Korelace mayského kalendáře s jinými kalendáři

Pro určení vzájemného vztahu mayského a gregoriánského kalendářního systému, jsou obě porovnávané časoměrné stupnice vyjádřeny ve dnech. Denní řada mayských kalendářních dat, zapisovaných v modifikované dvacítkové soustavě, je přepočtena do soustavy desítkové. Gregoriánská data jsou převedena na juliánské dny. Mezi gregoriánským, juliánským kalendářem a juliánskými dny platí v astronomii definované přepočetní vztahy (algoritmy). Data astronomických úkazů, určená z mayských záznamů, můžeme v dnešní době porovnat s přesnými datacemi těchto jevů získanými použitím moderní výpočetní techniky.

Způsobů a metod, jak data z obou kalendářních systémů porovnat je více, a za posledních více než sto let bylo navrženo přes padesát různých korelací. Ty se liší až v řádu stovek roků (v rozsahu zhruba tisíc let). Rozdíly jsou dány tím, které podklady byly pro korelaci použity a upřednostňovány, a v jakém jsou souladu, zda např. astronomické údaje respektují historické skutečnosti. Pro přepočet je třeba stanovit (juliánské) datum, od kterého začali Mayové počítat dny, a mayské datum určíme odečtením přepočítávacího koeficientu (resp. korelační konstanty) od juliánského data, nebo naopak přičtením této konstanty k mayskému datu dostaneme juliánské datum, které lze pak převést do gregoriánského.

V tabulce jsou uvedeny velikosti korelačních konstant některých korelací (autoři, rok publikace, korelační konstanta ve dnech, juliánské a gregoriánské datum začátku mayského kalendáře, gregoriánské datum konce cyklu mayského kalendáře) seřazených podle použité korelační konstanty.

V dnešní době jsou rozhodující časové limity dány použitím přírodovědných datovacích metod (zvl. izotopové chronologie 14C nebo 16O/18O),[8] kterým musí korelace zhruba odpovídat; z tohoto důvodu část korelací postrádá platnost.

V současnosti nejpopulárnější tzv. GMT korelace (včetně jejich o několik dnů modifikovaných variant) je problematická, stejně tak i její užití.

Podle novějších výzkumů, provedených Bohumilem a Vladimírem Böhmem, je tato rozšířená korelace mezi mayským a křesťanským kalendářem nesprávná. Korelace GMT, označená podle jmen autorů - Goodman-Martínez-Thompson, je podle bratrů Böhmových v rozporu s astronomickými údaji, na rozdíl od jejich nové, tzv. BB korelace.

Výhrady proti GMT korelaci pro nerespektování (až sedmi) zatmění Slunce v mayském regionu má např. Vollemaere, podobně také Stock, s nově navrženou korelací též Fuls.

Některé významné astronomické úkazy datované tzv. Drážďanským kodexem však v gregoriánských datech, která jsou vypočtena podle GMT korelace, vůbec nenastávají;[9] např. zatmění Slunce v mayské oblasti nastalo dne 29. 10. 859 , použijeme-li na stejné mayské datum (modifikovanou) korelaci GMT vyjde datum 7. 11. 755, kdy žádné zatmění nebylo . Další nesrovnalosti jsou rovněž v poloze planety Venuše.

Kritika Thompsonovy korelace dále spočívá v tom,  že vyšel z historických knih Chilam Balam (několik kronik sepisovaných od 2. pol. 16. století na Yucatánu maysky vzdělanými a pokřtěnými Mayi) a z kroniky misionáře Diega de Landy (ten sice pálil mayské knihy, ale zanechal nám o Mayích nejvíc informací). V těchto pramenech jsou některé události datovány souběžně podle křesťanského letopočtu i mayského známého v 16. století, ale v už se zde nevyskytuje počítání v systému tzv. dlouhého počtu. Thompson využil těchto menších kalendářních cyklů, a nalezl také některé souběhy s dlouhým počtem, z čehož odvodil chybně jeho počátek a délku. Příčinou je diskontinuita v mayském počítání, kterou nepředpokládal. K výpadku došlo patrně v první čtvrtině 11. století (v souvislosti s pronikáním kmenů ze středního Mexika, kdy přestal být systém datování prostřednictvím dlouhého počtu používán). Kalendář používaný Mayi v 16. století měl mezeru, a nenavazoval plynule na kalendář z klasického období mayských dějin. Korelace GMT tak vychází ze souběhu mayských dat s křesťanskými z 16. století ovlivněných tímto výpadkem, a proto je platná pro data událostí z 10.–16. století, ale ne na období starší. Chybu si Thompson později uvědomil, jak přiznává ve své práci z roku 1935.

Korelace BB je výsledkem srovnání souboru několika set astronomických dat především z Drážďanského kodexu (mayských astronomických tabulek) s moderními astronomickými výpočty za pomoci matematicko-statistických metod,[6] neboť ty umožňují analýzu, identifikaci a testování těchto dat. Výpočty potvrdili i odborníci z Astronomického ústavu AV ČR a Výzkumného centra dynamiky Země. Další korelace v astronomických a statisticko-pravděpodobnostních testech neprokázaly platnost.

Ze souvztažnosti mayského a gregoriánského kalendáře podle BB korelace vyplývá, že výchozí den aktuálního cyklu mayského dlouhého počtu odpovídá 4. prosinci 3010 př. n. l., a že skutečný konec cyklu mayského kalendáře tak připadá na 14. prosinec 2116. Korelační konstanta u GMT je 584 283 dnů, u BB korelace činí 622 261 dnů. Použití GMT nebo BB korelace (rozdíl činí 104 let), má důsledky v odlišných datacích v mayské oblasti (památky, historické události), a je třeba u gregoriánských dat brát v úvahu či uvádět, která z korelací byla při převodu kalendářů použita.

Při zpracování astronomických dat zaznamenaných v Drážďanském kodexu, bylo Böhmy nově zjištěno, že některá se týkají také Merkuru, o kterém se dosud nepředpokládalo, že by ho Mayové pozorovali.