Razii proti okultistům spustila Hessova sóloakce

17.03.2018 23:08

 

Nad Prahou teprve začínalo svítat, když do smíchovského bytu astrologa a mága Jana Kefera dorazilo několik gestapáků v civilu. Šli najisto. Dobře věděli, že přední český okultista má většinu důležitých knih a dokumentů v jídelně.

„Mimo jedné skříně, kterou zapečetili, všechno odvezli. Tam to bylo jako po malování,“ popisuje pro iDNES.cz vpád do soukromí z 9. června 1941 Keferův syn Reginald.

Tehdy téměř pětiletého chlapce nečekaní hosté zamkli v jeho pokoji. Z ulice Pavla Švandy ze Semčic odjeli s kořistí až kolem poledne. „Celou tu dobu u nás prohlíželi a šacovali, co se dalo. Když odešli, maminka brečela, že tátu odvedli,“ líčí jednaosmdesátiletý varhanista a dirigent.

Otce pak viděl už jen při několika setkáních v sídle gestapa v Petschkově paláci. Půl roku po zatčení přišla rodině z koncentračního tábora Flossenbürg kusá zpráva, že pětatřicetiletý Kefer zemřel na rychlý zápal plic. Kromě něj skončila v nacistických lágrech a žalářích i řada dalších osobností ezoterických učení.

 

Když chtěl našinec utišit hlad po duchovnu, měl od konce 19. století velmi pestrou nabídku. Zpočátku se zejména na venkově masově šířil spiritismus (více v článku Asketický rukavičkář učil Čechy vyvolávat duchy), šlechtici a velkoměstští intelektuálové se pod vlivem západní Evropy pohroužili do hermetických věd alchymie, astrologie a magie. Přibývalo uzavřených řádů přístupných jen pro zasvěcené, rostl i zájem o indické nauky nebo židovskou mystiku kabalu.

„Po Velké francouzské – a s ní ruku v ruce kráčející vědecko-technické – revoluci se změnilo kormidlo dějin. Lidé začali kromě jiného hledat alternativu ke křesťanství, které jim už úplně nedostačovalo. U nás tyto změny po třech stech letech pod Habsburkem padly na úrodnou půdu,“ vysvětluje Petr Kalač, vedoucí Dokumentačního centra českého hermetismu.

Za první republiky podle něj nastal mohutný spolkový kvas a zmírnil se dohled úřadů. A počty rostly: spiritismu se už věnovaly stovky tisíc lidí, nejrůznějším podobám okultismu tisíce dalších. Svobodných zednářů bylo v roce 1929 přes patnáct set – Češi a Slováci však představovali jen třetinu, zbytek tvořili Němci a Maďaři. Pak ale přišel Mnichov a o půl roku později okupace.

Jak je známo, špičky třetí říše ezoterice – někdy až přespříliš – holdovaly, nejvíce zřejmě Heinrich Himmler (více v článku Himmlerova černá říše byla plná pohanských mýtů, ezoteriky a okultismu). Šéf gestapa a SS dokonce sestavil badatelský tým, který měl zkoumáním starých čarodějnických procesů dokázat, že katolická církev zahubila starogermánské pohanství.

Himmlerovo komando navštívilo i třináct tuzemských archivů. „V Sudetech prováděli rešerše od podzimu 1938, po okupaci hledali materiály i v některých větších českých a moravských veřejných archivech. Komando bylo rozpuštěno počátkem roku 1944,“ řekl iDNES.cz Petr Kreuz, historik z Archivu hlavního města Prahy, který se specializuje na čarodějnické procesy.

Boj proti církvím a ezoterikům všeho druhu pražské gestapo nesvěřilo  žádnému bažantovi. Sedlář a čalouník Fritz Kiesewetter patřil do tvrdého jádra NSDAP – do strany vstoupil už v roce 1926, členem SS se stal o pět let později. Podle českých vězňů se choval „nanejvýš cynicky a surově“, zadrženým vyrážel zuby nebo je tloukl rákoskou. A bez okolků je posílal do koncentráků.

Němci sice české okultisty sledovali hned od začátku okupace, naplno však proti nim udeřili až zmíněného 9. června 1941. Jak Kiesewetter prozradil v poválečné výpovědi před soudem, Hlavní říšský bezpečnostní úřad k tomu přiměla „Hessova aféra“, tedy květnový odlet prominentního nacisty a velkého příznivce ezoteriky Rudolfa Hesse do Velké Británie.

Policie během „Akce proti tajným učením a takzvaným tajným vědám“ zatkla v protektorátu zhruba dvě stě padesát okultistů, věštců, spiritistů, ale i příznivců teosofie, antroposofie a dalších alternativních duchovních proudů (razie probíhala souběžně i v Říši). Úřady také rozpustily jejich spolky a zabavily majetek, včetně vzácných knihoven. Devadesát procent zadržených nacisté propustili ještě téhož dne, některé další po třech týdnech věznění. Zbývajících patnáct skončilo v koncentračních táborech.

 

Zdroj: https://zpravy.idnes.cz