Jenštejn

08.08.2010 17:23

 

 

Dnes najdeme na skalisku jen trosky hradu s vysokou věží. Však přenesme se do časů, kdy byl hrad založen a připomeňme si příběh, který se snad opravdu odehrál. Základní kámen pro stavbu hradu položil Pavel z Jenštejna. Muž to byl velice vzdělaný, samotný císař si jej velice vážil, a zastával proto místo notáře královské komory.

Pavel z Jenštejna byl šťastně ženat, miloval svou ženu Markétu i své děti. Přišla doba, kdy si počínal dělat starosti o osud nejstaršího syna Jana. Přál si, aby Jan vystudoval v Praze a později i v Paříži jako sám císař Karel IV.

Janovi se příliš nechtělo opouštět svůj domov a těšil se na to, až bude Jenštejn dostavěn. Dlouho proto prosil maminku, aby směl zůstat ještě nějakou dobu na novém hradě.

Markéta měla svého syna velice ráda, a proto prosila chotě, aby splnil Janovo přání. Pavel po chvíli rozvažování souhlasil, že Jan může na Jenštejně pobývat ještě měsíc, než odjede do Prahy.

Markéta si však zakrátko povšimla Janova podivného chování. Často chodil zasněný a přemýšlel. Brzy našla i důvod synovy proměny. Stavitel Jenštejna měl dceru, do které se Jan zamiloval.

Paní Markéta si proto jednoho dne nechala stavitele zavolat a dlouho s ním promlouvala. Domluvili se, že dcera odjede pryč. Ještě téhož večera pověděla Janovi, že dcera stavitele musela odjet k příbuzným a vrátí se snad až příštího jara.

Pro Jana to byla ta nejhorší zpráva, kterou kdy dostal. Připadal si, jako by mu rvali srdce z těla. Rozhodl se tedy, že hrad co nejrychleji opustí a odjede na univerzitu. Jen tušil, že jeho milovanou poslala pryč jeho matka, paní Markéta.

 

Kontakt