Bhagavadgítá VI-1 - Dhjanajóga

03.05.2014 11:55

KAPITOLA SESTA

Dhjanajoga

SLOKA 1

sri-bhagavan uvaca
anasritah karma-phalam karyam karma karoti yah
sa sannyasi ca yogi ca na niragnir na cakriyah

sri-bhagavan uvaca - Krsna, Nejvyssi Osobnost Bozstvi, pravil; anasritah - nezavisi; karma-phalam - na plodech sve prace; karyam - povinne; karma - ciny; karoti - kona; yah - kdo; sah - on; sannyasi - sannjasi; ca - take; yogi - jogin; ca - take; na - ne; nih - bez; agnih - ohen; na - ani; ca - take; akriyah - nejedna.

Vzneseny pravil: Pravy sannjasi a jogin je ten, kdo nelpi na plodech sveho jednani a kona ciny, ktere je treba vykonat, a nikoliv ten, kdo nezazehne ohen a je necinny.

VYKLAD: V teto kapitole Sri Krsna vysvetluje, ze astangajoga, neboli joga o osmi stupnich, je prostredkem k ovladnuti mysli a smyslu. Ale pro obycejne lidi dnesniho veku Kali je velice obtizne tuto jogu provozovat. Prestoze se v teto kapitole osmistupnovy system jogy doporucuje, Krsna zduraznuje, ze cinnosti konane s mysli uprenou na Neho, neboli karmajoga, jsou lepsi. Vsichni na tomto svete pracuji, aby uzivili rodinu a uchranili si svuj majetek, ale nikdo nepracuje bez nejakeho sobeckeho motivu, at uz osobniho nebo rozsireneho (v zajmu lidstva). Nejvyssi dokonalost znamena jednat s mysli uprenou na Krsnu, a nikoliv kvuli pozitkum z plodu prace. Jednat timto zpusobem je povinnosti kazde bytosti, nebot vsechny jsou casteckami Boha. Telesne organy pracuji, aby uspokojily cele telo. Udy tela nepracuji pro vlastni uspokojeni, nybrz pro uspokojeni tela jako celku. Podobne i ziva bytost, ktera jedna pro uspokojeni Nejvyssiho Celku a nikoliv pro osobni uspokojeni, je dokonalym sannjasinem, dokonalym joginem.

Nekdy si sannjasi muze myslet, ze se osvobodil ode vsech hmotnych povinnosti, a proto prestane vykonavat agnihotra-jadznu (obet ohnem), avsak ve skutecnosti tak cini ze sobectvi, nebot jeho cilem je splynout s neosobnim brahma. Takove prani je sice na vyssi urovni nez hmotna prani, ale je take sobecky motivovano. Podobne i jogin, mystik, ktery provozuje astangajogu s polozavrenyma ocima a ktery zanechal vsech hmotnych cinnosti, touzi po osobnim uspokojeni. Bhaktijogin ma oproti tomu jediny cil: uspokojit Nejvyssi Celek. Meritkem jeho uspechu je uspokojeni Krsny, a proto je dokonalym sannjasinem nebo dokonalym joginem. Ve svych modlitbach nam Sri Caitanja Mahaprabhu dava dokonaly priklad odrikani:

na dhanam na janam na sundarim
kavitam va jagad-isa kamaye
mama janmani janmanisvare
bhavatad bhaktir ahaituki tvayi

,,O vsemocny Pane, netouzim po bohatstvi, prekrasnych zenach, a ani nechci mit zadne stoupence. Touzim jedine po bezpricinne oddane sluzbe Tobe zrozeni za zrozenim.``

SLOKA 2

yam sannyasam iti prahur yogam tam viddhi pandava
na hy asannyasta-sankalpo yogi bhavati kascana

yam - co; sannyasam - odrikani; iti - tak; prahuh - rikaji; yogam - spojeni s Nejvyssim; tam - to; viddhi - vez; pandava - o Panduovce; na - ne; hi - zajiste; asannyasta - bez odrikani; sankalpah - touha po osobnim pozitku; yogi - transcendentalista; bhavati - stane se; kascana - nikdo.

Vez, ze to, co se nazyva odrikani, je totez co joga, neboli spojeni s Nejvyssim, o Panduovce, nebot nikdo se nemuze stat joginem, dokud se nezrekne touhy po smyslovem pozitku.

VYKLAD: Provozovat sannjasajogu neboli bhaktijogu znamena znat svou puvodni podstatu, sve vecne postaveni a podle toho jednat. Individualni bytosti nalezeji do okrajove energie Boha a nemaji nezavislou totoznost. Jsou-li v zajeti hmotne energie, jsou podminene. Ale kdyz se stanou vedomymi si Krsny a duchovni energie, dostanou se do skutecneho a prirozeneho zivotniho stavu. Teprve kdyz znovu nabudou uplneho poznani, zreknou se vsech hmotnych smyslovych pozitku a vsech plodonosnych cinnosti. Takove odrikani praktikuji jogini, kteri sve smysly odpoutavaji od smyslovych predmetu. Clovek vedomy si Krsny je vsak jak dokonalym sannjasinem, tak i joginem, protoze je pro neho nemozne zamestnat smysly necim jinym, nez tim, co by potesilo Krsnu. Proto poznani, ktere je mozno ziskat dznanajogou, a schopnost ovladat smysly, ktera se ziska astangajogou, jsou automaticky dosazeny bhaktijogou. Neni-li vsak schopen vzdat se sobeckych cinnosti, pak provozovani dznany nebo jogy nema zadny smysl. Skutecnym cilem kazde zive bytosti je vzdat se vsech egoistickych zajmu a byt pripraven uspokojit Nejvyssiho Pana. Clovek, ktery si je vedom Krsny, netouzi po osobnim pozitku, ale vzdy jedna tak, aby potesil Nejvyssiho Pana. Ten, kdo o Nem nic nevi, se snazi o sebeuspokojeni, nebot nikdo nemuze zustat necinny. Uvedomovani si Krsny tedy splnuje ucel vsech ostatnich jog.

SLOKA 3

aruruksor muner yogam karma karanam ucyate
yogarudhasya tasyaiva samah karanam ucyate

aruruksoh - zacatecnik v joze; muneh - pro mudrce; yogam - osmistupnova joga; karma - ciny; karanam - prostredek; ucyate - pravi se; yoga - osmistupnovou jogou; arudhasya - kdo dovrsil; tasya - jeho; eva - zajiste; samah - zastaveni vsech hmotnych cinnosti; karanam - prostredkem; ucyate - pravi se.

Pravi se, ze ciny jsou prostredkem pro zacatecnika v osmistupnove joze a zanechani vsech hmotnych cinnosti je prostredkem pro toho, kdo jogu dovrsil.

VYKLAD: Metoda, jejiz pomoci se clovek muze spojit s Nejvyssim Panem, se nazyva joga a da se prirovnat k zebriku, po kterem muzeme dosahnout nejvyssi duchovni realizace. Tento zebrik zacina u nejnizsiho hmotneho stavu zive bytosti a postupuje k uplne seberealizaci cisteho duchovniho zivota. Pricky na tomto zebriku predstavuji ruzne metody jogy, ktere muzeme rozdelit do tri skupin: dznanajoga, dhjanajoga a bhaktijoga; spodni cast zebriku se nazyva yogaruruksu a nejvyssi pricka se nazyva yogarudha.

Ten, kdo provozuje astangajogu, se musi zpocatku ridit urcitymi predepsanymi pravidly a osvojit si ruzne pozice (jde vicemene o telesna cviceni), a teprve potom muze prejit k meditaci. Vsechny tyto cinnosti vedou k dosazeni dokonale dusevni rovnovahy a ke schopnosti ovladat smysly. Kdyz jogin udela pokroky v meditaci, oprosti se ode vsech rusivych psychickych cinnosti. Tato jogova cviceni a zasady jsou vsak vicemene plodonosne cinnosti na hmotne urovni. Bhakta neboli Krsnuv oddany nemusi prochazet temito stadii, nebot je ponoren v myslenkach na Krsnu, a je tedy od sameho pocatku pohrouzen do meditace. Protoze Krsnovi neustale slouzi, je oprosten od vsech hmotnych cinnosti.

SLOKA 4

yada hi nendriyarthesu na karmasv anusajjate
sarva-sankalpa-sannyasi yogarudhas tadocyate

yada - kdyz; hi - zajiste; na - ne; indriya-arthesu - ve smyslovem pozitku; na - nikdy; karmasu - v plodonosnych cinech; anusajjate - nemusi byt zamestnan; sarva-sankalpa - vsechny hmotne zadosti; sannyasi - kdo se vzdal; yoga-arudhah - pokrocily v joze; tada - tehdy; ucyate - pravi se.

O cloveku, ktery se vzdal vsech hmotnych zadosti, ktery nejedna pro smyslovy pozitek a nezabyva se plodonosnymi cinnostmi, se rika, ze je pokrocily v joze.

VYKLAD: Je-li clovek zcela zamestnan transcendentalni laskyplnou sluzbou Panu, je spokojen sam v sobe a netouzi po zadnych smyslovych pozitcich a plodonosnych cinnostech. Pokud se clovek plne neodevzda sluzbe Panu, bude vyhledavat smyslove pozitky, ponevadz nikdo nemuze zustat necinny. Bez uvedomovani si Krsny je clovek vzdy nucen jednat sobecky, at uz pro sebe samotneho, nebo pro cleny sve rodiny, ci pro svuj narod. Avsak oddany dela vsechno s myslenkou potesit Krsnu a tim se uplne odpoutava od hmotnych pozitku. Ten, kdo neni na teto urovni, je nucen osvobodit se od hmotnych tuzeb nejdrive mechanickou cestou, chce-li se povysit na nejvyssi pricku zebriku jogy.

SLOKA 5

uddhared atmanatmanam natmanam avasadayet
atmaiva hy atmano bandhur atmaiva ripur atmanah

uddharet - clovek se snazi povznest; atmana - prostrednictvim mysli; atmanam - podminenou dusi; na - nikdy; atmanam - podminenou dusi; avasadayet - nechat poklesnout; atma - mysl; eva - zajiste; hi - vskutku; atmanah - podminene duse; bandhuh - pritelem; atma - mysl; eva - zajiste; ripuh - nepritel; atmanah - podminene duse.

Clovek se musi pomoci sve mysli osvobodit, nikoliv degradovat. Mysl je jak pritelem, tak i nepritelem podminene duse.

VYKLAD: Podle ruznych okolnosti oznacuje slovo atma telo, mysl nebo dusi. V joze maji mysl a duse velky vyznam. Jelikoz mysl je ustrednim bodem pri provadeni jogy, znamena atma v tomto versi mysl. Ucelem jogy je zvladnout mysl a odvadet ji od pripoutanosti ke smyslovym predmetum. Zde je zdurazneno, ze mysl se musi cvicit tak, aby mohla vysvobodit podminenou dusi z bahna nevedomosti. V hmotnem byti je kazdy otrokem sve mysli a svych smyslu. Mysl pod vlivem falesneho ega touzi ovladat svet a ve skutecnosti zpusobuje, ze cista duse je v zajeti hmotneho sveta. Proto by se mysl mela cvicit tak, aby se nenechala pritahovat leskem hmotne prirody. Tim se duse muze vyprostit ze sve podminenosti. Nikdo by nemel dopustit degradaci, ktera pochazi z pripoutanosti ke smyslovym predmetum. Cim vice nas pritahuji smyslove predmety, tim vice se zapletame do hmotneho byti. Nejlepsi zpusob, jak se vysvobodit, je neustale zamestnavat svoji mysl uvedomovanim si Krsny. Ke zdurazneni tohoto bodu se zde pouziva slova hi, coz znamena, ze clovek tak musi jednat. Potvrzuje to take Amrta-bindu Upanisad (2):

mana eva manusyanam karanam bandha-moksayoh
bandhaya visayasango muktyai nirvisayam manah

,,Pomoci mysli se clovek muze vysvobodit, nebo zaplest do hmotne existence. Dokud mysl poutaji smyslove predmety, vede k otroctvi, a je-li od smyslovych predmetu odpoutana, vede k vysvobozeni.`` Mysl, ktera je stale pohrouzena v myslenkach na Krsnu, vede k nejvyssimu vysvobozeni.

SLOKA 6

bandhur atmatmanas tasya yenatmaivatmana jitah
anatmanas tu satrutve vartetatmaiva satru-vat

bandhuh - pritelem; atma - mysl; atmanah - zive bytosti; tasya - jeho; yena - kterou; atma - mysl; eva - zajiste; atmana - zivou bytost; jitah - podmanena; anatmanah - pro toho, kdo neovladl mysl; tu - ale; satrutve - pro nepratelstvi; varteta - zustava; atma eva - samotna mysl; satru-vat - jako nepritel.

Pro toho, kdo podmanil svou mysl, je mysl nejlepsim pritelem, ale pro toho, kdo mysl neovladl, je nejvetsim nepritelem.

VYKLAD: Ucelem astangajogy je ovladnout mysl tak, aby se stala pritelem, ktery nam pomuze splnit poslani lidskeho zivota. Provozovani jogy pro podivanou a nikoliv pro ovladnuti mysli je zbytecna ztrata casu. Neovladnuta mysl je nejvetsim nepritelem cloveka, ponevadz mu zabranuje dovest jeho zivot k cili. Pro kazdou zivou bytost je prirozene, aby plnila prikazy nekoho nadrizeneho. Dokud nase mysl zustane nepodmanenym nepritelem, musime slouzit chtici, hnevu, lakote, iluzi a tak dal. Jakmile vsak svoji mysl podmanime, touzime sami slouzit Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, nachazejici se v srdcich vsech jako Paramatma. Provozovat pravou jogu znamena najit Paramatmu v srdci a jednat pod Jejim vedenim. Ten vsak, kdo vykonava oddanou sluzbu s mysli uprenou na Krsnu, se zcela prirozenou cestou a bezvyhradne odevzda vuli Nejvyssiho Pana.

SLOKA 7

jitatmanah prasantasya paramatma samahitah
sitosna-sukha-duhkhesu tatha manapamanayoh

jita-atmanah - kdo ovladl svou mysl; prasantasya - kdo dosahl klidu ovladnutim mysli; parama-atma - Nadduse; samahitah - zcela dosazena; sita - v chladu; usna - horku; sukha - radosti; duhkhesu - ve strasti; tatha - stejne tak; mana - v pocte; apamanayoh - a opovrzeni.

Clovek, ktery ovladl svou mysl, a takto dosel klidu, dosahl jiz Nadduse a neni ovlivnovan radostmi nebo strastmi, chladem nebo horkem, poctou nebo opovrzenim.

VYKLAD: Vsechny zive bytosti jsou urceny k tomu, aby se podridily pokynum Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, dlici v srdci vsech jako Paramatma. Jakmile vnejsi iluzorni energie zavede mysl na scesti, zaplete se clovek do hmotnych cinnosti. Da se tedy rici, ze jakmile clovek ovlada svou mysl pomoci nektere jogy, dosahl jiz cile. Skutecnosti je, ze se musime podridit vyssim pokynum. Upina-li se nase mysl na vyssi duchovni podstatu, nemame jinou moznost, nez se ridit pokyny Nejvyssiho. Ovladnuti mysli zpusobi, ze se automaticky budeme ridit pokyny Paramatmy neboli Nadduse. Tohoto transcendentalniho stavu vsak okamzite dosahne ten, kdo si uvedomuje Krsnu, a proto protiklady hmotneho byti, jako je stesti a nestesti, chlad a horko a podobne, bhaktu neovlivnuji. Tento stav je prakticky vzato samadhi, neboli naproste pohrouzeni se do myslenek na Nejvyssiho.

SLOKA 8

jnana-vijnana-trptatma kuta-stho vijitendriyah
yukta ity ucyate yogi sama-lostrasma-kancanah

jnana - ziskanym poznanim; vijnana - uskutecnenym poznanim; trpta - spokojen; atma - ziva bytost; kuta-sthah - umisten na duchovni urovni; vijita-indriyah - ovladajici smysly; yuktah - zpusobily pro duchovni realizaci; iti - pak; ucyate - pravi se; yogi - jogin; sama - stejny; lostra - hroudu; asma - kamen; kancanah - zlato.

Pravi se, ze clovek, ktery je plne uspokojen ziskanym a uskutecnenym poznanim, se nazyva jogin (neboli mystik) a je seberealizovanou dusi. Takovy clovek jiz dosahl transcendentalni urovne a dospel k sebeovladani. Na vsechno - na hroudu, kamen ci zlato - pohlizi stejne.

VYKLAD: Vedomosti ziskane z knih jsou zbytecne bez uskutecneni Nejvyssi Pravdy. V Bhakti-rasamrta-sindhu (1.2.234) je to vyjadreno takto:

atah sri-krsna-namadi na bhaved grahyam indriyaih
sevonmukhe hi jihvadau svayam eva sphuraty adah

,,Nikdo nemuze svymi hmotou znecistenymi smysly pochopit transcendentalni povahu Krsnovych jmen, podob, vlastnosti a zabav. Pouze je-li clovek duchovne naplnen transcendentalni sluzbou Panu, mohou mu byt vsechny tyto stranky Panovy transcendentalni povahy vyjeveny.``

Bhagavadgita je nauka o Bohu, o uvedomovani si Krsny, k nemuz neni mozno dospet svetskym vzdelanim. Clovek musi mit velke stesti, aby se setkal s osobou, ktera ma ciste vedomi. Clovek, ktery si uvedomuje Krsnu, je diky Jeho milosti moudry a dokonaly. Duchovni poznani upevnuje nase presvedceni, zatimco akademicke znalosti nas zanechavaji zmatene nad zdanlivymi protiklady tohoto sveta. Pouze realizovana duse, ktera se odevzdala Krsnovi, skutecne dospela k sebeovladani. Nachazi se na duchovni urovni, jelikoz nema nic spolecneho se svetskou ucenosti. I kdyz pro ostatni muze mit svetska ucenost a mentalni spekulace cenu zlata, pro transcendentalistu nema vetsi hodnotu nez hrouda ci kamen.

SLOKA 9

suhrn-mitrary-udasina- madhyastha-dvesya-bandhusu
sadhusv api ca papesu sama-buddhir visisyate

su-hrt - pratele; mitra - druhy; ari - nepratele; udasina - lhostejny; madhya-stha - nestranny; dvesya - zavistiveho; bandhusu - pribuzne; sadhusu - zbozne; api - ci; ca - a; papesu - hrisniky; sama-buddhih - s vyrovnanou inteligenci; visisyate - je jeste pokrocilejsi.

Pokrocilejsi je ten, kdo se diva stejne na pratele, druhy, nepratele, lidi nestranne, zavistive, pribuzne, zbozne ci hrisne.

SLOKA 10

yogi yunjita satatam atmanam rahasi sthitah
ekaki yata-cittatma nirasir aparigrahah

yogi - transcendentalista; yunjita - musi svou mysl soustredit na Krsnu; satatam - neustale; atmanam - on sam (telem, mysli a vlastnim ja); rahasi - v ustrani; sthitah - setrvava; ekaki - sam; yata-citta-atma - vzdy pozorne ovlada svou mysl; nirasih - aniz by byl necim pritahovan; aparigrahah - bez touhy vlastnit.

Jogin, transcendentalista, by mel neustale zamestnavat sve telo, mysl a sve ja ve vztahu k Nejvyssimu, zit o samote v ustrani a vzdy pozorne ovladat svou mysl. Mel by se zbavit majetnickych tuzeb a pocitu.

VYKLAD: Existuji tri ruzne stupne realizace Krsny, a to brahma, Paramatma a nakonec Nejvyssi Osobnost Bozstvi. Strucne receno, uvedomovani si Krsny znamena neustale slouzit s laskou a oddanosti Krsnovi. Ti, kteri jsou upnuti k neosobnimu brahma, nebo ti, kteri medituji o Nejvyssi Dusi (Paramatme), jsou si take castecne vedomi Krsny, nebot neosobni brahma je zare linouci z Krsnova tela a Paramatma je vsepronikajici expanze Krsny. Avsak clovek, ktery si uvedomuje Krsnu, vi, co je brahma a kdo je Paramatma, nebot zna Absolutni Pravdu dokonale. Je nejvyssim transcendentalistou, zatimco impersonalista nebo jogin si uvedomuje Krsnu jen castecne.

Vsem transcendentalistum se doporucuje, aby se vytrvale drzeli sve vytycene cesty, aby drive nebo pozdeji dosahli nejvyssi dokonalosti. Prvni povinnosti transcendentalisty je neustale upinat svou mysl na Krsnu. Clovek by mel vzdy myslet na Krsnu a nezapomenout na Neho ani na okamzik. Soustredeni mysli na Nejvyssiho se nazyva samadhi neboli vnitrni vytrzeni. Abychom mohli soustredit svou mysl, meli bychom zustavat v ustrani, a vyhybat se tak rusivemu vlivu vnejsich predmetu. Mame si pozorne vybirat mezi prospesnymi a neprospesnymi podminkami, ktere mohou ovlivnit nasi duchovni realizaci. Musime byt naprosto rozhodni a netouzit po zbytecnych hmotnych vecech, ktere by v nas vzbudily touhu po majetku.

Je-li si clovek bezprostredne vedom Krsny, jsou vsechny predbezne kroky a ziskani dokonalosti prirozene zahrnuty ve vykonavani bhaktijogy, nebot uvedomovani si Krsny znamena uplne sebeodrikani, ktere temer vylucuje moznost touhy po hmotnem vlastnictvi. Srila Rupa Gosvami charakterizuje uvedomovani si Krsny takto:

anasaktasya visayan yatharham upayunjatah
nirbandhah krsna-sambandhe yuktam vairagyam ucyate

prapancikataya buddhya hari-sambandhi-vastunah
mumuksubhih parityago vairagyam phalgu kathyate

,,Nelpi-li clovek na nicem a zaroven pouziva-li vseho ve sluzbe Krsnovi, zbavil se ve skutecnosti vlastnickeho pocitu. Na druhe strane ten, kdo se vseho zrika, aniz by vedel, jaky to ma vztah ke Krsnovi, neni ve svem odrikani tak dokonaly.`` (Bhakti-rasamrta-sindhu 2.255 - 256)

Clovek vedomy si Krsny dobre vi, ze vsechno patri Krsnovi, a proto netouzi po osobnim majetku a nechce nic vlastnit. Vi, jak prijimat vse, co je vyhodne pro jeho duchovni pokrok, a odmita vse, co tento pokrok brzdi. Jelikoz se neustale nachazi na ciste duchovni rovine, transcenduje hmotu a zije vzdy sam, ponevadz s lidmi, kteri si nejsou vedomi Krsny, nema nic spolecneho. Proto clovek, ktery si uvedomuje Krsnu, je dokonalym joginem.

SLOKA 11 - 12

sucau dese pratisthapya sthiram asanam atmanah
naty-ucchritam nati-nicam cailajina-kusottaram

tatraikagram manah krtva yata-cittendriya-kriyah
upavisyasane yunjyad yogam atma-visuddhaye

sucau - na posvatnem; dese - miste; pratisthapya - umisti; sthiram - pevne; asanam - sedatko; atmanah - sam; na - ne; ati - prilis; ucchritam - vysoke; na - ani; ati - prilis; nicam - nizke; caila-ajina - z mekkeho platna a jeleni kuze; kusa - travu kusa; uttaram - pokryje; tatra - na nem; eka-agram - zameri na jediny bod; manah - mysl; krtva - delat; yata-citta - ovladaje mysl; indriya - smysly; kriyah - cinnosti; upavisya - sede; asane - na sedatku; yunjyat - kona; yogam - jogu; atma - srdce; visuddhaye - aby se ocistil.

K provozovani jogy necht se jogin odebere na osamele misto. Tam at na zemi rozprostre travu kusa a pokryje ji jeleni kuzi a mekkym platnem. Sedatko nema byt ani prilis vysoke, ani prilis nizke a melo by byt umisteno na posvatnem miste. Jogin na nem ma sedet stabilne a cvicit se v joze ovladanim mysli, smyslu a cinnosti a soustredovanim mysli na jediny bod, aby ocistil srdce.

VYKLAD: ,,Posvatnym mistem`` se v tomto versi mysli poutni misto. V Indii opousteji jogini, bhaktove a jini transcendentaliste sve domovy a prebyvaji na posvatnych mistech jako Prajaga, Mathura, Vrndavana, Hrsikesa a Hardvar, kde na brezich posvatnych rek Jamuny a Gangy cvici v osameni jogu. To vsak neni vzdy mozne, zvlaste pro obyvatele zapadniho sveta. Skoro ve vsech velkomestech jsou organizace zabyvajici se takzvanou jogou, ktere mohou mit uspech, pokud se tyka ziskavani penez, ale neumoznuji skutecne provozovani jogy. Clovek, ktery se nedokaze ovladat a jehoz mysl neni klidna, nemuze meditovat. Proto v Brhan-naradija Purane stoji, ze v nynejsim veku, v Kalijuze, kdy jsou lide pomali v duchovnim pokroku, ziji jen velice kratce a neustale jsou rozrusovani ruznymi uzkostmi, je tou nejlepsi cestou k duchovni realizaci zpivani nebo opakovani svatych jmen Boha.

harer nama harer nama harer namaiva kevalam
kalau nasty eva nasty eva nasty eva gatir anyatha

,,Zpivejte svata jmena Boha, zpivejte svata jmena Boha, zpivejte svata jmena Boha, nebot v tomto veku hadek a pokrytectvi neni k dosazeni vysvobozeni jine cesty, neni jine cesty, neni jine cesty.``

SLOKA 13 - 14

samam kaya-siro-grivam dharayann acalam sthirah
sampreksya nasikagram svam disas canavalokayan

prasantatma vigata-bhir brahmacari-vrate sthitah
manah samyamya mac-citto yukta asita mat-parah

samam - zprima; kaya - telo; sirah - hlavu; grivam - krk; dharayan - drzi; acalam - nehybne; sthirah - pevne; sampreksya - diva se; nasika - nosu; agram - na spicku; svam - sveho; disah - kolem; ca - take; anavalokayan - nerozhlizi se; prasanta - nerusenou; atma - mysli; vigata-bhih - zbaven strachu; brahmacari-vrate - pod prisahou celibatu; sthitah - setrvavajici; manah - mysl; samyamya - zcela ovladnutou; mat - na Mne (Krsnu); cittah - upre mysl; yuktah - pravy jogin; asita - mel by; mat - Mne; parah - konecnym cilem.

Necht drzi telo, hlavu a krk zprima a nehybne upre pohled na spicku nosu. S mysli ovladnutou a nerusenou, zbaven strachu a setrvavajici ve slibu celibatu necht takto upre sve myslenky na Mne ve svem srdci a ucini Mne konecnym zivotnim cilem.

VYKLAD: Cilem zivota je poznat Krsnu, ktery sidli v srdcich vsech zivych bytosti jako Paramatma neboli ctyrruky Visnu. Smyslem jogy neni nic jineho, nez realizovat tuto podobu Nejvyssiho Pana, ktera se take nazyva visnu-murti. Lide, kteri provozuji jogu za jinym ucelem, marni cas. Krsna je konecnym zivotnim cilem a visnu-murti umistena v srdci je cilem jogy. Chceme-li realizovat Visnuovu podobu v nasem srdci, musime se zcela zrici pohlavniho zivota. Proto je nutne, aby clovek opustil svuj domov a zil o samote na odlehlem miste a meditoval v pozici, kterou popisuje tento vers. Neni mozne oddavat se sexualnimu pozitku, at doma ci jinde, a za nekolik hodin se na vecernim kursu premenit v jogina. Je nemyslitelne, aby se joginem stal nekdo, kdo se nesnazi ovladat svou mysl a nevzdava se vsech smyslovych pozitku, z nichz pohlavni ukajeni je nejhlavnejsi. Velky mudrc Jadznavalkja napsal v pravidlech o celibatu:

karmana manasa vaca sarvavasthasu sarvada
sarvatra maithuna-tyago brahmacaryam pracaksate

,,Brahmacarijsky slib ma za ukol pomoci kazdemu uplne se vzdat sexuality v cinech, slovech i myslenkach - v kazdem okamziku, za kazdych okolnosti a na kazdem miste.`` Kdo se oddava sexualnim pozitkum, nemuze provozovat skutecnou jogu. Zasadam brahmacarji se proto clovek uci jiz v detstvi, dokud nema zadne pohlavni zkusenosti. Deti jsou posilany v peti letech do gurukuly neboli do mista, kde se nachazi duchovni ucitel a pod jeho vedenim se mladi chlapci uci prisne kazni zivota brahmacarinu, nebot bez takoveho cviceni nemuze nikdo pokrocit v zadne joze, at uz jde o dhjanu, dznanu nebo bhakti.

Kdo se vsak ridi vedskymi zasadami manzelskeho zivota a styka se pohlavne pouze se svou zenou (a to pouze podle urcitych pravidel), nazyva se take brahmacari. Takovy zenaty brahmacari muze byt prijat do skoly bhakti, ale nikdy ne do skoly dhjany a dznany, ponevadz ty vyzaduji naprostou a nekompromisni zdrzenlivost. Pouze bhakti povoluje zenatemu brahmacarinovi zdrzenlivy pohlavni zivot, nebot clovek naplneny vyssi duchovni radosti ze sluzby Krsnovi automaticky ztraci smyslovou zadostivost. V Bhagavadgite (2.59) se uvadi:

visaya vinivartante niraharasya dehinah
rasa-varjam raso 'py asya param drstva nivartate

,,Vtelena duse muze byt omezena ve smyslovem uzivani, trebaze touha po smyslovych predmetech zustava. Okusi-li vsak vyssiho pozitku, ztrati chut na smyslove ukajeni a setrvava v duchovnim vedomi.`` Zatimco jini transcendentaliste musi vynakladat nesmirne usili, aby se dokazali zreknout hmotnych pozitku, bhakta to dela automaticky, jelikoz zakousi vyssi pozitek, o kterem nikdo jiny nema ani poneti.

Krome celibatu se tento vers zminuje i o jinem pravidle, ktere musi jogin dodrzovat - byt prost strachu (vigata-bhih). Tohoto stavu vsak nemuze dosahnout ten, kdo si neni vedom Krsny. Podminena duse se strachuje, protoze zapomnela na svuj vecny vztah ke Krsnovi. Take Srimad Bhagavatam (11.2.37) uci: bhayam dvitiyabhinivesatah syad isad apetasya viparyayo 'smrtih. Strachu se muzeme vyhnout jen tehdy, uvedomujeme-li si Krsnu. Proto jogu provozuje nejdokonaleji ten, kdo si je vedom Krsny. Oddany stoji ve skutecnosti nad vsemi ostatnimi joginy, nebot jiz dosahl nejvyssiho stupne jogy, to jest vidi Pana ve svem srdci. Jak tedy muzeme videt, tyto zasady jogy se lisi od modnich metod dnesnich takzvanych telovychovnych organizaci provozujicich jogu.

SLOKA 15

yunjann evam sadatmanam yogi niyata-manasah
santim nirvana-paramam mat-samstham adhigacchati

yunjan - ovladanim; evam - takto (jak bylo uvedeno vyse); sada - stalym; atmanam - telo, mysl a duse; yogi - transcendentalista; niyata-manasah - usmernuje mysl; santim - mir; nirvana-paramam - preruseni hmotne existence; mat-samstham - duchovniho sveta (Boziho kralovstvi); adhigacchati - dosahne.

Takovymto stalym ovladanim tela, mysli a cinu se jogin vyprosti z hmotne existence a dosahne Meho sidla, Boziho kralovstvi.

VYKLAD: Zde je jasne vysvetlen konecny cil jogy. Jogova cviceni nejsou urcena k ziskani nejakych hmotnych vyhod, ale k tomu, aby se clovek mohl vyprostit z hmotneho byti. Kdo provozuje jogu, aby si zlepsil zdravi, nebo usiluje o hmotnou dokonalost, neni podle Bhagavadgity zadnym joginem. Ukonceni hmotneho byti take nevede k tomu, ze by clovek vstoupil do ,,prazdnoty``; to je pouhy vymysl, nebot vzduchoprazdno se nikde v Bozim stvoreni nevyskytuje. Clovek vsak muze po ukonceni sve hmotne existence vstoupit do duchovniho sveta, Krsnova sidla, ktere Bhagavadgita popisuje jako misto, kde neni zapotrebi mesice, slunce nebo elektriny. Vsechny planety v duchovnim kralovstvi vydavaji zari, podobne jako slunce zari v nasem hmotnem vesmiru. Muzeme sice rici, ze Bozi kralovstvi je vsude, avsak duchovni svet s nescetnymi planetami, o kterem je zde rec, se nazyva param dhama, neboli nejvyssi sidlo.

Seberealizovany jogin, ktery ma dokonale poznani o Krsnovi, proziva zpusobem, ktery byl popsan v techto versich (mat-cittah, mat-parah, mat-sthanam), skutecny mir a nakonec dosahne nejvyssi duchovni planety, Krsnaloky neboli Goloky Vrndavany. V Brahma-sanhite (5.37) jasne stoji, ze Sri Krsna je prostrednictvim svych duchovnich energii jak vsepronikajici brahma, tak lokalizovany Paramatma, i kdyz nikdy neopousti Goloku Vrndavanu (goloka eva nivasaty akhilatma-bhutah). Nikdo nemuze vstoupit do duchovniho sveta (Vaikunthy) nebo do Krsnova vecneho sidla (Goloky Vrndavany), jestlize nema nalezite poznani o Krsnovi a o Jeho uplne emanaci - Visnuovi. Proto je clovek, uvedomujici si Krsnu, dokonalym joginem, nebot neustale mysli na Krsnovy cinnosti (sa vai manah krsna-padaravindayoh). Vedy to take potvrzuji nasledovne: tam eva viditvati mrtyum eti. (Svetasvatara Upanisad 3.8) ,,Jediny zpusob, jak se vymanit z kolobehu rozeni a smrti, je nabyt poznani o Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, Sri Krsnovi``. Joga tedy neni nejake fakirstvi nebo akrobaticke cviceni pro oklamani nevinnych lidi, ale jejim ucelem je pomoci cloveku vyprostit se z hmotne existence.

SLOKA 16

naty-asnatas tu yogo 'sti na caikantam anasnatah
na cati-svapna-silasya jagrato naiva carjuna

na - nikdy; ati - prilis; asnatah - pro toho, kdo ji; tu - vsak; yogah - spojeni s Nejvyssim; asti - je; na - ani; ca - take; ekantam - prilis; anasnatah - pro toho, kdo neji; na - ani; ca - take; ati - prilis; svapna-silasya - kdo spi; jagratah - pro toho, kdo prilis bdi; na - ne; eva - vubec; ca - a; arjuna - o Ardzuno.

Joginem se nemuze stat ten, kdo se prejida, ani ten, kdo ji prilis malo, kdo spi vice, nezli je zapotrebi, nebo kdo spi malo, o Ardzuno.

VYKLAD: Ardzunovi se zde doporucuje, aby usmernil dietu a spanek. Prejidat se znamena jist vice, nez je nezbytne k udrzovani tela a duse pohromade. Clovek nemusi jist zvirata, kdyz je dostatek obilovin, lustenin, zeleniny, ovoce a mleka. Podle Bhagavadgity je takova jednoducha strava v kvalite dobra. Maso ze zvirat je pro ty, u nichz prevlada kvalita nevedomosti. Proto lide, kteri piji alkohol, kouri a jedi maso nebo jidlo, ktere nebylo predem obetovano Krsnovi, budou vystaveni hrisnym nasledkum, ponevadz pozivaji pouze neciste veci. Kdokoliv pripravuje jidlo, aniz by ho obetoval Krsnovi, nebo ji, jen aby uspokojil sve smysly, pojida pouze hrich (bhunjate te tv agham papa ye pacanty atma-karanat; Bg. 3.13). Kdo ji hrich, nebo ji vice, nez vyzaduje jeho telo, nemuze radne provozovat jogu. Nejlepsi je jist jenom jidlo, ktere bylo obetovano Krsnovi. Krsnuv oddany nikdy nesni neco, co nebylo predem obetovano Krsnovi. Proto dokonalosti v joze muze dosahnout jen ten, kdo si je vedom Krsny. Ani ten, kdo se umele zrika jidla a vytvori si vlastni pravidla pro drzeni pustu, neprovozuje jogu. Oddany Nejvyssiho Pana zachovava pust podle prikazu pisem. Neposti se ani neji vice, nezli je nezbytne, a proto je zpusobily k vykonavani jogy. Kdo ji vic, nezli je nutne, bude ve spanku hodne snit, a proto musi spat dele, nez je zapotrebi. Nemeli bychom spat vice nez sest hodin denne. Kdo prospi vice nez sest ze ctyriadvaceti hodin denne, je pod vlivem nevedomosti. Takovy clovek, ktery prilis spi, je liny, a proto se nemuze venovat joze.

SLOKA 17

yuktahara-viharasya yukta-cestasya karmasu
yukta-svapnavabodhasya yogo bhavati duhkha-ha

yukta - stridmy; ahara - v jidle; viharasya - odpocinku; yukta - primereny; cestasya - toho, kdo jedna pro sebezachovu; karmasu - pri plneni povinnosti; yukta - stridmy; svapna-avabodhasya - ve spanku i bdeni; yogah - konani jogy; bhavati - bude; duhkha-ha - zahubi sve strasti.

Jen ten, kdo je stridmy v jidle, odpocinku, praci, spanku i bdeni, muze konanim jogy odstranit vsechny sve strasti.

VYKLAD: Vystrednosti v telesnych potrebach, jako je jedeni, spani, chraneni se a pohlavni styk, mohou byt na prekazku pri uspesnem provozovani jogy. Jedeni se da ovladat jen tehdy, jestlize se clovek naucil jist posvecene jidlo, prasadam. Podle Bhagavadgity (9.26) se ma Krsnovi obetovat potrava, ktera nalezi do kvality dobra, tedy ovoce, zelenina, obiloviny, lusteniny, mleko atd. Timto zpusobem se oddany uci jist pouze to, co je vhodne jako lidska strava. Pokud se tyka spanku, oddany vedomy si Krsny se vzdy horlive snazi vykonavat sve povinnosti, aby potesil Krsnu, a proto okamzik promeskany zbytecnym spanim povazuje za velkou ztratu casu. Avyartha-kalatvam: oddany nedokaze stravit ani minutu, aniz by laskyplne neslouzil Krsnovi. Z tohoto duvodu omezuje svuj spanek na minimum. V teto souvislosti si bere priklad ze Srily Rupy Gosvamiho, ktery byl tak pohrouzen ve sluzbe Panu, ze nikdy nespal vic nez dve hodiny denne a nekdy i mene. Haridasa Thakura nesnedl trochu prasadam a ani nezamhouril oka, dokud nedokoncil svoji denni dzapu, tedy dokud na svem ruzenci nezopakoval jmena Boha 300 000 krat. Pokud se tyka cinnosti, nedela oddany nic, co by nebylo v Krsnove zajmu, a proto je jeho prace vzdy usmernena a neposkvrnena touhou po smyslovych pozitcich. Ponevadz netouzi po zadnem svetskem pozitku, neexistuje pro bhaktu zadny volny cas k uspokojovani smyslu. Ve vsech cinnostech, praci, reci, spani, bdeni a podobne, je usmerneny, a proto pro neho neexistuji ani hmotne strasti.

SLOKA 18

yada viniyatam cittam atmany evavatisthate
nisprhah sarva-kamebhyo yukta ity ucyate tada

yada - kdyz; viniyatam - ukaznen; cittam - mysl a jeji cinnosti; atmani - v transcendenci; eva - zajiste; avatisthate - spocine; nisprhah - oprosten od zadosti; sarva - po vsech; kamebhyah - smyslovych pozitcich; yuktah - pevne setrvavajici v joze; iti - tak; ucyate - pravi se; tada - tehdy.

O joginovi, ktery cvicenim jogy ukazni cinnosti sve mysli a ktery odvracen od vsech hmotnych zadosti spociva v transcendenci, se pravi, ze pevne setrvava v joze.

VYKLAD: Jednani jogina se od jednani bezneho cloveka lisi v tom, ze jogin se zcela oprostil od hmotnych zadosti, z nichz pohlavni touha je nejsilnejsi. Mysl dokonaleho jogina je tak ukaznena, ze ho zadna hmotna zadost nemuze rozrusit. Na tuto dokonalou uroven automaticky dospivaji lide, kteri si uvedomuji Krsnu, jak potvrzuje Srimad Bhagavatam (9.4.18 - 20):

sa vai manah krsna-padaravindayor
vacamsi vaikuntha-gunanuvarnane
karau harer mandira-marjanadisu
srutim cakaracyuta-sat-kathodaye

mukunda-lingalaya-darsane drsau
tad-bhrtya-gatra-sparse 'nga-sangamam
ghranam ca tat-pada-saroja-saurabhe
srimat-tulasya rasanam tad-arpite

padau hareh ksetra-padanusarpane
siro hrsikesa-padabhivandane
kamam ca dasye na tu kama-kamyaya
yathottama-sloka-janasraya ratih

,,Kral Ambarisa vzdy zamestnaval svoji mysl rozjimanim o lotosovych nohach Pana, sva slova pouzival k popisovani Jeho transcendentalnich vlastnosti, svyma rukama uklizel chram Pana, svyma usima naslouchal pribehum o Panovych cinech, sve oci pouzival k divani se na Panovu transcendentalni podobu, svym telem se uctive dotykal tel oddanych, svym nosem cichal ke kvetinam obetovanym lotosovym noham Pana, svym jazykem ochutnaval listky tulasi obetovane Panu, sve nohy pouzival k navstevovani posvatnych mist a chramu Pana, svou hlavu sklanel v ucte k Panu a vsemi svymi pranimi slouzil Panu - vsechny tyto vlastnosti muze mit pouze cisty oddany Pana.``

Toto transcendentalni stadium je mozna nepopsatelne pro stoupence neosobni filozofie, ale pro cloveka vedomeho si Krsny je velmi snadne a prakticke, jak jasne vysvita z popisu cinnosti Maharadzi Ambarisi. Neni-li mysl neustale upjata na lotosove nohy Pana, neni takove transcendentalni jednani vubec mozne. Tyto ruzne cinnosti provadene pri vykonavani oddane sluzby se nazyvaji arcana, coz znamena, ze vsechny smysly jsou zapojeny ve sluzbe Panu. Jak smysly, tak mysl vyzaduji nejake zamestnani, proto je naprosto neprakticke snazit se je nejakym umelym zpusobem omezovat. Pro vsechny lidi a zvlaste pro ty, kteri nejsou v zivotnim stadiu odrikani, je zamestnani smyslu a mysli duchovnimi aktivitami po vzoru Maharadzi Ambarisi nejlepsi zpusob, jak dosahnout nejvyssi dokonalosti. Tento stav se v Bhagavadgite nazyva yukta.

SLOKA 19

yatha dipo nivata-stho nengate sopama smrta
yogino yata-cittasya yunjato yogam atmanah

yatha - tak jako; dipah - lampy; nivata-sthah - v zavetri; na - ne; ingate - chveje se; sa - toto; upama - prirovnava; smrta - povazuje se; yoginah - jogin; yata-cittasya - jehoz mysl je ovladnuta; yunjatah - neustale pohrouzen; yogam - v meditaci; atmanah - o transcendenci.

Stejne jako se plaminek lampy nechveje, je-li v zavetri, tak i transcendentalista, jehoz mysl je ovladnuta, setrvava vzdy v meditaci o transcendentalnim ja.

VYKLAD: Ten, kdo si doopravdy uvedomuje Krsnu, kdo je ustavicne pohrouzen do transcendence a neustale medituje o Nejvyssim Panu, je staly jako plamen v zavetri.

SLOKA 20 - 23

yatroparamate cittam niruddham yoga-sevaya
yatra caivatmanatmanam pasyann atmani tusyati

sukham atyantikam yat tad buddhi-grahyam atindriyam
vetti yatra na caivayam sthitas calati tattvatah

yam labdhva caparam labham manyate nadhikam tatah
yasmin sthito na duhkhena gurunapi vicalyate

tam vidyad duhkha-samyoga- viyogam yoga-samjnitam

yatra - v tomto stavu; uparamate - kdyz clovek zaziva transcendentalni stesti; cittam - dusevni cinnosti; niruddham - oddelene od hmoty; yoga-sevaya - konanim jogy; yatra - ve kterem; ca - take; eva - zajiste; atmana - cistou mysli; atmanam - svym ja; pasyan - realizuje postaveni; atmani - ve svem ja; tusyati - je spokojen; sukham - stesti; atyantikam - nejvyssi; yat - ktere; tat - to; buddhi - inteligenci; grahyam - prijimatelne; atindriyam - nadsmyslne; vetti - zna; yatra - zatimco; na - nikdy; ca - take; eva - zajiste; ayam - on; sthitah - spociva; calati - vzdaluje se; tattvatah - od pravdy; yam - to, co; labdhva - dosazenim; ca - take; aparam - jakykoliv; labham - zisk; manyate - povazuje; na - nikdy; adhikam - vice; tatah - nez toto; yasmin - ve kterem; sthitah - spociva; na - nikdy; duhkhena - utrpeni; guruna api - ackoliv velice tezke; vicalyate - jim nepohne; tam - to; vidyat - nutno vedet; duhkha-samyoga - utrpeni pochazejici ze styku s hmotou; viyogam - rozpoji, znici; yoga-samjnitam - vytrzeni v joze.

Ve stavu dokonalosti zvanem samadhi, neboli vnitrni vytrzeni, je mysl cvicenim jogy uplne odpoutana od vsech hmotnych mentalnich cinnosti. Tato dokonalost je charakterizovana schopnosti nazirat na sve ja prostrednictvim ciste mysli a zit a tesit se ve vlastnim ja. V tomto radostnem stavu proziva clovek bezmezne transcendentalni stesti poznane transcendentalnimi smysly. Kdyz clovek dosahuje teto urovne, nevzdali se uz nikdy od pravdy a nemysli si, ze by mohl ziskat neco cennejsiho. V tomto stavu jim nepohnou ani ty nejvetsi tezkosti. Toto je vskutku opravdove osvobozeni ode vsech strasti pochazejicich ze styku s hmotou.

VYKLAD: Provadenim jogy se clovek postupne zbavuje hmotneho pojeti zivota. Potom jogin pomoci sve ciste transcendentalni mysli a inteligence realizuje Naddusi, aniz by pritom nespravne ztotoznoval vlastni ja s Nejvyssi Dusi, a tak spocine v samadhi, vnitrnim vytrzeni. Joga se vicemene zaklada na zasadach systemu, ktery sestavil Patandzali. Nekteri neautorizovani komentatori se snazi ztotoznit individualni dusi s Naddusi a moniste usuzuji, ze se jedna o vysvobozeni, aniz by pritom znali skutecny cil Patandzaliho jogickeho systemu. Neuznavaji rozdil mezi poznanim a tim, kdo dosahl poznani. Nesouhlasi s timto versem, ktery potvrzuje existenci transcendentalni radosti dosazitelne transcendentalnimi smysly. Avsak Patandzaliho system uznava existenci teto transcendentalni radosti, kterou moniste zavrhuji ze strachu, aby svou teorii sjednoceni nevydali v nebezpeci. Velky a slavny mudrc Patandzali Muni sam potvrzuje a poucuje ve svych Joga-sutrach (3.34): purusartha-sunyanam gunanam pratiprasavah kaivalyam svarupa-pratistha va citi-saktir iti.

Tato citi-sakti, neboli vnitrni sila, je transcendentalni. Slovo purusartha znamena materialisticke nabozenstvi, hospodarsky rozvoj, hmotny pozitek a nakonec pokus ztotoznit se s Bohem a splynout s Nim. Moniste toto ,,sjednoceni se s Nejvyssim`` nazyvaji kaivalyam. Podle Patandzaliho se vsak kaivalyam vztahuje na vnitrni transcendentalni silu, pomoci ktere si ziva bytost uvedomuje sve zakladni postaveni. Sri Caitanja Mahaprabhu nazyva tento stav vedomi ceto-darpana-marjanam, neboli ,,ocistovani znecisteneho obrazu mysli``. Toto ocistovani je samo o sobe vysvobozenim z hmotne existence (bhava-maha-davagni-nirvapanam) a tato zasada odpovida teorii nirvany v jejim pocatecnim stadiu. Po dosazeni nirvany, tedy po ukonceni hmotne existence, zacinaji duchovni cinnosti, neboli oddana sluzba urcena k poteseni Krsny. Srimad Bhagavatam (2.10.6) se o tomto stavu zminuje slovy svarupena vyavasthitih, ,,skutecny zivot zive bytosti``. Tento stav mimo hmotnou necistotu, mimo maju, iluzi, potvrzuje take Bhagavadgita v tomto versi. Vysvobozeni z tohoto necisteho styku s hmotou vsak neznamena, ze by ziva bytost znicila svoji puvodni a vecnou individualitu. Patandzali to potvrzuje slovy: kaivalyam svarupa-pratistha va citi-saktir iti. Tato cit-sakti neboli transcendentalni radost je skutecnym zivotem. Potvrzuje to i Vedanta-sutra (1.1.12): ananda-mayo 'bhyasat. Tato prirozena transcendentalni radost je vrcholnym cilem jogy a muze byt snadno dosazena vykonavanim oddane sluzby neboli bhaktijogou, jez bude podrobne popsana v sedme kapitole Bhagavadgity.

V joze, ktera je popsana v teto kapitole, existuji dva druhy samadhi. Jedno se nazyva samprajnata-samadhi a druhe asamprajnata-samadhi. Transcendentalni stav, ktereho clovek dosahne pomoci ruzneho filozofickeho badani, se nazyva samprajnata-samadhi. V asamprajnata-samadhi je clovek jiz netecny ke svetskym radostem, ponevadz je transcendentalni ke vsem pozitkum, ktere muze ziskat hmotnymi smysly. Jakmile jogin dospeje na transcendentalni uroven, nemuze uz nic jeho postaveni ohrozit. Jestlize jogin tohoto stavu nedosahl, je vsechno jeho usili zbytecne. Dnesni takzvane jogicke kursy podporuji ruzne smyslove pozitky, a tim zcela porusuji pravou tradici jogy. Jogin, ktery se oddava sexu a omamnym latkam, je pouhy kejklir. Ani ti jogini, ktere lakaji nadprirozene sily (siddhi), nejsou dokonali. Jestlize jogina lakaji vedlejsi produkty jogy, pak nemuze dosahnout stadia dokonalosti, jak se popisuje v tomto versi. Ti, kteri se vydavaji za joginy predvadenim ruznych gymnastickych kousku, a asketi usilujici o ziskani nadprirozenych sil, by proto meli vedet, ze skutecny cil jogy je pro ne ztracen.

V nasi dobe, jez se vyznacuje pokrytectvim, je nejsnadnejsi a nejucinnejsi jogou bhaktijoga neboli uvedomovani si Krsny. Clovek, ktery si je vedom Krsny, je pri vykonavani oddane sluzby tak stastny, ze po jinem stesti ani netouzi. Naproti tomu hathajoga, dhjanajoga a dznanajoga je v nasem veku spojena s mnohymi prekazkami a tezkostmi, ktere nevyvstanou pri provadeni bhaktijogy ci karmajogy.

Dokud mame hmotne telo, musime uspokojovat jeho pozadavky, jako jsou jedeni, spani, soulozeni a ochranovani se. Cisty oddany vsak neni ovlivnen, kdyz uspokojuje telesne potreby. Vzhledem k tomu, ze ma hmotne telo, prijima jen to, co je nezbytne k zivotu, a proziva tak transcendentalni stesti. Neni ovlivnen necekanymi udalostmi v zivote, jako jsou nehody, nemoci nebo dokonce i umrti blizkeho pribuzneho, a s rozhodnosti a nadsenim vykonava povinnosti oddane sluzby, bhaktijogy. Nic ho nemuze primet k tomu, aby zanedbal sve povinnosti, jak je potvrzeno v Bhagavadgite (2.14): agamapayino 'nityas tams titiksasva bharata. Vi, ze tyto bolesti prichazeji a odchazeji a nemohou ovlivnit jeho sluzbu. Takto dociluje nejvyssi dokonalosti v joze.

 

 

Kontakt