Vznik koránu

08.11.2015 07:55

Muslimové věří, že korán obsahuje doslovně zaznamenané zjevení, jehož se Muhammadovi dostalo prostřednictvím archanděla Gabriela (arabsky Džibríl). Sám Muhammad tvrdil, že korán, stejně jako bible a tóra, je obrazem dokonalého nestvořeného slova Božího, tzv. „Nebeské knihy“ (umm-al-kitáb) existující věčně. Jeho kritikové později poukazovali na rozpory mezi koránem a staršími texty, což vedlo k vysvětlení v koránu o pokřivení původně významově shodných knih křesťanů a židů. Muhammad je označen za tzv. „Pečeť proroků“, která uzavírá sled řady předchozích proroků, Abraháma, Mojžíše, Ježíše a mnoha dalších.

Sesílání veršů trvalo dohromady 23 let (609–632 n. l.). Do podoby, v jaké korán známe dnes, byl sestaven roku 651, tedy 19 let po Muhammadově smrti. Korán byl nejprve uchováván v paměti Muhammada a muslimů. První následovníci islámu znali kompletně celý korán nazpaměť a neexistovala psaná verze. Vše se opakovalo a připomínalo neustálým přednášením mezi věřícími. Lze však předpokládat, že ještě před odchodem z Mekky začala být jeho slova zapisována. Z medínského období tradice uvádí, že Muhammad využíval některé ze svých přívrženců jako písařů, navíc řada lidí uměla části, nebo dokonce celé zjevení nazpaměť. Po jeho smrti se objevila potřeba stanovit jednoznačnou verzi, aby bylo zjevení uchráněno deformací a odlišných interpretací. Zde je potřeba zmínit nedokonalost tehdejšího arabského písma, které ve své psané formě nezaznamenávalo krátké i některé dlouhé samohlásky. Existoval tak problém se záměnami gramaticky podobných slov. Proto měla písemně zachycená seslání nižší hodnotu než recitace zpaměti.

V jisté době existovalo celkem pět exemplářů koránu, které se drobně odlišovaly. Mělo jít o kodex Muhammadovy manželky Hafsy, Hafs Ubajje ibn Ka'ba, Abdalláha ibn Mas'úda, Abú Músy al-Aš'ařího a Miqdada ibn 'Amra. Hrozilo, že toto schizma způsobí rozkol v mladé islámské obci, a proto bylo nezbytné provést definitivní redakci textu. Za vlády třetího chalífy Uthmána tak došlo k vytvoření redakční komise, která především na základě Hafsiny verze koránu a sbírky předsedy komise Zajda ibn Thábita sestavila korán do dnešní podoby, tzv. Vulgáty v letech 651–656 v Uthmánském kodexu. Přestože se v historii objevily pochyby o pravosti této verze koránu, je muslimy používána dodnes, přes některé změny z důvodu vývoje jazyka. Moderní verzí je egyptské vydání z roku 1923. Hlavní námitku proti Vulgátě vznesli šíité, kteří Uthmána podezírají, že z koránu vyškrtal všechny zmínky o Alím. Jelikož se však různé šíitské sekty nikdy nedokázaly shodnout na společné verzi, spokojili se s Vulgátou. Tvrdí však, že skutečně správnou verzi zná jedině „skrytý imám“, jehož příchod očekávají.

 

Kontakt