Bohabojnost

Všechno, co bylo řečeno o víře a zbožnosti, platí obecně i o bohabojnosti. Opět se nejedná o věc pohodlných požadavků a ústních vyznání. jde o věc mnohem vážnější. jako vždy je nejlepším zdrojem Korán. Když promlouvá o bohabojných, popisuje je jako:
ty, kteří v nepoznatelné věří, modlitbu dodržují a z toho, co jsme jim uštědřili, rozdávají, kteří věří v to, co bylo sesláno tobě, i v to, co bylo sesláno před tebou, a pevně jsou o životě budoucím přesvědčeni; ti Pánem svým jsou správně vedeni a jim zajisté dobře se povede (Korán, 2:3-5).
Bohabojní jsou ti, kteří rozdávají almužny ve štěstí i v neštěstí a kteří krotí hněv svůj a odpouštějí lidem. Bůh věru miluje ty, kdož dobro činí, a ty, kteří potom, co spáchali hanebnost či sami sobě ukřivdili, vzpomínají Boha a prosí jej za odpuštění hříchů svých -neboť kdo jiný může hříchy odpustit než Bůh - a kteří nesetrvávají vědomě v tom, co provedli. A odměnou jim bude odpuštění od Pána jejich a zahrady, pod nimiž řeky tekou a v nichž přebývat budou věčně. jak krásná to odměna těm, kdož dobro konali! (Korán, 3:134-136).
V těchto verších zjišťujeme, že bohabojnost vyžaduje správně používat mysl k pochopení pravdy Boží a života, správně používat bohatství a utrácet je tedy po způsobu Božím za všech okolností a správně využívat lidské duchovní a také fyzické schopnosti a dodržovat modlitby. Vyžaduje od člověka rovněž vysoký stupeň sebeovládání a kontroly vlastního hněvu a citů, požaduje morální schopnost odpouštět a mít trpělivost, vyžaduje vědomou potřebu navrátit litujícího a kajícího se hříšníka k Bohu. Být zbožný znamená být člověkem opravdových a dobrých přesvědčení, odhodlání a charakteru, být člověkem s pevnou vůlí a odvahou a především být člověkem Božím. Bohabojnost, zbožnost a smysluplná víra jsou navzájem propojeny a všechny ústí do stejného proudu. Vedou k islámu a vychovávají opravdového muslima.

Kontakt