O tom, že v Číně jsou pyramidy se díky současnému režimu ví velmi málo. Stejně tak je komunistický režim zodpovědný za to, že tyto pyramidy dodnes nejsou pořádně vědecky prozkoumány. Nyní se možná situace změní.
Dosavadní vědecké bezvládí dost nahrávalo různým UFOlogům a hledačům senzací, kteří spoustu pyramid označili za základny nebo startovací rampy mimozemšťanů. Snad nejzáhadnější je tzv. Bílá pyramida v horách Qin Ling Shan, zhruba 100 kilometrů od města Xi'an.
má být 300 metrů vysoká a jméno jí dal Hartwig Hausdorf, který o ní vydal knihu Die Weisse Pyramide (vydavatel Knaur, Mnichov, 1994). (Některé jiné jeho knihy vyšly ve slovenštině.) Podle něj se podařilo během druhé světové války americkému pilotovi C-54 pyramidu vyfotit při přeletu z Assamu v severní Indii na základnu v Číně. Cestou se mu porouchalo letadlo a při nízké výšce uviděl právě tuto pyramidu. Hausdorf i pilot se posléze do Číny vrátili a Bílou pyramidu navštívili a vyfotografovali.
[Satelitní obrázek střední Číny s pyramidami] Vedle toho v centrální Číně existuje ale ještě dvanáct dalších velkých pyramid, např. v údolí Qin Lin, v horách Moa Ling poblíž města Xianyang, u řeky Wei Ho, ve Stensi, Shandongu či u hory Taibai Shan. Všechny prozkoumali a nafotili spíše fanoušci a zastánci mimozemského vlivu na vznik lidské civilizace.
Až nyní na západ země vyrazila devítičlenná vědecká expedice čínských odborníků, aby prozkoumala pyramidu v provincii Qinghai (Čching-chaj) na hoře Baigong. Pyramida je 50 – 60 metrů vysoká a má tři jeskyně s vchody ve tvaru trojúhelníku. Pověsti tvrdí, že jde o startovací rampu mimozemšťanů.
Uvnitř pyramidy se podle čínské agentury Xinhua nachází červeně zbarvené potrubí, jež vede do nitra pyramidy a blízkého solného jezera. V neobydlené krajině v okolí pyramidy jsou rozptýleny kameny zvláštních tvarů, trubky a kusy rezavého železa.
Podle výzkumníků blízké observatoře Čínské akademie sociálních věd je teorie o mimozemském původu pyramidy nejjednodušším a nejnormálnějším vysvětlením. Žádné další detaily, např. o stáří pyramidy, již zdroje nezmiňují. Podle Hausdorfa jsou však pyramidy staré zhruba 4500 – 5000 let.
Když se na dlouho uzavřená Čína začala v 90. letech minulého století otevírat světu, jednou ze senzací byly do té doby prakticky neznámé pyramidy „říše středu“. Většina se jich nachází v centrální Číně kolem města Sien. Patrně největší je takzvaná Bílá pyramida, která má být přibližně tři sta metrů vysoká - tedy téměř třikrát vyšší než Chufevova pyramida v Egyptě. Na rozdíl od ní však má nižší sklon stěn. Číňané sami o tyto monumenty dlouho nejevili žádný zájem. Gigantickou stavbu proto poprvé zaznamenal až roku 1945 americký válečný pilot James Gaussman.
Pořídil i několik snímků, které zaujaly západní badatele. Komunistická Čína však o takový výzkum nestála, tím méně pak o návštěvy vědců, kteří by ve skutečnosti nepochybně byli zakuklenými imperialistickými špiony. Na žádosti o povolení obhlídky lokality proto režimní funkcionáři odpovídali tvrzením, že v zemi nic takového neexistuje. Teprve roku 1994 se do oblasti dostal německý soukromý badatel a spisovatel Hartwig Hausdorf. Jeho kniha Die Weisse Pyramide znovu obrátila pozornost k záhadným objektům.
V současné době patří některé čínské pyramidy k cílům zájezdů západních turistů, stále jsou však ještě velmi málo prozkoumané. Také údaje o stáří těchto staveb se proto pohybují ve velmi širokém rozmezí: od 3000 do 5000 let. Nedostatek přesných informací láká ufology, kteří označují pyramidy za dílo mimozemšťanů. Objevují se tvrzení, že v Bílé pyramidě jsou zbytky jakýchsi armatur, že v podzemí jiných pyramid fungují dokonalé modely vesmíru a podobně. Má se za to, že na území Číny je okolo stovky takových staveb. Kromě střední Číny se vyskytují i na severu blízko hranic s Mongolskem a v Tibetu. Někdy je však těžké v kusých a nepřesných zprávách rozlišit, co je opravdu pyramida a co „jen“ náhrobní mohyla. Jisté je, že obrovská asijská země ukrývá ještě nejednu archeologickou senzaci.
Řecko: starší než Džoserova hrobka?
Zatímco čínské pyramidy už alespoň trochu vstoupily do obecnějšího povědomí, stranou zájmu zůstávají kamenné jehlany v Řecku. Ano, i kolébka evropské civilizace má své pyramidy. Různé prameny udávají 13 až 18 „exemplářů“. Jedna je na Krétě, většina na Peloponésu. Nejzachovalejší a nejznámější z těchto objektů je pyramida Hellinikon u stejnojmenné obce v prefektuře Argolida. Velikostí za slavnými giganty na jiných kontinentech značně zaostává - stěny z kyklopských kvádrů se zdvihají do výše asi 3,5 metru. V neporušeném stavu byla asi dvakrát tak vysoká. První zmínka v literatuře o ní pochází už od antického zeměpisce Pausania, který žil ve druhém století našeho letopočtu. Považoval ji za hromadný hrob bojovníků dávné bitvy o trůn mezi mytickými hrdiny Proetusem a Acrisiem. Tato zmínka utvrdila novověké archeology v domněnce, že objekt pochází z mykénské éry. Původ v této kultuře, která se na Peloponésu rozvíjela mezi lety 1600 až 1100 př. n. l., by naznačovala i skutečnost, že také ostatní řecké pyramidy se nacházejí na teritoriu jejího rozšíření. Důkladný průzkum uskutečněný v letech 1901 Th. Wiegandem a 1938 L. Lordem však nic významného nepřinesl.
Na základě keramiky nalezené poblíž objektu se ustálila domněnka, že pochází z 6. století př. n. l. V nedávné době však vědci z řeckého Demokritova výzkumného institutu a skotské University of Edinburgh pomocí optické termoluminiscence prověřili přímo stavební materiál pyramidy. K jejich údivu jim vyšlo stáří 4720 let s možnou tolerancí 580 let. Objekt je tedy přibližně stejně starý, nebo dokonce starší než nejstarší egyptská hrobka. Džoserova stupňovitá pyramida totiž pochází z 27. století př. n. l. Představa, že řecké pyramidy mohly být vzorem těm egyptským, vlastenecké Řeky samozřejmě nadchla. Patrně tomu tak ale není hned z několika důvodů - a nejen proto, že někteří archeologové novou dataci odmítají přijmout. Objekt u Hellinikonu se egyptským pyramidám nepodobá ani způsobem stavby, ani rozměry. Nejspíš měl i jiné určení. Nyní se má za to, že šlo buď o kalendářní nebo astronomický objekt (vchod do malé vnitřní prostory se nachází v jižní stěně), nebo o signální či pozorovatelské stanoviště. Víc může prozradit až detailní průzkum dalších řeckých pyramid. Ten zatím proběhl jen u přibližně stejně velkého objektu v Ligurionu nedaleko světoznámého Epidauru. Podle termoluminiscenční metody má pocházet z 21. století př. n. l.
Mezi Egyptem a Amerikou
Jeden z nejpozoruhodnějších „netradičních“ pyramidových komplexů je ale bezesporu na kanárském ostrově Tenerife. Už španělští dobyvatelé, kteří se na souostroví vylodili v 15. století, zjistili, že místo na jižním pobřeží, kde nyní leží městečko Güimar, mělo pro původní obyvatele mimořádný kultovní význam. Španělští kronikáři naznačovali, že guančští náčelníci vzývali slunečního boha nejen na horách, ale i na jakýchsi kamenných stavbách a přinášeli mu tam oběti. Začátkem 90. let minulého století tu zahájil vykopávky Thor Heyerdahl a postupně objevil devět stupňovitých staveb, zachovalejších je pouze šest. Nejvyšší měří asi 12 metrů. Opravdu není moc těžké si většinu z nich splést s kamennými terasami, jakých je na Tenerife všude plno.
Archeologové vedení Heyerdahlem však tvrdí, že objekty jsou vystavěny odlišnou technikou, na rozdíl od nich jsou na západní straně opatřeny schodišti, a především se vyznačují zřetelnou astronomickou orientací - stěny severní skupiny pyramid jsou rovnoběžné se spojnicemi východů a západů slunce při letním a zimním slunovratu. Mnohem obtížnější je zjistit stáří komplexu. Vodítkem by mohla být malá lávová jeskyňka pod pyramidou číslo 1, v níž archeologové našli předměty pocházející od Guančů. Radiokarbonová analýza je však datovala do období mezi 6. a 11. stoletím n. l. Většina odborníků se proto domnívá, že s pyramidovým komplexem nesouvisejí, protože ten je pravděpodobně mnohem starší. Pro úplnost je třeba dodat, že někteří vlivní místní archeologové „pyramidový výmysl jakéhosi Nora“ okázale ignorují navzdory tomu, že vydatně přispívá k prosperitě tamního turistického průmyslu.