Český architekt italského původu Giovanni Santini se narodil 3. února 1677 v Praze, byl pokřtěn o den později. Kromě jména Giovanni Santini je znám také jako Giovanni Battista Santini, Jan Blažej Santini-Aichel, Jan Blažej Santini, Jan Santini Aichl, Giovanni Santini, Jan Blažej Santini-Eichel, Giovanni Santini-Aichl, Johann Blasius Santini-Aichel, Giovanni Blasius Santini, Jan Blažej Santini-Aüchel, nebo též Aychel nebo Aüchel. Byl synem kameníka Santina Aichla (zemř. 1702) a vyučil se původně malířem. Po studijní cestě do Rakouska a Itálie se věnoval výhradně architektuře.
Santini byl nejvýznamnějším představitelem českého vrcholného dynamického baroka. Byl tvůrcem barokní gotiky, jejíž principy uplatnil již ve svém prvním bezpečně doložitelném díle – přestavbě klášterního kostela v Sedlci v letech 1702 až 1707. V prvním desetiletí 18. století začal pracovat pro cisteriány na Zbraslavi, kde budoval konvent. Později byl zaměstnán u cisteriánů v Plasech, pro které vybudoval klášterní komplex v Mariánském Týnci a nový konvent. V duchu barokní gotiky přestavěl premonstrátský kostel v Želivi (1714 až 1719), klášterní kostel Nanebevstoupení v Kladrubech a vybudoval svou nejznámější sakrální stavbu, kapli Sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou (1719 až 1727).
Santini významným způsobem zasáhl i do typologie zámecké architektury návrhem zámku Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou (1721 až 1723). Z pražských paláců je Santini autorem Thunovského paláce pod Pražským Hradem. Santiniho stylově náročná a hluboce individuální tvorba nenašla v české barokní architektuře pokračovatele.
Santini zemřel 7. prosince 1723 v Praze.
zdroj: https://www.artmuseum.cz