O Janu Evangelistovi

26.04.2014 18:42


O postavách, podílejících se na začátku křesťanství toho víme velice málo. O samotném Ježíši Kristovi máme mnohem méně informací, než řekněme, o Sokratovi nebo Césarovi. O těch můžeme, na základě historických dat napsat věrný životopis. U Ježíše Krista to tak snadno udělat nemůžeme. Pokusy napsat jeho životopis se musí opírat vedle evangelií o fantazii místo o historická data a v podstatě selhávají. A o kolik méně než o něm toho víme snad s výjimkou Sv. Pavla a Ježíšova bratra Jakuba Většího – o jeho prvních následovnících, o apoštolech a autorech evangelií. Takže na rozdíl od Jana Křtitele, kterého vedle bible zmiňuje také starověký židovský autor Flavius Josefus, o Janu Evangelistovi víme jen to, co říká čtvrté evangelium a pozdější křesťanské tradice, připisující autorství Janovi, jednomu z apoštolů a podle čtvrtého Evangelia „milovanému Ježíšovu žákovi“.

Výzkum a textová kritika evangelií, která vyvrcholila během druhé poloviny devatenáctého století, vedla k novému pohledu na čtvrté evangelium – evangelium Jana Evangelisty. Důvod je dvojí. Především se Janovo evangelium zdá být napsáno nejpozději ze všech čtyř. Nejstarší je evangelium Markovo – napsané asi někdy v letech 70. po dobytí Jeruzaléma Římany – pak následují evangelia Lukášova a Matoušovo – napsaná snad v letech 80. – 90. a nakonec evangelium Janovo – snad napsané v letech 100 -120, ve stejné době jako evangelium Svatého Tomáše, které se do naší bible nedostalo.

Dalším důvodem k rozpakům nad Janovým evangeliem je to, že zbývající tři evangelia se shodují v ději o Ježíšově prorocké činnosti. Proto se jim říká Synoptická evangelia – podávají týž sled Ježíšova působení, pocházející z textu nejstaršího Markova evangelia a v evangeliu Matoušově a Lukášově také z dalšího společného zdroje. Čtvrté evangelium je s těmi třemi v rozporu co se tkne chronologie Ježíšova působení před vstupem do Jeruzaléma a obsahu Ježíšova učení. Proto bylo toto evangelium už ve starověku pociťováno jako odlišné a bylo zařazeno do bible s jistým váháním, ale posléze bylo přijato ortodoxní církví jako rovnocenné.

Poslední desetiletí minulého století přineslo nový pohled na Janovo evangelium, příznivější, než byl pohled z počátku století. To bylo způsobeno objevem náboženských textů nejpravděpodobněji z let předcházejících působení Ježíšovu, zvaných svitky od Mrtvého moře, neboli Qumranské rukopisy. Našly se shody ve stylu některých Qumránských rukopisů a Janova Evangelia. Proto se dnes soudí, že Janovo evangelium je „nejsemitštější“ ze čtyř evangelií a zachycuje tradici, kterou Synoptická evangelia psaná pod silnějším vlivem helenistického prostředí nepodchycují.


Michal W.
 

Kontakt