Keltský kalendář

Obzorový kalendář
Keltské kmeny používali tzv. místního obzorového (lokálně-horizontálního) kalendáře...

Kalendář stromového kruhu
Keltský kalendář stromů je „duchovní koláž", je to spojení znalostí o stromech a prastarého určování času s použitím vědomostí lidí, s magickým významem.
Před dvěma až třemi tisíci lety, když Evropané ještě žili v těsném spojení s přírodou, vznikl kalendář stromů jako pokračování vývoje kamenných kruhů, které našli Keltové při svém příchodu do západní Evropy. Jako „dobyvatelé" možná převzali mnoho zvyků původních obyvatel. Zpočátku používaly jednotlivé roztroušené žijící keltské kmeny časové dělení, které bylo regionálně odlišné, co se týče přiřazování k té či oné rostlině. Všem byl ale společný vztah nejdříve k měsíčním, a pak teprve ke slunečním cyklům.
Keltskýho kruh stromů se dělí na 35 a 4 úseky a odlišuje se od všech ostatních keltských kalendářů stromů. Pro Kelty byl stromový kruh, tak jak je uváděn zde (podle představ Švýcara Michaela Vescoliho v knize "Keltský stromový kalendář"), mnohem více než jenom kalendář. Byl pořádajícím systémem, který umožňoval uchovávat a připomínat nejrůznější poznatky na více rovinách. Symbolický význam (podobný znamením zvěrokruhu) i mnoho dalších zajímavých údajů k jednotlivým dřevinám se lze otevřít v samostatném okně po poklepání na siluetu požadovaného stromu v následující tabulce:

 

poř. název, zasvěceno stromu období písmeno runa
1. měsíc břízy 24. XII. - 20. I. B-eth ?
2. měsíc jeřábu 21. I. - 17. II. L-uis ?
3. měsíc smutečního jasanu 18. II. - 17. III. N-ion ?
4. měsíc olše 18. III. -14. IV. F-arn ?
5. měsíc vrby 15. IV. - 12. V. S-aille ?
6. měsíc hlohu 13. V. - 9. VI. H-auth ?
7. měsíc dubu X. VI. - 7. VII. D-uir ?
8. měsíc habru 8. VII. - 4. VIII. T-inne ?
9. měsíc lísky 8. VIII. - 1. IX. C-oll ?
10. měsíc révy 2. IX. - 29. IX. M-uint ?
11. měsíc břečťanu 30. IX. - 27. X. G-ort ?
12. měsíc trnky 28. X. - 24. XI. P-eith ?
13. měsíc černého bezu 25. XI. - 22. XII. R-uis ?

 

Pět samohlásek A,O,U,E a I dalo odpovídající jména stromům v nocích, jež příslušely ke slunovratu a k rovnodennosti:

 

zasvěceno stromu datum písmeno runa astronomicky nastává
noc stříbrných smrků 21. prosince A-ilm ? zimní slunovrat
noc kručinky 21. března O-nn ? jarní rovnodennost
noc vřesu 21. června U-ra ? letní slunovrat
noc bílých topolů 23. září E-adha ? podzimní rovnodennost
"tájemná" noc tisu - I-dho ? -

 

S těmito poznatky se můžeme lehce vcítit do pocitů hlavního hrdiny knihy, mladého Kelta Beth-Luis-Niona, který chtěl vědět, jak se jeho rodiče orientují v čase. Tyto stromy již jistě znal. S jejich pomocí se naučil keltskou abecedu, která se skládala ze 13-cti souhlásek a 5-ti samohlásek. Pomocí souhlásek počítal noci od objevení tenkého měsíčního srpku až k úplňku, který dosáhne ve 14. noci svůj plný objem. Po jedné noci, Ach nebo Och, následuje opět 13 nocí, než měsíc zmizí na tři noci z nebe, I,U a E - a pak začíná celý cyklus znovu.
Je patrno, že takto pojatá keltská abeceda, by mohla převzít funkci číselné slovní řady pro výpočty, jak dlouho bude trvat jedna měsíční fáze. Dvakrát souhlásková řada a čtyři nebo pět vokálů dají přibližné třicet nocí jedné měsíční fáze (29 a půl dne). Pro lepší přizpůsobení se slunečnímu roku byla pravděpodobně použita noc nazvaná podle samohlásky I. Rok má totiž nejméně 365 dní a nikoli 13 krát 28 - 364.
V knížce je naznačeno i něco ze symboliky tohoto kalendária. Např. slovo duir není pouze jeden jasně definovaný pojem, označení měsíce dubu. Otevírá se celý velký okruh významů. Vše, co se každý naučil v souvislosti s dubem, se objevilo ve vědomí: dub je věčně se obnovující spontánní přírodní síla, symbol velkého prostoru, všeho, co podporuje život, co slibuje štěstí. Dává jméno měsíci nejdelších dní. Stává se symbolem pro nej-. Jako se my bavíme „Guinessovou knihou rekordů", tak se Keltové rádi chlubili svými „dubovými příběhy". Jejich nejdelší most se jmenoval „Dubový most" nejen proto, že byl možná postaven z dubového dřeva, ale proto, že byl nejdelší. Komu se narodilo mnoho prasat, tomu byl dub příznivě nakloněn. Znalosti o chovu prasat se všichni učili zpaměti v „kapitole" o dubu. Kdo je znal do hloubky, měl větší úspěch a přebytky si mohl vyměnit za zlato. A tak byly i znalosti o dobývání a zpracování zlata vyučovány v souvislosti s dubem.
V stromokruhu označuje začátek jara, den, kdy každé místo na zemi obdrží stejné množství světla i temnoty. Tím sdružuje optimální toleranci a nejvyšší přísnost v nejkrásnější vyváženosti.
Po kmeni dubu se vzhůru pne břečťan (ten dává jméno měsíci mezi 30. zářím a 27. říjnem), ve kterém překypují zásobárny. Břečťan má ale tendenci potlačit jmelí, které také roste na dubu. Stejně tak má tendenci potlačit v člověku to zdravé. Což je spodobněno na etické rovině asi takto: Síla, štěstí, nadbytek má sloužit všem. To připomíná svatý dub a větvička svatého jmelí, která byla bíle oblečenými druidy (keltskými duchovními) odřezávána zlatým nožem v průběhu slavností dubu.
Co zde na příkladu dubu vystoupilo na povrch, může pokračovat v souvislosti s každým stromem kalendářů, které jsou založeny na stromokruhu. Takto pochopený kalendář se může stát jakýmsi zasvěcovacím systémem, prostředkem k chápání života, kde je vše se vším propojeno a tvoří jeden velký celek.

 

Kontakt