Jóga

12.11.2016 12:49

 

"Žádná snaha nebude zmařena ani zásluha ztracena a i nepatrná část této moudrosti zbavuje velikého strachu." Bhagavadgíta 2.40.

     Jóga byla v minulosti sestavena tak, aby pomohla hledajícím odstraňovat jednotlivé kořeny ega, oslabovat jej až do okamžiku, kdy z důsledně očišťované mysli tato konstrukce zmizí. Ego lze právem označit za mentální blok a jako takový nemá v mysli člověka co dělat. V Bhagavadgítě jsou popisovány čtyři základní praktické součásti jógy. Nyní si je zhruba popíšeme.
Dhjánajóga - meditační cvičení je určeno pro klidné zkoumání fungování mysli. Pomocí meditace můžeme zkoumat zpracovávání smyslových vjemů, vytváření představy světa, přemýšlení a další funkce mysli. Můžeme zkoumat vznik nekontrolovaných emotivních procesů i fungování hluboko zakořeněných pudových procesů. Učíme se mysl ovládat, předcházet nejen nekontrolovanému chování, ale i zbytečnému přemýšlení o smyslových vjemech. Přitom stále hledáme své pravé Já, které je zdrojem všech myšlenek.
Džňánajóga - hledání moudrosti je určeno na pochopení základních omylů mysli, jejich odstranění ze subjektivního vnímání světa a k trvalému setrvání v čistém stavu mysli bez těchto omylů. Výsledkem dosažení poznání je uvědomění si pravého Já jako zdroje všech myšlenek a mysli a uvědomění si prožívaného světa jako představy vytvořené myslí.
     Dhjánajóga a džňánajóga jsou velice úzce spjaté, klid meditace podporuje nalezení poznání a rozšíření poznání zase zvyšuje klid mysli.
Bhaktijóga - učení o oddanosti Bohu je určeno pro boj s egem. Víra v dokonalou bytost, která je zdrojem mé existence je velice mocnou zbraní proti egu. Pokud v Bohu nalezneme svého největšího přítele, potom mu můžeme snadno odevzdat vše, co máme a čím jsme. Přijetím světa jako Božského díla si můžeme následně uvědomit zbytečnost svých tužeb a nesmyslnost rozlišování kvalit věcí. Naprostým odevzdáním Bohu odevzdáme veškerou zátěž tomu, komu naprosto věříme a sami se staneme pouze dočasnými uživateli. Tím se vyhneme všem připoutanostem, touhám a závislostem a dokonce i neúprosnému vlivu času, který bez milosti ničí vše.
Karmajóga - učení o odevzdání plodů své činnosti Bohu, je velice úzce spjata s bhaktijógou a vysvětluje nejlepší způsob prožití pozemského života. Toto učení vysvětluje, že pro klidný a šťastný způsob života je nutno plnit povinnosti, které v našem životě máme. Zároveň učí, že nesmíme lpět na výsledcích této činnosti. To znamená, že povinnost musím splnit, ale jak vše dopadne musím nechat na Bohu a klidně přijmout jakýkoli výsledek. Takto se osvobozujeme od vlivů okolního světa, které nejsme schopni ovlivnit.
     Bhaktijóga a karmajóga jsou velice blízké. Pokud se odevzdám, potom odevzdám i plody své činnosti. Dá se říci, že karmajóga je bhaktijóga v praxi každodenní činnosti.
     Bhagavadgíta má osmnáct kapitol a každá z nich je v Indii označována jako druh jógy. Je tam i učení o třech kvalitách přírody, o Božské podobě, ale i víře a vzniku pochybností. Proto podrobně studujte přímo Bhagavadgítu.
     V Indii existuje, kromě mnoha dalších, i učení advaita védanta čili učení o nedualitě. Toto učení se přímo soustřeďuje na odstranění ega a následných vykonstruovaných dualit z představy tvořené myslí. Velice významní představitelé tohoto učení jsou středověký Šrí Šankara a novodobý Šrí Ramana Maharši z Arunáčaly.
     Šrí Ramana Maharši řekl : "Cílem je zastavení aktivity mysli. Jsou různé metody. Dokud je pro tento cíl vynakládána snaha, nazýváme to jógou. Snaha je jóga." Snahou uklidníme mysl a to, co přijde, je osvobození, Boží milost. Není možno směřovat snahu na získání Boží milosti. To je stejně pošetilé, jako plácáním do vody se snažit uklidnit hladinu rybníka, do kterého jsme vstoupili. Zklidněme sebe a vodní hladina se také utiší.

 

Kontakt