Dharma (vesmírná etika) a sanátana dharma (vyšší aspekt dharmy)

09.03.2013 09:27

Jak poznáme, co je správné a co špatné? Abychom se mohli svobodně rozhodovat, potřebujeme mít poznání. Když existuje zákon, musí být také někde uveden, aby se s ním všichni mohli seznámit. Jak se říká, nevědomost neomlouvá. Tyto zákony jsou zaznamenány v mnoha písmech, obzvláště dharma-šástrách (písmech o dharmě). Popisují, jak by měl kdo jednat podle svého sociálního a duchovního postavení. Nejznámější z nich je Manu-smriti, Manuův zákoník. O dharmě se také zmiňuje Mahábhárata a její nejdůležitější část Bhagavad-gítá, dále pak Rámájana, Bhágavata Purána i jiné Purány…

Termín dharma pochází ze sanskritského kořene „dhri" neboli „udržovat“. Obvykle se překládá jako „etické, morální a náboženské principy“, což význam tohoto slova ale plně nevystihuje. Dharma je zákon nebo řád hmotného světa (to, co udržuje jeho harmonický chod). Nicméně hlubší význam slova poukazuje na vrozenou, neoddělitelnou vlastnost či povahu věci. Lze uvést příklad se solí, jejíž neoddělitelnou vlastností (dharmou) je slanost. Dharma definuje funkci zákona karmy a dharmu samotnou ustanovuje Bůh. Jako pilíře dharmy Bhágavata Purána (1.17.24) popisuje následující čtyři vlastnosti:

  1. milostivost (je ničena násilím, jedením masa atd.)
  2. odříkání, ovládání smyslů (je ničeno požíváním omamných látek)
  3. pravdomluvnost (ničí ji hazard a spekulování)
  4. čistota (ničí ji nezákonný sex)
     

Je již ustanoveno vesmírným řízením, které činnosti lidí jsou dobré a které špatné. Tento systém funguje v rámci celého vesmíru a nezávisí na osobním názoru jednotlivce. Můžeme si myslet, že to, co děláme, je správné, a můžeme to i dokázat druhým racionálně ospravedlnit. Pokud ale naše činnosti nebudou v souladu s univerzální definicí dobra, stále povedou k nežádoucím výsledům, které nám dříve nebo později přinesou utrpení.
Dnes tak propagovaná svoboda myšlení a jednání je někdy mylně chápána jako možnost dělat cokoli se nám zlíbí. Ano, vlastníme svobodnou vůli, ale zároveň jsme za naše činnosti zodpovědní.
 

Sanátana dharma (vyšší aspekt dharmy)

Dharma určuje takový způsob života, abychom v tomto světě co nejméně trpěli. Ale čtyři základní druhy utrpení, jmenovitě zrození, nemoc, stáří a smrt, tu budou vždy s námi. Nemůžeme se jim vyhnout. Jsou přítomny v celém hmotném stvoření, na které se můžeme dívat jako na nápravné zařízení různých skupin s lepším nebo horším životním standardem. Polepšit si ze třetí nápravné skupiny do první je určitý pokrok, ale stále jsme zavřeni v nápravném zařízení. Ačkoli malá skupina lidí může chtít zůstat uvězněná, většina touží po svobodě. Ti, kdo chtějí být zcela osvobozeni od veškerého utrpení, mohou využít védských písem a obdržet informace o sanátana-dharmě (věčné dharmě). Činnost prováděná na této úrovni je činností akarmy (bhakti-jógy), tedy jednáním osvobozeným od reakcí. Bhakti-jógu do detailů popisují Bhagavad-gítá, Bhágavata Purána (Šrímad-Bhágavatam) a další písma.