Místo přebývání padlých duchů
Shodně s pravoslavným učením duchové mají místo svého přebývání odpovídající jejich přirozenosti a svévolně sobě přisvojeným vlastnostem.
Místem přebývání padlých andělů jsou podnebeské prostory, které se jinak označují jako vzduch, zemský povrch, propast nebo peklo.
Podle sv. Ignáce Brjančaninova "Prostranství mezi nebem a zemí, celá viditelná lazurová propast, vzduch i nebesa slouží za příbytek padlým andělům, svrženým z nebe". Již v Jobově knize padlý anděl je představen jako bloudící v nesmírném nebeském prostranství. Potuluje se po ní, rychle přeletuje v trýzni a nenávisti k lidskému rodu (Job 1, 7). Sv. ap. Pavel nazývá padlé duchy "podnebeskými duchy zlosti" (Ef 6, 12) a jejich vůdce "... knížetem moci v povětří". (Ef 2, 2). Tak tedy padlí andělé jsou ve velkém množství rozprášeni ve vzdušném prostoru.
O přítomnosti démonů na zemi svědčí evangelní vyprávění, ve kterém jsou uvedeny činy různého druhu zlých duchů i jejich zločiny. Jsou zřídlem rozmanitých nemocí a obtíží. Vstupují také do lidí a zvířat a mučí je (L 8, 33, L 13, 16 atd.). Démoni jsou rovněž ve vodě, o čemž svědčí učení pravoslavné církve, která v den křtu Páně ve svých modlitbách při svěcení vody prosí Boha o očištění vod od eventuální přítomnosti zlých duchů.
Co se týká bezprostředního umístění ráje a pekla, jeden z amerických asketů Serafím Rose vypovídá, že "tato místa se nacházejí za souřadnicemi našeho prostorově-časového systému ...". Tato teze týkající se polohy ráje a pekla je shodná s míněním Jana Chrysostoma: "Podle mne se nachází kdesi mimo tento svět" - říká svatý v rozhovorech na téma epištoly k Římanům sv. ap. Pavla (31, 3-4 ).
Nyní místem pobytu satana, náčelníka padlých duchů, je peklo nebo jinak propast. Místo pobytu padlému duchovi předpověděl prorok Izaiáš: "Teď jsi svržen do podsvětí, do nejhlubší jámy!" (Iz 14, 15). Sílou a vůlí Ježíše Krista se vyplnila předpověď. Pán svázal satana na celou dobu mezi svými dvěma příchody a jak bylo předpovězeno ve Zjevení sv. Jana Theologa: "... na tisíc let jej spoutal, uvrhl do propasti, uzamkl ji a zapečetil, ..." (Zj 20, 3). Před druhým příchodem Pána "... bude satan propuštěn ze svého žaláře a vyjde, aby oklamal národy ve všech čtyřech úhlech světa ..." (Zj 20, 7). Stejně tak životy svatých svědčí o tom, že vůdce padlých andělů - satan - přebývá v pekle a na povrchu zemském i ve vzduchu působí démoni pod nadvládou svých knížat, čili padlých andělů, pocházejících z vyšších stupňů moci. Zlí duchové scházejí do pekla, aby dostali příkazy a instrukce od satana a zároveň mu referují o svých činech a o všem, co se děje na povrchu země. Shodně s učením Církve se v pekle nacházejí duše hříšníků, kteří trpí ukrutné mučení od démonů. Plně se to shoduje se slovy Ježíše Krista: "Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, připraveného ďáblu a jeho andělům!" (Mt. 25, 41).