Bhagavadgítá - taková, jaká je

02.05.2014 11:37

Bhagavad-gíta se většinou vydává a čte jako samostatné dílo, ale původně tvoří epizodu v Mahábháratě, sanskrtském eposu o pradávné historii světa. Mahábhárata popisuje události vyúsťující v současný věk zvaný Kali. Na jeho začátku, přibližně před pěti tisíci lety, přednesl Krišna, Nejvyšší Osobnost Božství, Bhagavad-gítu Ardžunovi, svému příteli a oddanému. K jejich rozmluvě - jednomu z nevýznamnějších filozofických a duchovních rozhovorů historie - došlo těsně před zahájením bitvy na Kuruovském bitevním poli poblíž dnešního Nového Dillí. Tam se shromáždila všechna světová vojska, aby tím nejdrastičtějším způsobem zakončila dlouhotrvající spor o trůn mezi jeho právoplatnými dědici, pěti syny krále Pándua, a jejich bratranci, závistivými a podlými syny krále Dhritaráštry. Ardžuna, nejslavnější z pěti Pánduovců, se ocitá před velice nesnadným rozhodnutím, zda bojovat proti svým příbuzným a přátelům a zabít je, nebo opustit bojiště a vzdát se svého práva a povinnosti. Pozorný čtenář bude jistě uchvácen dokonalostí Šrí Krišny, který dokonalou logikou, poznáním o karmě a převtělování duše, popisem různých jógových praktik a nakonec i nejvyššího jógového systému - bhakti-jógy, neboli oddané služby Nejvyššímu Pánu - vysvětluje, proč by měl Ardžuna bojovat. Poznáním osvícený Ardžuna se tedy rozhodne, že bude bojovat na základě své povinnosti kšatriji a touhy potěšit Krišnu. 
   
Bhagavadgítá - taková, jaká je
Šrí Šrímad A. C. Bhaktivedanta Swami Prabhupáda

 

Úvod

 

PŘED BITVOU

 

KAPITOLA PRVNÍ

Pozorování armád na Kuruovském bitevním poli

Arjuna vidí ve dvou znepřátelených vojskách své příbuzné, učitele a přátele připravené válčit a obětovat své životy. Rozhodne se nebojovat, zachvácen lítostí a soucitem, bez síly a se zmatenou myslí.

 

KAPITOLA DRUHÁ

 

Shrnutí obsahu Bhagavad-gíty

Arjuna se odevzdává Kršnovi jako Jeho učedník a Kršna ho začíná učit o základních rozdílech mezi pomíjivým hmotným tělem a věčnou duší. Šrí Kršna vysvětluje princip stěhování duše, povahu nesobecké služby Nejvyššímu a znaky seberealizované osoby.


KAPITOLA TŘETÍ

 

Karma-yoga

Všichni v hmotném světě musí být zaměstnáni nějakou činností. Ale činnosti nás k hmotnému světu mohou buď poutat, nebo z něho vysvobozovat. Nesobecké činnosti určené k potěšení Nejvyššího vysvobozují ze zákona karmy (akce a reakce) a takový člověk dosáhne transcendentálního poznáni o vlastním já a o Nejvyšším.


KAPITOLA ČTVRTÁ

 

Transcendentální poznání

Transcendentální poznání - duchovní poznání duše, Boha a jejich vzájemného vztahu - je očišťující a vysvobozující. Nesobecká oddaná služba přináší takové ovoce. Šrí Kršna vysvětluje dávnou historii Bhagavad-gíty, význam a smysl Jeho příchodu do hmotného světa a nutnost přijetí realizovaného duchovního učitele, gurua.


KAPITOLA PÁTÁ

 

Karma-yoga - jednání s myslí upřenou na Kršnu

Moudří lidé, kteří vykonávají různé druhy činností, ale uvnitř se zříkají jejich plodů, jsou očištěni ohněm transcendentálního poznání a dosáhnou míru, neulpívání, duchovního vidění a blaženosti.


KAPITOLA ŠESTÁ

 

Dhyána-yoga

Aštánga-yoga, mechanická meditativní metoda, ovládá mysl a smysly a zaměřuje soustředění na Paramátmu (Nadduši, podobu Pána umístěnou v srdci). Vrcholí v samádhi, úplné absorbci v Nejvyšším.


KAPITOLA SEDMÁ

 

Poznání o Absolutním

Šrí Kršna je Nejvyšší Pravda, svrchovaná příčina všech příčin a podporující síla jak hmotného, tak duchovního světa. Povznesené duše se Mu oddaně odevzdávají, zatímco bezbožné duše se věnují jinému druhu uctívání.


KAPITOLA OSMÁ

 

Dosažení Nejvyššího

Myšlením na Kršnu s oddaností během celého života, a hlavně v okamžiku smrti, může člověk dospět do Jeho transcendentálního sídla, které je mimo tento hmotný svět.


KAPITOLA DEVÁTÁ

 

Nejdůvěrnější poznání

Šrí Kršna je Nejvyšší Osobnost Božství a nejvyšší objekt uctívání. Duše je s Ním věčně spojená transcendentální oddanou službou (bhakti). Znovuobnovením vlastní čisté oddanosti se člověk vrátí ke Kršnovi do duchovního království.


KAPITOLA DESÁTÁ

 

Majestát Absolutního

Všechny úžasné ukázky síly, krásy, vznešenosti nebo svrchovanosti v tomto nebo v duchovním světě jsou pouze částečnými projevy Kršnových božských energií a majestátu. Kršna je nejvyšší objekt uctívání pro všechny živé bytosti, neboť je svrchovaná příčina všech příčin a základ všeho.


KAPITOLA JEDENÁCTÁ

 

Vesmírná podoba

Šrí Kršna dává Arjunovi božský zrak a zjevuje svou úžasnou a neomezenou vesmírnou podobu, a ustanovuje tak své božské postavení. Kršna vysvětluje, že Jeho půvabná lidská podoba, kterou lze spatřit pouze pomocí čisté oddané služby, je původní podoba Boha.


KAPITOLA DVANÁCTÁ

Oddaná služba

Bhakti-yoga, čistá oddaná služba Kršnovi, je nejvyšší a nejvhodnější způsob, jak dospět k čisté lásce ke Kršnovi, což je nejvyšší cíl duchovního bytí. Ti, kteří následují tuto vznešenou cestu, vyvinou božské vlastnosti.


KAPITOLA TŘINÁCTÁ

 

Příroda, poživatel a vědomí

Ten, kdo zná rozdíl mezi tělem, duší a Nadduší, která nad nimi stojí, dosáhne vysvobození z tohoto hmotného světa.


KAPITOLA ČTRNÁCTÁ

 

Tři kvality hmotné přírody

Všechny vtělené duše jsou pod vládou tří kvalit hmotné přírody - dobra, vášně a nevědomosti. Šrí Kršna vysvětluje, co tyto kvality jsou, jaký na nás mají vliv, jak je možno je překonat a znaky toho, kdo je na transcendentální úrovni.


KAPITOLA PATNÁCTÁ

Yoga Nejvyšší Osobnosti

Konečný cíl védského poznání je odpoutat se od potíží hmotného světa a poznat Kršnu jako Nejvyšší Osobnost Božství. Člověk, který zná Kršnovu svrchovanou totožnost, se Mu odevzdá a oddaně Mu slouží.


KAPITOLA ŠESTNÁCTÁ

Božské a démonské povahy

Ti, kdo jsou posedlí démonskými vlastnostmi, žijí neuspořádaně a nedodržují zásady písem, se narodí v nízkém postavení a získají další hmotná pouta. Ale ti, kteří mají božské vlastnosti, žijí spořádaným životem a dodržují zásady písem, postupně dospějí k duchovní dokonalosti.


KAPITOLA SEDMNÁCTÁ

 

Druhy víry

Víru lze rozdělit na tři druhy podle toho, z jaké kvality hmotné přírody pochází. Činnosti konané lidmi, jejichž víra je ovlivněna vášní a nevědomostí, přinášejí pouze pomíjivé hmotné výsledky, zatímco činy ovlivněné kvalitou dobra a ve shodě s příkazy písem očišťují srdce a vedou k čisté víře a oddanosti ke Kršnovi.


KAPITOLA OSMNÁCTÁ

 

Závěr - dokonalost odříkání

Kršna vysvětluje smysl odříkání a vliv tří kvalit hmotné přírody na lidské činnosti a vědomí. Vysvětluje duchovní poznání a slávu Bhagavad-gíty. Závěr Gíty je takový, ze nejvyšší cesta náboženství je absolutní, nepodmíněné odevzdání se s láskou Šrí Kršnovi, což vysvobozuje od všech hříchů, přináší úplné osvícení a umožňuje návrat do Kršnova duchovního sídla.


 

Kontakt