Proroctví z Fatimy

20.07.2014 10:55

Klíčové události se odehrávaly v polích doliny Iria u vesničky Aljustrel nedaleko portugalského města Fatima. Došlo zde k několika vizím a sdělení několika proroctví. Od 13. května do 13. října 1917  byli také tři malí pasáčci, Lúcia dos Santos a její sestřenice Jacinta a bratranec Francisco Marto osloveni bytostí  „jasnější než slunce...", která získala titul Naše Paní z Fátimy,  Paní přicházející z nebe, Královna posvátného růženceKrálovna růžence, Paní růžence, Paní světla či Pěkná paníRok 1917 byl pln neštěstí a pohrom. Vrcholí První světová válka. V Rusku se chystá bolševická revoluce a nový typ diktatury. Ve stejnou dobu žádá Paní z Fátimy vzývání Jejího Neposkvrněného Srdce a zasvěcení Ruska témuž. Předává třem dětem (7 až 10 let) řadu sdělení a opakovaně zdůrazňuje, že růženec je klíčem k osobnímu pokoji i světovému míru.

13.7. - Třetí zjevení. Paní nechala dětem nahlédnout do strašné reality pekla. Pak obdržely poselství pro celý svět - slavné Poselství z Fatimy. Mělo se týkalo osudů církve i lidstva. Proroctví je však zveřejněno až mnohem později, zatím jej děti mají střežit jako její tajemství.
První a druhá část ,tajemství’ ...se týká především úděsného vidění pekla, úcty k Neposkvrněnému Srdci P. Marie, druhé světové války a pak předpovědí nesmírných škod, které Rusko způsobí lidstvu svým odpadem od křesťanské víry a přilnutím ke komunistickému totalitarismu. Další části tajemství jsou zveřejněny ještě později a dodnes zde panuje mnoho nejasnosti.

13.10. - Poslední zjevení. Do doliny Iria se vypravilo 70 tisíc lidí a stali se svědky zcela mimořádných událostí včetně zázraku Slunce. Jedná se o dotvrzení nebeských zjevení a zvěstování ve Fatimě. Následuje nespočet obrácení lidí na víru zázračných uzdravení po celém světě.

1918-1924

23.12.1918 Jacinta a Francisco onemocněli španělskou chřipkou. Paní z Fatimy děti opakovaně utěšuje a slibuje pokojný odchod do nebe. Jacinta svěřuje mnohé z událostí pečovatelce Marii v lisabonském sirotčinci, která mnohé zapisuje.
Poslední z dětí, Lucia, vstupuje r. 1921 jako novicka do řádu sv. Doroty (klášter sv. Doroty v Pontevedra ve španělské Galicii.

1925-1929

10.12.1925 je Lucii řečeno, aby byla v prvních pěti sobotách rozšířena úcta k nebeské Matce. Několikrát to ohlásí představitelům církve, nic se však neděje.

15.2.1926 je v dalším zjevení dotázána, zda předala světu to, co jí bylo sděleno.

V r. 1927 dostává Lucia povolení od Paní z Fatimy zveřejnit tajemství (s výjimkou třetí části).  Zapisuje první znění dvou částí tajemství, na žádost svých zpovědníků však spisy ničí.

V r. 1928 byla Lucia přestěhována do jiného kláštera v Tui (Tuy) v Galicii. Skládá světský slib.

13.6. 1929 Lucie píše: "...náš Pán mne upozornil, že přišel čas. Chtěl, abych sdělila církvi jeho přání zasvětit Rusko a jeho slib, že je obrátí...".
"Dobrý Bůh slibuje, že učiní přítrž pronásledování v Rusku, pokud Svatý otec bude jednat a nařídí biskupům katolického světa učinit veřejný a slavnostní úkon pokání a zasvěcení Ruska Nejsvětějším Srdcím Ježíše a Marie, a pokud Svatý otec přislíbí schválení stanovené kající pobožnosti (prvních pěti sobot, pozn. aut.). a její uvedení do praxe.
"
V Rusku se ujímá moci Stalin, začíná velká čistka, náboženství je prohlášeno za zločin vůči státu.

1930

29.5. píše po mnoha nebeských výzvách páteru Goncalvesovi: „Zdá se mi, že dobrý Bůh ve skrytu mého srdce naléhá, abych požádala Svatého otce o schválení kající pobožnosti, o níž mne žádal Bůh a Panna Maria v r. 1925.

13.10. uznala katolická církev pravost zjevení ve Fatimě. Bylo povoleno veřejné uctívání Naší Milé Paní z Fatimy.

1931-1936

V srpnu 1931 měla Lucia další zjevení: "Náš Pán mi řekl s velkým zármutkem: Nechtěli splnit mou žádost! (…) Tak jako francouzský král toho budou litovat a budou ji chtít splnit, ale bude pozdě. Rusko již rozšíří své omyly ve světě a způsobí války a pronásledování církve. Svatý otec bude velmi trpět."

 V r. 1934 skládá v klášteře v Tuy věčný slib a zároveň je odkryta její identita vizionářky z Fatimy. Opakovaně posílá výzvy ke splnění požadavků Paní na záchranu světa:

21.1.1935 "Je zapotřebí pracovat, aby Svatý otec uskutečnil plány...".
18.5.1936 "Je třeba naléhat...".

1937

Biskup Leirie se snaží podpořit výzvy sestry Lucie a posílá v březnu dopis papeži. Odpověď nepřišla.

Lucia píše svůj životopis.

1938-1939

Dne 25.1. se na obloze objevuje zcela mimořádná severní záře, která je podle proroctví znamením vypuknutí světové války.

Při pobytu v klášteře v Tuy se Lucii dostává dalších zjevení v létech 1938 i 1939.
6.2.1939 se Lucii dostalo poznání, že končí milostivé období (o němž jí bylo sděleno v květnu 1938) a válka se všemi hrůzami brzy začne.

Portugalsko má díky zasvěcení svými biskupy zůstat ušetřeno.

V březnu či květnu přijímá Lucie sdělení: "Žádej a naléhej znovu, aby byla rozšířena kající pobožnost o prvních sobotách k poctě Mariina Neposkvrněného Srdce. Blíží se chvíle, kdy má přísná spravedlnost potrestá zločiny mnoha národů. Některé budou vyhlazeny. Nakonec má přísná spravedlnost dopadne tvrdě na ty, kteří chtějí zničit mé království duší."

20.6. Lucia naléhá: "Naše Paní slíbila, že odloží pohromu války, jestli tato zbožná úcta bude zavedena a praktikována. Zabrání tomuto trestu v té míře, v jaké se vynaloží úsilí pro její zavedení. Bojím se však, že my už nemůžeme dělat více, než děláme nyní a že Bůh je nespokojený a že odnímá ruku svého milosrdenství a dopouští, aby svět byl devastován tímto trestem, který bude strašný, strašný, jako ještě nikdy předtím."

Vatikán mlčí. V září začíná Druhá světová válka.

1939-1940

Lucia ve svých výpovědích z 6.2.1939 a 18.8.1940 (4. pamětní spisek) podruhé formuluje tajemství z Fatimy.

2.3.1939 Papežem je zvolen Pius XII.

V dubnu 1940 píše Lucia, že Bůh je zarmoucen nejen pro naše velké hříchy, ale i pro naši malátnost a liknavost při odpovědích na jeho žádosti.

Zpovědníci sestry Lucie žádají Vatikán, aby bylo provedeno alespoň zasvěcení celého světa (když zasvěcení Ruska je odmítáno). Lucii je ve zjevení řečeno, že tímto nebude naplněn příslib z Fatimy (obrácení Ruska a mír), dny utrpení však budou zkráceny.

1941

Lucie pokračuje v sepisování vzpomínek. Ve třetí vzpomínce (31.8.1941) uvádí první a druhou část tajemství.

... Tedy: tajemství spočívá ve třech odlišných věcech, dvě z nich chci nyní odhalit.

První bylo tedy vidění pekla. Madona nám ukázala velké moře ohně, které bylo jakoby pod zemí. Do tohoto ohně byli ponořeni démoni a duše jako průhledné černé nebo bronzové řeřavé uhlíky s lidským tvarem, které se míhaly v požáru a byly nesené plameny, které z nich vycházely spolu s mraky kouře a padaly na všechny strany tak, jako padají jiskry při velkých požárech, bez tíže, či rovnováhy, uprostřed bolestných výkřiků a vzdechů plných zoufalství, které vyvolávaly děs a naháněly strach. Démony bylo možné rozpoznat podle hrozných a odporných zvířecích tvarů – úděsných a neznámých, ale průhledných a černých. Toto vidění trvalo chvilku. Děkujeme naší dobré nebeské Matce, která nám na začátku (v prvním zjevení) slíbila, že nás přivede do nebe; myslím, že jinak bychom byli zemřeli děsem a hrůzou. Pak jsem pozvedli oči k Madoně, která nám dobrotivě a smutně řekla: – Viděli jste peklo, kam upadají duše ubohých hříšníků. Aby byly zachráněny, chce Bůh zavést ve světě úctu k mému Neposkvrněnému Srdci. Jestliže lidé udělají to, co vám řeknu, mnohé duše se zachrání a navrátí se jim pokoj. Válka se schyluje ke konci; nepřestanou-li však urážet Boha, začne během pontifikátu Pia XI. jiná, ještě horší. Až uvidíte noc ozářenou neznámým světlem, vězte, že je to velké znamení, které vám Bůh dává, že se chystá potrestat svět za jeho zločiny skrze válku, hlad a pronásledování církve i Svatého otce. Aby se jí zabránilo, budu žádat o zasvěcení Ruska mému Neposkvrněnému Srdci a o smírné přijímání o prvních sobotách. Budou-li přijaty moje požadavky, Rusko se obrátí a bude mír; když se tak nestane, rozšíří své bludy po světě a bude podněcovat války a pronásledování církve. Dobří lidé budou mučeni, Svatý otec bude muset hodně trpět, mnohé národy budou zničeny. Nakonec mé Neposkvrněné Srdce zvítězí. Svatý otec mi zasvětí Rusko, které se obrátí, a světu bude dopřáno údobí míru.

 

Lucia poprvé používá termín třetí tajemství. Píše o tajemství z 13.7.1917 " Tajemství sestává ze tří různých věcí, které však vzájemně úzce souvisejí: Dvě z nich nyní vyložím, třetí musí zůstat pro tuto chvíli ještě skryto."

Jako první tajemství tedy Lucia popisuje vidění pekla.
Druhé tajemství se týká uctívání Neposkvrněného Srdce Panny Marie.

Ve čtvrté vzpomínce (8.12.1941) přidává několik poznámek. Potvrzuje, že část tajemství ještě nemá dovoleno vyjevit. Připojuje k dříve uvedenému textu větu:

V Portugalsku se po všechen čas uchová dogma víry, atd.

 

Celý dovětek však zní následovně:

V Portugalsku se po všechen čas uchová dogma víry, atd.
Toto však nesmíte nikomu říkat, jenom Franciscovi.

Nejedná se však o dovětek Lucie ale o citaci slov Paní z Fatimy!

Třetí tajemství snad mělo následovat po výše uvedeném dovětku nebo po větě Svatý otec bude muset hodně trpět, mnohé národy budou zničeny...

Věta týkající se udržení víry v Portugalsku je považována za součást třetího tajemství nebo klíč k němu.

1942

Lucie odchází do kláštera. Francesco a Jacinta umírají. Lucie dostává pokyn předat písemně předaná tajemství veřejnosti.

Papež Pius XII. nechává skrze kardinála Schustera zveřejnit obsah fatimského poselství (prvá dvě tajemství).
V dubnu jsou zveřejněna prvá dvě tajemství v politicky upravené verzi.
13.10. vychází v Portugalsku komplexní texty Vzpomínek, stále se však jedná o neoficiální verzi.

31.10. provádí papež zasvěcení církve a světa neposkvrněnému Srdci Panny Marie. Sestra Lucia se raduje, upozorňuje však, že to není zasvěcení, které žádala Paní z Fatimy k dosažení míru a obrácení Ruska: "Dobrý Bůh mi již ukázal své uspokojení z tohoto aktu provedeného Svatým otcem a mnoha biskupy, ačkoliv byl neúplný vzhledem k jeho přání. Za to slibuje ukončit brzy válku. Obrácení Ruska (však) zatím nenastane."

1943

Lucie v červnu 1943 v klášteře v Tuy těžce onemocní. Biskup z Leirie v obavách ztráty třetího tajemství, požádal 15.9. Lucii o sepsání tajemství: "Řekli mi, abych to zapsala, i do sešitů, kam jsem měla zapsat svůj duchovní deník, i na list, který se pak vložil do zapečetěné obálky."
Lucia se snaží zapsat tajemství ale není toho schopna, cítí úzkost a zábrany.

1944

2.1.1944 se Lucii zjevuje Paní a pomáhá ji zapsat tajemství.

Na rozkaz biskupa z Leirie a Nejsvětější Matky sepisuje Lucia 3.1.1944 třetí část tajemství - Třetí proroctví fatimské.

Pak píše Lucie zřejmě ještě další text, protože až 9.1. oznamuje Da Silvovi splnění úkolu: "Napsala jsem to, co jste žádal. Bůh mě vystavil jisté zkoušce, ale taková byla nakonec jeho vůle: (text) je v zapečetěné obálce a obálka je v sešitech." Vznikly tedy dva texty s tajemstvím. Jedna část byla napsána v sešitu, druhá na listu papíru.
Lucie předává vše svému zpovědníkovi.  17.6. posílá  arcibiskup Ferreira z Gurzy spisy biskupovi pro Fatimu da Silvovi. Lucie nabídla přečtení tajemství biskupovi, ten však odmítl. Zavázala jej alespoň slibem, aby svět seznámil s tajemstvím  při její smrti nebo v r. 1960. Biskup se pokouší dopis předat Svatému officiu, to převzetí odmítá. 

Text originálu zjevení z Fatimy
(z portugalštiny přeloženo Vatikánem)

Píši z poslušnosti vůči tobě, můj Bože, který mi to přikazuješ skrze nejdůstojnějšího pana biskupa z Leiria a skrze tvou a mou nejsvětější Matku.

Po dvou částech, které jsem již vyložila, jsme uviděli po levici Naší Paní, trochu výše, anděla s ohnivým mečem v levé ruce; jiskřil a vyšlehovaly z něho plameny, které, jako by měly zapálit svět; avšak vyhasínaly jakmile se dotkly záře, která vycházela z pravé ruky Naší Paní směrem k němu: anděl ukázal pravou rukou na zem a silným hlasem řekl: Pokání! Pokání! Pokání! V oslnivém světle, kterým je Bůh, jsme viděli „podobně, jako když se lidé vidí v zrcadle, kolem kterého procházejí“, bíle oblečeného biskupa „vytušili jsme, že je to Svatý otec“. Další různí biskupové, kněží, řeholníci a řeholnice vystupovali na strmou horu, na jejímž vrcholku byl velký kříž z hrubých kmenů, jako z korkového dubu s kůrou; dříve než sem Svatý otec dospěl, procházel velkým polorozbořeným městem, rozechvělý, s kolísavým krokem, zkroušený bolestí a trýzní se modlil za duše mrtvol, které na cestě potkával; když došel na vrchol hory a padl na kolena u paty velkého kříže, byl zabit skupinou vojáků, kteří na něho vystřelili několik ran z pušek, několik šípů; stejně tak zemřeli jeden za druhým ostatní biskupové i kněží, řeholníci, řeholnice a různé světské osoby, muži i ženy různých tříd a postavení. Pod dvěma rameny kříže stáli dva andělé, každý s křišťálovou nádobou v ruce, zachycovali krev mučedníků a zalévali jí duše, které se přibližovaly k Bohu.

 

1946-48

6.2.1946 Lucia (jako řádová sestra v Tuy) poskytla rozhovor otci Jongenovi, který psal pro časopis Ve službách královny:

„Kdy Vám dala nebesa souhlas ke zveřejnění tajemství?“, Lucie odpověděla: „Roku 1927, zde v kapli v Tuy. Avšak toto svolení se nevztahuje na třetí část tajemství.“ P. Jongen se ptal dále: „Mluvila jste o tom se svým duchovním vůdcem?“ Lucia: „Ano, hned poté.“ P. Jongen: „Co na to řekl?“ Lucia: „Nařídil mi zapsat tajemství s výjimkou jeho třetí části. Myslím, že zápis ani nečetl, a pak mi jej vrátil. O něco později jsem měla jiného duchovního vůdce, který mi nejprve nařídil zápisky spálit, ale pak mi nakázal, abych je znovu napsala.“ P. Jongen chtěl také vědět, zda jsou „při pořizování zápisu tajemství slova Matky Boží zachycena pouze podle smyslu nebo doslovně?“ Lucia odpověděla: „Zapsala jsem tajemství slovo za slovem.“ Nato P. Jongen: „Jste si jista, že vám všechno zůstalo přesně v paměti?“ Lucia: „Ale ano! Zapsala jsem slova přesně v tom pořadí, jak byla vyřčena.“

15.7. 1946 Lucia naléhá: "To, co žádá Naše Paní, je, aby Svatý otec a všichni biskupové světa zasvětili Rusko jejímu Neposkvrněnému Srdci ve zvláštní den."

1947 Lúcia přestoupila z kláštera sv. Doroty do karmelitánského řádu v klášteře v Coimbra.

1949

V magazínu Life je zveřejněna fotografie biskupa da Silvy s obálkou s třetím tajemstvím.

1950

Papeži Piovi XII. je několikrát dáno znamení aby více usiloval o naplnění požadavků z Fatimy. Např. 30. a 31.10. spatří velký sluneční zázrak, který se udál ve Fatimě.

1951

Sestar Lucia papeži připomíná: "...to, co žádala Naše Paní ve Fatimě, ještě nebylo splněno".

1952

V květnu má Lucia opět vizi: "Řekni Svatému otci, že stále očekávám zasvěcení Ruska mému Neposkvrněnému Srdci. Bez tohoto zasvěcení se Rusko nemůže obrátit a svět nemůže dosáhnout pokoje."

V červnu posílá Lucia do Vatikánu další výzvu.

7.7. publikuje apoštolský list národům Ruska Sacro vergente anno. Má se konečně jednat o zasvěcení Ruska Neposkvrněnému Srdci Panny Marie, jde však o neúplný akt.

Jezuita J. Schweigl z pověření papeže Pia XII. se vyptává 2.9. sestry Lucie na třetí tajemství. Později sděluje, že tajemství sestává ze dvou částí. Prvá se týká papeže. Druhá část je pokračováním již zveřejněných slov V Portugalsku se po všechen čas uchová dogma víry... Vatikán uvaluje na rozhovor embargo platné až doposud.

1953

Katolický časopis Civiltà Cattolica publikuje článek pátera Dhanise přinášející pochybnosti ohledně Fatimy.

Od 29.8. do 1.9. v obydlí Angela Iannusa v Syrakusách dochází k zázraku - objevují se slzy kanoucí z očí Panny Marie. Církví je potvrzena nadpřirozenost události. Jedná se o znamení, které bylo předpovězeno ve Fatimě.
Pius XII. se ptal: "Pochopí lidé tajemný jazyk těchto slz? "

1955

Sestra Lucie píše knihu, která byla později na přání Pavla VI. odeslána do Říma. Nikdy nebyla publikována.

V květnu posílá papež kardinála Ottavianiho, aby vedl tajný rozhovor se sestrou Lucií ve věci třetího tajemství.

1957

Svaté officium požádalo v lednu kurii v Leirii o všechny spisy sestry Lucie a především třetí tajemství. To však nebylo původně určeno jen a pouze papeži. Lucia si však od napsání tajemství přála, aby byl s obsahem seznámen samozřejmě i papež Pius XII.

Dopis byl doručen Svatému officiu i s doporučením, aby byl zveřejněn až po roce 1960. Dopis je uložen 4.4. do vatikánského archivu.

Biskup Venancio z Leiria později (13.2.1983) řekl, že byl v březnu 1957 pověřen předáním obálky s textem nunciovi v Lisabonu. Prosil biskupa da Silvu, aby si tajemství konečně přečetl a nechal pořídit fotokopii dříve, než dopis předá dále (předtím již byly pořízeny kopie všech dalších spisů lucie). Da Silva to odmítl (i když měl Lucií udělenu pravomoc přečíst text) a tak si Venancio alespoň prohlédl obálku proti světlu. Viděl jediný list papíru, kde bylo napsáno 20 až 25 řádek
Biskup Leirie předal 1.3. dopis apoštolskému nunciovi Centovi v Lisabonu, který obálku doručil 16.4. Kongregaci pro nauku víry. Odtud je obálka předána Pavlovi IV. Ten však text údajně nečetl a obálka zůstala zapečetěna. Příští rok je obálka předána novému papeži.
 

26.12. Lucia svěřuje své trápení (zveřejněno 22.6.1959 v portugalském deníku A Voz.):  „Otče, Nejsvětější Panna je velmi smutná, protože nikdo nevěnuje pozornost jejímu poselství, ani dobří, ani zlí. Dobří pokračují po své cestě, aniž by si všímali jejího poselství. Zlí vidí, že Boží trest je prozatím nezasáhl, a tak pokračují po své cestě hříchu a nestarají se o poselství. Ale (…) nebeský trest se blíží (…). Nemohu uvádět další detaily, protože jsou pod tajemstvím. Podle vůle Nejsvětější Panny náleží pouze papeži a biskupovi Fatimy, aby je znali, ale oni tím nechtějí být ovlivněni. Je to třetí část poselství Naší Paní, která zůstane utajena až do roku 1960. Řekněte jim, otče, že Panna Maria řekla mnohokrát Františkovi, Hyacintě a mně, že mnohé národy zmizí z povrchu země. Řekla, že Rusko bude zvoleným nástrojem Božím k potrestání celého světa, pokud dříve nedosáhneme obrácení tohoto nešťastného národa. Otče, ďábel je připraven začít rozhodující boj proti Svaté Panně. A ďábel ví, co nejvíc uráží Boha a co mu v krátkém čase zajistí největší počet duší. Takže ďábel dělá vše pro to, aby získal nejlepší z duší zasvěcených Bohu, protože ví, že tímto způsobem duše věřících, ponechané bez vedení, snáze padnou do jeho rukou. To, co nejvíce uráží zvláště Neposkvrněné Srdce Panny Marie, je zkáza duší kněží a řeholníků. Ďábel ví, že každý řeholník či kněz, který se zpronevěří svému vznešenému povolání, strhne s sebou do pekla mnoho duší. Řekněte jim také, otče, že František a Hyacinta se obětovali, protože při všech zjeveních vypadala Nejsvětější Panna jako velmi smutná. Nikdy se neusmála. Tento smutek, tato úzkost, kterou jsme na ní vnímali, pronikla naše duše. Byla způsobena urážkami Boha a tresty, které za ně hrozí viníkům. A tak jsme my děti nevěděly, co máme dělat, než jen se modlit a konat oběti. Další věc, která posvětila Františka a Hyacintu, bylo vidění pekla. A proto, otče, není mým posláním ukazovat světu materiální trest, který ho určitě čeká, pokud se včas neobrátí k modlitbě a pokání. Ne! Mým posláním je připomínat každému z nás nebezpečí ztráty nesmrtelné duše, pokud budeme zatvrzele setrvávat v hříchu. Otče, neočekávejme nějaký apel k pokání od Svatého otce, od našeho biskupa či od řeholních kongregací. Ne! Náš Pán velmi často využil těchto prostředků a svět si jich vůbec nevšímal. A právě proto je nyní nezbytné, aby každý z nás začal s duchovní obnovou sebe sama. Každý z nás má povinnost zachránit nejen sám sebe, ale také všechny duše, které Bůh poslal na naši cestu. Otče, Nejsvětější Panna mi výslovně neřekla, že jsme došli ke konci časů, ale jsou tři důvody, pro které v to věřím. První důvod je ten, že řekla, že ďábel je připraven začít rozhodující boj proti Panně. A rozhodující boj je konečný střet, z něhož jedna strana vyjde vítězná a druhá poražená. Musíme se rozhodnout již nyní, na které straně budeme stát, zda s Bohem, nebo s ďáblem. Není jiná možnost. Druhý důvod je ten, že Ona nám řekla, že Bůh se rozhodl dát světu poslední dva prostředky proti zlu, a to je růženec a úcta k Mariinu Neposkvrněnému Srdci. To jsou dva poslední možné prostředky, což znamená, že už nebudou jiné. Třetí důvod je ten, že je v plánu Boží prozřetelnosti, že Bůh předtím, než je nucen potrestat svět, snaží se ho napravit všemi možnými prostředky. Nyní, když vidí, že svět nedbá na jeho poselství, tak nám nabízí, jak říkáme, ,s jistou bázní‘, jako poslední možnost spásy intervenci své Nejsvětější Matky. Činí to ,s jistou bázní‘, protože nebude-li mít úspěch ani tato poslední pomoc, nebudeme moci doufat v žádné odpuštění Nebes, protože budeme poskvrněni tím, co evangelium nazývá hříchem proti Duchu Svatému. Nezapomínejme, že Ježíš Kristus je dobrý Syn, který nedovolí urážet a znevažovat svou Nejsvětější Matku. Dva prostředky, které jsou nám dány pro záchranu světa, jsou modlitba a oběť. Vidíte, otče, Nejsvětější Panna nám chtěla dát v těchto posledních časech, ve kterých žijeme, novou schopnost k modlitbě svatého růžence. Ona natolik zesílila svou pomoc, že nemůže být problém, ať jakkoli těžký, materiální, či zvláště duchovní, v životě osobním každého z nás nebo v životě našich rodin, v životě rodin světa, náboženských komunit, či přímo v životě národů, který by nemohl být vyřešen modlitbou svatého růžence. Svatým růžencem se zachráníme, posvětíme, utěšíme Našeho Pána a dosáhneme spásy mnohých duší.“

1958

V časopise Paris-Match je zveřejněna fotografie dřevěného trezoru Pia XII., kde je třetí tajemství uschováno.

 

9.10. papež Pius XII. umírá. Obálku má nový papež Jan XXIII.

Podle záznamů archivu komisař Svatého stolce P. Pierre Paul Philip O. P., se souhlasem kardinála Alfreda Ottavianiho, zanesl obálku s třetím fatimským tajemstvím Janu XXIII. Ten pak po značném váhání řekl: „Počkáme. Budu se modlit. Dám vám vědět, jak jsem rozhodl.“ Ve skutečnosti Jan XXIII. rozhodl vrátit zapečetěnou obálku Svatému stolci a třetí část ,tajemství’ nezveřejňovat.

1959

V lednu požádá Lucia o možnost radiofonického proslovu k lidem. Vatikán okamžitě rozhoduje o izolaci Lucie. Papež však odmítá přečíst třetí tajemství, nejdříve hodlá svolat II. vatikánský koncil, aby snad nebyl ovlivněn varováním Paní z Fatimy.

Je svolán II. vatikánský koncil.

17.8. Jan XXIII. si nechává přinést obálku s třetím tajemstvím (25 řádků) a čte tajemství spolu s kardinálem Ottavianim. Rozhoduje, aby text zůstal utajen. Jeho sekretář L.Capovilla píše na obálku Nechávám jiným ke komentáři či rozhodnutí.

Jan XXIII. výrazně mění východní politiku Vatikánu, mnozí to chápou jako důsledek jeho seznámení s třetím proroctvím z Fatimy.

Jiné zdroje však popírají, že by Jan XXIII. obálku otevřel.

Jan XXIII. rozhoduje o přísné cenzuře všeho, co souvisí s Fatimou. Třetí tajemství nesmí být zveřejněno. Zbavuje funkcí A. Fuentese, který se sestrou Lucií řešil fatimské záležitosti. Ukládá sestře Lucii závazek mlčení, může přijímat je Vatikánem schválené návštěvy, její texty jsou cenzurovány. Začíná zákaz publikování dokumentů o Fatimě. Sám papež se snaží před veřejností snížit význam Fatimy, proroctví označuje za nejasná rčení a třetí tajemství za ne plně nadpřirozené.

1960

8.2. Vatikán sděluje, že třetí tajemství z Fatimy nebude oznámeno. Důvodem nezveřejnění je zřejmě jeho závažný obsah.

Jan XXIII. čte 62-řádkový text třetího tajemství. Obálku pak předává do vatikánského archivu.

1962

V období 1962-65 se koná Druhý vatikánský koncil. Hned na úvod papež snížil nepřímo fatimské události: "Zdá se nám, že se rozcházíme s různými proroky neštěstí, kteří stále ohlašují katastrofy, téměř jako by už nadešel konec světa."

Sovětský svaz umístil na Kubu rakety dlouhého doletu. USA požaduje po SSSR okamžité stažení raket a začíná blokádu Kuby. Existují oprávněné obavy z vypuknutí třetí světové války, která by použitím nukleárních zbraní zničila svět.
Do období kubánské raketové krize se datuje vznik tzv. diplomatické verze proroctví. Vatikán se snaží zabránit jaderné katastrofě a posílá údajně zkrácenou diplomatickou verzi třetího tajemství z fatimy hlavám třech světových mocností - Kennedymu, Chruščovovi a Macmillanovi. Třetí tajemství je údajně přeloženo do angličtiny a ruštiny. V říjnu v době kubánské krize prý pomáhá zabránit vypuknutí třetí sv. války.

28.10. nechává Chruščov stáhnout ruské rakety z Kuby. Podle W. Chipmana  měl Chruščov pronést, že po atomové válce by živí záviděli mrtvým. To je téměř citace z níže uvedené diplomatické verze proroctví.

26.12. rozhoduje papež Jan XXIII., že Třetí tajemství zatím stále nebude zveřejněno.