Zdroje inspirace

Muhammad považoval své proroctví za návrat k přirozenému monoteismu, který hlásali již před ním mnozí prorokové a které navazuje na judaismus a křesťanství. Po odchodu do Medíny, kde se setkala komunita prvních muslimů s židovskou a později i křesťanskou, se zjevují verše reagující na aktuální situace. Orientace modlitby se přesunuje z Jeruzaléma na Mekku. Muhammad deklaruje, že přináší stejné poselství jako přední hanífa Abrahám, který založil modlitebnu Ka'ba. Korán stále považuje židy a křesťany za „lid Knihy“, který sice zbloudil, ale zaslouží si ochranu a úctu muslimů, pokud proti nim nepodnikají nepřátelské akce.

V koránu se například objevují příběhy o starých arabských prorocích, kteří nebyli vyslyšeni. V koránu jsou zmínky o džinech. Na některých místech se píše, že džinové, stejně jako lidé, jsou dobří, nebo zlí.