Egyptský chrám

15.06.2013 09:24

Egyptský chrám je souhrnné označení pro několik různých typů staveb budovaných ve starověkém Egyptě pro potřeby náboženského kultu bohů a zemřelých panovníků tvořících zcela jedinečný typ sakrální architektury. Jednotlivé typy chrámů se v důsledku historických okolností, měnících se kultovních potřeb, povahy bohů a bohyň, kteří v nich byli uctíváni, a také v důsledku mytologického kontextu mohou značně lišit, vždy však sdílejí několik základních společných prvků.

Architektonická a ideologická podoba chrámu prošla víceméně kontinuálním vývojem, který se završil v Pozdní době koncepcí chrámu jako posvátného obrazu celého kosmu zasazeného do profánního světa. V tomto smyslu byl chápán jako „achet na zemi“ či jako „obraz nebeského achetu“. Jejím dozvukem se stala hermetická představa Egypta jako obrazu nebes a (metafyzicky pojatého) chrámu celého Univerza – „jediné země, která svým náboženstvím přivedla bohy na zemi, učitelka svatosti a zbožnosti.“

Egyptský chrám měl dva základní aspekty odlišované od sebe rozdílnými termíny, jimiž byl označován. Byl chápán především jako hut neter – „dům boha“, tj. jako místo, v němž bůh ve vlastní chrámové stavbě vybudované nejpozději od doby Nové říše vždy z kamene reálně přebývá a je v něm nepřetržitě přítomen. K tomuto rysu se vztahoval rozsáhlý a složitý každodenní chrámový rituál provozovaný kněžími. Jeho oporou bylo hospodářské zázemí chrámu, per neter – „domácnost boha“. Toto označení zahrnovalo veškerý chrámový majetek včetně statků, polností a dílen, z nichž pro potřeby kultu přicházely zásoby předkládané jako obětiny a uchovánané v rozsáhlých skladištích vybudovaných z nepálených cihel a přiléhajících k vlastnímu chrámu. Každý chrám tak byl nejen náboženským, ale i hospodářským centrem; jeho význam zpravidla souvisel s majetkem, který vlastnil.

Každý chrám se stavěl zevnitř ven. Čili začínalo se svatyní a pokračovalo se dál, takže chrám mohl být v následujících generacích dále rozšiřován a zvelebován. Příkladem tohoto může být Amonův chrám v Karnaku, který byl mnohokrát rozšiřován a sestává z mnoha pylonů, nádvoří i hypostylů.

 

Typologie egyptských chrámů nebyla doposud objasněna. egyptologové na základě architektonických znaků odvozených zpravidla od účelu stavby rozeznávají (v abecedním pořadí):

  • Amarnský chrám – typ chrámu budovaný výhradně za panování Amenhotepa IV./Achnatona k uctívání boha Atona. Moderní název je odvozen od současného místního jména Amarna (ve starověku Achetaton). Chrámy tohoto typu ovšem byly budovány i na jiných místech, např. ve Vesetu a v Mennoferu. Po potlačení náboženské reformy byly rozebrány a materiál z nich byl použit při rozšiřování tradičních chrámových komplexů.
  • Chrám milionů let – chrám určený pro kult zemřelých panovníků v době Nové říše; koncepčně navazoval na zádušní chrámy budované jako součást staroříšských pyramidových komplexů. Zádušní kult zde ovšem splýval s kultem významných bohů.
  • Mammisi – nevelký chrám budovaný jako součást větších chrámových komplexů zejména v řecko-římské době. Sloužil k uctívání narození božského dítěte, které bylo zpravidla identifikováno s panovníkem, událostí jeho nástupem na trůn a s tím spojenou mytickou obnovou království.
  • Meret
  • Kiosek
  • Sluneční chrám – chrám určený k provozování kultu slunečního boha Rea, budovaný výhradně panovníky 5. dynastie. Podoba jejich architektonického plánu je do znančné míry analogická podobě modelu soudobých pyramidových komplexů; ostatně také funkčně a nábožensky byly chrámy spojeny s pyramidovými komplexy svých stavebníků[5] a pravděpodobně souvisely více s představou posmrtného života králů než se službou slunečnímu bohu v přítomnosti.[6] Jeho středobodem byl mohutný obelisk s oltářem na úpatí. Archeologicky jsou na mennoferské nekropoli doloženy prozatím dva chrámy tohoto typu z celkového počtu šesti, které existovaly.
  • Skalní chrám
  • Svatyně nože
  • Údolní chrám
  • Zádušní chrám
     
 
 
 

Kontakt