Bhagavadgítá XVIII-3 - Závěr - dokonalost odříkání
SLOKA 41
brahmana-ksatriya-visam sudranam ca parantapa
karmani pravibhaktani svabhava-prabhavair gunaih
brahmana - brahmani; ksatriya - ksatrijove; visam - vaisjove; sudranam - sudrove; ca - a; parantapa - o podmaniteli nepratel; karmani - ciny; pravibhaktani - deli se; svabhava - vlastni prirozenosti; prabhavaih - zrozeny; gunaih - z kvalit hmotne prirody.
Brahmani, ksatrijove, vaisjove a sudrove se poznaji podle vlastnosti prislusnych jejich povaze, ktere odpovidaji kvalitam hmotne prirody, o podmaniteli nepratel.
SLOKA 42
samo damas tapah saucam ksantir arjavam eva ca
jnanam vijnanam astikyam brahma-karma svabhava-jam
samah - mirumilovnost; damah - sebevlada; tapah - odrikani; saucam - cistota; ksantih - snasenlivost; arjavam - poctivost; eva - zajiste; ca - a; jnanam - poznani; vijnanam - moudrost; astikyam - zboznost; brahma - brahmanu; karma - cinnost; svabhava-jam - zrozeny z jejich vlastni povahy.
Mirumilovnost, sebevlada, odrikani, cistota, snasenlivost, poctivost, poznani, moudrost a zboznost jsou prirozene vlastnosti, kterymi se vyznacuji brahmani.
SLOKA 43
sauryam tejo dhrtir daksyam yuddhe capy apalayanam
danam isvara-bhavas ca ksatram karma svabhava-jam
sauryam - statecnost; tejah - sila; dhrtih - odhodlanost; daksyam - duchapritomnost; yuddhe - v boji; ca - a; api - take; apalayanam - neochvejnost; danam - stedrost; isvara - schopnost vest druhe; bhavah - prirozenost; ca - a; ksatram - ksatriju; karma - cinnost; svabhava-jam - zrozeny z jejich vlastni povahy.
Statecnost, sila, odhodlanost, duchapritomnost, neochvejnost v boji, stedrost a schopnost vest druhe jsou vlastnosti vrozene ksatrijum.
SLOKA 44
krsi-go-raksya-vanijyam vaisya-karma svabhava-jam
paricaryatmakam karma sudrasyapi svabhava-jam
krsi - orani; go - krav; raksya - ochrana; vanijyam - obchod; vaisya - vaisju; karma - cinnost; svabhava-jam - zrozeny z jejich vlastni povahy; paricarya - sluzba; atmakam - povaha; karma - povinnost; sudrasya - sudru; api - take; svabhava-jam - zrozeny z jejich vlastni povahy.
Obdelavani pudy, ochrana krav a obchod jsou cinnosti, kterymi se vyznacuji vaisjove, a prirozenou povinnosti sudru je slouzit druhym svou praci.
SLOKA 45
sve sve karmany abhiratah samsiddhim labhate narah
sva-karma-niratah siddhim yatha vindati tac chrnu
sve sve - kazdy sve vlastni; karmani - konanim; abhiratah - venovat se; samsiddhim - dokonalost; labhate - dosahne; narah - clovek; sva-karma - sve vlastni povinnosti; niratah - zamestnan; siddhim - dokonalost; yatha - jakou; vindati - ziska; tat - ten; srnu - slys.
Konanim svych povinnosti muze kazdy dosahnout dokonalosti. Nyni ode Mne vyslechni, jak se to muze stat.
SLOKA 46
yatah pravrttir bhutanam yena sarvam idam tatam
sva-karmana tam abhyarcya siddhim vindati manavah
yatah - ze ktere; pravrttih - emanace; bhutanam - vsech zivych bytosti; yena - ktery; sarvam - vsechno; idam - toto; tatam - prostupuje; sva-karmana - vlastni povinnosti; tam - Jeho; abhyarcya - uctivanim; siddhim - dokonalost; vindati - dosahne; manavah - clovek.
Uctivanim Pana, jenz je zdrojem vsech bytosti a ktery vsim prostupuje, muze clovek dosahnout dokonalosti, kona-li vlastni povinnosti.
VYKLAD: Jak uz bylo uvedeno v patnacte kapitole, vsechny zive bytosti jsou nepatrnymi casteckami Nejvyssiho Pana, ktery je jejich puvodcem. To je take potvrzeno ve Vedanta-sutre: janmady asya yatah. Nejvyssi Pan je tedy pocatkem veskereho zivota vseho tvorstva a svymi dvema energiemi, vnejsi a vnitrni, vse prostupuje, coz je popsano v sedme kapitole Bhagavadgity. Nejvyssiho Pana musime proto uctivat spolecne s Jeho energiemi. Vaisnavove obycejne uctivaji Nejvyssiho Pana spolecne s Jeho vnitrni energii. Vnejsi energie je prevracenym obrazem vnitrni energie. Vnejsi energie je pozadi, ale Nejvyssi Pan ve svem aspektu Paramatmy je vsudypritomny. Je Naddusi vsech polobohu, lidi i zvirat - vsude. Musime si proto uvedomit, ze nasi povinnosti je slouzit Mu, ponevadz jsme Jeho nedilnymi casteckami. Vsichni bychom se meli venovat oddane sluzbe a byt si plne vedomi Krsny. To se doporucuje v tomto versi.
Kazdy by si mel myslet, ze ho Hrsikesa, Pan smyslu, poveril urcitym zamestnanim, a plody teto prace by mely byt pouzity k uctivani Sri Krsny, Nejvyssi Osobnosti Bozstvi. Ma-li clovek takove pevne presvedceni a je-li si pritom plne vedom Krsny, zacne si diky Krsnove milosti vsechno uvedomovat. To je dokonalost zivota. Sri Krsna v Bhagavadgite (12.7) prohlasuje: tesam aham samuddharta. ,,Nejvyssi Pan se osobne postara o spasu takoveho oddaneho.`` To je dokonalosti zivota. Slouzi-li nekdo Nejvyssimu Panu, dosahne dokonalosti, at uz je jeho zamestnani jakekoliv.
SLOKA 47
sreyan sva-dharmo vigunah para-dharmat sv-anusthitat
svabhava-niyatam karma kurvan napnoti kilbisam
sreyan - lepsi; sva-dharmah - vlastni povinnost; vigunah - nedokonale konanou; para-dharmat - povinnost druheho; su-anusthitat - dokonale konanou; svabhava-niyatam - predepsane povinnosti podle vlastni povahy; karma - cin; kurvan - kona; na - nikdy; apnoti - ziska; kilbisam - hrisne nasledky.
Lepsi je konat svou vlastni povinnost, byt nedokonale, nez povinnost druheho, a dokonale. Kdo kona predepsane povinnosti v souladu s vlastni povahou, neni nikdy postizen hrisnymi nasledky.
VYKLAD: V Bhagavadgite jsou popsany predepsane povinnosti pro kazdeho. V predeslych slokach se rikalo, ze povinnosti brahmanu, ksatriju, vaisju a sudru jsou predepsany podle tri kvalit hmotne prirody. Vykonavat povinnosti druhych se vsak nedoporucuje. Clovek, pro nehoz je prirozene konat praci sudry, se nema vydavat za brahmana, i kdyby se narodil v brahmanske rodine. Meli bychom jednat podle vlastni povahy a zadna prace neni opovrzenihodna, jestlize se vykonava jako sluzba Nejvyssimu Panu. Povinnosti brahmana se zajiste nachazeji v kvalite dobra, ale jestlize nekdo neni v kvalite dobra, nemel by napodobovat cinnosti brahmanu. Ksatrija, vladce, ma mnoho neprijemnych povinnosti; musi napriklad pouzivat nasili, zabijet nepratele a nekdy se z diplomatickych duvodu musi uchylit i ke lzi. Nasili a dvojaka hra patri k politice, avsak ksatrija se nesmi zrikat sveho poslani a snazit se vykonavat brahmanske povinnosti.
Clovek musi jednat tak, aby uspokojil Nejvyssiho Pana. Ardzuna byl ksatrija, presto vsak vahal, kdyz mel bojovat proti nepriteli. Je-li vsak takovy boj konan pro Krsnu, Nejvyssi Osobnost Bozstvi, pak se neni treba obavat nejakeho poklesku. V obchodnim svete se leckdy prihodi, ze obchodnik musi zalhat, aby mel vubec nejaky zisk. Jestlize to neudela, nic neziska. Obchodnik nekdy rika: ,,Drahy zakazniku, pro vas se vzdam vseho zisku``, ale kazdy by mel vedet, ze obchodnik by bez zisku nemohl existovat. Jestlize obchodnik rika, ze nedela zadne zisky, meli bychom vedet, ze lze. Obchodnik vsak nesmi opustit sve zamestnani a vzit na sebe povinnosti brahmana jen proto, ze je nucen ve svem vlastnim zamestnani lhat. To se rozhodne nedoporucuje. Pokud clovek svou praci slouzi Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, pak nezalezi, je-li ksatrija, vaisja ci sudra. I brahmani, kteri vykonavaji ruzne obeti, musi nekdy zabit zvire, nebot pri obetech se zvirata nekdy zabijeji, ale to neni hrich. Jestlize ksatrija v boji zabije nepritele, ani to neni hrich, ponevadz plni svoji povinnost. Toto jiz bylo podrobne vysvetleno ve treti kapitole. Vsichni bychom meli pracovat pro Jadznu neboli Visnua, Nejvyssi Osobnost Bozstvi, nebot vse, co clovek dela pro vlastni uspokojeni, zpusobuje jeho otroctvi. Na zaver muzeme rici, ze kazdy ma konat ciny, ktere odpovidaji hmotne kvalite, v niz je zalozen, a ze se ma rozhodnout pracovat tak, aby pouze slouzil v nejvyssim zajmu Nejvyssiho Pana.
SLOKA 48
saha-jam karma kaunteya sa-dosam api na tyajet
sarvarambha hi dosena dhumenagnir ivavrtah
saha-jam - soucasne zrozen; karma - cin; kaunteya - o synu Kunti; sa-dosam - s vadou; api - i kdyz; na - nikdy; tyajet - nemel by zanechat; sarva-arambhah - kazdy pokus; hi - zajiste; dosena - s vadou; dhumena - kourem; agnih - ohen; iva - jako; avrtah - zahalen.
Kazde pocinani, o synu Kunti, je zahaleno nejakou vadou, tak jako je ohen zahalen kourem. Proto by clovek nemel zanechat cinnosti, ktera je mu vrozena, byt by mela vady.
VYKLAD: V podminenem zivote jsou vsechny cinnosti znecisteny kvalitami hmotne prirody. I brahman musi vykonavat obeti, pri kterych se zabijeji zvirata. Prave tak ksatrija, at je jakkoliv zbozny, musi bojovat se svymi neprateli. Tomu se nevyhne. I velice zbozny obchodnik musi nekdy zatajit svuj zisk, aby mohl pokracovat v obchodovani, a nekdy je i nucen obchodovat na cernem trhu. Je to nezbytne a nelze se tomu vyhnout. Prave tak je tomu se sudrou, ktery slouzi spatnemu panovi. Musi vykonavat jeho pokyny, i kdyz by vlastne nemely byt vykonany. Pres tyto nedostatky musi clovek pokracovat ve vykonavani svych predepsanych povinnosti, ponevadz jsou mu vrozene.
V tomto versi je na to uveden velmi dobry priklad. Ackoliv je ohen cisty, je v nem i kour. Ale ohen neni kourem znecistovan. Ohen je povazovan za nejcistsi prvek, prestoze obsahuje kour. Chce-li se ksatrija vzdat svych vojenskych povinnosti a radeji konat povinnosti brahmana, neni mu zajisteno, ze brahmanske povinnosti s sebou nenesou take neco neprijemneho. Z toho muzeme vyvodit, ze nikdo v tomto hmotnem svete neni zcela zbaven hmotneho znecisteni. Vratme se k prikladu s kourem a ohnem, ktery je v teto souvislosti velice vystizny. Kdyz nekdo v zimnim obdobi kvuli vyuziti tepla vezme kamen z ohne, muze se stat, ze se mu kour dostane do oci a zpusobi mu slzeni. Nicmene i pres tyto neprijemne okolnosti se musi ohen kvuli teplu pouzivat. Podobne nema clovek zanechavat sveho prirozeneho poslani pro nejake nelibe okolnosti, nybrz ma byt odhodlan prostrednictvim svych predepsanych povinnosti slouzit Nejvyssimu Panu, Krsnovi. To je jeho dokonalost. Kona-li clovek ciny pro poteseni Nejvyssiho Pana, jsou takove ciny ocisteny ode vsech vad. Kdyz nekdo oddane slouzi, vysledek jeho prace se ocistuje a on muze dokonale spatrit sve vlastni ja. Tomu se rika seberealizace.
SLOKA 49
asakta-buddhih sarvatra jitatma vigata-sprhah
naiskarmya-siddhim paramam sannyasenadhigacchati
asakta-buddhih - s neulpivajici inteligenci; sarvatra - vsude; jita-atma - s ovladnutou mysli; vigata-sprhah - bez hmotnych zadosti; naiskarmya-siddhim - dokonalost - byt prost nasledku cinu; paramam - nejvyssi; sannyasena - zivotnim stadiem odrikani; adhigacchati - dosahne.
Kdo na nicem neulpiva, ovlada se a netouzi po hmotnych pozitcich, muze odrikanim dosahnout nejvyssi dokonalosti v oprosteni od nasledku.
VYKLAD: Skutecne poznani znamena, ze na sebe clovek pohlizi jako na cast Nejvyssiho Pana a tudiz si je vedom, ze nema pravo uzivat si plodu sve prace. Jako cast Nejvyssiho Pana musime obetovat vysledky nasi prace k Jeho pozitku. Toto je skutecne uvedomovani si Krsny. Osoba jednajici v tomto duchu je pravym sannjasinem, clovekem v zivotnim stadiu odrikani. Clovek s takovym vedomim se citi spokojen, nebot vsechny ciny kona pro Nejvyssiho. Neciti se poutan k nicemu hmotnemu. Zvykne si nevyhledavat radost v nicem jinem nez v transcendentalnim stesti, ktere pocituje pri sluzbe Bohu. Sannjasi je clovek, ktery je oprosten od nasledku svych minulych cinu, ale ten, kdo jedna s mysli uprenou na Krsnu, dosahne automaticky teto dokonalosti, aniz by musel vstoupit do zivotniho stadia odrikani. Tento stav mysli se nazyva yogarudha, coz znamena dosazeni vrcholneho stadia jogy. To je potvrzeno ve treti kapitole: yas tv atma-ratir eva syat (Bg.3.17). Kdo je spokojen v sobe, ten se nepotrebuje obavat nasledku svych cinu.
SLOKA 50
siddhim prapto yatha brahma tathapnoti nibodha me
samasenaiva kaunteya nistha jnanasya ya para
siddhim - dokonalost; praptah - dosahne; yatha - jak; brahma - Nejvyssi; tatha - tak; apnoti - dosahne; nibodha - snaz se porozumet; me - ode Mne; samasena - v kratkosti; eva - zajiste; kaunteya - o synu Kunti; nistha - stadium; jnanasya - poznani; ya - ktere; para - transcendentalni.
O synu Kunti, slys ode Mne, jak ten, kdo dosahl teto dokonalosti, muze dospet k nejvyssimu dokonalemu stavu, k brahma, coz je nejvyssi stadium poznani, jednanim, ktere ti v kratkosti popisi.
VYKLAD: Sri Krsna popisuje Ardzunovi, jak lze dosahnout nejvyssiho dokonaleho stadia jednoduse tim, ze se vykonavaji povinnosti pro Nejvyssi Osobnost Bozstvi. Dokonaleho stadia brahma lze dosahnout tim, ze se pro poteseni Nejvyssiho Pana clovek vzdava vysledku sve prace. To je cesta seberealizace. Skutecne dokonalosti poznani se vsak dosahne cistym uvedomovanim si Krsny, coz bude popsano v nasledujicich versich.
SLOKA 51 - 53
buddhya visuddhaya yukto dhrtyatmanam niyamya ca
sabdadin visayams tyaktva raga-dvesau vyudasya cavivikta-sevi laghv-asi yata-vak-kaya-manasah
dhyana-yoga-paro nityam vairagyam samupasritahahankaram balam darpam kamam krodham parigraham
vimucya nirmamah santo brahma-bhuyaya kalpate
buddhya - inteligenci; visuddhaya - zcela ocisten; yuktah - zamestnava; dhrtya - s odhodlanosti; atmanam - sam; niyamya - usmerneny; ca - take; sabda-adin - jako zvuk; visayan - smyslove predmety; tyaktva - vzdat se; raga - pripoutanost; dvesau - nenavist; vyudasya - odvrhnout; ca - take; vivikta-sevi - zijici v ustrani; laghu-asi - malo ji; yata - ovlada; vak - rec; kaya - telo; manasah - a mysl; dhyana-yoga-parah - ve stavu vnitrniho vytrzeni; nityam - neustale (ctyriadvacet hodin denne); vairagyam - odpoutani; samupasritah - uchylit se; ahankaram - falesne ego; balam - falesna moc; darpam - falesna pycha; kamam - chtic; krodham - hnev; parigraham - prijimani hmotnych veci; vimucya - vysvobozen z; nirmamah - bez pocitu vlastnictvi; santah - mirumilovny; brahma-bhuyaya - pro seberealizaci; kalpate - je vhodny.
Kdo se ocistil za pomoci sve inteligence, ovlada s odhodlanosti svou mysl a vzdal se predmetu smysloveho pozitku, kdo se oprostil od ulpivani a nenavisti, kdo setrvava v ustrani, malo ji, ovlada rec, telo i mysl a je vzdy ve stavu vnitrniho vytrzeni, kdo je odpoutan, prost falesneho ega, falesne moci, falesne pychy, chtice a hnevu, neprijima hmotne veci a kdo nema falesny pocit vlastnictvi a je mirumilovny, ten je urcite hoden seberealizace.
VYKLAD: Clovek, ktery se ocistil inteligenci, se udrzuje v kvalite dobra, a takto ovlada mysl a vzdy setrvava v tranzu. Nelpi na predmetech smysloveho pozitku a jedna bez zavisti a naklonnosti. Dava prednost zivotu na osamelem miste, neji vic, nez kolik potrebuje, a ovlada cinnosti tela a mysli. A ponevadz se neztotoznuje s telem, nema falesne ego. Netouzi, aby jeho telo bylo krasne a silne. A ponevadz nema telesne pojeti zivota, nema ani falesnou pychu. Je spokojen se vsim, co obdrzi milosti Boha, nehneva se, kdyz se mu nedostane smyslovych pozitku, a neusiluje o ziskani smyslovych predmetu. Takovy clovek se stava naprosto lhostejnym k hmotnym vecem, nebot se zbavil falesneho ega. Takovy stav se nazyva brahma-bhuta neboli realizace brahma. Jakmile clovek odvrhne hmotne pojeti zivota, stane se mirumilovnym a nikdy ho nic nerozrusi. To je take popsano na konci druhe kapitoly Bhagavadgity (2.70):
apuryamanam acala-pratistham
samudram apah pravisanti yadvat
tadvat kama yam pravisanti sarve
sa santim apnoti na kama-kami
,,Miru muze dosahnout pouze ten, kdo se nenecha vyrusit nepretrzitymi proudy zadosti, jez se jako reky vlevaji do oceanu, ktery presto ve svem zakladu zustava nehybny - a nikoliv ten, kdo se snazi uspokojovat sve zadosti.``
SLOKA 54
brahma-bhutah prasannatma na socati na kanksati
samah sarvesu bhutesu mad-bhaktim labhate param
brahma-bhutah - sjednoceny s Absolutnim; prasanna-atma - dokonale radostny; na - nikdy; socati - beduje; na - nikdy; kanksati - touzi; samah - stejny; sarvesu - vsechny; bhutesu - zive bytosti; mat-bhaktim - oddana sluzba Mne; labhate - dosahne; param - transcendentalni.
Kdo zaujal toto transcendentalni postaveni, realizuje nejvyssi brahma a je naplnen radosti. Nikdy se nermouti ani po nicem netouzi a ke vsem bytostem je stejny. Za tohoto stavu dosahne Me ryzi oddane sluzby.
VYKLAD: Pro impersonalisty je stadium brahma-bhuta, neboli dosazeni jednoty s absolutnem, konecnym cilem. Aby se vsak nekdo stal personalistou, cistym oddanym, musi jit dale a zapojit se do ciste oddane sluzby. Znamena to, ze ten, kdo slouzi Nejvyssimu Panu s ryzi oddanosti, je jiz vysvobozen a dosahl jednoty s Absolutnim nazvane brahma-bhuta. Nikdo nemuze slouzit Nejvyssimu, nedosahl-li s Nim jednoty. Na absolutni rovine neni zadny rozdil mezi tim, kdo slouzi, a tim, kdo je obsluhovan, avsak z hlediska vyssiho duchovniho pojeti zde rozdil je.
Utrpeni existuje v hmotnem pojeti zivota, kdy clovek jedna pro smyslovy pozitek, ale je-li zapojen do ciste oddane sluzby v absolutnim svete, zadne utrpeni nezaziva. Oddany, ktery si uvedomuje Krsnu, se nema proc rmoutit a ani nema po cem touzit. Ponevadz Buh je dokonaly, stane se osoba, ktera Mu oddane a laskyplne slouzi, take dokonalou. Bude jako reka, ktera se zbavila veskere kalne vody. Protoze cisty oddany nemysli na nic jineho nez na Krsnu, je vzdy prirozene vesely. Nad hmotnou ztratou nebo ziskem nenarika ani nejasa, ponevadz je uplne spokojeny ve sve sluzbe Panu. Vi, ze kazdy zivy tvor je nepatrnou casteckou Nejvyssiho Pana, a tedy Jeho vecnym sluzebnikem, a proto netouzi po hmotnem pozitku. V hmotnem svete nevidi nikoho vyse nebo nize, nebot takove vyssi a nizsi postaveni je pomijive a oddany nema nic spolecneho s pomijivymi jevy. Kamen a zlato maji pro neho stejnou hodnotu. To je stadium brahma-bhuta, ktereho cisty oddany muze snadno dosici. Pomysleni na splynuti s nejvyssim brahma mu pripada dabelske, ponevadz znamena zanik individuality. Take pomysleni na zivot v nebeskem kralovstvi je pro neho fantazmagorie. Smysly jsou pro neho jako polamane zuby hada - jako se clovek nemusi bat hada s polamanymi zuby, tak se take nemusi bat smyslu, ktere jsou ovladnuty. Pro cloveka nakazeneho hmotou znamena zivot v hmotnem svete utrpeni, ale pro oddaneho je cely svet Vaikuntha, duchovni nebe. Nejvyse postavena osobnost v tomto hmotnem vesmiru nema pro oddaneho vetsi vyznam nez mravenec. Teto urovne muze byt dosazeno milosti Sri Caitanji, ktery v tomto veku kazal cistou oddanou sluzbu.
SLOKA 55
bhaktya mam abhijanati yavan yas casmi tattvatah
tato mam tattvato jnatva visate tad-anantaram
bhaktya - cistou oddanou sluzbou; mam - Me; abhijanati - muze poznat; yavan - tak; yah ca asmi - jaky jsem; tattvatah - vpravde; tatah - pak; mam - Me; tattvatah - pravdive; jnatva - znaje; visate - vstoupi; tat-anantaram - potom.
Pouze oddanou sluzbou mohu byt pochopen takovy, jaky jsem, jako Nejvyssi Osobnost Bozstvi. A kdyz si Mne nekdo plne uvedomi na zaklade takove oddanosti, muze vstoupit do Boziho kralovstvi.
VYKLAD: Nejvyssi Osobnost Bozstvi, Krsna, a Jeho uplne casti nemohou byt pochopeny intelektualnimi spekulacemi nebo neoddanymi. Chce-li nekdo pochopit Nejvyssi Osobnost Bozstvi, musi zacit provadet oddanou sluzbu pod vedenim cisteho oddaneho. Jinak zustane pravda o Bozi Osobe skryta. V Bhagavadgite (7.25) uz bylo receno, ze Sri Krsna se nezjevuje vsem (naham prakasah sarvasya). Nikdo nemuze pochopit Boha dukladnymi studiemi nebo intelektualnim hloubanim. Pouze ten, kdo si je vedom Krsny a oddane Mu slouzi, muze pochopit, kdo je Krsna. Akademicke vzdelani nam nepomuze.
Ten, kdo plne realizuje vedu o Krsnovi, je kvalifikovan ke vstupu do duchovniho kralovstvi, Krsnova sidla. Splynuti s brahma neznamena, ze ziva bytost ztraci svou totoznost. Kde je oddana sluzba, tam je i Buh a Jeho oddani. Tato skutecnost nikdy nezmizi, ani po vysvobozeni. Vysvobozeni znamena zbavit se hmotneho pojeti zivota. Stejna individualita existuje v duchovnim zivote, avsak jen v ciste duchovni podobe s vedomim Krsny. Clovek si nesmi chybne vykladat slovo visate (,,vstoupi ke Mne``) a myslit si, ze to potvrzuje teorii impersonalistu o splynuti s neosobnim brahma. Nikoliv, slovo visate znamena, ze clovek muze vstoupit jako jednotlivec do kralovstvi Nejvyssiho Pana a v Jeho spolecnosti Mu oddane slouzit. Ke spravnemu pochopeni muzeme pouzit prikladu se zelenym ptakem, ktery vleti do zeleneho lesa nikoliv proto, aby s lesem splynul, nybrz aby se tesil z plodu stromu. Impersonaliste obycejne uvadeji priklad s rekou, ktera splyne s morem. Toto splynuti jim snad prinese stesti, avsak personalista si ponechava svou individualitu jako vodni zivocich v mori. V morskych hlubinach zije nespocetne mnoho zivych tvoru. Abychom poznali more, nestaci se divat jen na hladinu; musime mit dokonale vedomosti o morske faune skryvajici se v hlubinach.
Oddany muze diky sve ciste oddane sluzbe vpravde pochopit transcendentalni vlastnosti a atributy Nejvyssiho Pana. V jedenacte kapitole se take pise, ze pouze oddanou sluzbou muze clovek pochopit Krsnu. To se potvrzuje i v tomto versi; pouze prostrednictvim oddane sluzby muzeme pochopit Nejvyssi Osobnost Bozstvi, Krsnu, a vstoupit do Jeho kralovstvi.
Po dosazeni stadia brahma-bhuta, neboli po opusteni hmotnych predstav, clovek zacne oddane slouzit tim, ze zacne naslouchat o Panu. Kdyz clovek nasloucha o Nejvyssim Panu, automaticky se povysi do stadia brahma-bhuta a veskere hmotne znecisteni, jako chtic a lacnost po smyslovem pozitku, zmizi. Jakmile chtic a zadost zmizi ze srdce oddaneho, upevni se jeho touha slouzit Panovi, a tim se postupne zbavi veskere hmotne necistoty. V tomto stadiu pak muze poznat Nejvyssiho Pana. To je take potvrzeno ve Srimad Bhagavatamu. Transcendentalni sluzba Krsnovi neboli bhakti pokracuje i po vysvobozeni. Ve Vedanta-sutre (4.1.12) je to potvrzeno slovy: a-prayanat tatrapi hi drstam. Znamena to, ze oddana sluzba pokracuje i po vysvobozeni. Ve Srimad Bhagavatamu se skutecne vysvobozeni definuje jako obrozeni vlastni identity zive bytosti neboli jako znovuobnoveni jejiho puvodniho vztahu k Bohu. Co tato prava totoznost znamena, jsme jiz vysvetlili: zive bytosti jsou nepatrne castecky Nejvyssiho Pana. Slouzit Nejvyssimu Panu je prirozenym postavenim zive bytosti a tato sluzba po vysvobozeni nekonci. Opravdove vysvobozeni znamena vyprostit se z nespravneho pojeti zivota.
SLOKA 56
sarva-karmany api sada kurvano mad-vyapasrayah
mat-prasadad avapnoti sasvatam padam avyayam
sarva - vsechny; karmani - ciny; api - byt; sada - vzdy; kurvanah - konat; mat-vyapasrayah - pod Mou ochranou; mat-prasadat - Mou milosti; avapnoti - dosahne; sasvatam - vecne; padam - sidlo; avyayam - nepomijejici.
Muj cisty oddany dosahne pod Mou ochranou a Mou milosti vecneho a nepomijejiciho sidla, trebaze kona nejruznejsi ciny.
VYKLAD: Slova mad-vyapasrayah znamenaji ,,byt pod ochranou Nejvyssiho Pana``. Cisty oddany jedna pod vedenim Nejvyssiho Pana nebo Jeho zastupce, duchovniho ucitele, aby se zbavil hmotneho znecisteni. Pro cisteho oddaneho neexistuje zadne casove omezeni; pod vedenim Nejvyssiho Pana je stoprocentne zamestnan ctyriadvacet hodin denne. K takovemu oddanemu, ktery oddane slouzi Krsnovi, je Sri Krsna velice milostivy. Takovy oddany nakonec dosahne i pres vsechny nesnaze transcendentalniho sidla neboli Krsnaloky. Vstup na Krsnaloku je mu rozhodne zarucen. V tomto nejvyssim pribytku nedochazi k zadnym zmenam; vsechno je vecne, nepomijejici a plne poznani.
SLOKA 57
cetasa sarva-karmani mayi sannyasya mat-parah
buddhi-yogam upasritya mac-cittah satatam bhava
cetasa - s inteligenci; sarva-karmani - vsechny druhy cinnosti; mayi - Mne; sannyasya - odrikani; mat-parah - pod Mou ochranou; buddhi-yogam - ciny konane s oddanosti; upasritya - vyhledavat utociste; mat-cittah - Mne vedom; satatam - ctyriadvacet hodin denne; bhava - bud.
Ve vsech cinnostech bud zavisly na Mne a jednej pod Mou ochranou. Pri konani takove oddane sluzby si Mne bud plne vedom.
VYKLAD: Je-li si clovek vedom Krsny, nechova se jako vladce sveta. Mel by se podridit Panovu vedeni jako pouhy sluzebnik, ktery nema zadnou osobni nezavislost a vykonava jen rozkazy sveho pana. Kdo slouzi Nejvyssimu Panu, neni ovlivnen ani ziskem, ani ztratou; jen verne vykonava sve povinnosti podle Panovych pokynu. Mohli bychom namitnout, ze Ardzuna jednal primo pod vedenim Krsny, ale neni-li Krsna pritomen, jak mame jednat? Jestlize budeme jednat podle Krsnovych pokynu z teto knihy, nebo pod vedenim Krsnova predstavitele, vysledek bude stejny. V tomto versi jsou slova mat-parah velmi vyznamna. Znamena to, ze clovek nema mit zadny jiny zivotni cil, nez oddane slouzit Krsnovi pro Jeho poteseni. A pri takove praci ma myslet jen a jen na Krsnu: ,,Krsna si mne zvolil, abych vykonal tuto praci.`` Jestlize clovek takto jedna, stane se mysleni na Krsnu naprosto prirozene. To je dokonale uvedomovani si Krsny. Musime vsak vedet, ze neni pripustne obetovat Nejvyssimu Panu vysledky prace, jez byla konana z rozmaru, nebot takova prace neni oddanou sluzbou Krsnovi. Chceme-li dosahnout dokonalosti, musime jednat podle Krsnovych pokynu. To je velice dulezite. Krsnovy pokyny prichazeji prostrednictvim ucednicke posloupnosti pravych duchovnich ucitelu. Vykonavani pokynu, ktere nam udeli duchovni ucitel, musime proto povazovat za nejvetsi povinnost. Jestlize se nam podari ziskat milost duchovniho ucitele a jedname-li pod jeho vedenim, pak je nam zarucen dokonaly zivot v uvedomovani si Krsny.
SLOKA 58
mac-cittah sarva-durgani mat-prasadat tarisyasi
atha cet tvam ahankaran na srosyasi vinanksyasi
mat - Mne; cittah - vedom; sarva - vsechny; durgani - prekazky; mat-prasadat - Mou milosti; tarisyasi - prekonas; atha - ale; cet - jestli; tvam - ty; ahankarat - falesnym egem; na srosyasi - neuposlechnes; vinanksyasi - budes ztracen.
Budes-li si Mne vedom, prekonas diky Me milosti vsechny prekazky podmineneho zivota. Nebudes-li vsak jednat s takovym vedomim, nybrz na zaklade falesneho ega a neuposlechnes-li Me, budes ztracen.
VYKLAD: Clovek, ktery si je dokonale vedom Krsny, se nijak prehnane nesnazi pracovat pro udrzovani sve existence. Posetilci nemohou pochopit, co osvobozeni od veskere uzkosti znamena. Tomu, kdo jedna tak, aby potesil Krsnu, se Krsna stane nejduvernejsim pritelem. Krsna se vzdy postara, aby se Jeho oddanemu vedlo dobre, a sam se odevzda takovemu priteli, ktery ve dne v noci pracuje pro Jeho uspokojeni. Nikdo by se proto nemel nechat zmast telesnym pojetim zivota zakladajicim se na falesnem egu. Nesmime se mylne domnivat, ze jsme nezavisli na zakonech hmotne prirody, a myslet si, ze si muzeme delat, co chceme. Kazda ziva bytost je zcela podrizena prisnym zakonum hmotne prirody. Jakmile vsak clovek jedna v uvedomovani si Krsny, je vysvobozen z hmotnych spletitosti. Zvlaste si musime povsimnout, ze ten, kdo nejedna, aby potesil Krsnu, se zmita v hmotnem oceanu zrozeni a smrti. Zadna podminena bytost vlastne nevi, jak ma a nema jednat, zatimco osoba, ktera si je vedoma Krsny, ma volnost v jednani, nebot z nitra je vedena Krsnou a z vnejsku duchovnim ucitelem.
SLOKA 59
yad ahankaram asritya na yotsya iti manyase
mithyaisa vyavasayas te prakrtis tvam niyoksyati
yat - jestlize; ahankaram - falesne ego; asritya - vyhledat utociste; na yotsye - nebudu bojovat; iti - takto; manyase - smyslis; mithya esah - to vse je marne; vyavasayah - odhodlani; te - tve; prakrtih - hmotna priroda; tvam - tebe; niyoksyati - primeje.
Nebudes-li jednat podle Mych pokynu a vzdas-li se boje, pak budes sveden falesnym egem. Tva povaha te vsak nakonec primeje k boji.
VYKLAD: Ardzuna byl ksatrija, coz znamena, ze mel vrozenou povahu bojovnika. Proto bojovat bylo pro neho prirozenou povinnosti. Avsak pod vlivem falesneho ega se obaval, ze by se dopustil hrichu, kdyby zabil sveho ucitele, praotce a pratele. Ve skutecnosti se povazoval za pana sveho jednani, jako by to byl on, kdo rozhoduje o dobrych a nedobrych plodech techto cinu. Ardzuna zapomnel na pritomnost Nejvyssiho Pana, ktery mu prikazal bojovat. Tato zapometlivost je priznacna pro podminenou dusi. Nejvyssi Pan nam radi, co je dobre a co spatne, a nam jen staci jednat podle Jeho pokynu, abychom dosahli zivotni dokonalosti. Nikdo z nas si nemuze urcit svuj osud, tak jako to muze Nejvyssi Pan, a proto je nejlepsi, kdyz jedname pod Jeho vedenim. Nikdo by nemel zanedbavat pokyny Nejvyssiho Pana a totez plati o pokynech duchovniho ucitele, ktery je Jeho zastupcem. Meli bychom vykonavat Panovy prikazy bez vahani, nebot to znamena mit za kazdych okolnosti jistotu.
SLOKA 60
svabhava-jena kaunteya nibaddhah svena karmana
kartum necchasi yan mohat karisyasy avaso 'pi tat
svabhava-jena - zrozeny z vlastni povahy; kaunteya - o synu Kunti; nibaddhah - podmineny; svena - vlastni; karmana - ciny; kartum - konat; na - ne; icchasi - jak chces; yat - to, co; mohat - z iluze; karisyasi - budes jednat; avasah - proti vuli; api - i kdyz; tat - to.
Pod vlivem iluze odmitas jednat podle Mych pokynu, avsak Tva vlastni povaha, o synu Kunti, te ke stejnemu jednani prinuti.
VYKLAD: Odmita-li clovek jednat podle pokynu Nejvyssiho Pana, je nucen jednat podle kvalit hmotne prirody, v kterych se nachazi. Kazdy je v zajeti urcite kombinace kvalitativnich slozek hmotne prirody, a podle toho take jedna. Avsak ten, kdo se necha dobrovolne vest Nejvyssim Panem, se proslavi.