Umajjovci

Dynastie chalífů vládla islámské říši z Damašku v letech 661-750. Založil ji Mu'ávija, původně už od doby chalífy Umara místodržící Sýrie. Střetl se nepřátelsky se čtvrtým chalífou Alím, po jehož smrti nastolil dědičnou moc svého rodu. Umajjovcům se vytýká, že v islámském státě zcela zesvětštili způsob vlády.

Nástup dynastie Umajjovců (661–750) ukončuje demokratický ráz chalífátu. Pátým chalífou a prvním umajjovským chalífou se stal Mu'a'wija. Šestým chalífou se stal Jazíd. Ten poráží Husajna (syna Alího) a jeho přívržence usilující o návrat voleného chalífátu v bitvě u Kerbelá roku 680. Za vlády Umajjovců muslimské armády dobyly Maghreb, zničili Vizigótskou říši na Pyrenejském poloostrově a snažili se probojovat i do Francie, kde ale byli zastaveni Franky. Urputně se snažili proniknout také do Byzance, nicméně byli v letech 717 až 718 poraženi před Konstantinopolí. Úspěšněji si počínali na východě, kde rozšířili svoje panství ve střední Asii a jejich armády překročily Indus.