v duchovnim zivote jsou urcena pro novice a jsou dobra jen dokud clovek neziska skutecnou chut k uvedomovani si Krsny. Je-li si clovek opravdu vedom Krsny, hmotne veci pro neho automaticky ztraceji pritazlivost.

 

SLOKA 60

yatato hy api kaunteya purusasya vipascitah
indriyani pramathini haranti prasabham manah

yatatah - zatimco usiluje; hi - zajiste; api - navzdory; kaunteya - o synu Kunti; purusasya - u cloveka; vipascitah - pln bystreho poznani; indriyani - smysly; pramathini - drazdeny; haranti - vrhnou; prasabham - nasilim; manah - mysl.

Smysly jsou tak mocne a bourlive, o Ardzuno, ze nasilim unaseji i mysl moudreho cloveka, ktery usiluje o jejich ovladnuti.

VYKLAD: Je mnoho velkych ucencu, filozofu a transcendentalistu, kteri se pokouseji ovladat smysly, avsak pres sve usili mohou i nejpokrocilejsi z nich padnout za obet hmotnemu smyslovemu pozitku diky nestale mysli. Napriklad Visvamitra, velky mudrc a dokonaly jogin, byl sveden Menakou, ackoliv se snazil ovladat sve smysly jogou a prisnym pokanim. V historii najdeme prirozene mnoho podobnych prikladu. Ovladani mysli a smyslu je velmi obtizne, jestlize je nezamestname oddanou laskyplnou sluzbou Krsnovi.

Dokud clovek neupira sve myslenky na Krsnu, nemuze zanechat sveho hmotneho jednani. Praktickym prikladem je Sri Jamunacarja, velky svetec a velky bhakta, ktery rika:

yad-avadhi mama cetah krsna-padaravinde
nava-nava-rasa-dhamany udyatam rantum asit
tad-avadhi bata nari-sangame smaryamane
bhavati mukha-vikarah susthu nisthivanam ca

,,Od doby, kdy je ma mysl zapojena v laskyplne sluzbe Sri Krsnovi a ja se tesim ze stale novych transcendentalnich radosti, odvracim svoji tvar, kdykoliv pomyslim na pohlavni styk se zenou, a odplivnu si nad touto myslenkou.`` Take velky jogin Durvasa Muni nemohl ovlivnit Maharadzu Ambarisu, jehoz mysl byla zamestnana myslenkami na Krsnu.

Sluzba a laska ke Krsnovi prinasi tak velkou duchovni radost, ze hmotne pozitky se automaticky stavaji nechutnymi. Je to, jako kdyz hladovy clovek utisi svuj hlad dostatecnym mnozstvim vyzivne potravy.

 

Kontakt