Biotronika

Biotronika je obecně studium působení předpokládaného biologického pole (biopole) jednoho lidského organismu na druhý, v takovémto případě se jedná o zprostředkování působení dosud známými fyzikálními interakcemi. Častěji se však setkáváme s pojetím biotroniky spojeným s biopolem v analogii pojmu aury, v takovém případě „biotronici“ předpokládají působení uskutečněňované „duchovní“, „vitální“ silou (ne ve smyslu fyziky), nebo dosud neznámou „fyzikální“ interakcí.

U nás je považován za zakladatele biotroniky jako filosofie bytí a léčitelské metody „duchovní silou“ J. Zezulka, který počátkem 80. let 20. století např. účastnil výzkumu fenoménu léčitelství v nemocnici ve Vimperku pod záštitou psychoenergetické laboratoře vedené F. Kahudou. T. Pfeiffer žák J. Zezulky založil v r. 1994 Duchovní univerztu bytí, jejíž zvláštností je, že upřednostňuje studium „lidství“ a „duchovna“ před standardním vzděláváním v „popisných vědách“ jako je fyzika, chemie, dějepis atp. „Univerzita“ vydává  Časopis Bytí, zabývající se „životní“ filosofií a duchovnem.

Biotronika chápána jako léčitelské metoda „léčení“ bioenergií je prosazovaná několika léčiteli „biotroniky“ viz odkazy 

Dalším pojetím biotroniky je biotronika V. Patrovského, který se distancoval od pojmu psychotronika a popisuje její problematiku ve své knize Od magie k biotronice.