Hrubý Rohozec

15.08.2014 18:08

 

 

Před mnoha a mnoha staletími se romantické sídlo stalo svědkem zvláštní události. Kdysi dávno, kdy se náš příběh odehrál, býval zámek ještě opevněn hradbami, které byly zbořeny, a přistavěla se štíhlá věž s hrotitou kopulí. Tenkrát žila na Rohozci paní Johanka, žena to krásné tváře i duše. Šlechtična byla vskutku velice moudrá a nadevše milovala svého syna Jindřicha, který přišel o otce.

Jindřichův otec měl veliký sen, zvelebit své sídlo, avšak již se toho nedočkal. Jeho choť pokračovala v přestavbě zámku sama a zanedlouho počala hledat muže, který by Jindřichovi nahradil otce.

Brzy takového opravdu našla, jmenoval se Jan, jako její první muž. Johanka pevně věřila, že i Jindřich se s ním zakrátko spřátelí. Však nestalo se tomu tak. Jindřich stále srovnával pana Jana se svým otcem a nenašel k němu důvěru. Neměl rád, když uviděl svou matku v objetí muže, který byl pro něj úplně cizí.

Paní Johanku vše velice trápilo a častokrát proplakala celé večery. Již si nevěděla rady, jak by syna s Janem spřátelila. Jednoho dne se však stalo cosi podivného, co je sblížilo.

Jindřich přišel toho podvečera za matkou a pověděl jí, že se rozhodl odjet. Johance připadalo, jako by jí probodli srdce, tak těžce nesla synovo rozhodnutí. Vše mu zakázala, ale syn nechtěl zůstat.

Právě tenkrát za ním přišel pan Jan a dlouho do noci s ním rozmlouval. Nikdo, ani paní Johanka, se nikdy nedozvěděl, co se mezi nimi odehrálo, avšak od té doby se Jan stal Jindřichovi dobrým přítelem, rádcem i otcem.

 

Kontakt