Jak vyrobit pacienta?

Jan Hnízdil, (zkráceno Lukášem Pollertem)

Jak snadno a rychle udělat ze zdravého člověka (národa) vystrašeného, manipulovatelného a poslušného pacienta? Nejdřív ho musíte vyděsit. Nejlépe hrozbou, o které do té doby nevěděl. Třeba koronavirem. To, co dřív považoval za virózu a doma v klidu vyležel, se pod tlakem propagandy stalo synonymem smrti. Strach je nutné stále přiživovat zprávami o nárůstu počtu nemocných a mrtvých, zpestřit záběry hloubení hromadných hrobů. Jakmile se lidé pořádně vyděsí, přestanou se kontrolovat a dá se s nimi snadno manipulovat.
V epidemii strachu zaniká, že většina zemřelých byla pokročilého věku, trpěla těžkými nemocemi, nezemřela na Covid nýbrž s Covidem. Do statistiky se hodí každý pozitivní. Třeba i Georg Floyd, kterému klečel policista v Pensylvanii na krku tak dlouho, až ho zadusil. V epidemii strachu zaniká, že pozitivní neznamená nemocný nebo nakažlivý. Navzdory tomu jsou kvůli pouhé pozitivitě zavírány školy, podniky, obchody, hranice, lidé jsou držení ve zbytečné karanténě, nuceni nosit zbytečně roušky, podrobovat se zbytečným testů a v budoucnosti zbytečnému očkování. Pozornost a péče se soustředí na lidi v podstatě zdravé a solventní. Na migrantech, chudácích a bezdomovcích si psychopat nic nevezme.
Když jsou lidé dostatečně vyděšení (podušení), je třeba je trochu uklidnit (rozvolnit). Psychopat oznámí, že koronavirus porazí, roušky zajistí, vakcínu sežene, lidi ochrání.
Nalezl zástupný problém. Je jím zaměstnán na plný úvazek. Na pomoc si bere další zbraň propagandy – autoritu a oblíbenost přesvědčovatele. Po jeho boku vyrážejí do boje oblíbení herci, zpěváci a vrcholoví sportovci. „Moje rouška chrání tebe, tvoje rouška chrání mě….Rouška není hanba,“ nám z obrazovky sděluje Anna Gaislerová, Marta Jandová, Eva Decastelo, Barbora Strýcová a další. Důvěru a sympatie, které k nim chováme, automaticky přeneseme na jejich poselství. „Přece by nám nelhali,“ říkáme si. Věřím, že nelhali. Myslí to upřímně. Nechali se strhnout.
Jestliže chybí důkaz o specifické účinnosti roušek, léků a vakcín, obratem se nahradí důkazem sociálním. „Když lidé po celém světe nosí roušky, nechávají se testovat, očkovat, trpí v karanténě, musí to mít nějaký smysl,“ říkáme si. Ale nemusí. Dojmy nejsou důkazy. Když něco dělá hodně lidí, ještě to neznamená, že je to správně. Smysl všeobecné rouškové povinnosti nebyl přesvědčivě prokázán. Tvrzení, že roušky zachránily milióny lidí má stejnou výpovědní hodnotu jako tvrzení, že nezachránily nikoho. Nulovou.
Testování zdravých lidí je masovým vyráběním pacientů. Nadměrná dezinfekce podlamuje imunitu a vede k těžké infekci. Farmaceutické firmy vsadily na genovou vakcínu. Klinické testy byly zkráceny. Hlasy varující před nežádoucími účinky v podobě nádorového bujení jsou umlčovány. Jde o hazard se samotnou podstatou lidství. Firma AstraZeneca, jejíž výrobní kapacita je dnes 2- 3 miliardy vakcín, to dobře ví. Za budoucí nežádoucí účinky vakcíny odmítá nést zodpovědnost. Tu mají mít státy, které nechají občany dobrovolně povinně očkovat. A ty vakcínu hromadně objednávají. Fakta už nikoho nezajímají. Mozek byl odstaven na vedlejší kolej. Než abychom přemýšleli, raději jdeme s davem.
Ve správném směru nás utvrzuje další propagandistická zbraň - faktor ceny. Pětidenní experimentální léčba Remdesivirem vyjde na 55 tisíc korun. A není pro každého. Cenu jedné vakcíny odhaduje vládní expert profesor Roman Prymula na 9 tisíc korun. A nebude pro každého. V první fázi má být očkováno 3- 3,5 miliónů nejvíce ohrožených. To dělá zhruba 31,5 miliardy. To jsou slušné peníze. Profesor Prymula a docent Maďar jistě potvrdí. "Když je to tak drahé, tak to přece nemůže být podvod,“ říkáme si. Ale může. Není v tom nic osobního, nic odborného. Je to jen byznys.
Studie ze Spojených států a Velké Británie potvrzují, že iracionální strach ze zločinu je odrazem toho, kolik pozornosti zločinu věnují média. Několik zpráv o nákaze koronavirem a několika zemřelých naše myšlení nezmění. Pokud se na nás děsivé informace valí dostatečně dlouho a dostatečně intenzivně dochází ke kumulativnímu efektu. Naše myšlení eroduje, propadáme globálnímu šílenství. Ne, to není spiknutí. To se jen svět zbláznil. Psychopatům napříč kontinenty se podařilo rozvrátit zdravotnictví, školství, kulturu, hospodářství, mezilidské vztahy. Nad troskami letadla a rozvalinami států nám sdělují: „Nejsem si vědom, že bychom udělali nějakou chybu. Vláda udělala maximum, má jasný výsledek, zachránili jsme tisíce mrtvých