Nejsvětější buddhistické místo, kde Buddha r. 623 př. n. l., po dlouhém půstu a meditaci, dosáhl pod stromem „bodhi“ osvícení. Bodhgaya je malé městečko, kde hoří mnoho svíček a máslových lampiček, je zde spousta květin, do vínova oděných mnichů, tibetských poutníků, ale také žebráků, dětí a samozřejmě chrámů.
Většina zemí vyznávajících buddhismus zde más svůj vlastní chrám. Pokud hledáte spirituální prostředí, klid a mír či pokud chcete absolvovat meditační kurs, navštivte Bodhgayu od října do února. Do Bodhgayi se dostanete autobusem z 13km vzdálené Gayi, kam jezdí mnoho vlaků z Dillí či Kalkaty.
Chrámový komplex Mahabodhi (Mahabodhi Temple Complex at Bodh Gaya) v Bodhgaye je zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.
Jde o jedno ze čtyř hlavních posvátných míst vztahujících se k životu Buddhy (dosáhl zde osvícení). Chrám byl postaven v 3. století př. Kr. vládcem Asokou, později pobořen a upraven. Je vybudován výhradně z cihel (jedna z nejstarších cihlových struktur ve východní Indii), v 19. století byl opět renovován.
Podle buddhistické tradice se Buddha uchýlil do Uruvély, aby zde dosáhl probuzení, stejně jako předchůdci, buddhové našeho věku. Na břehu řeky Néraňdžará usedl pod pípalový strom (Ficus religiosa; později znám jako "strom probuzení" či "strom osvícení"; sa. bódhi-vrkša; p. bódhi-rukkha) a zařekl se, že nevstane, dokud nedosáhne probuzení. Pohroužil se do hluboké meditace, rozvzpomínal se na minulé životy, přemohl Máru a dosáhl probuzení. Tento proces trval mnoho týdnů a Buddha v Bódhgaji ještě po mnoho týdnů zůstal meditovat.
Od těch dob byla Bódhgaja oblíbeným místem poutníků. Zejména strom probuzení se stal velmi oblíbeným. Dnes má většina buddhistických klášterů vlastní pípalový strom.
Král Ašóka zde zavedl ve 3. století př. n. l. pravidelnou praxi poutí. Zprávy o Bódhgaji jsou dochovány z počátku 5. století v zápiscích putujícího mnicha Fa-siena. Další mnich, Süan-cang, který toto místo navštívil v 7. století, zanechal relativně podrobný popis tohoto místa i přilehlých oblastí. Tehdy zde existoval komplex klášterů a stúp. S úpadkem buddhismu v Indii v období středověku upadá i Bódhgaja. Ze soch, stúp a chrámů se staly ruiny. V dalších stoletích nastávaly pokusy o revitalizaci celého místa, avšak ta přišla až s 20. stoletím. V současnosti je město Bódhgaja živou poutní i turistickou oblastí.
Jednou z dominant dnešní Bódhgaje tvoří chrám Mahábódhi. Přibližně 250 let po Buddhově probuzení podle tradice navštívil Bódhgaju král Ašóka a rozhodl se, že zde postaví klášter a svatyni. Díky tomu je Ašóka tradičně považován za zakladatele chrámu Mahábódhi. S úpadkem buddhismu v Indii v období středověku upadá i Bódhgaja. Z většiny tamějších staveb se staly ruiny a celá oblast se stala do značné míry zapomenutou. Obrat nastal na konci 19. století a zejména pak v průběhu 20. století, kdy je celá oblast zrekonstruována a opět se stává jednou z nejnavštěvovanějších buddhistických poutních míst jak buddhisty, tak turisty. Má tvar stúpy a je vysoký okolo 48 metrů.