Na podzim se onemocnění vrátí ještě silnější?

17.03.2020 19:11

 

Přísná opatření v boji proti koronaviru spojená s karanténou všech občanů, která praktikuje ČR, by mohla zmírnit epidemii už do tří týdnů. Hrozí ale, že se na podzim onemocnění vrátí ještě silnější, varuje studie, kterou vypracovali vědci z Královské univerzity v Londýně ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací.

Vědci rovněž příliš nedoporučují přístup „zmírňování“ epidemie, tedy izolaci pouze starých a nemocných s tím, že si zbytek populace vybuduje proti koronaviru kolektivní imunitu: to by podle nich vedlo k příliš velkým ztrátám na životech. Takovou politiku dosud zastávala v boji s koronavirem Velká Británie, v posledních dnech ale otočila a zakázala hromadné akce, podobně jako ČR a další evropské státy.

Ideální model by podle odborníků z londýnské univerzity byla kombinace obou přístupů: držet přerušovanou karanténu zhruba dvě třetiny času do té doby, než se najde účinná vakcína, což by mohlo být zhruba osmnáct měsíců - tedy přibližně po dobu jednoho roku, a poté si na půl roku oddechnout.

Vědci v podrobné analýze simulovali několik scénářů, kde se řídili detailními socio-demografickými daty a parametry šíření nemoci, a zaměřili své předpovědi na Británii a USA.

Uznávají, že dlouhodobá karanténa, spojená se znemožněním společenských vazeb a uzavřením škol, se jeví jako jediná životaschopná cesta, jak koronavirus zastavit.

„Taková opatření mohou vést ke snížení epidemie už během tří týdnů a předpokládá se, že by trvala pět měsíců. Jakmile by ale utichla, už od září se očekávat další růst infekce. A čím úspěšnější by byla dočasná strategie, tím silnější by byla další vlna nákazy, kvůli nedostatečně vybudované ‚stádové‘ (kolektivní) imunitě,“ stojí v analýze.

„Abychom se vyhnuli návratu infekce, bude nutné karanténní opatření dodržovat, dokud nebude na světě vakcína, což znamená osmnáct měsíců, možná déle. Předpokládáme, že pro britskou populaci bude nutné znemožnit společenské kontakty ideálně po dvě třetiny této doby,“ píší vědci.

Upozorňují ale na mnoho otazníků spojených se samotným přenosem viru ale i s tím, jak se lidstvo vypořádá s nutnou změnou chování. „Proto je velmi složité odhadnout dobu trvání těchto opatření, jisté je, že budou trvat několik měsíců,“ shodují se. Jsou si také vědomi toho, že dlouhodobé represe zřejmě nebudou v mnoha zemích politicky možné.

„Zdůrazňujeme však, že ani dlouhodobý účinek represivní strategie není jistý vzhledem k tomu, že doposud se takhle časově náročná opatření s takovými společenskými efekty nikde na světě nezkoušela. Není vůbec jisté, jak na ni společnost a populace zareaguje,“ stojí v závěru analýzy.

Ta se zabývá například nepravděpodobným scénářem, že by stát do epidemie nijak nezasahoval: v takovém případě by se dalo očekávat, že by se nakazilo až 81 % britské a americké populace. Epidemie by kulminovala za tři měsíce, v Británii by zemřelo až 510 tisíc lidí a v USA až 2,2 miliony lidí. Mírnější opatření (tedy izolace jen seniorů a nemocných), ke kterým se Británie zprvu klonila, by si vyžádala o polovinu méně životů, ale i tak by kapacita nemocnic osmkrát přetekla.

Z dat zejména z Číny, Tchaj-wanu a Jižní Koreje vědci londýnské univerzity usuzují, že proti koronaviru si lidský organismus vybuduje imunitu a je velmi nepravděpodobné, že by se ve stejné sezóně znovu nakazil.

 

Zdroj: www.novinky.cz

 

Kontakt