Bhagavadgítá IV-2 - Transcendentální poznání

03.05.2014 11:51

SLOKA 15

evam jnatva krtam karma purvair api mumuksubhih
kuru karmaiva tasmat tvam purvaih purvataram krtam

evam - takto; jnatva - dobre obeznameni; krtam - konali; karma - cin; purvaih - davne autority; api - vskutku; mumuksubhih - kteri dosahli vysvobozeni; kuru - jen konej; karma - predepsanou povinnost; eva - zajiste; tasmat - proto; tvam - ty; purvaih - predkove; purva-taram - v davnych dobach; krtam - jako je konali.

S timto vedomim o Me transcendentalni prirozenosti jednaly v davnych dobach vsechny vysvobozene duse. Proto bys mel konat svoji povinnost, nasleduje jejich prikladu.

VYKLAD: Lide se deli na dve skupiny. Jednu tvori lide, jejichz srdce jsou znecistena hmotou, a druhou ti, kteri jsou od hmoty oprosteni. Uvedomovani si Krsny je blahodarne pro obe skupiny. Ti, kteri jsou plni necistych veci, se mohou ocistit nasledovanim usmernujicich zasad oddane sluzby. Ti, kteri jsou uz prosti vsech znecisteni, mohou pokracovat v oddane sluzbe Krsnovi, aby i ostatni mohli nasledovat jejich prikladne jednani. Posetili lide nebo zacatecnici bhaktijogy se nekdy chteji vzdat vsech cinu, aniz by dosahli znalosti nauky o Krsnovi. Pan nesouhlasil s Ardzunovym pranim zanechat cinnosti na bitevnim poli. Je pouze potrebne vedet, jak jednat. Mnohem lepsi je laskyplne slouzit pro poteseni Sri Krsny, nezli se vyhybat oddane sluzbe a predstirat dokonalost v duchovnim zivote. Ardzuna zde dostava radu, aby jednal s mysli uprenou na Krsnu a sel ve stopach Panovych ucedniku, jako je napriklad buh Slunce Vivasvan, o nemz byla zminka. Nejvyssi Pan zna vsechny sve drivejsi ciny a zna take ciny tech, kteri Mu oddane slouzili. Proto doporucuje nasledovat prikladu boha Slunce, ktery se tomuto umeni naucil od Sri Krsny jiz pred nekolika miliony let. Vsichni takovi ucednici jsou zde nazyvani ,,davno vysvobozene duse`` a vykonavaji povinnosti, ktere jim pridelil Krsna.

 

SLOKA 16

kim karma kim akarmeti kavayo 'py atra mohitah
tat te karma pravaksyami yaj jnatva moksyase 'subhat

kim - co je; karma - cin; kim - co je; akarma - necin; iti - takto; kavayah - inteligentni; api - take; atra - timto; mohitah - zmateni; tat - to; te - tobe; karma - cin; pravaksyami - vylozim ti; yat - az to; jnatva - poznas; moksyase - budes vysvobozen; asubhat - od zleho.

Dokonce i moudri jsou zmateni, kdyz maji rozhodnout, co je cin a co je necin. Vylozim ti nyni, co je cin, a az to poznas, budes osvobozen od vseho nestesti.

VYKLAD: Ciny urcene k poteseni Krsny museji byt vykonavany po vzoru minulych velkych oddanych, coz se doporucuje v patnacte sloce. Proc takove ciny nemaji byt nezavisle, bude vysvetleno v nasledujicich versich.

Abychom mohli jednat s mysli uprenou na Krsnu, musime se ridit radami autorizovanych osob, ktere nalezi do ucednicke posloupnosti, jak uz bylo vysvetleno na zacatku teto kapitoly. Nauka o uvedomovani si Krsny byla nejdrive vysvetlena bohu Slunce a buh Slunce ji vysvetlil svemu synu Manuovi. Manu ji vysvetlil svemu synu Iksvakuovi, a tento system se od techto davnych dob dochoval na Zemi dodnes. Proto se clovek musi ridit predchozimi autoritami, ktere patri do posloupnosti duchovnich ucitelu. Bez jejich pomoci by ani ti nejmoudrejsi lide nevedeli, jak spravne jednat pro poteseni Krsny. Z tohoto duvodu se Krsna rozhodl, ze Ardzunu osobne pouci o oddane sluzbe, tedy o uvedomovani si Krsny. A ponevadz Ardzuna obdrzel pokyny primo od Krsny, nemuze byt zmaten nikdo, kdo kraci v jeho stopach.

Rika se, ze clovek nemuze pochopit podstatu nabozenstvi nedokonalou experimentalni znalosti. Nabozenske zasady mohou byt ve skutecnosti ustanoveny pouze samotnym Bohem (dharmam tu saksad bhagavat-pranitam; Srimad Bhagavatam 6.3.19). Pouhou spekulaci nemuze nikdo tyto zasady ustanovit. Clovek musi jit ve slepejich velkych autorit, jako jsou Brahma, Siva, Narada, Manu, Kumarove, Kapila, Prahlada, Bhisma, Sukadeva Gosvami, Jamaradza, Dzanaka a Bali Maharadza. Mentalni spekulaci se neda zjistit, co je nabozenstvi nebo seberealizace. Ze sve bezpricinne milosti ke svym oddanym Krsna primo vysvetluje Ardzunovi, co je cin a co necin. Pouze cin vykonany s laskou a oddanosti pro poteseni Krsny muze cloveka vysvobodit z pout hmotne existence.

 

SLOKA 17

karmano hy api boddhavyam boddhavyam ca vikarmanah
akarmanas ca boddhavyam gahana karmano gatih

karmanah - cinu; hi - zajiste; api - take; boddhavyam - treba porozumet; boddhavyam - byt porozumeno; ca - take; vikarmanah - zakazany cin; akarmanah - necin; ca - take; boddhavyam - treba porozumet; gahana - velmi tezke; karmanah - cinu; gatih - vstoupit do.

Je velmi tezke porozumet slozitosti cinu. Proto je treba dobre vedet, co je cin, co je zakazany cin a co je necin.

VYKLAD: Chce-li se clovek doopravdy vysvobodit z hmotneho otroctvi, musi pochopit rozdil mezi cinem, necinem a precinem (neautorizovanym cinem). K porozumeni temto rozdilu je zapotrebi velke pozornosti. Clovek musi znat svuj vztah k Nejvyssimu, aby mohl rozeznat cin urceny k poteseni Krsny od cinu vykonaneho pod vlivem tri kvalit hmotne prirody. Ten, kdo se toto naucil, je si pak zcela vedom, ze kazda ziva bytost je vecnym sluzebnikem Krsny, a ze tudiz musi jednat pro Jeho poteseni. Cela Bhagavadgita smeruje k tomuto zaveru. Kazdy jiny cin, ktery je v naprostem protikladu k tomuto vedomi, je vikarma neboli zakazany cin. Abychom tomu porozumeli, musime se stykat s osobami plne si vedomymi Krsny a od nich se naucit tomuto tajemstvi; tento zpusob je stejne tak dobry, jako ucit se to primo od Pana. Jinak bude i nejmoudrejsi clovek zmaten.

 

SLOKA 18

karmany akarma yah pasyed akarmani ca karma yah
sa buddhiman manusyesu sa yuktah krtsna-karma-krt

karmani - v cinu; akarma - necin; yah - ten, kdo; pasyet - vidi; akarmani - v necinu; ca - take; karma - plodny cin; yah - ten, kdo; sah - on; buddhi-man - je inteligentni; manusyesu - v lidske spolecnosti; sah - on; yuktah - nachazi se v transcendentalnim stavu; krtsna-karma-krt - ackoliv vykonava ruzne ciny.

Ten, kdo necin vidi v cinu a cin v necinu, je moudry mezi lidmi, a ackoliv vykonava ruzne ciny, nachazi se v transcendentalnim postaveni.

VYKLAD: Clovek jednajici s mysli uprenou na Krsnu je automaticky oprosten od pout karmy. Vsechny ciny kona pro Krsnu, a proto neuziva jejich vysledku, ani jimi netrpi. Proto je ve spolecnosti moudry, i kdyz je zapojen do vsech moznych cinnosti pro Krsnu. Jeho ciny se nazyvaji akarma, coz znamena, ze neprinaseji zadne hmotne nasledky. Impersonaliste zanechavaji vsech plodonosnych cinu ze strachu pred nasledky, ktere by jim byly na prekazku v jejich duchovnim pokroku. Personalista vsak zna sve prave postaveni vecneho sluzebnika Nejvyssiho Pana, a proto Mu nevaha oddane a s laskou slouzit. A ponevadz vsechno dela pro Krsnovo poteseni, proziva pri vykonavani oddane sluzby pouze transcendentalni radost. Takovi oddani lide netouzi po osobnim smyslovem pozitku. Jedna-li clovek s vedomim, ze je vecny sluzebnik Sri Krsny, je ochranen pred vsemi hmotnymi nasledky sve prace.

 

SLOKA 19

yasya sarve samarambhah kama-sankalpa-varjitah
jnanagni-dagdha-karmanam tam ahuh panditam budhah

yasya - ten, jehoz; sarve - veskere; samarambhah - podnikani; kama - zalozene na smyslovem pozitku; sankalpa - odhodlani; varjitah - prosto; jnana - dokonale poznani; agni - ohen; dagdha - spalil; karmanam - ten, jehoz ciny; tam - jej; ahuh - rikaji; panditam - uceni; budhah - ti, kdo vedi.

Clovek, jehoz veskere snazeni je prosto zadosti po smyslovem pozitku, vlastni dokonale poznani. Mudrci rikaji, ze jeho plodonosnou cinnost spalil ohen dokonaleho poznani.

VYKLAD: Pouze clovek s dokonalym poznanim muze pochopit jednani cloveka vedomeho si Krsny. Ponevadz clovek vedomy si Krsny je prost veskerych sklonu ke smyslovym pozitkum, musime to chapat tak, ze spalil nasledky svych cinu dokonalym poznanim o svem postaveni vecneho sluzebnika Nejvyssi Osobnosti Bozstvi. Pouze ten, kdo dosahl tohoto dokonaleho poznani, je skutecne moudry. Rozvoj takoveho poznani se zde prirovnava k ohni, ktery muze spalit vsechny nasledky drivejsich cinu.

 

SLOKA 20

tyaktva karma-phalasangam nitya-trpto nirasrayah
karmany abhipravrtto 'pi naiva kincit karoti sah

tyaktva - zanechal; karma-phala-asangam - ulpivani na plodech cinu; nitya - trvale; trptah - je spokojen; nirasrayah - bez nejakeho utociste; karmani - v cinu; abhipravrttah - byt plne zamestnan; api - prestoze; na - ne; eva - zajiste; kincit - cokoliv; karoti - dela; sah - on.

Takovy clovek zanechal vseho ulpivani na plodech svych cinu, je trvale spokojeny, nezavisly a nejedna s myslenkou na odmenu, prestoze kona mnohe ciny.

VYKLAD: Toto osvobozeni od nasledku cinu je mozne pouze tehdy, kdyz clovek kona vsechno pro poteseni Krsny. Clovek vedomy si Krsny jedna z ciste lasky k Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, a proto ho nelakaji vysledky jeho cinnosti. Nestara se ani o svou vlastni obzivu, nebot vsechno nechava na Krsnovi. Neusiluje take, aby neco vlastnil, a nelpi ani na svem majetku. Vykonava sve povinnosti, jak nejlepe umi, a ostatni nechava na Krsnovi. Takovy clovek je vzdy prost vsech dobrych i spatnych nasledku sveho pocinani. Zda se, jako by nic nedelal. Tomu se rika akarma neboli ciny, ktere nenesou hmotne nasledky. Kterykoliv jiny cin, jenz se vykona bez touhy potesit Krsnu, pouta konajiciho, a to se nazyva vikarma, jak uz bylo vysvetleno drive.

 

SLOKA 21

nirasir yata-cittatma tyakta-sarva-parigrahah
sariram kevalam karma kurvan napnoti kilbisam

nirasih - bez touhy po plodech; yata - ovladnutou; citta-atma - mysli a inteligenci; tyakta - vzdat se; sarva - vseho; parigrahah - vlastnickeho pocitu; sariram - udrzet telo a dusi pohromade; kevalam - pouze; karma - cinnost; kurvan - dela tak; na - nikdy; apnoti - nabude; kilbisam - hrisnych nasledku.

Takovy rozumny clovek jedna s dokonale ovladnutou mysli a inteligenci, vzdava se veskereho vlastnickeho pocitu ke svemu majetku a jedna pouze pro nejnutnejsi zivotni potreby. Takovym jednanim neupada do hrichu a jejich nasledku.

VYKLAD: Clovek vedomy si Krsny neocekava za sve cinnosti dobre nebo spatne vysledky. Jeho mysl a inteligence jsou zcela pod kontrolou. Vi, ze je casteckou Nejvyssiho Pana, a proto jeho uloha ve vztahu k Panu nezavisi na nem, nybrz na Panu. Vse, co se deje, ridi Pan; podobne jako se ruka nepohne sama od sebe, ale ve spolupraci s celym telem. Cisty oddany je vzdy spojen s nejvyssi vuli Pana, nebot netouzi po uspokojovani vlastnich smyslu. Jedna jako cast stroje. Tak jako cast stroje musi byt udrzovana mazanim a cistenim, tak i clovek vedomy si Krsny udrzuje sve telo, a to jen proto, aby mohl laskyplne slouzit Krsnovi. Proto je imunni vuci vsem reakcim sveho snazeni. Dokonce ani sve telo nepovazuje za vlastni, podobne jako zvire, ktere nema zadnou skutecnou nezavislost, neprotestuje, kdyz jej kruty majitel zabije. Clovek vedomy si Krsny, ktery je plne zamestnan seberealizaci, ma velice malo casu, aby prosazoval falesne vlastnicke pravo na nejaky hmotny predmet. Aby udrzel dusi a telo pohromade, nemusi pouzivat necestnych zpusobu k ziskavani penez. Proto take neni znecisten takovymi hmotnymi hrichy a je prost vsech nasledku svych cinu.

 

SLOKA 22

yadrccha-labha-santusto dvandvatito vimatsarah
samah siddhav asiddhau ca krtvapi na nibadhyate

yadrccha - samo od sebe; labha - se ziskem; santustah - spokojen; dvandva - dvojnosti; atitah - prekonal; vimatsarah - prost zavisti; samah - nemenny; siddhau - pri uspechu; asiddhau - neuspechu; ca - take; krtva - jedna; api - ackoliv; na - nikdy; nibadhyate - poutan.

Spokoji se se vsim, co prijde samo od sebe, je prost dvojnosti, nikomu nezavidi a je stejne klidny pri uspechu i nezdaru. Proto neni nikdy poutan, trebaze kona ciny.

VYKLAD: Clovek vedomy si Krsny se moc nenamaha ani s udrzovanim tela na zivu. Je spokojen s tim, co prijde samo od sebe. Nezebra, ani si nevypujcuje, nybrz poctive pracuje, jak nejlepe umi, a spokojuje se s cimkoliv, co ziska svou poctivou praci. Proto je nezavisly, pokud se tyka obzivy. Nedovoli, aby mu nekdo branil vykonavat jeho sluzbu Krsnovi. Avsak pro sluzbu Krsnovi se muze zucastnit jakehokoliv jednani, aniz by byl rusen dualitami hmotneho sveta. Dvojnost hmotneho sveta muzeme vnimat v podobe tepla a chladu, nebo stesti a nestesti. Clovek, ktery si je vedom Krsny, je nad tyto protiklady povznesen, protoze nikdy nevaha jednat jakymkoliv zpusobem, jen aby potesil Krsnu. Proto je nemenny jak pri uspechu, tak i neuspechu. Tyto vlastnosti jsou viditelne na cloveku, ktery dosahl uplneho transcendentalniho poznani.

 

SLOKA 23

gata-sangasya muktasya jnanavasthita-cetasah
yajnayacaratah karma samagram praviliyate

gata-sangasya - toho, kdo neni poutan kvalitami hmotne prirody; muktasya - osvobozen; jnana-avasthita - umisten v transcendenci; cetasah - jehoz moudrost; yajnaya - pro Jadznu (Krsnu); acaratah - jedna; karma - cinnost; samagram - uplne; praviliyate - zcela se rozplynou.

Ciny cloveka, ktery neni poutan kvalitami hmotne prirody a jehoz mysleni je zalozeno na transcendentalnim poznani, se zcela rozplynou v transcendenci.

VYKLAD: Jakmile si clovek plne uvedomuje Krsnu, je oprosten od vsech dvojnosti, a tim se vysvobozuje ze znecisteni tri kvalit hmotne prirody. Muze se vysvobodit, protoze si je vedom sveho vecneho postaveni ve vztahu ke Krsnovi, a tak se jeho mysl nemuze od tohoto vedomi odchylit. Vsechno, co dela, dela pro Krsnu, jenz je puvodnim Visnuem. Veskere jeho jednani je tudiz obeti, ponevadz obet je urcena k uspokojeni Nejvyssi Osobnosti, Visnua, Sri Krsny. Vysledky veskere takove cinnosti se zajiste rozplynou v transcendenci a clovek neni trapen hmotnymi nasledky.

 

SLOKA 24

brahmarpanam brahma havir brahmagnau brahmana hutam
brahmaiva tena gantavyam brahma-karma-samadhina

brahma - duchovni povahy; arpanam - prispevek; brahma - Nejvyssi; havih - maslo; brahma - duchovni; agnau - v obetnim ohni; brahmana - dusi; hutam - obetovano; brahma - duchovni kralovstvi; eva - jiste; tena - jim; gantavyam - dosazeno; brahma - duchovni; karma - aktivity; samadhina - uplnym pohrouzenim.

Clovek, ktery je zcela pohrouzen v uvedomovani si Krsny, jiste dosahne duchovniho kralovstvi, nebot se podili na duchovnich cinnostech, v nichz obet a obetina jsou stejne absolutni duchovni povahy.

VYKLAD: Zde se popisuje, jak cinnosti konane s mysli uprenou na Krsnu mohou nakonec vest k duchovnimu cili. Existuje mnoho ruznych cinnosti urcenych k uspokojeni Krsny a vsechny budou popsany v nasledujicich versich. V teto sloce byla popsana zasada uvedomovani si Krsny. Podminena duse, znecistena hmotou, musi jednat v hmotnem prostredi a zaroven se z tohoto prostredi musi dostat. Metoda, jejiz pomoci se podminena duse muze dostat z hmotne atmosfery, je oddana sluzba Krsnovi. Napriklad clovek, ktery trpi zaludecnimi potizemi, ktere byly zpusobeny nadmernym pozivanim mlecnych vyrobku, je vylecen jinym mlecnym vyrobkem, a to tvarohem. Podminena duse muze byt ze sveho chorobneho hmotneho stavu vylecena, prijme-li Krsnovy pokyny popsane v Gite. Tato metoda se nazyva jadzna, neboli ciny (obeti) konane pouze pro uspokojeni Visnua ci Krsny. Cim vice cinu se v hmotnem svete vykona pro poteseni Krsny, tim vice se zduchovni atmosfera.

Slovo brahma znamena duchovni. Pan je duchovni, stejne tak jako zare emanujici z Jeho transcendentalniho tela, zvana brahmajyoti. Vsechno, co existuje, se nachazi v brahmadzjoti. Kdyz je dzjoti pokryto iluzi, majou neboli smyslovym pozitkem, nazyva se to hmota. Tato hmotna rouska se da ihned odstranit oddanou sluzbou urcenou k poteseni Krsny. Takze obet v zajmu uvedomovani si Krsny, obetovani, prijemce obeti, obetnik a vysledek obeti jsou vsechno dohromady Brahma neboli Absolutni Pravda. Absolutni Pravda pokryta majou se nazyva hmota. Je-li vsak hmota pouzita ve sluzbe Absolutni Pravde, nabude znovu sve duchovni kvality. Uvedomovat si Krsnu je proces, kterym se nase nynejsi vedomi, jez je zahaleno iluzi, obrati k Brahma neboli k Nejvyssimu. Pokud je mysl plne pohrouzena v myslenkach na Krsnu, rika se, ze je v samadhi neboli v tranzu. Vse, co se vykonava s takovym transcendentalnim vedomim, se nazyva jadzna neboli obet Absolutnimu. V tomto stavu duchovniho vedomi se ten, kdo prinasi obet, obet samotna, prijemce obeti, ten, kdo obet vykonava, a vysledek neboli konecny zisk ztotoznuji s Absolutnim Nejvyssim Brahma. Toto je zpusob, jak si uvedomovat Krsnu.

 

SLOKA 25

daivam evapare yajnam yoginah paryupasate
brahmagnav apare yajnam yajnenaivopajuhvati

daivam - uctivanim polobohu; eva - takto; apare - nekteri; yajnam - obeti; yoginah - jogini; paryupasate - dokonale uctivaji; brahma - Absolutni Pravda; agnau - v ohni; apare - jini; yajnam - obet; yajnena - obeti; eva - takto; upajuhvati - obetuji.

Nekteri jogini dokonale uctivaji polobohy prinasenim ruznych obeti a jini prinaseji obeti v ohni nejvyssiho brahma.

VYKLAD: Jak uz bylo drive receno, clovek, ktery vykonava povinnosti k poteseni Krsny, je dokonalym joginem a prvotridnim mystikem. Jsou vsak take jini, kteri konaji podobne obeti pri uctivani polobohu, a dalsi, kteri prinaseji obet nejvyssimu brahma neboli neosobnimu aspektu Nejvyssiho Pana. Ruzne druhy obeti se tedy deli podle toho, komu se obet prinasi. Skutecna obet vsak znamena uspokojit Nejvyssiho Pana, Visnua, ktery se take jmenuje Jadzna. Vsechny obeti lze rozdelit do dvou hlavnich skupin: obeti k ziskani hmotneho majetku a obeti urcene k dosazeni transcendentalniho poznani. Ti, kteri maji vedomi Krsny, obetuji veskere hmotne vlastnictvi k poteseni Nejvyssiho Pana, zatimco ti, kteri touzi po docasnem hmotnem stesti, obetuji svuj hmotny majetek, aby uspokojili polobohy, jako je Indra, Vivasvan a tak dal, a impersonaliste obetuji svou totoznost tim, ze splynou s existenci neosobniho brahma. Polobozi jsou mocne bytosti, ktere dosadil Nejvyssi Pan, aby kontrolovali a udrzovali vsechny hmotne cinnosti vesmiru, jako napriklad zasobovani teplem, vodou a svetlem. Lide, kteri dychti po hmotnem uspechu, uctivaji polobohy ruznymi obetmi podle pokynu Ved. Takovy clovek se nazyva bahv-isvara-vadi, coz znamena, ze veri v mnoho bohu. Ale ti, kteri uctivaji neosobni aspekt Absolutni Pravdy a povazuji podobu polobohu za docasnou, obetuji svou individualitu v ohni nejvyssiho brahma, a tak ukonci svou individualni existenci splynutim s Nejvyssim. Takovi impersonaliste obetuji svuj cas filozoficke spekulaci, aby porozumeli transcendentalni povaze Nejvyssiho. Kratce receno, clovek, ktery dychti po plodech sve prace, obetuje hmotny majetek, aby zvysil svuj hmotny pozitek, zatimco impersonalista obetuje svou hmotnou identitu za ucelem splynuti s existenci Nejvyssiho. Oltarni ohen obeti je pro impersonalisty nejvyssi brahma a obeti je jejich individualita, ktera je pohlcena ohnem brahma. Clovek vedomy si Krsny, jako napriklad Ardzuna, obetuje jak svuj majetek, tak i sebe samotneho, aby potesil Krsnu; nikdy vsak neztrati svoji individualitu. Takovy clovek je nejdokonalejsi jogin.

 

SLOKA 26

srotradinindriyany anye samyamagnisu juhvati
sabdadin visayan anya indriyagnisu juhvati

srotra-adini - proces naslouchani; indriyani - smysly; anye - jini; samyama - zdrzenlivosti; agnisu - v ohni; juhvati - obetuji; sabda-adin - zvukovou vibraci; visayan - predmety smysloveho pozitku; anye - jini; indriya - smyslovych organu; agnisu - v ohni; juhvati - obetuji.

Nekteri (cisti brahmacarini) obetuji sluch a smysly v ohni ovladnute mysli a jini (usmerneni hospodari) obetuji smyslove predmety v ohni smyslu.

VYKLAD: Ctyri stadia lidskeho zivota, stadium brahmacarina, grhasthy, vanaprasthy a sannjasina, jsou k tomu, aby lidem pomohla stat se dokonalymi joginy neboli transcendentalisty. Smyslem lidskeho zivota je dosahnout duchovni dokonalosti, a ne vyhledavani smyslovych pozitku, jak to delaji zvirata. Proto jsou ctyri stadia lidskeho zivota rozdelena tak, aby cloveku pomohla na ceste k duchovnimu uskutecneni.

Brahmacari neboli ucednik pod ochranou duchovniho ucitele ovlada svou mysl tim, ze se zrika smysloveho pozitku. Brahmacari nasloucha pouze slovum, ktera pojednavaji o Sri Krsnovi. Naslouchani je zakladem porozumeni, a proto se cisty brahmacari venuje pouze opevovani a naslouchani slov o Panove vznesenosti: harer namanukirtanam. Vyhyba se vsem hmotnym zvukovym vibracim a je zaujat zpivanim transcendentalni vibrace Hare Krsna, Hare Krsna, Krsna Krsna, Hare Hare / Hare Rama, Hare Rama, Rama Rama, Hare Hare.

Manzelstvi povoluje jisty smyslovy pozitek, ale grhastha, ktery zije rodinnym zivotem podle pokynu pisem, presto vede zdrzenlivy zivot. Sklony k sexualnimu zivotu, oddavani se omamnym latkam a pozivani masa jsou v lidske spolecnosti bezne, ale grhastha zijici regulovanym zivotem se neoddava neomezenemu pohlavnimu styku a jinym smyslovym pozitkum. Proto manzelstvi zalozene na zasadach nabozenskeho zivota existuje ve vsech civilizovanych lidskych spolecnostech, nebot je to zpusob, jak omezit pohlavni zivot. Tento omezeny sexualni zivot je take urcity druh jadzne, ponevadz grhastha obetuje svuj sklon ke smyslovemu pozitku pro pokrok v duchovnim zivote.

 

SLOKA 27

sarvanindriya-karmani prana-karmani capare
atma-samyama-yogagnau juhvati jnana-dipite

sarvani - vsechny; indriya - smysly; karmani - cinnosti; prana-karmani - cinnosti zivotniho dechu; ca - take; apare - jini; atma-samyama - ovladani mysli; yoga - spojovaci metoda; agnau - v ohni; juhvati - obetuji; jnana-dipite - v touze po seberealizaci.

Jini, kteri usiluji o seberealizaci ovladanim mysli a smyslu, obetuji ciny vsech svych smyslu a zivotniho dechu v ohni ovladnute mysli.

VYKLAD: Zde je zminka o systemu jogy, ktery zalozil Patandzali. V jeho Joga-sutre se duse nazyva pratyag-atmaparag-atma. Dokud je duse poutana ke smyslovym pozitkum, nazyva se parag-atma, ale jakmile se zbavi touhy po smyslovem pozitku, nazyva se pratyag-atma. Na dusi, nachazejici se v hmotnem tele, pusobi deset druhu vzduchu, ktere mohou byt ovlivnovany dychacimi cvicenimi. Patandzali poucuje, jak se muze cinnost vzduchu v tele technicky ovladat, aby se vsechny funkce vzduchu nakonec mohly pouzit k ocisteni duse od hmotnych pout. Podle tohoto systemu jogy je pratyag-atma konecny cil neboli konec vsech hmotnych cinnosti. Funkci jednoho z techto deseti druhu vzduchu, jmenovite prana-vayu, je interakce smyslu a smyslovych predmetu. Timto zpusobem umoznuje prana-vayu uchu slyset, oku videt, nosu cichat, jazyku ochutnavat a ruce citit a vsechny tyto smysly se angazuji v cinech mimo vlastni ja. Apana-vayu jde dolu, vyana-vayu pusobi na zmensovani a zvetsovani, samana-vayu reguluje rovnovahu a udana-vayu jde nahoru. Kdyz je clovek osvicen poznanim, zapoji je vsechny do hledani duchovniho uskutecneni.

 

SLOKA 28

dravya-yajnas tapo-yajna yoga-yajnas tathapare
svadhyaya-jnana-yajnas ca yatayah samsita-vratah

dravya-yajnah - obetovani sveho majetku; tapah-yajnah - obet odrikanim; yoga-yajnah - obet osmistupnovou jogou; tatha - tak; apare - jini; svadhyaya - obet studovanim Ved; jnana-yajnah - obet rozvijenim transcendentalniho poznani; ca - take; yatayah - osviceni lide; samsita-vratah - slozili prisne sliby.

Nekteri jsou osviceni obetovanim sveho hmotneho majetku, skladajice prisne sliby, a jini provadeji tezka pokani dodrzovanim osmistupnove jogy nebo studiem Ved, aby dosahli transcendentalniho poznani.

VYKLAD: Obeti muzeme rozdelit do ruznych skupin. Nekteri lide obetuji svuj majetek ve forme ruznych dobrocinnych skutku. V Indii zakladaji bohati obchodnici a princove ruzne dobrocinne ustavy, jako dharma-sala, anna-ksetra, atithi-sala, anathalayavidya-pitha. I v jinych zemich se zrizuje mnoho nemocnic, domovu pro duchodce a podobnych dobrocinnych zarizeni, ktera nabizeji chudym jidlo, vzdelani a lekarskou pomoc zdarma. Vsechny takove dobrocinne skutky se nazyvaji dravyamaya-yajna. Jsou take takovi, kteri se dobrovolne podrobuji ruznym druhum sebekazne, jako candrayana a caturmasya, aby zlepsili sve zivotni podminky nebo byli povyseni na vyssi planety ve vesmiru. Tyto procesy obsahuji posvatny slib vest zivot podle urcitych prisnych pravidel. Ten, kdo chce dodrzovat zasady caturmasji, se nesmi napriklad holit po dobu ctyr mesicu (od cervence do rijna), nesmi jist urcita jidla, nesmi jist vickrat nez jednou denne a nesmi opustit domov. Takova obet, pri ktere se obetuje zivotni pohodli, se nazyva tapomaya-yajna. Existuji take ti, kteri se zabyvaji ruznymi druhy mystickych jog, jako je napriklad Patandzaliho system, jejichz cilem je splynout s Absolutnim nebo ziskat nadprirozene sily (hathajoga, astangajoga). Nekteri cestuji na posvatna poutni mista. Vsechny tyto cinnosti se nazyvaji yoga-yajna, obet zamerena na dosazeni urciteho druhu dokonalosti v hmotnem svete. Nekteri se zase zamestnavaji studovanim ruznych vedskych textu, zvlaste Upanisad a Vedanta-suter nebo filozofie sankhji. To se nazyva svadhyaya-yajna neboli obet studiem. Vsichni tito jogini vykonavaji ruzne obeti, aby dosahli vyssiho stavu zivota. Avsak oddany, ktery se venuje bhaktijoze, vsechny predci, protoze slouzi Sri Krsnovi. Uvedomovani si Krsny nelze dosahnout zadnou z vyse jmenovanych obetnich metod, nybrz pouze milosrdenstvim Pana nebo Jeho cisteho oddaneho. Proto je uvedomovani si Krsny transcendentalni. 

 

 

Kontakt