Ledovce tají i pod mořskou hladinou stokrát rychleji, než vědci mysleli

Vědecké komunitě se často vyčítá, že dramatizuje dopady klimatických změn. Jak ale zjistilo dvouleté měření podmořských částí ledovců, dosavadní propočty rychlosti jejich tání byly naopak mírné. Ledovce tají stokrát rychleji, než vědci dosud předpokládali. Na vině je oteplování světového oceánu.

Necelé tři roky sledoval tým vědců z Rutgersovy a Oregonské univerzity pobřežní ledovec v LeConte na americké Aljašce, který sahá až pod mořskou hladinu. A v posledních letech stále více ustupuje.

Vědci správně předpovídali, že ledovce ponořené do vody mizí nejen kvůli povrchovému odtávání a odlamování ker, ale také kvůli odtávání podmořské části ledovce.

V měření posledního uvedeného se však dosud spoléhali pouze na teoretické modely založené na matematických propočtech. První měření přímo v terénu, která provedli američtí vědci mezi lety 2016 a 2018, ukázala, že se modely nepříjemně mýlily.

„Zjistili jsme, že míra tání je výrazně vyšší, než se očekávalo, napříč celou ponořenou stěnou ledovce. V některých místech je dokonce stonásobná oproti předpovědím,“ uvedla Rebecca Jacksonová, jedna z autorek výzkumu.

Ten bude mít zřejmě revoluční dopad na zkoumání podmořského tání. Vědci měřili teplotu a salinitu vody, sonarem snímali profil ponořené části ledovce a využívali radar k měření rychlosti jeho pohybu. Pomocí časosběrných fotografií také zaznamenávali úbytek a dotváření ledovce, další meteorologické nástroje pak využívali k měření povrchového tání.

Z výsledků plyne, že vliv teploty oceánů na ledovce je dramatičtější, než se původně očekávalo. „Skutečná podstata podmořského tání spočívá v tom, že jde o jiskru, která urychluje ústup ledovce,“ vysvětila Jacksonová. Právě tání ohromného množství ledu skrytého pod hladinou do budoucna určí, o kolik stoupne hladina světového oceánu.

Přestože je tání ledovců obvykle spojované s oteplováním atmosféry, zvyšování teploty oceánů v něm hraje daleko větší roli. Podle nedávné oxfordské studie totiž vodní plochy absorbují až 90 procent tepla vzniklého z globálního oteplování.

Kromě rychlejšího tání se navíc pod zmrzlým příkrovem nachází více ledu, než bylo vědcům původně známo. Výsledky společného výzkumu NASA a dalších jednatřiceti institucí ukázaly, že do hloubky více než 200 metrů pod hladinu moře sahá až čtyřikrát více pobřežních ledovců v Grónsku, než ukazovala předchozí měření.

To ovšem nevěstí nic dobrého, protože arktická ledová voda sahá pouze do hloubky zmíněných 200 metrů. Pod ní již protékají jižní proudy o teplotě 3 až 5 °C, která navíc vlivem globálního oteplování stále stoupá. Podle NASA tak nejrychleji mizí právě ty ledovce, které sahají do hloubky stovek metrů, zatímco u tenčích ledovců je úbytek ledové masy nižší, cituje data Forbes.

Hladina oceánů v současnosti každoročně stoupá o 3,2 mm a podle vědců tento proces hrozí zrychlit. Matematické propočty dosud uváděly, že by se hladiny moří mohly vyšplhat o 50 až 130 centimetrů do roku 2100. Jen výzkum NASA o hloubce ledovců k tomuto odhadu přidal dalších přibližně 8 centimetrů a čísla zřejmě zásadně ovlivní také naměřená rychlost tání podmořského ledu.

Vyšší hladina oceánů, byť v řádu centimetrů, donutí v budoucnu k migraci až miliony lidí, kteří se budou muset přesunout ze zaplavených přímořských oblastí ostrovů. Způsobí také zesílení hurikánů a tajfunů, které budou zasahovat stále více do vnitrozemí, varuje Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA).

Zdroj: https://www.idnes.cz