Bhagavadgítá V-1 - Karmajóga - jednání s myslí upřenou na Kršnu

03.05.2014 11:53

KAPITOLA PATA

Karmajoga - jednani s mysli uprenou na Krsnu

 

SLOKA 1

arjuna uvaca
sannyasam karmanam krsna punar yogam ca samsasi
yac chreya etayor ekam tan me bruhi su-niscitam

arjunah uvaca - Ardzuna pravil; sannyasam - odrikani; karmanam - vsech cinu; krsna - o Krsno; punah - opet; yogam - oddana sluzba; ca - take; samsasi - Ty velebis; yat - ktera; sreyah - je prospesnejsi; etayoh - z techto dvou; ekam - jeden; tat - to; me - mne; bruhi - prosim, rekni; su-niscitam - najisto.

Ardzuna pravil: O Krsno, nejdrive me zadas, abych se zrekl cinu, a pote mi zase doporucis cinnost v duchu oddanosti. Prosim Te, rekni mi najisto, co je z techto dvou lepsi?

VYKLAD: V teto kapitole Bhagavadgity Sri Krsna rika, ze oddana cinnost je lepsi nez sucha mentalni spekulace. Oddana sluzba je take snazsi, nebot svou transcendentalni povahou zbavuje cloveka nasledku jeho cinu. V druhe kapitole bylo podano predbezne poznani o dusi a vysvetleno, jakym zpusobem je uveznena v hmotnem tele. V teto kapitole bylo take vysvetleno, jak se dostat z hmotneho zajeti pomoci buddhijogy neboli oddane sluzby. Ve treti kapitole bylo receno, ze clovek, ktery jedna s duchovnim vedomim, nemusi vykonavat zadne povinnosti. A ve ctvrte kapitole vypravel Krsna Ardzunovi, ze vsechny obetni ciny vrcholi v poznani. Na konci ctvrte kapitoly vsak Ardzunovi radil, aby prohledl a bojoval s dokonalym poznanim. Tim, ze Krsna zaroven zduraznoval dulezitost jak oddane cinnosti, tak i necinnosti v poznani, zmatl Ardzunu v jeho odhodlanosti. Ardzuna pochopil, ze odrikani zalozene na poznani znamena zastaveni veskerych cinnosti urcenych k uspokojeni smyslu. Jestlize vsak oddane slouzime, jak muzeme byt necinni? Ardzuna si jinymi slovy myslel, ze sannjasa, neboli odrikani zalozene na poznani, musi byt zcela oprosteno od vsech cinnosti, nebot soudil, ze cinnost a odrikani jsou neslucitelne. Zda se, ze nepochopil, ze cin konany s uplnym poznanim nenese zadne nasledky, a proto je to vlastne necin. Pta se tedy, ma-li zanechat veskere cinnosti, nebo jednat s uplnym poznanim.

 

SLOKA 2

sri-bhagavan uvaca
sannyasah karma-yogas ca nihsreyasa-karav ubhau
tayos tu karma-sannyasat karma-yogo visisyate

sri-bhagavan uvaca - Krsna, Nejvyssi Osobnost Bozstvi, pravil; sannyasah - zreknuti se cinu; karma-yogah - cinnost s oddanosti; ca - take; nihsreyasa-karau - vedou k ceste osvobozeni; ubhau - oboji; tayoh - z techto dvou; tu - vsak; karma-sannyasat - ve srovnani s odrikanim plodonosnych cinnosti; karma-yogah - cinnost s oddanosti; visisyate - je lepsi.

Vzneseny pravil: Jak zreknuti se cinnosti, tak cinnost s oddanosti vedou k vysvobozeni. Z techto dvou je vsak oddana sluzba lepsi nez zreknuti se cinnosti.

VYKLAD: Plodonosne cinnosti, jejichz cilem je smyslovy pozitek, jsou pricinou hmotneho otroctvi. Dokud se clovek zabyva cinnostmi, ktere jsou urceny ke zvyseni telesneho pohodli, bude se urcite prevtelovat z tela do tela, a tak neustale zit v hmotnem zajeti. To je potvrzeno ve Srimad Bhagavatamu (5.5.4 - 6):

nunam pramattah kurute vikarma
yad indriya-pritaya aprnoti
na sadhu manye yata atmano 'yam
asann api klesa-da asa dehah

parabhavas tavad abodha-jato
yavan na jijnasata atma-tattvam
yavat kriyas tavad idam mano vai
karmatmakam yena sarira-bandhah

evam manah karma-vasam prayunkte
avidyayatmany upadhiyamane
pritir na yavan mayi vasudeve
na mucyate deha-yogena tavat

,,Lide sili po smyslovem pozitku a vubec nevedi, ze nynejsi telo, jez je plne utrpeni, je vysledkem jejich drivejsich ploduchtivych cinnosti. Ackoliv je toto telo docasne a pomijive, je pricinou mnoha utrpeni. Proto neni dobre jednat pro smyslovy pozitek. Jestlize se clovek nezacne zajimat o svou skutecnou totoznost, jeho zivot je povazovan za neuspesny. Dokud clovek neporozumel sve skutecne totoznosti, musi pracovat pro plody svych cinu a uspokojovat smysly a dokud jeho vedomi ulpiva na smyslovem pozitku, musi prechazet z jednoho tela do druheho. Clovek musi vyvinout lasku a oddane slouzit Vasudevovi, Krsnovi, i kdyz je jeho mysl poutana k plodonosnym cinnostem a ovlivnena nevedomosti. Jen pak ma moznost vymanit se z otroctvi hmotne existence. ``

Proto dznana (neboli znalost toho, ze clovek neni hmotne telo, nybrz duse) nepostacuje k vysvobozeni. Clovek musi jednat jako duse, nebot jinak nemuze uniknout z hmotneho zajeti. Jednani urcene k uspokojeni Krsny vsak neni na urovni plodonosnych cinnosti. Jedna-li clovek s plnym poznanim, posiluje to jeho pokrok v pravem poznani. Pouhe zreknuti se plodonosnych cinnosti bez uvedomovani si Krsny ve skutecnosti neocistuje srdce podminene duse. Dokud neni srdce cloveka ocisteno, musi jednat s myslenkou na odmenu. Ale cin urceny k poteseni Krsny nas automaticky vyprosti z nasledku plodonosnych cinnosti, takze nemusime klesat na hmotnou uroven. Proto jsou cinnosti konane k uspokojeni Krsny vzdy vyssi nez odrikani, ktere s sebou vzdy nese nebezpeci poklesnuti. Odrikani bez uvedomovani si Krsny je neuplne, coz potvrzuje Srila Rupa Gosvami ve svem dile Bhakti-rasamrta-sindhu (1.2.258):

prapancikataya buddhya hari-sambandhi-vastunah
mumuksubhih parityago vairagyam phalgu kathyate

,,Kdyz se lide touzici ziskat vysvobozeni zrikaji veci spojenych s Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, povazujice je za hmotne, potom se jejich odrikani nazyva neuplne. `` Odrikani je uplne, vykonava-li se s vedomim, ze vse, co existuje, patri Bohu a nikdo by se nemel povazovat za majitele cehokoliv. Musime pochopit, ze ve skutecnosti nic nevlastnime. Jak tedy muzeme mluvit o zrikani se? Ten, kdo vi, ze vsechno je Krsnovo vlastnictvi, je dokonaly sannjasi. A protoze vse patri Krsnovi, melo by byt vsechno pouzito v Jeho sluzbe. Tento dokonaly zpusob jednani s mysli uprenou na Krsnu je mnohem lepsi nez jakakoliv forma vyumelkovaneho odrikani, kterou provadeji majavadsti sannjasini.

 

SLOKA 3

jneyah sa nitya-sannyasi yo na dvesti na kanksati
nirdvandvo hi maha-baho sukham bandhat pramucyate

jneyah - ma byt pokladan; sah - on; nitya - vzdy; sannyasi - clovek, ktery praktikuje odrikani; yah - jenz; na - nikdy; dvesti - nenavidi; na - ani; kanksati - touzi; nirdvandvah - prost dualit; hi - zajiste; maha-baho - o valecniku mocnych pazi; sukham - stastne; bandhat - z otroctvi; pramucyate - uplne vysvobozen.

Clovek, ktery netouzi po vysledcich svych cinu a ani k nim nechova nenavist, si skutecne odrika. Takovy clovek, prost veskere dvojnosti, se snadno vymani z hmotneho otroctvi a je uplne vysvobozen, o valecniku mocnych pazi.

VYKLAD: Ten, kdo si je zcela vedom Krsny, si neustale odrika, protoze nepocituje k plodum svych cinu nenavist ani touhu. Takovy clovek, jenz se plne oddava transcendentalni laskyplne sluzbe Panu, ma dokonale poznani, nebot zna sve vecne postaveni vuci Krsnovi. Dobre vi, ze Krsna je celek a on sam je Jeho casteckou. Takove poznani je uplne, protoze je kvalitativne i kvantitativne spravne. Predstava rovnocennosti s Krsnou je nespravna, nebot cast nemuze byt rovna celku. Poznani, ze clovek je kvalitativne roven Krsnovi, ale ze se od Neho kvantitativne lisi, je spravne transcendentalni poznani, ktere vede k tomu, ze clovek se stava uplnym sam v sobe a nema nic, po cem by touzil nebo ceho by litoval. V jeho mysli nejsou duality, nebot veskera jeho prace je urcena k poteseni Krsny. Je-li clovek takto prost vsech dvojnosti, je osvobozen jiz v tomto svete.

 

SLOKA 4

sankhya-yogau prthag balah pravadanti na panditah
ekam apy asthitah samyag ubhayor vindate phalam

sankhya - analyticke studium hmotneho sveta; yogau - cinnost v oddane sluzbe; prthak - lisi se; balah - mene inteligentni; pravadanti - rikaji; na - nikdy; panditah - uceni; ekam - v jednom; api - i kdyz; asthitah - je umisten; samyak - plne; ubhayoh - obou; vindate - tesi se; phalam - vysledek.

Pouze nevedomi tvrdi, ze oddana sluzba (karmajoga) se lisi od analytickeho studia hmotneho sveta (sankhja). Avsak skutecne uceni rikaji, ze spravnym nasledovanim jedne z techto cest se dosahne vysledku obou.

VYKLAD: Cilem analytickeho studovani hmotneho sveta je najit dusi existence. Dusi hmotneho vesmiru je Visnu neboli Nadduse. Ten, kdo oddane slouzi Panu, slouzi zaroven Naddusi. Nejdrive musime najit koren stromu a pak jej zalevat. Svedomity student filozofie sankhji nejdrive najde koren hmotneho sveta, Visnua, a pote se s dokonalym poznanim odda sluzbe Panu. V podstate neni zadny rozdil mezi karmajogou a sankhjou, ponevadz jejich cilem je Visnu. Kdo nezna konecny cil, rika, ze se obe metody lisi, ale moudry zna spolecny cil techto ruznych cest.

 

SLOKA 5

yat sankhyaih prapyate sthanam tad yogair api gamyate
ekam sankhyam ca yogam ca yah pasyati sa pasyati

yat - co; sankhyaih - prostrednictvim filozofie sankhji; prapyate - je dosazeno; sthanam - misto; tat - to; yogaih - oddanou sluzbou; api - take; gamyate - clovek muze dosahnout; ekam - jedno; sankhyam - analyticke studium; ca - a; yogam - cin v oddanosti; ca - a; yah - ten, kdo; pasyati - vidi; sah - on; pasyati - vpravde vidi.

Vpravde vidi ten, kdo vi, ze stavu dosazeneho analytickym studovanim lze dosahnout take oddanou sluzbou a ze analyticke studium a oddana sluzba jsou na stejne urovni.

VYKLAD: Pravym ucelem filozofickeho badani je najit konecny zivotni cil. Jelikoz konecnym cilem je seberealizace, neni mezi zavery vyse zminenych metod zadny rozdil. Zaver sankhjoveho filozofickeho badani je, ze individualni bytost neni casti hmotneho sveta, nybrz nejvyssiho duchovniho celku, a proto musi jednat ve vztahu k Nejvyssimu. Jedna-li duse s mysli uprenou na Krsnu, je ve svem prirozenem stavu. Prvni zasadou sankhji je odpoutat se od hmoty, a v joze oddanosti se musi zase lpet na cinech, jejichz ucelem je potesit Krsnu. Ve skutecnosti jsou obe metody stejne, i kdyz se na prvni pohled zda, ze jedna z nich vede k neulpivani a druha k pripoutanosti. Odpoutanost od hmoty a pripoutanost ke Krsnovi je vsak jedno a to same. Kdo tomu rozumi, vidi veci takove, jake skutecne jsou.

 

SLOKA 6

sannyasas tu maha-baho duhkham aptum ayogatah
yoga-yukto munir brahma na cirenadhigacchati

sannyasah - zivotni stadium odrikani; tu - vsak; maha-baho - o valecniku mocnych pazi; duhkham - utrpeni; aptum - ovlivni; ayogatah - bez oddane sluzby; yoga-yuktah - kdo oddane slouzi; munih - mudrc; brahma - Nejvyssi; na cirena - bez odkladu; adhigacchati - dosahne.

Pouhe zreknuti se vsech cinnosti bez oddane sluzby Panu nemuze nikoho ucinit stastnym. Avsak moudry clovek zamestnany v oddane sluzbe muze okamzite dosahnout Nejvyssiho.

VYKLAD: Sannjasini, osoby v zivotnim stavu odrikani, jsou dvojiho druhu. Majavadsti sannjasini se zabyvaji studiem sankhjove filozofie, zatimco vaisnavsti sannjasini studuji filozofii obsazenou ve Srimad Bhagavatamu, coz je primy komentar k Vedanta-sutre. Majavadsti sannjasini studuji take Vedanta-sutru, ale pouzivaji pritom Sankaracarjova komentare, ktery se nazyva Sariraka-bhasja. Stoupenci bhagavatske skoly oddane slouzi Panu v souladu s pancaratrickymi predpisy. Vaisnavsti sannjasini jsou tedy vzdy velice zaneprazdneni v Panove transcendentalni sluzbe a vykonavaji ruzne ciny, ktere vsak nejsou na hmotne urovni. Majavadsti sannjasini, zabyvajici se spekulaci a studiem filozofie sankhji a vedanty, se nemohou tesit z oddane sluzby Bohu. Protoze jsou jejich studia nezazivna, unavi je spekulovani o brahma a uchyluji se ke Srimad Bhagavatamu, avsak bez spravneho pochopeni. Nakonec se pro ne i toto studium stane obtiznym. Suche spekulovani a neosobni interpretace majavadskych sannjasinu nic neprinese. Vaisnavsti sannjasini, kteri se angazuji v oddane sluzbe, jsou stastni, kdyz plni sve duchovni povinnosti a krome toho je jim zarucen vstup do Boziho kralovstvi. Majavadsti sannjasini nekdy poklesnou z cesty seberealizace a zacnou se znovu zabyvat svetskymi ciny filantropickeho nebo altruistickeho razu, ktere nejsou nicim jinym nez hmotnymi aktivitami. Z toho vyplyva, ze vaisnavove zapojeni do oddane sluzby Krsnovi maji lepsi postaveni nez impersonaliste, kteri se zabyvaji spekulacemi o tom, co je a co neni brahma, i kdyz i oni mohou po mnoha zrozenich dojit k uvedomovani si Krsny.

 

SLOKA 7

yoga-yukto visuddhatma vijitatma jitendriyah
sarva-bhutatma-bhutatma kurvann api na lipyate

yoga-yuktah - zamestnan oddanou sluzbou; visuddha-atma - ocistena duse; vijita-atma - kdo se ovlada; jita-indriyah - pokoril sve smysly; sarva-bhuta - ke vsem zivym bytostem; atma-bhuta-atma - soucitny; kurvan api - trebaze jedna; na - nikdy; lipyate - neni zapleten.

Clovek jednajici s cistou oddanosti, ktery ovlada mysl a smysly, je mily vsem a vsichni jsou mili jemu. Prestoze je vzdy cinny, neni nikdy zapleten do nasledku svych cinu.

VYKLAD: Ten, kdo kraci cestou vysvobozeni prostrednictvim oddane sluzby, je mily vsem zivym bytostem a vsichni tvorove jsou mili jemu. Je to diky tomu, ze si uvedomuje Krsnu. Takovy clovek si neumi predstavit, ze by nejaka ziva bytost byla odloucena od Krsny, tak jako listi a vetve nemohou byt odlouceny od stromu. Plne si uvedomuje, ze zalevanim korene stromu se voda rozsiri do vsech listu i vetvi, nebo ze dodanim potravy do zaludku se energie automaticky roznese do celeho tela. Slouzi-li clovek Krsnovi, je sluzebnikem vsech a je take vsemi milovan. Protoze jsou vsichni s jeho praci spokojeni, je jeho vedomi ciste. A ponevadz je jeho vedomi ciste, je jeho mysl dokonale ovladnuta. A protoze je jeho mysl ovladnuta, jsou take jeho smysly pod kontrolou a neprichazi v uvahu, ze by je zamestnal necim jinym nez sluzbou Krsnovi. A jelikoz je jeho mysl vzdy upjata ke Krsnovi, je nemozne, ze by se od Krsny odloucil. Nerad nasloucha vypravenim, ktera se netykaji Krsny, nikdy by nesnedl jidlo, ktere nebylo obetovane Krsnovi, a ani netouzi navstivit mista, ktera nemaji nic spolecneho s Krsnou. Proto jsou jeho smysly vzdy ovladnuty. Clovek ovladajici sve smysly nedokaze nikoho ohrozovat. Muzeme se ale zeptat: ,,Proc byl tedy Ardzuna v bitve agresivni? Nebyl si vedom Krsny? `` Ardzuna byl agresivni pouze zdanlive, nebot vsechny osoby shromazdene na bitevnim poli pokracuji v ziti jako jednotlivci, ponevadz duse nemuze byt zabita (jak jiz bylo vysvetleno ve druhe kapitole). Takze z duchovniho hlediska nebyl na Kuruovskem bitevnim poli nikdo zabit. Pouze jejich odevy byly vymeneny podle prani Sri Krsny, ktery byl na bojisti osobne pritomen. Proto Ardzuna ve skutecnosti vubec nebojoval; pouze vykonaval Krsnovy pokyny s mysli na Neho uprenou. Takto se clovek nemuze nikdy zaplest do nasledku svych cinu.

 

SLOKA 8 - 9

naiva kincit karomiti yukto manyeta tattva-vit
pasyan srnvan sprsan jighrann asnan gacchan svapan svasan

pralapan visrjan grhnann unmisan nimisann api
indriyanindriyarthesu vartanta iti dharayan

na - nikdy; eva - zajiste; kincit - cokoliv; karomi - kona; iti - tak; yuktah - v bozskem vedomi; manyeta - uvazujice; tattva-vit - ten, kdo zna pravdu; pasyan - hledi; srnvan - nasloucha; sprsan - hmata; jighran - cicha; asnan - ji; gacchan - pohybuje se; svapan - sni; svasan - dycha; pralapan - hovori; visrjan - vymesuje; grhnan - prijima; unmisan - otevira; nimisan - zavira; api - trebaze; indriyani - smysly; indriya-arthesu - smyslovym pozitkem; vartante - at jsou zamestnany; iti - takto; dharayan - uvedomuje si.

Clovek s bozskym vedomim stale dobre vi, ze vlastne nic nekona, prestoze se diva, nasloucha, hmata, cicha, ji, pohybuje se, spi, dycha, hovori, vymesuje, prijima a otevira nebo zavira oci. Uvedomuje si pritom, ze jsou to jen hmotne smysly, ktere se zabyvaji smyslovymi predmety, a ze on je nad ne povznesen.

VYKLAD: Zivot cloveka oddaneho Krsnovi je cisty, a proto nema co do cineni se zadnou praci, ktera zavisi na peti bezprostrednich a vzdalenych faktorech: vykonavatel, misto, cinnost, usili a stesti. Je to proto, ze oddane a s laskou slouzi Krsnovi. I kdyz se zda, ze jeho smysly i telo jsou aktivni, je si vzdy vedom sveho praveho postaveni, to jest byt duchovne cinny. Clovek s materialistickym vedomim pouziva smyslu k vlastnimu poteseni, ale clovek s duchovnim vedomim sve smysly nepouziva k nicemu jinemu nez k poteseni Krsnovych smyslu. Proto neni Krsnuv oddany ve skutecnosti poutan, i kdyz se muze zdat, ze pri svych cinnostech smyslu pouziva. Smysly, jako je zrak a sluch, jsou urceny k ziskavani poznani, zatimco rec, vymesovani a tak dal jsou smysly urcene k vykonavani urcite cinnosti. Clovek vedomy si Krsny neni nikdy ovlivnen cinnostmi smyslu, a jelikoz vi, ze je vecnym sluzebnikem Boha, nevykonava nikdy zadny cin, ktery by Sri Krsnu netesil.

 

SLOKA 10

brahmany adhaya karmani sangam tyaktva karoti yah
lipyate na sa papena padma-patram ivambhasa

brahmani - Nejvyssi Osobnosti Bozstvi; adhaya - prenecha; karmani - vsechny ciny; sangam - ulpivani; tyaktva - zanecha; karoti - kona; yah - kdo; lipyate - ovlivnen; na - nikdy; sah - on; papena - hrich; padma-patram - listek lotosu; iva - jako; ambhasa - voda.

Kdo kona svou povinnost bez pripoutanosti a plody sve prace prenechava Nejvyssimu Panu, toho se hrich nedotkne, tak jako se voda nedotkne lotosoveho listu.

VYKLAD: Slovo brahmani znamena ,,s vedomim Krsny``. Hmotny vesmir je totalnim projevem tri kvalitativnich slozek hmotne prirody, kteremu se odborne rika pradhana. Mandukja Upanisad (sarvam hy etad brahma; 2.), Mundaka Upanisad (tasmad etad brahma nama-rupam annam ca jayate; 1.2.10) a Bhagavadgita (mama yonir mahad brahma; 14.3) naznacuji, ze vse v hmotnem svete je projevem Brahma, a prestoze se ruzne ucinky projevuji ruzne, nelisi se od priciny. Ve Sri Isopanisade se rika, ze vsechno souvisi s Nejvyssim Brahma neboli s Krsnou, a ze proto vsechno nalezi Jemu. Kdo si dokonale uvedomuje, ze vsechno musi byt pouzito ve sluzbe Sri Krsnovi, nebot On vsechno vlastni a Jemu vsechno nalezi, nema nic spolecneho s nasledky svych cinu, at uz jsou ctnostne ci hrisne. I nase hmotne telo muze byt zapojeno ve sluzbe Panovi, ponevadz je Bozim darem, urcenym k ruznym cinnostem. Krsna rika v Bhagavadgite (3.30): mayi sarvani karmani sannyasya. ,,Vsechny sve ciny obetuj Mne``. Z toho vyplyva, ze clovek, ktery si neni vedom Krsny, jedna s pocitem, ze je hmotne telo a smysly, zatimco ten, kdo si uvedomuje Krsnu, jedna ve shode s poznanim, ze telo je Krsnovym vlastnictvim, a tudiz by melo byt pouzito v Jeho sluzbe. Takovy clovek neni nikdy znecisten hrisnymi cinnostmi, tak jako se list lotosu nenamoci, i kdyz setrvava ve vode.

 

SLOKA 11

kayena manasa buddhya kevalair indriyair api
yoginah karma kurvanti sangam tyaktvatma-suddhaye

kayena - telem; manasa - mysli; buddhya - inteligenci; kevalaih - ocisteny; indriyaih - smysly; api - i; yoginah - ti, kteri si uvedomuji Krsnu; karma - ciny; kurvanti - konaji; sangam - ulpivani; tyaktva - zanechaji; atma - sebe; suddhaye - aby se ocistili.

Jogini, kteri zanechali vseho ulpivani, konaji sve ciny telem, mysli, inteligenci a smysly jen proto, aby ocistili sve ja.

VYKLAD: Oddanou laskyplnou sluzbou, jejimz ucelem je uspokojit Krsnovy smysly, se jakakoliv cinnost ocistuje od vsech hmotnych necistot, at uz ji vykonavame telem, mysli, inteligenci nebo smysly. Ciny cloveka vedomeho si Krsny nevyvolavaji zadne hmotne nasledky. Proto muze bhakta jednat ciste, tedy vykonavat cinnosti, ktere se obvykle nazyvaji sad-acara. Srila Rupa Gosvami to v Bhakti-rasamrta-sindhu (1.2.187) popisuje takto:

iha yasya harer dasye karmana manasa gira
nikhilasv apy avasthasu jivan-muktah sa ucyate

,,Clovek pouzivajici sveho tela, mysli, inteligence a slov ve sluzbe Krsnovi je osvobozen jiz v tomto hmotnem svete, i kdyz se jeho ciny zdaji byt hmotne. `` Je oprosten od falesneho ega, protoze se neztotoznuje se svym hmotnym telem a ani si nemysli, ze toto telo vlastni. Dokonale vi, ze jak jeho telo, tak i on sam patri Krsnovi. Tim, ze pouzije tela, mysli, inteligence, reci, zivota, majetku a vubec vseho ve sluzbe Krsnovi, se s Nim ihned spoji. Oprosti se od falesneho ega, pod jehoz vlivem si clovek mysli, ze je hmotne telo. Toto je dokonalost uvedomovani si Krsny.

 

SLOKA 12

yuktah karma-phalam tyaktva santim apnoti naisthikim
ayuktah kama-karena phale sakto nibadhyate

yuktah - ten, kdo oddane slouzi; karma-phalam - plody vsech cinnosti; tyaktva - vzdava se; santim - dokonaly mir; apnoti - dosahne; naisthikim - neochvejneho; ayuktah - ten, kdo si neuvedomuje Krsnu; kama-karena - pro pozitek z vysledku cinu; phale - po plodu; saktah - ulpiva; nibadhyate - je poutan.

Duse pevne zakotvena v oddanosti dosahne trvaleho miru, protoze Mi obetuje plody svych cinu, zatimco clovek, ktery neni spojen s Bozstvim a ulpiva na plodech svych cinu, je poutan.

VYKLAD: Rozdil mezi clovekem vedomym si Krsny a clovekem pohrouzenym v telesnem vedomi je v tom, ze prvni z nich je poutan ke Krsnovi, zatimco v druhem pripade je clovek poutan k plodum svych cinu. Kdo je poutan ke Krsnovi a jedna jen pro Jeho poteseni, je jiste osvobozen a netouzi po plodech svych cinu. Ve Srimad Bhagavatamu je vysvetleno, ze obavy z vysledku nasich cinnosti jsou zpusobeny jednanim, ktere koname pod dojmem dvojnosti, tedy bez poznani Absolutni Pravdy, Krsny, Nejvyssi Osobnosti Bozstvi. V duchovnim zivote vsak neexistuji zadne protiklady. Vse, co existuje, je vytvorem Krsnovy energie a Krsna je vsedobry. Proto jsou vsechny cinnosti spojene s Krsnou absolutni povahy, jsou transcendentalni a neprinaseji zadne nasledky hmotneho druhu; a ten, kdo je vykonava, je naplnen mirem. Naproti tomu ale clovek dychtici po pomijivem smyslovem pozitku nikdy klidu nedosahne. To je tajemstvi uvedomovani si Krsny - poznani, ze bez Krsny nic neexistuje, a to je zakladem miru a nebojacnosti.

 

SLOKA 13

sarva-karmani manasa sannyasyaste sukham vasi
nava-dvare pure dehi naiva kurvan na karayan

sarva - vsech; karmani - cinu; manasa - v mysli; sannyasya - vzdat se; aste - zustava; sukham - ve stesti; vasi - ta, ktera se ovlada; nava-dvare - v miste o deviti branach; pure - ve meste; dehi - vtelena duse; na - nikdy; eva - zajiste; kurvan - kona; na - ne; karayan - podnecuje.

Vtelena bytost, ktera ovlada svoji povahu a v mysli se vzdava vsech cinu, stastne prebyva ve meste o deviti branach (v hmotnem tele), nic nekona a ani k cinum nepobizi.

VYKLAD: Vtelena duse sidli ve meste o deviti branach. Cinnosti tela jsou automaticky rizeny tremi kvalitativnimi slozkami hmotne prirody. Prestoze je duse podrizena podminkam tela, muze se vlastni vuli dostat mimo ne. Trpi jen proto, ze zapomnela svou vyssi povahu a ztotoznuje se s hmotnym telem. Znovuobnovenim duchovniho vedomi muze opet nabyt sveho puvodniho postaveni, a tak se dostat ze sve telesne schranky. Od chvile, kdy clovek zacne oddane slouzit Krsnovi s mysli na Neho uprenou, se okamzite povysuje nad veskere telesne cinnosti. Kdo si takto usporada svuj zivot a zmeni zpusob sveho jednani, zije stastne ve meste o deviti branach, jez jsou ve Svetasvatara Upanisade (3.18) popsany takto:

nava-dvare pure dehi hamso lelayate bahih
vasi sarvasya lokasya sthavarasya carasya ca

,,Nejvyssi Osobnost Bozstvi, ktera sidli v tele kazde zive bytosti, ovlada vsechny zive bytosti v celem vesmiru. Telo ma devet bran (dve oci, dve nosni dirky, dve usi, usta, rit a pohlavni organ). Ziva bytost se v podminenem stavu ztotoznuje s telem, ale ztotoznuje-li se s Panem sidlicim v srdci zive bytosti, bude jiz v tomto tele svobodna, stejne jako Pan. `` (Svetasvatara Upanisad 3.18) Clovek vedomy si Krsny neni tedy ovlivnen cinnostmi tela, at uz vnejsimi nebo vnitrnimi.

 

SLOKA 14

na kartrtvam na karmani lokasya srjati prabhuh
na karma-phala-samyogam svabhavas tu pravartate

na - nikdy; kartrtvam - vlastnictvi; na - ani; karmani - ciny; lokasya - lide; srjati - tvori; prabhuh - pan tela (prirovnavaneho k mestu); na - ani; karma-phala - nasledky cinu; samyogam - spojeni; svabhavah - tri kvality hmotne prirody; tu - ale; pravartate - jedna.

Vtelena duse ovladajici telo nevytvari ciny ani jejich plody a ani lidi k cinum nepobizi. To vsechno zpusobuji tri kvality hmotne prirody.

VYKLAD: Ziva bytost, jak bude vysvetleno v sedme kapitole, ma stejnou povahu jako Buh, avsak lisi se od hmoty, Panovy nizsi energie. Od nepameti je ziva bytost, jez je vyssi podstaty, z nejake priciny ve styku s hmotnou prirodou. Docasne telo neboli hmotny pribytek, ktery dostala, je vysledkem ruznych cinnosti a jejich nasledku. Ziva bytost trpi nasledky cinnosti tela, nebot se pro svou nevedomost s telem ztotoznuje a v takove podminene atmosfere zije jiz od pradavna. Jakmile se vsak povznese nad cinnosti tela, oprosti se od jejich nasledku. Dokud prebyva v telesne schrance, ktera je prirovnavana k mestu, zda se, ze je jejim panem, ale ve skutecnosti neni ani jejim majitelem, ani neovlada jeji ciny a nasledky. Ziva bytost se nachazi uprostred hmotneho oceanu a zapasi o svou existenci. Vlny s ni pohazuji a ona neni schopna je ovladnout. Nejlepsi reseni, jak se dostat z tohoto rozboureneho more, je transcendentalni uvedomovani si Krsny. To samotne nas zachrani pred veskerym zmatkem.

 

 

Kontakt