VIA LUCIS - Cesta světla - XV. ČTYŘI POTŘEBY CESTY UNIVERSÁLNÍHO SVĚTLA: UNIVERSÁLNÍ KNIHY, UNIVERSÁLNÍ ŠKOLY, UNIVERSÁLNÍ SBOR, UNIVERSÁLNÍ JAZYK

28.08.2015 23:37

KAPITOLA XV.

ČTYŘI POTŘEBY CESTY UNIVERSÁLNÍHO SVĚTLA: UNIVERSÁLNÍ KNIHY, UNIVERSÁLNÍ ŠKOLY, UNIVERSÁLNÍ SBOR, UNIVERSÁLNÍ JAZYK

 

   K dosažení stanovených cílů všeobecného ozáření (Panaugie) stanovíme nyní vhodné prostředky. Jsou celkem čtyři: universální knihy, universální školy, universální sbor učených mužů a universální jazyk. Všechno to je nové a musí to být novou péčí od základů vybudováno.

   2. Nechybějí nám jistě universální knihy, v nichž je všechno obsaženo, svět, Písmo a svědomí, ani universální škola, jíž nikdo nemůže uniknout, tj. přítomný život, ani universální sbor andělů a světců, zástupy zbožně smýšlejících k slávě svého Stvořitele. Chybí jen společný jazyk, jímž bychom se všichni dorozuměli, ale nechyběl kdysi, ve stavu nevinnosti. Kdybychom u něho byli setrvali, nebylo by nám třeba naprosto žádných jiných knih, žádné jiné školy, žádného jiného společného sboru, žádného jiného jazyka. Protože však jsme zbloudili a těkáme rozptýleni v neohraničených prostorách musíme se vrátit. Je třeba i nějakého universálního shromáždéní a nástrojů, které by nás tak spojily.

   3. Takovými nástroji budou moci být na rozkaz boží ony čtyři nástroje, nové knihy, nové školy, nový sbor a nový jazyk, všechny opravdu universální a obecné, přizpůsobené všem lidem, kteří mají být vedeni k vzpomenutým již universálním cílům. Neboť knihy, jež žádáme, nebudou mět být ničím jiným než jakýmisi úvody do knih božích, abychom jim už konečně lépe a opravdověji porozuměli. A školy, jež si přejeme, nebudou ničím jiným než přípravkami důležitější školy, samotného života, usilujícími jen o to, aby ve světě byl každý stejně jako ve škole, aby každý co nejlépe prospíval. Také sbor, který doporučujeme, bude mít na zřeteli jen to, aby se všude všem lidem dostávalo příležitosti připojovat se k svatým zástupům. Konečně onen obecný jazyk bude mít za úkol jedině to, abychom sobě lépe rozuměli již v této přítomné pozemské společnosti a všichni se vzájemně vzdělávali v dobru.

   4. Jsme plně přesvědčeni, že toho dosáhneme všemi těmi prostředky, které jsme uvedli. Neboť jestliže se pořídí universální kniky (obsahující pravdivě, stručně a jasně všechno potřebné vědění), dosáhne se toho, že kdo je bude číst a rozumět jim, bude nutně znát všechno potřebné. Ale aby mohly být všemi čteny a chápány, zaručí školy jen tehdy, jestliže budou veskrze universální, jestliže se v nich bude svobodně učit všechna mládež, jestliže drobnějšími předehrami (knížkami vhodnými pro útlý věk) bude se jednak získávat ke čtení, jednak se bude připravovat k pochopení oněch všech větších. Aby však takové školy mohly být zřízeny pro všechny národy, to bude moci zařídit onen sbor vážených a učených mužů, kteří o to budou svorně usilovat a jichž bude neustále od národa k národu přibývat. Aby tito moudří mužové mohli být mezi sebou ve stálém styku, ať jsou kterékoli národnosti a jazyka, umožní jim společný jazyk.

   5. Dosud jsme měli různé knihy různě rozptýlené na dílčí důkazy, různě kusé a vadné, sobě navzájem různé protichůdné. Téměř žádná nesloužila lidstvu, ale stranám a sektám. Proto již musíme pomýšlet na knihy opravdu obecné, objasňující vše potřebné se vší možnou snadností, avšak úplně a pravdivě, a tak nepodporující, ale odstraňující sekty.

   6. Měli jsme školy zřízené ovšem jen někde a jen něčemu učící (a právě nejmenší části z těch věcí, pro něž jsme posíláni na učení do života). Zbývající velká část lidí byla ponechána jako dobytek k tahání břemen a k pastvě. Až se však upevní umění vyučovat (aby kdokoli mohl učit kohokoli čemukoli), pak všude tam, kde budou lidé, budou moci být školy, aby nikdo nezůstal nevzdělaným.

   7. Dosud byly ve filosofii a v bohosloví vymýšleny tajně i veřejně různé sbory, společnosti a bratrstva, s jakýmsi prospěchem pro náboženství a filosofii, a1e jen částečným. Ale protože to, oč nyní jde, je universální (již předtím jsme viděli, že je čas shrnout rozptýlené věci a všechny souhrny snášet v souhrny souhrnů) bude třeba vytvořit obecný sbor z učenců celého světa, jichž pomocí a péčí by se mohlo stát všem společným všechno, co kde a kdy Bůh k rozmnožení světla a pravdy buď již odhalil nebo později ještě odhalí, aby nebyl zanedbán žádný kout země, národ, jazyk, stav nebo vrstva lidí.

   8. Měli jsme také různé jazyky, nejvhodnější to prostředek k prodloužení a stálému rozmnožování našich zmatků. Tímto trestem uvaleným za lidskou zpupnost jsme se všichni stali opravdu Babylonem, byli jsme mezi sebou navzájem rozděleni více než němá zvířata. Neboť ona, pokud je třeba, se dorozumívají posunky, člověk s člověkem neznámého jazyka si zhola neví co počít. Proto jak říká Augustinus, každý z nás by chtěl raději rozmlouvat se svým psem než s člověkem neznámého jazyka. Když tedy je na světě tolik různých jazyků kolik národů (jejichž počet neznáme) a je zjevné, že proto k mnoha národům není žádný přístup dokud není odklizena tato překážka, bude opět a opět třeba pomýšlet na vytvoření (nějakého) jediného jazyka, společného všem. A bude-li možné jej vymyslit a uvést v užívání (stejně jako ony předchozí věci) budeme mít, co hledáme, tj, zcela otevřenou cestu jak učit všechny všemu potřebnému.

   9. Tyto čtyři věci (obecné knihy, obecné školy, obecný sbor a obecný jazyk), protože jsou určeny za prostředky rozšiřování rozumového světla po celé oblasti lidského rozumu; mohou také přijmout název od světla, aby velmi přiléhavě měly název knihy světla, školy světla, sbor světla a jazyk světla. Neboť čím budou universální knihy než svícny nesoucími ono universální světlo? A čím budou universální školy než svícny zavěšenými v domě světa a nesoucímí ony svítilny dané k použití všem, kdo jsou v domě? A čím budou učenci tak universálně shodní mezi sebou než služebníky světla, kteří ony svícny rozvěšují, přilévají oleje, očišťují plamen? A konečně čím bude universální jazyk než právě potravou onoho světla (tj. nejčistším olejem), jakousi oční mastí zraku ducha, účinně zbystřující hled myslí k lepšímu pronikání do povahy věcí?

   10. A je-li libo dotknout se věcí svatých, mohlo by zde být použito onoho Šalomounova příběhu, jak si moudrost staví dům, zabíjí svou drůbež, mísí své víno, prostírá své stoly a posílá své služebné dívky, aby zvaly ve shromážděních a na nejvyšších místech ve městě (ve světě): aby přišli i hloupí a nepříčetní, jedli a pili (Přísl. 9, 1). Samotné věci, jež máme znát k požití prostřené ve svazcích knih, zavlažované vínem různých chutí, budou představovat onu hostinu, tak jako školy ony připravené stoly. Služebnými dívkami, jež zvou k této svaté hostině moudrosti, budou členové sboru vybízející s čistou a bezúhonnou myslí všechny lidi na posvátnou svatbu nevěsty moudrosti. Konečně nové a účinné způsoby pozvání poskytne onen nový jazyk, všem snadno srozumitelný. Ale podívejme se již blíže na způsob, jak ony jednotlivé věci zřídit.

 

Kontakt