Bhagavadgítá II-4 - Shrnuti obsahu Bhagavadgity

02.05.2014 11:48

 SLOKA 61

tani sarvani samyamya yukta asita mat-parah
vase hi yasyendriyani tasya prajna pratisthita

tani - tyto smysly; sarvani - vsechny; samyamya - ovladat; yuktah - zabyva se; asita - mel by se nachazet; mat-parah - ve vztahu ke Mne; vase - plne podrobeny; hi - jiste; yasya - ten, jehoz; indriyani - smysly; tasya - jeho; prajna - vedomi; pratisthita - upevneno.

Ten, kdo ovlada sve smysly a ma je ve sve moci, kdo upina sve vedomi na Me, je znam jako clovek stale moudrosti.

VYKLAD: Tento vers jasne dokazuje, ze uvedomovani si Krsny je nejvyssi formou jogy. Neni-li si clovek vedom Krsny, pak je pro neho naprosto nemozne ovladat sve smysly. Velky mudrc Durvasa Muni si jednou nasel zaminku pro hadku s kralem Ambarisou. Z hrdosti se zbytecne rozhneval a nebyl schopen ovladnout sve smysly. Ackoliv Maharadza Ambarisa nebyl tak mocny jogin jako Durvasa Muni, vysel nakonec ze sporu vitezne, protoze byl oddanym Pana a mlcky snasel vsechny mudrcovy krivdy. Kral dokazal ovladnout sve smysly diky nasledujicim vlastnostem, jejichz popis je podan ve Srimad Bhagavatamu (9.4.18 - 20):

sa vai manah krsna-padaravindayor
vacamsi vaikuntha-gunanuvarnane
karau harer mandira-marjanadisu
srutim cakaracyuta-sat-kathodaye

mukunda-lingalaya-darsane drsau
tad-bhrtya-gatra-sparse 'nga-sangamam
ghranam ca tat-pada-saroja-saurabhe
srimat-tulasya rasanam tad-arpite

padau hareh ksetra-padanusarpane
siro hrsikesa-padabhivandane
kamam ca dasye na tu kama-kamyaya
yathottamasloka-janasraya ratih

,,Kral Ambarisa vzdy zamestnaval svou mysl rozjimanim o lotosovych nohach Sri Krsny, sva slova pouzival k popisovani transcendentalniho sidla Pana, sve ruce k uklizeni svatyne Pana, sve usi k naslouchani vypraveni o Panovych zabavach; svyma ocima vnimal Panovy transcendentalni podoby, svuj hmat zamestnaval uctivym dotykanim se tel oddanych, svuj nos cichanim kvetin obetovanych lotosovym noham Pana, svuj jazyk ochutnavanim listku posvatne rostlinky tulasi, ktere byly obetovany Krsnovi; sve nohy pouzival k navstevovani posvatnych mist a chramu Pana, svou hlavu k pokornym poklonam Panovi a touzil vyplnovat jen tuzby Pana - vsechny tyto vlastnosti ho ucinily zpusobilym stat se cistym oddanym Pana.``

Slova mat-para jsou zde velmi vyznamna. Priklad s Maharadzou Ambarisou dobre znazornuje, jak se stat mat-para, cistym oddanym. Srila Baladeva Vidjabhusana, velky ucenec a acarja v tradici cistych oddanych, poznamenal: mad-bhakti-prabhavena sarvendriya-vijaya-purvika svatma-drstih sulabheti bhavah. ,,Smysly mohou byt zcela ovladnuty pouze silou oddane sluzby Krsnovi``. Lze take pouzit prikladu s ohnem - stejne jako plameny spali vse, co je v mistnosti, tak i Sri Visnu, dlici v srdci, spali vsechny necistoty. Joga-sutra rovnez doporucuje meditovat o Visnuovi, a ne o vzduchoprazdnu. Takzvani jogini, kteri nemedituji o Visnuovi, pouze plytvaji casem ve svem nicotnem hledani nejakych vidin. Skutecnym cilem jogy je byt si vedom Krsny, byt oddanym Bozske Osobnosti.

 

SLOKA 62

dhyayato visayan pumsah sangas tesupajayate
sangat sanjayate kamah kamat krodho 'bhijayate

dhyayatah - kdyz rozjima; visayan - smyslove predmety; pumsah - osoby; sangah - prilnuti; tesu - ke smyslovym predmetum; upajayate - povstava; sangat - prilnuti; sanjayate - povstane; kamah - zadost, touha; kamat - ze zadosti; krodhah - hnev; abhijayate - projevi se.

Rozjima-li clovek nad smyslovymi objekty, prilne k nim. Z toho se rodi chtic a z chtice povstava hnev.

VYKLAD: Ten, kdo si neni vedom Krsny, podleha hmotnym zadostem, kdyz rozjima nad smyslovymi predmety. Smysly jsou svou povahou vzdy cinne, a proto nejsou-li zamestnany v transcendentalni laskyplne sluzbe Krsnovi, pak musi byt zamestnany ve sluzbe materialismu. Kazdy v hmotnem svete, vcetne Sivy a Brahmy, o jinych polobozich na nebeskych planetach ani nemluve, je vystaven vlivum smyslovych predmetu. Jediny zpusob, jak se dostat z labyrintu hmotne existence, je byt si vedom Krsny. Siva byl jednou v hlubokem rozjimani; kdyz ho vsak krasna Parvati vyzvala ke smyslovemu pozitku, Siva s jeji nabidkou souhlasil a z jejich spojeni se zrodil Kartikeja. Kdyz byl mlady bhakta Haridasa Thakura podobne svaden samotnou Majadevi v podobe puvabne zeny, lehce ve zkousce obstal diky sve ryzi oddanosti Krsnovi. Jak vyplyva z verse Sri Jamunacarji, opravdovy oddany Pana zavrhuje veskery hmotny smyslovy pozitek diky vyssimu pozitku duchovnimu, ktery pochazi ze styku s Panem. To je klic k uspechu. Proto ten, kdo si neni vedom Krsny, nakonec ve sve snaze ovladnout sve smysly neuspeje, i kdyz je velice dovedny pri ovladani svych smyslu umelym potlacovanim. I ta sebenepatrnejsi myslenka na smyslovy pozitek jej svede k uspokojovani svych zadosti.

 

SLOKA 63

krodhad bhavati sammohah sammohat smrti-vibhramah
smrti-bhramsad buddhi-naso buddhi-nasat pranasyati

krodhat - z hnevu; bhavati - vznika; sammohah - naprosta iluze; sammohat - z iluze; smrti - pameti; vibhramah - zmatek; smrti-bhramsat - po zmateni pameti; buddhi-nasah - ztrata inteligence; buddhi-nasat - a ze ztraty inteligence; pranasyati - clovek poklesne.

Z hnevu vznika iluze a z iluze zmateni pameti. Kdyz je pamet zmatena, dojde ke ztrate inteligence a se zanikem inteligence clovek poklesne znovu na hmotnou uroven.

VYKLAD: Srila Rupa Gosvami nam rika:

prapancikataya buddhya hari-sambandhi-vastunah
mumuksubhih parityago vairagyam phalgu kathyate
(Bhakti-rasamrta-sindhu 1.2.258)

Rozvijenim naseho duchovniho vedomi muzeme poznat, ze vsechno ma v oddane sluzbe sve misto. Ti, kteri nemaji znalosti o duchovnich cinnostech konanych s laskou ke Krsnovi, se umele pokouseji vyhybat se hmotnym predmetum, a prestoze touzi po vysvobozeni z hmotneho otroctvi, dokonalosti odrikani nedosahnou. Jejich takzvane odrikani se nazyva phalgu - podradnejsi. Naproti tomu clovek vedomy si Krsny vi, jak pouzit vseho ve sluzbe Panovi, a nestane se obeti materialismu. Stoupenci neosobni filozofie napriklad neuznavaji, ze Buh neboli Absolutni muze jist, protoze je neosobni. Zatimco se stoupenec neosobni filozofie vyhyba dobremu jidlu, oddany vi, ze vsechno musi byt udelano pro Krsnuv pozitek, nebot si uvedomuje, ze Krsna sni vse, co Mu bylo s laskou a oddanosti obetovano. Po obetovani dobreho jidla Krsnovi sni zbytky zvane prasadam. Takto se vse zduchovni a pro bhaktu neexistuje zadna moznost padu do hmotne existence. Prijima prasadam s vedomim, ze potesil Krsnu, zatimco neznaboh to odmita a povazuje prasadam za materialni. Proto se impersonalista nemuze pro sve umele odrikani tesit ze zivota a i to nejmensi vzruseni mysli ho opet stahne do viru hmotne existence. Rika se, ze i kdyz takova duse dosahne vysvobozeni, nakonec opet spadne, jelikoz se ji nedostalo podpory oddane sluzby.

 

SLOKA 64

raga-dvesa-vimuktais tu visayan indriyais caran
atma-vasyair vidheyatma prasadam adhigacchati

raga - pritazlivost; dvesa - odpoutanost; vimuktaih - ten, kdo se oprostil; tu - ale; visayan - smyslove predmety; indriyaih - prostrednictvim smyslu; caran - jednaje; atma-vasyaih - ten, kdo ovlada; vidheya-atma - ten, kdo se ridi usmernujicimi zasadami svobody; prasadam - milosrdenstvi Pana; adhigacchati - ziska.

Ale clovek, ktery se setkava se smyslovymi predmety, aniz by k nim byl poutan nebo je nenavidel, a ovlada sve smysly dodrzovanim usmernujicich zasad svobody, muze obdrzet Panovu uplnou milost.

VYKLAD: Jak bylo jiz drive uvedeno, clovek sice muze prostrednictvim nejake umele metody navenek ovladat sve smysly, avsak skutecnosti je, ze dokud nejsou zamestnany v transcendentalni sluzbe Panu, existuje vzdy nebezpeci upadku. Muze se zdat, ze oddany, ktery laskyplne slouzi Krsnovi, je na hmotne rovine, avsak ve skutecnosti neulpiva na smyslovych jednanich, nebot si je vedom Krsny. Nema take jiny zajem, nez potesit Krsnu. Proto je transcendentalni vuci jakekoliv libosti a odporu. Na Krsnovo prani se oddany zdrzi urcitych jednani, ktera by jinak pro sve osobni uspokojeni vykonal, a nebo take ucini pro Jeho poteseni to, co by v obycejnem pripade nikdy neudelal. Proto je vzdy panem svych cinu, nebot se ridi Krsnovymi pokyny. Takove vedomi muze oddany ziskat bezpricinnou milosti Pana, i kdyz ma naklonnost ke smyslovym pozitkum.

 

SLOKA 65

prasade sarva-duhkhanam hanir asyopajayate
prasanna-cetaso hy asu buddhih paryavatisthate

prasade - kdyz ziskal Panovu bezpricinnou milost; sarva - vsechna; duhkhanam - hmotna utrpeni; hanih - zaniknou; asya - jeho; upajayate - stane se; prasanna-cetasah - u toho, kdo je stastne mysli; hi - jiste; asu - velmi brzy; buddhih - inteligence; pari - dostatecne; avatisthate - upevnen.

Pro toho, kdo je takto pohrouzen v uvedomovani si Krsny, prestavaji existovat trojnasobna utrpeni hmotneho zivota a v tomto stastnem stavu se jeho inteligence brzy ustali.

 

SLOKA 66

nasti buddhir ayuktasya na cayuktasya bhavana
na cabhavayatah santir asantasya kutah sukham

na asti - nemuze byt; buddhih - transcendentalni inteligence; ayuktasya - toho, kdo neni spojen (s uvedomovanim si Krsny); na - ne; ca - a; ayuktasya - toho, kdo postrada (vedomi Krsny); bhavana - mysl naplnena stestim; na - ne; ca - a; abhavayatah - ten, kdo neni upevnen; santih - klid; asantasya - u neklidneho; kutah - kde je; sukham - stesti.

Clovek, ktery neni s Nejvyssim spojen uvedomovanim si Krsny, nemuze mit ani transcendentalni inteligenci, ani stalou mysl, bez ktere neni mozno dojit k uklidneni. A nema-li klid, odkud muze ocekavat nejake stesti?

VYKLAD: Dokud si clovek neni vedom Krsny, nemuze nalezt klid. V dvacatem devatem versi pate kapitoly je to take potvrzeno: Teprve kdyz clovek pochopi, ze jedine Krsna se muze tesit ze vsech dobrych vysledku vykonanych obeti a pokani, ze vlastni veskere vesmirne projevy a ze je skutecnym pritelem vsech tvoru, pak takovy clovek muze nabyt skutecneho klidu. Proto, neni-li si clovek vedom Krsny, nemuze mit jeho mysl definitivni cil. Neklid pochazi z postradani konecneho cile, avsak je-li si clovek jist, ze Krsna je nejvyssim uzivatelem a pritelem vsech a vseho, pak muze s vyrovnanou mysli nalezt klid. Proto je ten, kdo jedna bez vztahu ke Krsnovi, vzdy znepokojen a postrada klid, i kdyz predstira vyrovnanost a duchovni pokrok. Uvedomovani si Krsny se automaticky projevuje klidem, ktereho lze dosahnout pouze ve vztahu ke Krsnovi.

 

SLOKA 67

indriyanam hi caratam yan mano 'nuvidhiyate
tad asya harati prajnam vayur navam ivambhasi

indriyanam - ze smyslu; hi - jiste; caratam - tekajici; yat - tato; manah - mysl; anuvidhiyate - neustale zamestnana; tat - tato; asya - jeho; harati - unasi; prajnam - inteligenci; vayuh - vitr; navam - lod; iva - tak jako; ambhasi - na vode.

Tak jako je lod na vode odvata silnym vetrem, tak i jeden z tekajicich smyslu, na ktery se soustredila mysl, muze odnest rozum cloveka.

VYKLAD: Nejsou-li vsechny smysly zamestnany ve sluzbe Panu, je nebezpeci, ze i jeden z nich, ktery vyhledava hmotne pozitky, muze svest oddaneho z cesty duchovniho uskutecneni. Proto je pro nas velmi dulezite, abychom jako Maharadza Ambarisa zamestnali vsechny nase smysly ve sluzbe Krsnovi. To je nejlepsi zpusob, jak ovladnout mysl.

 

SLOKA 68

tasmad yasya maha-baho nigrhitani sarvasah
indriyanindriyarthebhyas tasya prajna pratisthita

tasmat - proto; yasya - u toho; maha-baho - valecniku mocnych pazi; nigrhitani - takto podmaneny; sarvasah - na vsech stranach; indriyani - smysly; indriya-arthebhyah - pro smyslove predmety; tasya - jeho; prajna - inteligence; pratisthita - upevnena.

O valecniku mocnych pazi, proto je ten, jehoz smysly jsou odvraceny od smyslovych predmetu, zajiste clovekem staleho rozumu.

VYKLAD: Touhy po uspokojovani vlastnich smyslu se muzeme zbavit pouze jejich zamestnanim v transcendentalni laskyplne sluzbe Krsnovi. Podobne jako nepritel muze byt premozen silnejsim protivnikem, tak i smysly mohou byt podmaneny oddanou sluzbou, a nikoliv lidskym usilim. Ten, kdo pochopil, ze skutecna moudrost znamena laskyplne slouzit Krsnovi a ze by clovek mel toto umeni rozvijet pod vedenim praveho duchovniho ucitele, se nazyva sadhaka neboli osoba vhodna pro vysvobozeni.

 

SLOKA 69

ya nisa sarva-bhutanam tasyam jagarti samyami
yasyam jagrati bhutani sa nisa pasyato muneh

ya - co; nisa - je noci; sarva - vsech; bhutanam - zivych bytosti; tasyam - v tom; jagarti - bdeni; samyami - ten, kdo se ovlada; yasyam - ve kterem; jagrati - bdi; bhutani - vsechny bytosti; sa - to je; nisa - noci; pasyatah - pro hloubajiciho; muneh - svetce.

Co je pro vsechny bytosti noci, je dobou bdeni pro toho, kdo se ovlada, a to, co je casem bdeni pro vsechny bytosti, je noci pro osviceneho svetce.

VYKLAD: Jsou dva druhy inteligentnich lidi. Jeden je inteligentni pokud se tyka hmotnych aktivit zarucujicich smyslovy pozitek a druhy je jasnozrivy a otevreny k pestovani duchovniho poznani. Jednani osviceneho cloveka je ,,noci`` pro toho, kdo je materialne zaneprazdnen. Materialiste si nejsou vedomi sve duchovni totoznosti a setrvavaji v takove noci ve spanku. Hloubavy clovek vsak zustava v ,,noci`` materialistickych lidi bdely. Tento clovek pri svem postupnem pokroku v duchovnim zivote pocituje transcendentalni radost, zatimco hmotne zaneprazdneny clovek, ktery o duchovni realizaci nema potuchy, sni o ruznych smyslovych radostech. Nekdy je ve svem snu stastny a nekdy nestastny. Moudry clovek je vuci materialnimu stesti a nestesti vzdy lhostejny; pokracuje ve svych duchovnich cinnostech, aniz by se nechal rusit hmotnymi okolnostmi.

 

SLOKA 70

apuryamanam acala-pratistham
samudram apah pravisanti yadvat
tadvat kama yam pravisanti sarve
sa santim apnoti na kama-kami

apuryamanam - vzdy naplnen; acala-pratistham - pevne umisten; samudram - ocean; apah - voda; pravisanti - vstoupi; yadvat - jako; tadvat - takto; kamah - zadosti; yam - ke komu; pravisanti - vstoupi; sarve - vsechny; sah - tato osoba; santim - mir; apnoti - dosahne; na - ne; kama-kami - ten, kdo touzi uspokojovat sve zadosti.

Miru muze dosahnout pouze ten, kdo se nenecha vyrusovat nepretrzitymi proudy zadosti, jez se jako reky vlevaji do oceanu, ktery presto zustava ve svem zakladu nehybny - a nikoliv ten, kdo se snazi uspokojovat sve zadosti.

VYKLAD: Prestoze do sireho oceanu plneho vody vteka hodne vody, zvlaste v obdobi destu, zustava ocean stejny a nerozleva se za hranice sveho brehu. To se da take rici o osobe vedome si Krsny. Dokud mame hmotna tela, zadosti po smyslovych pozitcich budou pokracovat. Oddany se vsak neda temito zadostmi rusit diky sve duchovni dokonalosti. Clovek vedomy si Krsny niceho nepostrada, ponevadz Krsna ho zaopatruje vsemi hmotnymi potrebami. Proto je jako ocean vzdy nemenny a spociva v sobe. Zadosti do neho mohou proudit jako voda rek do oceanu, ale on zustava ve svem jednani pevny a ani trochu neni zneklidnen zadostmi po smyslovem pozitku. Cloveka vedomeho si Krsny muzeme poznat podle nezajmu o hmotne smyslove pozitky, trebaze touha po nich zustava. Jelikoz setrvava spokojen v transcendentalni laskyplne sluzbe Krsnovi, je vzdy staly jako ocean, a proto se tesi uplnemu klidu. Avsak jini, kteri se snazi uspokojovat sve zadosti hmotnym pokrokem a nekdy i spasou, nedosahnou nikdy klidu. Ti, kteri pracuji pro plody sve prace, ti, kteri hledaji spasu, jakoz i jogini, kteri usiluji o ziskani mystickych sil, jsou nestastni, ponevadz jejich zadosti zustanou nenaplneny. Bhakta je vsak stastny ve sluzbe Bohu, a proto nevyhledava uspokojovani svych zadosti. Ve skutecnosti ani netouzi po vysvobozeni z takzvaneho hmotneho zajeti. Krsnuv oddany nema zadne hmotne zadosti, a proto se tesi z dokonaleho klidu a miru.

 

SLOKA 71

vihaya kaman yah sarvan pumams carati nihsprhah
nirmamo nirahankarah sa santim adhigacchati

vihaya - zanechani; kaman - hmotne touhy po smyslovych pozitcich; yah - ten, kdo; sarvan - vsechny; puman - clovek; carati - zije; nihsprhah - bez zadosti; nirmamah - bez vlastnickeho pocitu; nirahankarah - bez falesneho ega; sah - on; santim - dokonaly mir; adhigacchati - dosahne.

Clovek, ktery zanechal vsech tuzeb po smyslovych pozitcich a zije prost zadosti, ktery se zbavil vlastnickeho pocitu a je prost falesneho ega - jen ten dosahne skutecneho miru.

VYKLAD: Byt prost tuzeb znamena nezadat nic pro sve smyslove uspokojeni. Jinymi slovy, touha byt si vedom Krsny ve skutecnosti znamena byt prost hmotnych zadosti. Clovek si muze dokonale uvedomovat Krsnu, kdyz chape sve skutecne postaveni vecneho sluzebnika Krsny, aniz by se ztotoznoval s telem a chybne si privlastnoval cokoliv na tomto svete. Ten, kdo dosahl teto dokonalosti, vi, ze vzhledem k tomu, ze Krsna je vlastnikem vseho, co existuje, musi byt vsechno pouzito k Jeho poteseni. Ardzuna nechtel bojovat, jelikoz to odporovalo jeho smyslovemu uspokojeni, avsak bojoval, kdyz se stal plne si vedomym Krsny, nebot si to Sri Krsna pral. Prestoze nemel nejmensi osobni zajem bojovat, pro Krsnu bojoval, jak nejlepe umel. Touha potesit Krsnu ve skutecnosti znamena byt bez tuzeb; neni to umely pokus o odstraneni zadosti. Zadny clovek nemuze byt bez zadosti nebo smyslu, avsak musi zmenit kvalitu svych zadosti. Ten, kdo nema hmotne zadosti, je ujisten, ze vsechno nalezi Krsnovi (isavasyam idam sarvam), a proto mylne na nic neuplatnuje vlastnicke pravo. Toto transcendentalni poznani se zaklada na seberealizaci, jez obsahuje dokonale poznani, ze kazda ziva bytost je duchovni a vecnou casteckou Krsny, a proto se Mu nikdy nevyrovna, ani Ho nikdy neprevysi. Kdyz takto Krsnu pozname, dospejeme ke skutecnemu miru.

 

SLOKA 72

esa brahmi sthitih partha nainam prapya vimuhyati
sthitvasyam anta-kale 'pi brahma-nirvanam rcchati

esa - tento; brahmi - duchovni; sthitih - stav; partha - o synu Prthy; na - ne; enam - toto; prapya - dosahnout; vimuhyati - zmast; sthitva - v tomto stavu; asyam - kdyz je tak; anta-kale - na konci zivota; api - take; brahma-nirvanam - duchovni kralovstvi Boha; rcchati - dosahne.

O synu Prthy, toto je cesta duchovniho a zbozneho zivota a kdo ji kraci, nepodleha klamu. Nachazi-li se clovek v tomto stavu i v okamziku smrti, muze vstoupit do Boziho kralovstvi.

VYKLAD: Uvedomovani si Krsny neboli duchovniho zivota muze clovek dosahnout okamzite - anebo ho nelze dosahnout ani za miliony let. Je to pouze otazka pochopeni a prijeti skutecnosti. Khatvanga Maharadza dosahl dokonalosti jen nekolik minut pred smrti tim, ze se odevzdal Krsnovi.

Nirvana znamena ukonceni hmotneho zivota. Podle buddhisticke filozofie, ktera se lisi od uceni Bhagavadgity, neexistuje po skonceni hmotne existence nic jineho nez prazdnota. Skutecny zivot zacina teprve po skonceni hmotne existence. Zatvrzely materialista se spokoji se skutecnosti, ze materialisticky zpusob zivota jednoho dne skonci, ale duchovne pokrocile osoby velmi dobre vedi, ze po takzvane smrti nasleduje dalsi zivot. Jestlize se cloveku jeste pred smrti postesti stat se vedomym si Krsny, dosahne okamzite absolutni roviny, brahma-nirvana.

Mezi Bozim kralovstvim a oddanou sluzbou Bohu neni rozdil. Jelikoz jsou na absolutni rovine, clovek zapojeny v transcendentalni laskyplne sluzbe dospeje do duchovniho kralovstvi. Cilem jednani v hmotnem svete je smyslovy pozitek, zatimco jednani ve svete duchovnim je urceno k poteseni Krsny. Uvedomovani si Krsny znamena okamzite dosazeni brahma jiz v tomto zivote a ten, kdo si je vedom Krsny, jiz urcite vstoupil do Boziho kralovstvi. Brahma je naprostym protikladem hmoty. Proto brahmi sthiti znamena ,,za hranicemi hmotnych cinnosti``. Bhagavadgita potvrzuje, ze ten, kdo se venuje oddane sluzbe Krsnovi, je osvobozen z hmotneho zajeti (sa gunan samatityaitan brahma-bhuyaya kalpate; Bg. 14.26). Brahmi sthiti je tedy vysvobozeni z hmotneho otroctvi.

Srila Bhaktivinoda Thakura vysvetlil, ze tato druha kapitola Bhagavadgity shrnuje cele dilo. Temata, ktera Bhagavadgita probira, jsou karmajoga, dznanajoga a bhaktijoga. Ve druhe kapitole byly jasne popsany karmajoga a dznanajoga a Krsna zde podal i naznak bhaktijogy.

Takto konci Bhaktivedantovy vyklady k druhe kapitole Srimad Bhagavadgity, ktera se nazyva ,,Shrnuti obsahu Bhagavadgity``.

 

 

Kontakt