Duše, která nemůže být zabita - Matouš 10,28

01.05.2016 07:38

 

Matouš 10,28 - Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou. Raději se bojte Toho, který může duši i tělo zahubit v pekle.

V 10 kapitole Matoušova evangelia hovoří Ježíš od 16 verše o utrpeních, která přijdou na jeho následovníky. Mluví o tom, že jim lidé mohou vzít tento život, ale jejich moc je omezena. Ježíš tak poukazuje na rozdíl, který existuje mezi „usmrcením těla“ a konečnou záhubou, kterou způsobí Bůh.

Totéž co je u Matouše 10,28, uvádí Lukáš takto.

Lukáš 12,4-5 - Vám, svým přátelům, říkám: Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo a potom nemají, co by udělali víc. Ukážu vám, koho se máte bát: Bojte se Toho, který když zabije, má moc uvrhnout do pekla. Ano, říkám vám, Toho se bojte.

Vidíme, že Ježíš zde rozlišuje mezi smrtí, která postihuje všechny lidi, a druhou definitivní smrtí pro ty, kdo nedělali pokání. Lidé mohou věřícím způsobit jen tu první smrt, ale ne tu druhou!

Podle Matouše 5,29-30 – bude do „pekla“ uvrženo celé tělo, celý nekající hříšník. Podle Matouše 10,28 zahynou v pekle tělo i duše.  Ze slov Ježíše i proroků jasně vyplývá, že bezbožní nebudou trpět donekonečna, ale že přijde den, kdy všichni shoří a zahynou.

Matouše 5,29-30 - Svádí-li tě tvé pravé oko, vyloupni je a zahoď pryč. Je pro tebe lepší, aby zahynul jeden tvůj úd, než aby celé tvé tělo bylo uvrženo do pekla. Svádí-li tě tvá pravá ruka, usekni ji a zahoď pryč. Je pro tebe lepší, aby zahynul jeden tvůj úd, než aby celé tvé tělo přišlo do pekla.

Matouš 13,40-42 - Jako se tedy sbírá koukol a spaluje se v ohni, tak to bude na konci světa. Syn člověka pošle své anděly a ti vyberou z jeho království všechno pohoršující, totiž ty, kdo páchají zlo, a uvrhnou je do ohnivé pece. Tam bude pláč a skřípění zubů.

Matouš 13, 49-50 - Totéž se bude dít na konci světa: Vyjdou andělé, oddělí zlé od spravedlivých a vhodí je do ohnivé pece. Tam bude pláč a skřípění zubů.

Otázka zda má člověk nesmrtelnou duši, se může objevit jen tehdy, jestliže špatně chápeme slovo duše a dáváme mu smysl, který původně nemělo.

Tělo + Duch = Duše (život)

1. Korintským 15,45 - Jak je psáno: „První člověk, Adam, se stal živou duší,“

Nezapomínejme, že řecké slovo „Psyché“, které je často překládáno jako Duše, znamená kromě jiného také -  Život.

Pronásledovatelé mohou křesťany i zabít, ale nemohou jim vzít jejich vlastní zaslíbený budoucí život. To bylo také pevným přesvědčením apoštola Pavla.

Římanům 8,38-39 - Jsem si jist, že smrt ani život, andělé ani démoni, věci přítomné ani budoucí, žádná moc, výšina ani hlubina ani nic jiného v celém stvoření nás nemůže oddělit od Boží lásky v Kristu Ježíši, našem Pánu!

Celá Bible hovoří o naději na vzkříšení a nový život po druhém příchodu Ježíše Krista, který má moc nad smrtí. Nemůžeme vzít jeden verš, kterému dobře nerozumíme a popírat celou řadu jasných a srozumitelných veršů mluvících o vzkříšení celého člověka a také stavu po smrti.

Daniel 12,13 - Ty však vytrvej až do konce. Potom odpočineš, ale v poslední den vstaneš, abys přijal odplatu.“

Kazatel 9,5-6 - Živí totiž vědí, že musejí zemřít, mrtví však nevědí vůbec nic. Žádné odplaty se už nedočkají, i pouhá vzpomínka na ně zanikla. Jak jejich láska, tak jejich zášť, všechna jejich vášeň je dávno pryč. Nikdy už nebudou mít podíl na ničem, co se odehrává pod sluncem.

Žalm 78, 50 -  (kralický překlad) neuchoval od smrti duše jejich ….

Jan 11,11-14 - Náš přítel Lazar usnul...., Proto jim Ježíš řekl jasně: „Lazar zemřel.

Žalm 115,17 - Mrtví už Hospodina nechválí, žádní, kdo sestoupili do říše mlčení.

Žalm 146,3-4 - Nespoléhejte na mocné – smrtelník nikoho spasit nemůže. Až ztratí dech, vrátí se do země jeho úmysly se rozplynou v ten den.

Jan 5,28 - Nedivte se tomu; přichází totiž chvíle, kdy všichni, kteří jsou v hrobech, uslyší jeho hlas a vyjdou – ti, kdo konali dobro, budou vzkříšeni k životu, ale ti, kdo konali zlo, budou vzkříšeni k soudu.

1. Korintským 15, 51-54 - Prozradím vám teď tajemství: Všichni nezemřeme, ale všichni budeme proměněni – naráz, v okamžiku, za zvuku polnice ohlašující konec. Až zatroubí, mrtví budou vzkříšeni k nesmrtelnosti a my budeme proměněni. Toto pomíjivé musí obléci nepomíjivost, toto smrtelné musí obléci nesmrtelnost. A až toto pomíjivé oblékne nepomíjivost a toto smrtelné oblékne nesmrtelnost, tehdy se naplní, co je psáno: „Smrt je pohlcena, přišlo vítězství!“