Problematika naší civilizace

Význam této metody je v možnosti řešení základních problémů naší civilizace, které tvoří tkzv. Velkou triádu:

1)  Povrchnost, naivita a nedokonalost ve vědě, kultuře životního stylu i v chápání života, bez jakéhokoliv náhledu na to. Naše  civilizace není příliš rozvinutá, filosofické, ani náboženské  systémy nemají potřebné výsledky. Vulgárně egoistické, materialistické a snadno manipulovatelné vědomí většiny lidí, dokonce i věřících, stále odmítá  intuici i cokoliv vyššího, protože se nechce s nikým dělit a nikoho poslouchat. Myslí si, že věda téměř všemu rozumí a vše vyřeší. Církve a východní duchovní směry mají malý a málo hodnotný vliv na mladou generaci.

Nechápou se základní zákony jako karma a další varianty principu podobnosti, např. že vnější děje jsou odrazem vnitřních. Není dostatečně známo, že vesmír je dokonalá virtuální realita  vytvořená Bohem pro naši výchovu a vše co se děje, událost i pocit má význam pro vývoj všech jedinců, který trvá miliardy let. Náhoda  neexistuje, vše je řízeno božskými silami, které neustále hodnotí  naše myšlení i jednání a vytváří situace, které na ně reagují. Ve  vesmírném výukovém programu patří naše civilizace přibližně do čtvrté třídy obecné školy  a až po mnoha tisíciletích postoupíme do střední školy. Většina lidí má pasivní přístup k životu, nechá se jím smýkat a málo se naučí. Tkzv. duchovní lidé si stále něco zakazují- lásku k druhému, peníze, úspěch, radost, spokojenost, sexualitu a partnerské vztahy. Vliv na to mají duchovně romantické knihy. Prý se to k duchovnosti nehodí. Populární je spíše mluvit o askezi, utrpení a sebepopírání, což jsou formy autoagrese, které zablokují duchovní vývoj. Tento způsob již přinesl obrovské množství škod. Demagogický i duchovně romantický přístup k duchovnosti je spíše pohádkou či reklamou. Důkazem toho je, že se nikdo nestává Budhou ani Kristem, i když se o to desetiletí snaží. V duchovním vývoji lidstva je možné pozorovat bohužel velmi rozšířenou hloupost nechat se řídit někým jiným. Člověk má být sám sobě pánem, nehledat řešení mimo sebe u lidí  a duchovních organizací.

2)  Agresivita projevovaná nejen ve vojenských konfliktech  a kriminalitě, ale i v běžných každodenních situacích. Taková jednání vyvolávají řadu tragických následků. Lidé často mají těžce poraněnou a proto zablokovanou agresivitu, kterou neléčí, protože ji ani zřetelně nevnímají, nebo si naivně myslí, že je jejich stálou součástí. Jsme polodémonickou civilizací, neboť průměrný podíl  dobra je na Zemi pouze 50 procent, u nás i v některých dalších zemích  je poněkud vyšší. Narůstá však rychlým tempem, protože je všemožně podporována sdělovacími prostředky a celkovou atmosférou soutěživosti.

3)  Následkem prvních dvou problémů je disharmonie životního stylu, kde ani bohatí a mocní nejsou  spokojeni. Žijí v trvalém stresu, strachu a nespokojenosti. Nejprve namáhavě získají co nejvíce peněz v konkurenčním  boji a pak je rafinovaně utrácejí v zábavním průmyslu. Hlavně je zajímá, jak působí na ně samé i na druhé jejich úspěch. Nechápou, že se následky disharmonie vždy obrátí proti nim. Podstatně si jimi snižují kvalitu života i jeho délku a způsobují si  řadu nemocí. Tak populární workoholismus omezuje člověka do jednostrannosti a bere mu výsledky jeho práce. Je spíše nevědomým útěkem od neřešených osobních problémů. Disharmonie je bohužel chápána jako normální součást života.

Logickým výsledkem Triády jsou trvalé problémy a tragédie, které po  čase vyústí do různých forem Apokalypsy. Nechceme si s nadhledem uvědomit své i problémy civilizace, chybí nám  skutečná pokora. Pro správný vývoj je nutný velmi kvalitní osobní přístup. Výchova v rodinách a ve školách je nedostatečná. Většinou je nasměrována zřetelně chybným směrem.

Historie channelingu

Channeling není ničím novým, ani tajemným, protože ho nevědomě, ale  někdy i vědomě používá každý, když chce vyřešit obtížnou otázku  pomocí intuice. Někdo tomu říká vnitřní hlas, invence či intuice, není to však přesně totéž co  svědomí. Znají ho zejména umělci, vědci, senzibilové, léčitelé  i mágové. Je například známo, že psycholog C. G. Jung pracoval  s pomocí dvou "daimonů". Ti mu pomáhali s jeho dílem, které má stálou  platnost.

Autorem názvu je patrně dr.Kautz, který zkoumal jeho možnosti  v Centru pro aplikovanou intuici v San Francisku a je autorem  několika monografií. Prokázal, že média dávají informace, která nikdy neměla a ani je nemohla zjistit běžnými prostředky. Jeho pojetí channelingu se však podstatně liší,  protože neklade hlavní důraz na duchovní rozvoj, ale na kvalitu  informací ze všech oborů. Podobný přístup měli i vědci zkoumající spiritistické  jevy před 150 lety (Flammarion, Kardec). Pod různými názvy ho používá  mnoho současných psychologů, senzibilů, duchovních osobností  a organizací. Channelingová literatura je velmi rozsáhlá. Ale ani tam se nevyskytuje myšlenka, že je možné zapojit  božské síly do procesu harmonizace osobnosti, který provádějí podle dohodnuté intenzity.

Channelingoví zasvěcenci navazují na šamany  a ezoterické zasvěcence, ale dnes není nutné takové utajení a práce  s magií může bránit duchovnímu růstu. Navazují i na proroky různých civilizací, liší se však aktivní  komunikací a individuálním přístupem. V současné době není nutné  vytvářet nová náboženství, ale stát se osobnostmi, které mají volný  přístup do všech stupňů vnitřní Inteligence. I prvotní křesťané měli tyto schopnosti,  protože schopnost komunikace je darem Ducha svatého. Mnoho svatých např. sv. Terezu z Avily a Jana z Kříže oslovovaly božské síly a pod jejich vedením prošli mystickou cestou via purgativa (očistění), via iluminativa (záblesky osvícení) až k unio mystica (spojení).  Channeling však nemá potřebu uctívat někoho vnějšího, božské síly chápe jako přirozenou součást  osobnosti každého člověka, které mají mít postavení, jaké jim  přísluší. Pracuje pouze s duchovně vyspělými jedinci. Mohl by se uplatnit v charismatické obnově církve, ale  ze strany křesťanů i ostatních duchovních směrů lze bohužel očekávat spíše jen podezření z kontaktu s temnými silami. Ze známých osobností je jim asi nejblíže tvůrce antroposofie Rudolf  Steiner (1861-1925).

Božské síly znovu a znovu hledají nové cesty, jak oslovit lidi novým přístupem, přizpůsobeným jejich chápání. Vesmír je dokonalá počítačová hra, kde je vše. My jsme ve tvaru, nadvědomí nad tvarem a řídí ho a Bůh je Vším.