Kalendáře Sovětského svazu

V roce 1923 při Společnosti národů v Ženevě zahájil činnost výbor pro reformu kalendáře, který měl posoudit a připravit nejlepší návrh. Sešlo se jich mnoho, ale žádný nevyhovoval; většina vlád se obávala komplikací spojených se základní změnou kalendáře, průmysl a obchod ještě nenabyl tak rozhodujícího postavení jako dnes, také veřejné mínění nebylo sdostatek připraveno. Jediná Země, která se pokusila vyřešit kalendářové nesrovnalosti, byl tehdejší Sovětský svaz.
V době Velké říjnové revoluce platil v Rusku ještě juliánský kalendář, protože pravoslavná církev reformu papeže Řehoře XIII. neuznala. Jedním z prvních činů bylo vyhlášení řehořského kalendáře, který se od juliánského odchyloval už o 13 dnů. Aby se tento rozdíl odstranil, vydala rada lidových komisařů 26. ledna 1918 dekret, podle něhož se mělo v ruském kalendáři vynechat 13 dnů; proto se Říjnová revoluce oslavovala až v listopadu.
V roce 1929 byl zrušen sedmidenní týden a míst něj zaveden pětidenní se čtyřmi pracovními dny a jedním dnem volna. Tím se týden zcela odpoutal od všech dosavadních náboženských spojitostí. Volný den byl stanoven tak, aby podniky mohly pracovat nepřetržitě, to znamená že ho všichni lidé neměli ve stejný den.
V říjnu byly všechny knižní a novinové stánky plné pestrobarevných kalendářů na rok 1929-30. Každý den nového pětidenního týdne byl označen jinou barvou, a každý zaměstnanec v továrnách, kancelářích a obchodech měl dny volna podle barvy, jež mu byla přidělena. Pořadí od prvního do pátého dne v týdnu bylo označeno barvou žlutou, oranžovou, červenou, fialovou a zelenou. Rudé hvězdičky určovaly pět státních svátků: 22. leden, 1. a 2. květen, 7. a 8. listopad. Tento pětidenní barevný kalendář z roku 1930 () viz. ukázka.
Brzy nastaly zmatky. Jak si měl člověk zapamatovat, kdy mají volný den jeho přátelé nebo obchodní partneři? O novém kalendáři se hodně diskutovalo, čímž se zmatek nijak nezlepšil: nebylo by správné přejmenovat dny podle revolučních hrdinů? Nebylo by vhodné vůbec zrušit měsíce? Uznalo se však, že by to způsobilo nesmírné potíže při dopisování se zahraničím.
Příštího roku se kalendáře už netiskly s barvami pro každý den v týdnu, nýbrž byly dny označeny čísly, a každý si svůj volný den označil vždy první, druhý atd. den v týdnu. Pro lidi, kteří měli v různé dny volno, se tisklo pět různých druhů kalendářů s označením volných dnů. V notesech si nyní lidé označovali volno svých přátel a členů rodiny už ne barvou, ale číslem. bylo celkem snadné zapamatovat si dny volna, jisté potíže však působil krátký měsíc únor a měsíce, které měli 31 dnů. V některých kancelářích se 31. den měsíce buď uznal jako volný den, nebo jako mimořádný pracovní den. Tak se stalo, že první den každého měsíce byl vždy současně i prvním dnem týdne a kalendáře se také takto tiskly.
Ze společenského hlediska způsobil nový kalendář mnoho nesnází. Bylo obtížné dosáhnout toho, aby členové rodiny pracující v různých podnicích, měli volno ve stejný den, nebo si mohli vybrat dovolenou ve stejnou dobu, bylo obtížné sejít se s přáteli, kteří měli volno jindy. Asi po dvouletém trvání byl experiment odvolán a nahrazen šestidenním týdnem.
Šestidenního týdne se začalo používat roku 1932. Rok byl rozdělen na 12 měsíců a každý měsíc měl pět týdnů po šesti dnech. Měsíce podržely staré názvy, dny týdne však jména neměly a byly jen číslovány od jedné do šesti a pak dál až do konce měsíce. Volný den připadal pro všechny pracující vždy na 6., 12., 18., 24. a 30. den v měsíci. V únoru, který měl 28 dní, a v měsících o 31 dnech se dělaly zvláštní úpravy. Poslední týden v únoru byl buď prodloužen na "dlouhý týden" trvající až do 6. března a čítající tedy deset dnů (devět pracovních), nebo byl spolu s prvním březnovým týdnem rozdělen na dva krátké týdny po pěti dnech (se čtyřmi pracovními dny). V měsících, které měly 31 dní, byl poslední den buď připojen k pracovnímu týdnu, nebo byl uznán za volný den, takže další týden začínal současně s počátkem měsíce. Ve většině škol a podniků před druhou světovou válkou se nadbytečných dnů využívalo ke sportovním soutěžím nebo k branné přípravě. Takovýto šestidenní kalendář z roku 1938 () viz. ukázka.
Zrušení sedmidenního týdne a používání čísel k označení dnů způsobilo, že se ve městech přestalo pro dny v týdnu používat dřívějších názvů. Na venkově však staré zvyky a obyčeje přetrvávaly a staré názvy sedmi dnů týdne se používaly nadále. Šestidenní pracovní týden se většinou zachovával jen v průmyslových a městských oblastech, některá průmyslová odvětví měla pětidenní týden a zemědělci a pracovníci ministerstva zahraničních věcí měli sedmidenní týden.
Když začala druhá světová válka, vydalo Prezídium nejvyššího sovětu SSSR dekret, podle něhož se znovu zavádí v plném rozsahu řehořský kalendář s 52 sedmidenními týdny. Nařízení začalo platit 27. červena 1940.

 

měsíc   1.
janvar'
leden
  2.
fevral'
únor
  3.
mart
březen
šestidnovka   1. 2. 3. 4. 5.   1. 2. 3. 4. 5.     1. 2. 3. 4. 5.
1. den   1. 7. 13. 19. 25. 31.   1. 7. 13. 19. 25.     1. 7. 13. 19. 25. 31.
2. den   02. 08. 14. 20. 26.     02. 08. 14. 20. 26.     02. 08. 14. 20. 26.  
3. den   3. 9. 15. 21. 27.     3. 9. 15. 21. 27.     3. 9. 15. 21. 27.  
4. den   4. 10. 16. 22. 28.     4. 10. 16. 22. 28.     4. 10. 16. 22. 28.  
5. den   5. 11. 17. 23. 29.     5. 11. 17. 23.       5. 11. 17. 23. 29.  
6. den   6. 12. 18. 24. 30.     6. 12. 18. 24.       6. 12. 18. 24. 30.  
                                           
měsíc   4.
april'
duben
  5.
maj
květen
  6.
ijun'
červen
šestidnovka   1. 2. 3. 4. 5.     1. 2. 3. 4. 5.   1. 2. 3. 4. 5.  
1. den   1. 7. 13. 19. 25.     1. 7. 13. 19. 25. 31.   1. 7. 13. 19. 25.  
2. den   2. 8. 14. 20. 26.     2. 8. 14. 20. 26.     2. 8. 14. 20. 26.  
3. den   3. 9. 15. 21. 27.     3. 9. 15. 21. 27.     3. 9. 15. 21. 27.  
4. den   4. 10. 16. 22. 28.     4. 10. 16. 22. 28.     4. 10. 16. 22. 28.  
5. den   5. 11. 17. 23. 29.     5. 11. 17. 23. 29.     5. 11. 17. 23. 29.  
6. den   6. 12. 18. 14. 30.     6. 12. 18. 24. 30.     6. 12. 18. 24. 30.  
                                           
měsíc   7.
ijul'
červenec
  8.
avgust
srpen
  9.
septjembr'
září
šestidnovka   1. 2. 3. 4. 5.   1. 2. 3. 4. 5.   1. 2. 3. 4. 5.  
1. den   1. 7. 13. 19. 25. 31.   1. 7. 13. 19. 25. 31.   1. 7. 13. 19. 25.  
2. den   2. 8. 14. 20. 26.     2. 8. 14. 20. 26.     2. 8. 14. 20. 26.  
3. den   3. 9. 15. 21. 27.     3. 9. 15. 21. 27.     3. 9. 15. 21. 27.  
4. den   4. 10. 16. 22. 28.     4. 10. 16. 22. 28.     4. 10. 16. 22. 28.  
5. den   5. 11. 17. 23. 29.     5. 11. 17. 23. 29.     5. 11. 17. 23. 29.  
6. den   6. 12. 18. 24. 30.     6. 12. 18. 24. 30.     6. 12. 18. 24. 30.  
                                           
měsíc   10.
aktjabr'
říjen
  11.
najabr'
listopad
  12.
djekabr'
prosinec
šestidnovka   1. 2. 3. 4. 5.   1. 2. 3. 4. 5.     1. 2. 3. 4. 5.
1. den   1. 7. 13. 19. 25. 31.   1. 7. 13. 19. 25.     1. 7. 13. 19. 25. 31.
2. den   2. 8. 14. 20. 26.     2. 8. 14. 20. 26.     2. 8. 14. 20. 26.  
3. den   3. 9. 15. 21. 27.     3. 9. 15. 21. 27.     3. 9. 15. 21. 27.  
4. den   4. 10. 16. 22. 28.     4. 10. 16. 22. 28.     4. 10. 16. 22. 28.  
5. den   5. 11. 17. 23. 29.     5. 11. 17. 23. 29.     5. 11. 17. 23. 29.  
6. den   6. 12. 18. 24. 30.     6. 12. 18. 24. 30.     6. 12. 18. 24. 30.  
 
XX. rabočij djen' pracovní den
XX. vychodnoj djen' volný den
XX. prazdnik svátek

 

 

 

"sváteční" dny roku 1938
21. 1. Den památky úmrtí
V. I. Lenina roku 1924
22. 1. Den památky potlačení
demonstrace 9. 1. 1905
1.-2. 5. Mezinárodní svátek
solidarity s bojem proletářů
7.-8. 11. Svátek Velké proletářské
revoluce roku 1918
5. 12. Všenárodní svátek - den
Stalinské ústavy SSSR
 

 

Kontakt