Bastet

Bastet (v překladu z egyptštiny „Ta, která je z Bastu“, „Bastijská“) je staroegyptská bohyně zobrazovaná v podobě lvice (později kočky), případně ženy se lví (jiřkovou) hlavou doložená od doby 2. dynastie.

Její výrazně ochranné rysy, typické pro všechny lví bohyně, které ji původně spojovaly s osobou panovníka, byly později modifikovány ve smyslu mateřské ochrany, takže získala povahu mírné a laskavé bohyně. Velké obliby její kult dosáhl v Pozdní a v řecko-římské době. Z tohoto období pocházejí také četné mumie koček. Řekové Bastet ztotožnili s řeckou Artemidou.

Bastet kočka, divoká Sachmet a klidná Bastet byly často považovány pouze za jedny z podob Hathory. Ta byla bohyní lásky a radosti, a vzhledem k oblibě, jíž se těšila po celém Egyptě, byla nezřídka zaměňována za nejrůznější místní božstva a mohla nabývat různých podob. Bastet byla občas považována za mírnější podobu Hathory nebo Sachmety, vždy však u ní převládaly laskavé rysy.

 

Bohyně Bastet byla ztělesnění rafinované ženskosti. Tak jako u každé ženy či kočky, v jejíž podobě bývala zobrazována, i u Bastet se za jejím klidem skrýval netušený temperament, který ji mohl změnit v obávané stvoření. Byla považována za ochránkyni lidstva.

Původně se jednalo jen o místní božstvo - bohyně Bastet chránila město Tell el-Basta ležící v severovýchodní deltě. Díky prohlubování vztahů mezi jednotlivými oblastmi země se i Bastet stávala známější jako "Paní Obou zemí".

První svatyně bohyně Bastet vznikla v Tell el-Bastě v období Staré říše za vlády Pepi I., který jí zasvětil kapli. Velkého významu se těšila také za vlády 22. dynastie, který pocházela z tohoto města a zvolili si ho také jako své rezidenční město.

 

 

Kontakt