Íśá upanišad

Úvod k Íśá upanišadu

Íśá (resp. Íśa) upanišad patří mezi velmi staré upanišady (6.-5. stol. před n.l.), nikoliv však mezi vůbec nejstarší. Přesto v četných překladech základních upanišadů často zaujímá první místo, a to proto, že mistrovsky nechává nahlédnout do „duchovní dílny“ nejranější fáze védánty. Íśópanišad je spřízněný s nejpozdější částí předbuddhistické Brhadáranjaky.

Slovo Íś resp. Íśá nebo Íśa znamená Pán, který však není osobou tvaru a jména, ačkoliv význam slova naznačuje personální charakter. Je nejvnitřnější Podstatou bytí, átmanem. Kršnovské náboženské směry Íśu ztotožňují s božskou osobností Kršny – v samotném upanišadu však není ani jediný náznak, který by to ospravedlňoval. Upanišad učí čirou védántu a je velmi daleko od sektářského nebo lidového pojetí.

Text upanišadu je velmi krátký, přeložit ho ale není jednoduché. Existuje řada odlišných interpretací (na některé Max Müller a Deussen poukazují). Nejproblematičtější a zároveň snad nejdůležitější částí upanišadu jsou verše 9. a 12., kde jsou rozvedeny protiklady avidjá—vidjá a asambhúti—sambhúti. Správný výklad těchto pojmů je velmi těžký. Bylo to období, kdy se védánta jako tehdy nová nauka teprve formovala a neměla ještě striktní pojmosloví, známé z pozdějších dob. (Objevují se zde čiré védské pojmy či bohové jako Mátariśvá, Púšan nebo Kratu; upanišad končí citací z Rgvédy.) Upanišad je přidružen k védské tradici představované Vádžasanéji-samhitou, kde role kněze je důležitá a správné obětování je považováno za kulminaci lidského cíle. Druhý verš nám to naznačuje. V kontrastu se samhitou upanišad odmítá uznat za konečný cíl správně konané skutky (slovo karma v té době znamenalo také rituál a oběť) a odmítá se podřídit konvenčnímu duchovnímu růstu. Vlastně odmítá veškeré lidské vědění včetně védského (to ovšem dává jen opatrně vytušit). Neříká, co je nejvyšším Cílem, ale ukazuje co k němu nevede.

Upanišad se někdy jmenuje Íśávásja upanišad dle prvních slov první řádky prvního verše (íśá vásjam idam sarvam, tj. Pán obývá to všechno). Íśópanišad je jen jiný tvar (podle pravidel sandhi) pro Ísá upanišad (a~u se mění v ó). Upanišad patří do bílé (śukla) Jadžurvédy.