Nejstarší zachovaná literární památka není zřejmě smyšlená. Geofyzici bavorského Zemského úřadu pro památkovou péči při bádání v Iráku zjistili, že hluboko v zemi ležící zbytky sumerského města Uruk. Jeho struktura odpovídá přesně popisu z Eposu o Gilgamešovi, napsal německý týdeník Die Zeit.
Badatelé Helmut Becker a Jörg Fassbinder pomocí césiových magnetometrů zjistili síť ulic Uruku, jeho hradby z pálených cihel, velké obytné domy předáků, pece, chrámy a hustou síť dopravních kanálů.
Těmi podle textu psaného klínovým písmem na hliněných tabulkách proplouvali obyvatelé města na svých loďkách a prámech skrz metropoli.
Vědci zřejmě našli i Gilgamešův hrob
Dokonce i v eposu popsaný způsob, jakým byl legendární král Gilgameš pohřben na umělém ostrově uprostřed řeky a ostrov poté zrušen a zaplaven tak, aby hrob zůstal pod hladinou, má reálné jádro. Badatelé jsou přesvědčeni, že uprostřed bývalého řečiště našli svými magnetometry hrob.
Pověstmi opředený sumerský král Gilgameš žil asi 2600 let před naším letopočtem a stal se předmětem řady sumerských bájí.
S Urukem je spojován vznik prvního státu v Mezopotámii i vynález klínového písma, kterým byly na nalezených tabulkách zaznamenávány nejen daně a pracovní povinnosti, ale i literární eposy jako právě o Gilgamešovi.