Lama Ole Nydahl o učitelích dharmy

20.04.2014 09:34

 

Kagyu Life: Jaká kritéria dovolují ohodnotit vlastnosti učitele nebo učitelky dharmy?

Lama Ole: Každý dobrý učitel musí samozřejmě znát své řemeslo a ovládat nezbytnou tématiku. Učitel Diamantové cesty se vyznačuje především životními zkušenostmi a neměnným "dobrým" stylem. Velice důležitá je tu také neustále vibrující radost z pomáhání druhým pomocí Buddhových metod.

V théravádě může učitel při předávání svého balíku znalostí říci: "Následujte má slova, ale ne mé skutky." Na nejvyšší úrovni je však potřeba být v každém okamžiku příkladem a prezentovat nauky v životě. To je velký rozdíl. Kdo se chová příliš nevyrovnaně, dramatizuje a v osobním životě bloudí, ten se nehodí k tomu, aby předával nauky. Abychom mohli dávat druhým útočiště, musíme být odvážní. Slabost, přecitlivělost a vyhýbání se konfliktním situacím učitele Diamantové cesty diskvalifikují. Nemusí to mít záporný vliv na předání informací, ale posluchači musí být v tom případě schopni dělat rozdíl mezi naukou a učitelem a vědět, že učitel jí plně nežije.

Na učitele, z jehož zkušeností nebo znalostí chceme mít užitek, je potřeba se dobře podívat. Jeho veřejné vystupování musí být srozumitelné a mělo by rovněž najít své potvrzení v životě učitele, v jeho stylu jako mnicha či mnišky, světského člověka, jogína nebo jogínky. Je to důležité především na Diamantové cestě, protože pokud žáci dokáží udržet své svazky, přebírají ve velké míře během několika let vlastnosti svého učitele. Je-li svazek přerušen, nemá cenu mluvit o dalším rozvoji. Žáci musí dlouhou dobu jít za daným příkladem. To znamená, že na tom, kdo učí Diamantovou cestu, leží obrovská zodpovědnost.

Mniši a mnišky, kteří se při učení opírají o zdrženlivost, musí zachovávat odstup od života, světští učitelé si nemohou dovolit neúčinnost v každodenních aktivitách a jogín nemůže ztratit svůj nejvyšší pohled.

Přirozeně, že si to všechno neuvědomujeme, když se poprvé účastníme výkladu o tibetském buddhismu. Posluchači cítí vibrace jednotlivých linií odkazu a učitelů a to v nich možná probouzí zájem. Jsou otevření a díky tomu určitým způsobem bezbranní. Chtějí přenést nově nabyté pocity smyslu a jasnosti do svého života. Druzí chtějí zůstat takoví, jací jsou, a touží si jen potvrdit příjemné pocity, které v sobě dříve probudili. Po prvním kontaktu to však učitel Diamantové cesty nemůže více dovolit, protože v opačném případě vznikne přesládlá atmosféra a všechno bude houbovité, nejasné a těžké.

Zachovávat rovnováhu mezi přitažením a povolením otěží je velice zajímavé, protože předkládané metody způsobí, že žáci budou kritičtí a vědomí - a to nejprve ve vztahu k sobě. Náhle v meditaci vidí hodně věcí, které by raději vidět nechtěli. Tady musí být učitel poprvé zdrojem opravdové opory. Žák by měl naopak chápat, že se nachází na dobré stezce a že se tu jedná o dojmy, které v jeho mysli byly vždy a které ho teď opouštějí.

Čím problémovějšími prožitky učitel dříve sám prošel, tím přesvědčivější je v této fázi. Řešení rozporů ve světové politice je rovněž nezbytné, v opačném případě totiž pro žáky není dobrým přítelem - v tom okamžiku musí žáci všemi problémy, se kterými se setkávají ze strany společnosti, projít bez pomoci, bez udaného směru. Učitel, který dnes nezaujímá stanovisko vůči islámu a přelidnění, je pro žáky nebezpečně slabý.

Na mnoha rozvojových stupních žáků je od učitele Diamantové cesty vyžadována nepohnutelnost a neosobní pohled na jevy. Musí prostě uplynout hodně času do okamžiku, kdy žák bude schopen - jak se píše v textech - "nepociťovat více důvěry, když se učitel vznáší ve vzduchu, a méně, když zabíjí cítící bytosti", ale prostě chápe, že mistr ví, co dělá, a s pomocí vhodných prostředků nás vede v rozvoji dále.

Než učitel dosáhne úrovně Karmapy, kde jsou již jakékoliv chyby nemožné, musí si rovněž neustále pozorně uvědomovat, co dělá. V jistém okamžiku se dokonce i nejvyšší lamové naší linie Kagjü stali hlavními aktéry skandálu spojeného s čínským kandidátem na Karmapu. Aféry ve škole Gelug měly vždy značný ohlas díky jejímu politickému vlivu, členové organizace Rigpa, kteří nejsou příliš zdrženliví v hodnocení jiných učitelů, teď musí naproti tomu na vlastním dvoře čelit těžkým nařčením.

Úzký svazek s lamou, jenž je nejlepší stezkou rozvoje, ani v nejmenším neztratil na významu. Navíc samostatnost, vzdělání a schopnost kriticky myslet dávají v dnešní době západním žákům možnost pochopit a cítit chování jejich učitele a poučit se z toho.

Nakonec se vždy objevují nejpodstatnější otázky spojené s důvěrou: má ten, koho následujeme, pravdu? Zrealizoval to, o čem mluví? Bude za mnou stát? Chtěl bych být jako on?

Doufám, že najdete mistra, který je na této úrovni, a mohu vám doporučit Karmapu, Künziga Šamarpu, Lobpöna Cečhu rinpočheho, Topgu rinpočheho, Khenpa Čhödaga a mnohé světské učitele Kagjü s životními zkušenostmi.

 

Kontakt