Historie Českobratrské církve evangelické

Českobratrská církev evangelická vznikla v roce 1918 sloučením dvou evangelických církví augsburského a helvetského vyznání. O tomto spojení rozhodl generální sněm obou církví konaný 17. a 18. prosince 1918 v Praze.

O rok později byl schválen a přijat název nově vzniklé církve: Českobratrská církev evangelická. Jejím symbolem byl kalich stojící na Bibli, který vyjadřoval spojení s tradicí české reformace a reformací kalvínskou a luterskou.

První ustavující synod Českobratrské církve evangelické zasedal 21. až 25. února 1921. Církev se řídila při správě a organizaci zásadami presbyterně-synodními.

____________________________________________________

Česká reformace

• Český reformátor Mistr Jan Hus – upálen 1415 v Kostnici
• Vysluhování eucharistie chlebem i vínem (pod obojí) kněžím i laikům včetně dětí
• Po období husitských válek vznikla roku 1457 Jednota bratrská
• Bible kralická – překlad, který významně formoval českou kulturu
• Konec české reformace – bitva na Bílé hoře v roce 1620

Toleranční patent

• V roce 1781 vydal Josef II Toleranční patent
• Byly povoleny pouze tři nekatolické konfese – augsburská, helvetská a církev pravoslavná
• V prvních letech se k protestantismu přihlásilo 78 000 duší
• Až do roku 1861 museli evangelíci dodržovat přísné restrikce

Vznik Českobratrské církve evangelické

• ČCE vznikla v roce 1918 sloučením dvou autonomních křídel augsburského a helvetského vyznání
• Německy mluvící evangelíci založili v roce 1919 vlastní Německou evangelickou církev
• V roce 1919 založena Husova bohoslovecká fakulta
• Na počátku měla ČCE 250 000 členů; počet členů postupně vzrostl až na 325 000 v roce 1938

Život Českobratrské církve evangelické v období totalit

• Za 2. světové války se ČCE účastní odboje na okupovaném území protektorátu Čechy a Morava
• Tajně se vyučovala teologie
• Po komunistickém převratu dva neslučitelné směry – protest proti porušování lidských práv
  – pokusy o kladné přijetí, ba dokonce legitimizaci nového režimu
• Kazatelé a členové církve byli vězněni či zbavováni souhlasu k vykonávání duchovenské služby
• Dva členové ČCE se stali symboly boje proti komunistickému režimu: Milada Horáková, která byla odsouzena v zinscenovaném politickém procesu a popravena, a Jan Palach, který sám sebe zapálil v roce 1969

Od Sametové revoluce

• V roce 1989 se ČCE výrazně zapojila do společenských změn
• Obnovena činnost Diakonie
• Nové možnosti v oblasti práce s dětmi a mládeží
• Nové výzvy a úkoly, které s sebou přináší život v svobodné, demokratické společnosti