Karnak (Egypt)

Karnak je egyptský chrámový komplex, hlavní kultovní středisko boha Amona, na severním okraji města Luxoru (starověký Veset či řecky Théby) na středním toku Nilu; Karnak je jméno současné arabské vesnice.

Je to největší chrámový komplex v Egyptě, založený Senusretem I. kolem 1950 př. n. l. a postupně stavěný a rozšiřovaný po dobu asi 1500 let. Na jeho výstavbě se podílela většina významných faraonů. Chrámový komplex Karnak tvořily tři navzájem kultovně i stavebně propojené chrámy (Amona, Muty, Chonsua).

 

Za vlády 18. dynastie byly Théby (Vaset) nejobdivovanějším egyptským městem. Dnes jsou chrámy v Karnaku (Ipetisut) a Luxoru (Ipetresejet), které byly součástí původních Théb (Vasetu), nejrozsáhlejší archeologickou lokalitou na světě. Karnak (Ipetisut) byl největším náboženským chrámovým komplexem celého starého Egypta. Jeho nejpůsobivější součástí je Amonův chrám.

Poté, co byli z Egypta posledními králi 17. dynastie vyhnáni Hyksósové, asijský národ, který ovládal sever země ze svého hlavního města Avaris, začala narůstat moc Amonova kněžstva. Postupně došlo k propojení s kultem Rea, a Amon-Re se stal celonárodně uctívaným božstvem. Tento "strážce bezpečí" Egypta byl nadřazen všem ostatním božstvům. Právě Amonovo kněžstvo potvrzovalo oprávněnost faraona nastoupit na trůn a vlastnilo majetek po celém Egyptě.

Faraon a Amonův chrám

"Amonova doména" byla areálem obehnaných zdí z nepálených cihel. Chrám v Karnaku je vlastně komplexem chrámů a kaplí (Ptahův chrám, Chonsuův chrám, chrám Ipet, usirovské kaple), které postupně budovali faraoni 18. a 19. dynastie. Po vítězství nad Hyksósy začala být Amonovi projevována mimořádná vděčnost.Vždyť právě pod jeho záštitou Egypt znovu nabyl svou svobodu. Bylo tedy vhodné postavit bohu – zachránci důstojný chrám odpovídající jeho významu.

Tento zlatý věk Amonova chrámu začíná kolem roku 1500 př.n.l. za vlády Thutmose I. a pokračuje až do vlády Thutmose IV. (cca 1390 př.n.l.). První rozsáhlejší práce na chrámu tedy zahájil Thutmose I. Svatyni přeměnil ve skutečný chrám, jehož architektonický půdorys s obelisky a prvním pylonem byl typickým půdorysem chrámů z období Nové říše. Thutmose II. dílo svého předchůdce ještě rozšířil a nechal vystavět rozlehlý sloupový dvůr. S nástupem královny Hatšepsut se práce na chrámu dále zrychlila.

V Amonově velechrámu nechala Hatšepsut postavit osmý pylon a tzv. Červenou kapli z červeného křemence, která stála uprostřed "paláce Maat". Hatšepsut také přebudovala vstup do svatyně, který se datoval z období vlády Amenhotepa I. Nechala zde vztyčit dva obelisky zakončené pyramidiony z elektra (přírodní slitiny zlata a stříbra), které měly zářit ve slunečních paprscích.

Dílo Thutmose III.

Podle legendy vyrůstal Thutmose III. v samém srdci Amonova chrámu, kam jej umístila nevlastní matka Hatšepsut do střeženého domácího vězení. Možná právě proto věnoval později Amonově chrámu takovou pozornost. Po dokončení paláce Maat nechal Thutmose vystavět Achmenu, určený pro význačné obřady, a vyhloubit posvátné jezírko s nilometrem. Chrám obehnal ohradní zdí s monumentálními branami z růžové žuly a vytvořil první velké královské nádvoří. Dále mu vděčíme za výzdobu stěn slavné "botanické síně", která je skutečnou encyklopedií rostlin.

Dalším velkým stavitelem byl Amenhotep III. - pod vedením získal Amonův chrám zřejmě největší lesk. Amenhotep IV., pozdější Achnaton, chtěl moc Amonova kněžství oslabit, to se mu nepodařilo, neboť jeho následníci v čele s Haremhebem vrátili Amonovi jeho mocné postavení.

Další rozkvět chrámu nastal za vlád panovníků 19.dynastie - za vlády Sethi I. a Ramesse II.. Byla vybudována nádherná Velká sloupová síň, obrovský prostor o rozloze 102 x 53 metrů, v němž se do výše 25 metrů zvedalo 134 sloupů. Ramesse II. rozhodl o výstavbě "chrámu Amona, který naslouchá modlitbám", jenž byl jako první přístupný veřejným pobožnostem. Kolem roku 1250 př.n.l. začal úpadek Nové říše a faraonská moc se začala rozdrobovat, jedinou autoritu v Egyptě mělo Amonovo kněžství. To dosadilo na trůn své členy Hrihora a Pinodžema, kteří byli prvními vládci z dynastie králů-kněží.

 

Amonův chrám

Do hlavního chrámu se vstupuje mohutnou plochou branou, následuje obdélné nádvoří a sloupová síň. Za ní se vstupuje do vlastního chrámu (naos), temné obdélné místnosti, obklopené chodbami a malými místnostmi. Sloupová síň má plochu asi 5 000 m2 se 134 masivními sloupy v 16 řadách. 122 sloupů je 10 m vysokých, 12 sloupů má výšku 21 m a průměr přes 3 m.

 

 

  1.  ALEJ SFING
  2.  PRVNÍ PYLON
  3.  PRVNÍ NÁDVOŘÍ
  4.  SVATYNĚ SETHI II.
  5.  SVATYNĚ RAMESSE III.
  6.  BRÁNA BÚBASTOVCŮ
  7.  DRUHÝ PYLON
  8.  MUZEUM POD ŠIRÝM NEBEM
  9.  HYPOSTYLOVÝ SÁL
10.  TŘETÍ PYLON
11.  PTAHŮV CHRÁM
12.  ČTVRTÝ PYLON
13.  PÁTÝ PYLON
14.  ŠESTÝ PYLON
15.  SVATYNĚ FILIPA ARRHIDAIA
16.  SVATYNĚ HATŠEPSUTY
17.  NÁDVOŘÍ Z OBDOBÍ STŘEDNÍ ŘÍŠE
18.  ACH-MENU, CHRÁM THUTMOSE III.
19.  POSVÁTNÉ JEZERO
20.  DVŮR SE SKRÝŠÍ
21.  SEDMÝ PYLON
22.  OSMÝ PYLON
23.  DEVÁTÝ PYLON
24.  DESÁTÝ PYLON
25.  ALEJ SFING
26.  CHONSUŮV CHRÁM
27.  USIRŮV A IPETIN CHRÁM
28.  BRÁNA PTOLEMAIA III. EUERGÉTA
29.  HLAVNÍ CHRÁMOVÝ OKRSEK
30.  MONCUŮV CHRÁM

 

Kontakt