Nejtajemnější místa v Čechách a na Moravě

19.04.2008 12:57


České země neoplývají tajemnými stavbami a místy, jakými jsou například anglický Stonehenge či pověstné sochy na Velikonočních ostrovech. Přesto lze v Čechách a na Moravě najít řadu míst, která mají svá tajemství, připomínají nejhlubší minulost daného kraje a jejich pravý význam není dodnes beze zbytku rozluštěn.

 

Vždyť právě střed Evropy byl na historické události tak bohatý. Na našem území se našly pozůstatky velmi starých osídlení, jejichž tajemství jsou poodhalována i pomocí nejmodernějších metod jen velmi pomalu. Přitom stále zůstává řada otázek nezodpovězena.

Stará pohřebiště lákala lidi odjakživa. Svou pozornost k takovým místům obrací nejen seriózní vědci, nýbrž také nadšenci zabývající se psychotronikou, astrologií...

 

Legendy a pověsti

Kromě prastarých keltských či slovanských nalezišť lákají k návštěvě místa neméně tajemná, ale mnohem mladšího původu. Četná poutní místa, samozřejmě spojená už s dobou, kdy naše území plně opanovalo křesťanství, na sebe vážou nejrůznější pověsti a mýty.

V Chrudimi tak třeba opatrují obraz Spasitele, který po znesvěcení dýkou švédského vojáka začal krvácet. Znovunalezená rotunda v Praze byla zase postavena na místě, kde se povoz se zavražděným svatým Václavem zastavil u domu, v jehož sklepeních věznili nevinné lidi. Koně totiž odmítali jet dál.

Pověst o svatováclavském vojsku spícím v nitru hory Blaník je dostatečně známá. Blanická mytologie však má i další kapitoly. Před více než sto lety pohřešovali celých osmnáct let mladého kamenického dělníka Václava Podbrdského. Spadl ze skály, ale jeho tělo se nenašlo. Po svém návratu vypověděl, že se v podzemním sále setkal se zástupem někdejších českých panovníků. Záhada byla vysvětlována i tak, že se dělník celou dobu skrýval před vojenskou službou v rozvalinách hradu Šelmberk u Mladé Vožice.

 

Uvěří i nevěřící?

Záleží na povaze člověka, jestli se bude takovým úkazům vysmívat, nebo je bude spojovat s existencí jiného, duchovního světa. Anebo je bude brát jako kolorit lidové tvořivosti, jako pokus Středoevropanů vytvořit si vlastní mytologii, ať už vědomě či jaksi mimoděk. Mystická místa prostě jsou kolem nás. Některá tajemství dnes dokážeme vysvětlit, jiná zůstávají záhadou.

Tajemná místa mají však své kouzlo. Nejen proto, že jsou opředena pověstmi - mnohými kráčely dějiny. Proto se třeba na Blaník vydávají i lidé, kteří o tajemných vědách nic nevědí a třeba ani nevěří na spící vojska. A nakonec na samotném místě i největší skeptik občas pocítí trochu toho mrazení v zádech. Takže jak je to s tím tajemnem?