Kalendář Francouzské revoluce

Další pokus o změnu řehořského kalendáře nevyplýval ani tak z nutnosti přizpůsobit jej praktickému životu, jako z touhy zničit jeho církevní a náboženské zázemí. Za velké francouzské revoluce chtěli reformátoři novou revoluční éru Francie rozšířit i na kalendář, který měl být "vědecký, praktický, racionální a vhodný". Proto z něho odstranili všechny staré názvy, týdny, církevní svátky a jména svatých. S úmyslem radikálně se rozejít s dosavadní tradicí, navrhl matematik Romme kalendář, který rozděloval rok do čtyř stejných čtvrtletí (kvartálů) po třech měsících o třiceti dnech, celkem tedy 360 dní. Zbylých pět dnů běžného roku bylo doplňkovými dny ("jours complémentaires"), a přestupný den přestupného roku se nazýval dnem revoluce ("jour de la révolution").
Členové zvláštní kalendářní komise se po zdlouhavém jednání dohodli, že nejvhodnějším počátkem roku by byl buď slunovrat, nebo některá rovnodennost. Protože Francouzská republika byla vyhlášena právě o podzimní rovnodennosti - na zasedání konventu z 21. září 1792 - byla za počátek nové éry stanovena půlnoc z 21. na 22. září 1792. Od této chvíle se měly roky číslovat římskými číslicemi jako rok I., rok II. atd. Každé čtyřleté období se nazývalo franciáda. Jak bylo již zmíněno, obyčejný rok měl 12 měsíců po 30-ti dnech a navíc pět dodatečných dnů, které se slavily jako svátky Ctnosti, Génia, Práce, Myšlení a Odměn; přestupný rok měl ještě Den revoluce. Každý rok začínal podle přesných astronomických výpočtů o půlnoci toho dne, na který připadala podle pařížského času podzimní rovnodennost, takže přestupné roky se vřazovaly někdy po čtyřech, jindy po pěti letech.
Měsíc o třiceti dnech byl rozdělen na tři období po deseti dnech označovaných číslicemi zakončenými koncovkou -di z latinského dies - den. Desátý den se měl slavit jako den pracovního klidu. Sedmidenní týden jako přežitek byl zrušen stejně jako názvy dnů v týdnu. Názvy dnů v nových týdnech - dekádách a měsíců jsou uvedeny v tabulce kalendária.
Den byl rozdělen na deset hodin, každá se rovnala 2,4 normální hodiny neboli 144 minutám, každá hodina měla 100 minut a každá minuta sto vteřin. Přestože vláda nařídila umístit hodiny s novým ciferníkem, který ukazoval desítkové hodiny, minuty a vteřiny na všech možných místech, vznikl tak neuvěřitelný zmatek, že se v roce 1795 Francie vrátila k 24 denním hodinám.
Nový kalendář byl zaveden zákony z 5. října a 24. listopadu 1793, ovšem se zpětnou platností od 22. září 1792, ale už předtím se letopočet počítal podle let svobody, počínaje pádem Bastily 14. července 1789, takže 1. lednem 1792 začínal 4. rok svobody. Již 8. dubna 1802 (tj. "18. germinalu X") byl revoluční kalendář zrušen částečně, opětovným znovuzavedením starého rozdělení týdne.
Zavedení nového kalendáře doprovázely velkolepé slavnosti. Například v městě Arrasu, ležícím severně od Paříže, byl uspořádán koncem roku 1793 velkolepý karnevalový průvod, v němž pochodovalo asi 20.000 lidí. Čelo průvodu tvořilo 12 třicetičlenných skupin představujících měsíce roku. V prvních řadách každé skupiny šli malí chlapci a děvčátka, za nimi jinoši a dívky, potom mladí muži a ženy, pak starší a nakonec úplně staří lidé. Alegorickou část uzavíralo pět pomalu kráčejících pětasedmdesátiletých starců zosobňujících doplňkové dny obyčejného roku. Šestého starce s dlouhým bílým vousem nesli na nosítkách pod baldachýnem - představoval poslední den přestupného roku a nemohl už jít sám - byl stoletý. Přívrženci popraveného krále přijali nový kalendář nepřátelsky a viděli v něm útok proti křesťanskému náboženství. Proto byl prvního ledna na poštách zvláštní dohled, který otvíral dopisy a ty, které obsahovaly novoroční pozdravy, byly zničeny. Také oslavování Nového roku 1. ledna, i když v rodinném kruhu, bylo přísně zakázáno.
Kalendářové zmatky ve Francii ukončil Napoleon, který se potřeboval usmířit s papežem, který jej uznal vládcem nad obsazenými částmi Evropy a na oplátku Napoleon svým ediktem s účinností od 1. ledna 1806 (tj. "1. nivô su XIV") zrušil revoluční kalendář a zavedl znovu řehořský se všemi svatými a církevními svátky. Revoluční kalendář platil 13 let. Kalendárium z období francouzské revoluce viz. tabulka.

 

1. kvartál (podzim)
měsíc   1.
Vendemaire
Vinobraní
  2.
Brumaire
Mlhavý
  3.
Frimaire
Mrazivý
dekáda   1. 2. 3.   4. 5. 6.   7. 8. 9.
Primidi   1* 11 21   1 11 21   1 11 21
Duodi   2 12 22   2 12 22   2 12 22
Triadi   3 13 23   3 13 23   3 13 23
Quartidi   4 14 24   4 14 24   4 14 24
Quintidi   5 15 25   5 15 25   5 15 25
Sextidi   6 16 26   6 16 26   6 16 26
Septidi   7 17 27   7 17 27   7 17 27
Octidi   8 18 28   8 18 28   8 18 28
Nonidi   9 19 29   9 19 29   9 19 29
Decadi   10 20 30   10 20 30   10 20 30
                         
    2. kvartál (zima)
měsíc   4.
Nivose
Sněhový
  5.
Pluviose
Deštivý
  7.
Ventose
Větrný
dekáda   10. 11. 12.   13. 14. 15.   16. 17. 18.
Primidi   1 11 21   1 11 21   1 11 21
Duodi   2 12 22   2 12 22   2 12 22
Triadi   3 13 23   3 13 23   3 13 23
Quartidi   4 14 24   4 14 24   4 14 24
Quintidi   5 15 25   5 15 25   5 15 25
Sextidi   6 16 26   6 16 26   6 16 26
Septidi   7 17 27   7 17 27   7 17 27
Octidi   8 18 28   8 18 28   8 18 28
Nonidi   9 19 29   9 19 29   9 19 29
Decadi   10 20 30   10 20 30   10 20 30
                         
    3. kvartál (jaro)
měsíc   7.
Germinal
Klíčící
  8.
Floreal
Kvetoucí
  9.
Prairial
Pastevecký
dekáda   1. 2. 3.   4. 5. 6.   7. 8. 9.
Primidi   1 11 21   1 11 21   1 11 21
Duodi   2 12 22   2 12 22   2 12 22
Triadi   3 13 23   3 13 23   3 13 23
Quartidi   4 14 24   4 14 24   4 14 24
Quintidi   5 15 25   5 15 25   5 15 25
Sextidi   6 16 26   6 16 26   6 16 26
Septidi   7 17 27   7 17 27   7 17 27
Octidi   8 18 28   8 18 28   8 18 28
Nonidi   9 19 29   9 19 29   9 19 29
Decadi   10 20 30   10 20 30   10 20 30
                         
    4. kvartál (léto)
měsíc   10.
Messidor
Sklizňový
  11.
Thermidor
Horký
  12.
Fructidor
Ovocný
dekáda   10. 11. 12.   13. 14. 15.   16. 17. 18.
Primidi   1 11 21   1 11 21   1 11 21
Duodi   2 12 22   2 12 22   2 12 22
Triadi   3 13 23   3 13 23   3 13 23
Quartidi   4 14 24   4 14 24   4 14 24
Quintidi   5 15 25   5 15 25   5 15 25
Sextidi   6 16 26   6 16 26   6 16 26
Septidi   7 17 27   7 17 27   7 17 27
Octidi   8 18 28   8 18 28   8 18 28
Nonidi   9 19 29   9 19 29   9 19 29
Decadi   10 20 30   10 20 30   10 20 30
                         
jours
compleméntaires

doplňkové (dodatečné)
dny

  svátek Ctnosti
  svátek Génia
  svátek Práce
  svátek Myšlení
  svátek Odměn
                         
přestupný den   jour de la révolution
den revoluce

 

 

Kontakt