Spontánní channeling

01.07.2014 23:13

Příležitostně se však objevuje nečekaně a jakoby bez důvodu. Může to být překvapivé, ale většinou ne nevítané.

 

Zatím jsme o channelingu hovořili jako o pozitivním a konstruktivním jevu, který může obohatit život člověka. Příležitostně se však objevuje nečekaně a jakoby bez důvodu. Může to být překvapivé, ale většinou ne nevítané. To, jak se takový člověk zachová, je velmi různé. Je třeba uvést, že u mnohých dnes známých lidí, kteří channeling provozují, to byla také otázka náhlého otevření „kanálu“, nikoliv postupná zkušenost.

U těch případů, které s sebou nesly nepříjemné a negativní jevy, šlo vždy o pocit, že osobnost člověka je jakoby cele převzata imaginární osobností, která se chce vší silou naplno projevovat. Někdy se tato osobnost z počátku zdá kooperativní, ale později se ukáže, že je sobecká a manipulativní. Někdy poskytne, jindy neposkytne vysvětlení svých motivů. Není to právě příjemné, a protože o zdrojích channelingu víme velmi málo, pomoc při takových případech je někdy velmi obtížná.

Neuvádím to proto, abych vás vystrašil, ale chci upozornit na možné komplikace. Při bližším zkoumání se vždy zjistí, že až tak neočekávané to nikdy není a v konečném důsledku se vždy dají nalézt pozitivní aspekty takových případů. Skutečné nebezpečí netkví v samotném channelingu, ale ve strachu a v následných negativních reakcích. Negativní posedlost, nebo samotný channeling se v určitém aspektu liší jen tím, že to první je nedobrovolná činnost, zatímco druhý jev je dobrovolná činnost. Konkrétní člověk pak reaguje buď strachem, nebo radostí – se všemi následnými efekty.

Není známo, proč se u některých lidí vyskytne spontánní channeling, zatímco u většiny lidí k tomu nedochází, a co a jak tento fenomén spouští. Fakt, že se channeling dá cvičit a zkvalitňovat, ale naznačuje, že zde existují určité předpoklady a že někde hluboko v mysli se vyskytuje proces, který se za správných podmínek vynoří. U některých negativní případů posedlosti se obvykle dá v dětství vypátrat nějaká forma zneužití. Neexistuje ale důkaz, že posedlost je mentální nemocí.

Jak se v případě spontánního channelingu zachovat? Především je třeba mít na paměti, že to je výjimečná příležitost dalšího osobního růstu, objev možnosti transformace. I když v prvních fázích to může vypadat chaoticky a nezvládnutelně, při troše snahy se pak s novou „osobností“ v mysli lze spřátelit jako s novým moudrým přítelem – v žádném případě nepomůže, pokud bude považována za narušitele a nepřítele. Tak jako objev sexuality v pubertě, channeling z počátku může vypadat cize a člověka může zmást. Pokud je ale tento jev brán s rozumným nadhledem a podporou blízkých, pak se vše upraví. Zcela jistě pomůže vědomí, že channeling je jev v zásadě pozitivní. To pomůže zdárně překonat první kontakty.

Velmi užitečné je pak pokusit se vyhradit někde v hloubce vlastní mysli pro nového imaginárního přítele patřičné místo. Je totiž třeba mít na mysli fakt, že to jsem já, kdo vše kontroluje, ne ona jiná imaginární osobnost: nikdo do mé mysli nesmí bez mého svolení (ať je jakkoliv podvědomé). V takovém případě je pak možno channeling docela dobře ovládat a na přání ho začínat nebo ukončovat. Váhání a nejistota se i zde nevyplácí.

Někdy se vyplatí silným hlasem nebo silným mentálním příkazem poručit nepříjemné osobnosti, aby odešla a udělala prostor pro osobnost více akceptovatelnou či příjemnou a užitečnou. Takto se dá přivolat imaginární osobnost s konkrétními rysy. Není jasné, proč takováto přímá sebejistá taktika funguje, ale zdá se, že je velmi efektivní. Stále narůstající počet případů channelingu naznačuje, že takovýchto různých osobností se vyskytuje značné množství a člověk si může svého imaginárního přítele skutečně vybrat téměř na přání.

Je to opět jako když jedete v kupé ve vlaku. Záleží zcela na vás, jestli se s člověkem sedícím naproti dáte nebo nedáte do řeči. Dokud mu to nedovolíte, on sám nic nezmůže. V některých případech spontánního channelingu prostě neposkytnete tomu, kdo chce vniknout do vašeho světa, vůbec žádný prostor.

Pokud ale chcete, můžete proces channelingu zcela zvládnout a kontrolovat. Vy si určíte, jakou osobnost, kdy a jak budete kontaktovat, o čem budete komunikovat. Vy budete určovat, v jaké kvalitě a formě budete přijímat určité informace – a pokud se vám to nebude líbit, kontakt můžete kdykoliv ukončit. V takovém případě se s vámi budou kontaktovat pouze velmi ochotné, důvěryhodné a laskavé osobnosti. Jak z výše uvedeného vyplývá, rozdíl mezi posedlostí a pozitivním channelingem vytváří člověk sám. Zvládnutí určitých metod pozitivního channelingu může nějakou dobu trvat, ale v každém případě se to vyplatí a channeling se může stát stále užitečnějším darem s velkými možnostmi pomoci sobě i druhým. Není kam spěchat, naopak, pokud je člověk netrpělivý, může to dopadnout, jako když pustíte napětí 220V do obvodu, který je dimenzován jen na 120 V. I tady trpělivost přináší růže. Schopnost channelingu se ani po delší přestávce neztrácí.

Když už člověk channeling zvládl, vyplatí se používat meditaci jako užitečný prostředek, jak s imaginárními osobnostmi zacházet. V případě posedlosti, pokud má člověk potíže s kontrolou takové komunikace, se však meditace, nebo holotropní dýchání, regresní terapie a podobné metody nedoporučují. Ty jsou užitečné až v pozdější lépe zvládnuté fázi channelingu.

Channeling může být a také často je velmi pozitivní a efektivní metodou rozvoje osobnosti člověka. Tak jako telefon - může přenášet informace velmi užitečné a použitelné, ale někdy také velmi zkreslené až nesmyslné. Pak záleží na člověku samotném, aby je rozlišil. Praxe channelingu zatím není všeobecně uznávána, ale má bohatou a dlouhou historii a dnes už i sice spíše neveřejnou, ale velmi rozšířenou základnu. Nevíme, co se v průběhu channelingu v mysli přesně děje, víme ale dost na to, abychom tento jev mohli systematicky zkoumat a zvládat. Patologické formy nejsou tak časté a dají se zvládnout. Většina z lidí, kteří prošli channelingovým výzkumem v Centru pro aplikovanou intuici v Kalifornii, přinesla spoustu velmi hodnotných informací a prokázalo se tak, že channeling by mohl mít v budoucnu velmi konstruktivní využití.

A nakonec, mentální proces, zvaný intuice, jehož je channeling manifestací, zde byl prezentován jako důležitý zdroj získávání jakýchkoli informací a jakéhokoli poznání. Je třeba ale mít na paměti, že jde o ještě víc. Intuice je základní komunikativní spojení mezi vnější a vnitřní myslí. Je to klíč k lepšímu pochopení sebe sama, k navázání spojení s hlubším „já“ či s duší, tak jako pomocí meditace nebo jiné metody. Je to experimentální most k tomu, čemu se říká seberealizace, nebo osvícení. Ale to už je jiný příběh.

 

 

Kontakt