Nepřátelské aktivity cizí moci v ČR z pohledu výroční zprávy BIS za rok 2018

Citace z kapitoly 2.1 - viz VZ za rok 2018

Ruské a čínské zpravodajské aktivity zasahovaly do oblastí politiky, diplomacie, špionáže, ekonomiky i informačního boje.

V případě Ruska není hlavní hrozbou některá ze složek zpravodajských či para-zpravodajských aktivit, ale nekonvenční (tzv. hybridní) charakter ruských operací, které jsou cíleny na nepřítele, jehož Rusko chápe jako hlavní vojenskou hrozbu pro svou bezpečnost: NATO a jeho členské státy, tj. i ČR. V ruském podání si zpravodajské a nezpravodajské entity mohou vyměňovat role i funkce, a tedy jakýkoliv orgán (či jemu podřízená agentura) může být využit pro zpravodajské operace či pro jejich zakrytí. Klíčovým ruským cílem je manipulace s rozhodovacími procesy a jednotlivci zodpovědnými za rozhodování s cílem přimět protistranu k činnostem, kterými se sama oslabí.

Čínské aktivity jsou co do komplexity srovnatelné s ruskými. S ohledem na geografické vzdálenosti a absenci historie čínské vojenské angažovanosti v Evropě však BIS pokládá za zásadní bezpečnostní problém uplynulého období zejména nárůst aktivit čínských zpravodajských důstojníků, které lze jednoznačně hodnotit jako vyhledávání a kontaktování potenciálních spolupracovníků a agentů mezi českými občany.

Česká republika byla předmětem zájmu aktérů s vazbou na ruskou a čínskou státní moc i v kyberprostoru. Instituce a občané ČR se stali cílem hned několika kyberšpionážních kampaní, přičemž nejzávažnější z nich byla kompromitace neutajované sítě Ministerstva zahraničních věcí (MZV).